Věci movité

Prostudovala jsem odpovědi týkající se zatřídění FVE na stavební a technologickou část, a nikde jsem nenašla přesnou odpověď, jak se bude zatřiďovat hliníková konstrukce pro FVE, která ale není pevně připojena k budově, jelikož ji na ploché střeše přidržují betonové kvádry, do střechy vrtáno nebylo. Dále by dle informací zde uvedených kabeláž do stavby zabudovaná měla být součástí stavby, zároveň ale rozvaděče jsou součástí technologické části? Jak se v tom správně zorientovat a zatřídit?

Mateřská firma nám prodává 2 starší stroje vč. dopravníků, které jsou součástí pořizovací ceny stroje. Pálící stroj je vždy hlavní součástí, dopravníky jsou přizpůsobeny tak, aby navazovaly na tento stroj a umožnily tak manipulaci a následné opracování ocelových výrobků atd. Řídící jednotka pro dopravníky je obsluhována z pálícího stroje a jsou ukotveny na konkrétní stroj. Není předpoklad, že by se dopravníky měnily, popř. přesouvaly k jinému stroji. Mateřská společnost (EU) měla celé toto zařízení vč. dopravníků zařazené jako jeden majetek což je i naší snahou. 1) Můžeme zařadit stroj vč. dopravníků jako jeden majetek a použít odpisovou skupinu pro daňové odpisy dle stroje (jako hlavní součást souboru)? Dopravníky by nám jinak spadly do jiné odpisové skupiny, než kdyby byly zařazeny samostatně. 2) Pokud nelze: Jak určit cenu stroje a dopravníků. Stačí nějaký náš odhad, např dle ceny obdobného majetku na trhu. V případě určení ceny dopravníků do 80 tis. za 1 ks by nám dle směrnice spadly do drobného majetku, který by byl v nákladech v daném účetním období. Obstál by argument, že jsme se v tomto konkrétním případě rozhodli tento drobný majetek odpisovat společně se strojem? 

Společnost v rámci výstavby nové budovy určené k pronájmu vyjmula z pořizovacích nákladů na dokončení této nemovitosti nákup movitých věcí s dobou použitelnosti delší než 1 rok (konkrétně jde o nábytek: lavice, stoly, židle, zrcadla na pověšení na zeď, PC vybavení (klávesnice, optické moduly) v celkové hodnotě 334 000Kč (žádná z těchto věcí nemá pořizovací cenu za 1 ks větší než 80 000 Kč). Jaké máme možnosti účtovat/odpisovat tento soubor: 1. Jde o účetní soubor, tj. společnost si stanový časový odpis např. na dobu 3 let a daňové odpisy se budou rovnat účetním?  2. Společnost nechce tento soubor odpisovat, pouze časově rozliší náklady na pořízení souboru na období dle její směrnice na 3 roky, tj. účtování v roce pořízení celá faktura: MD 381/D 321 a část této faktury v roce pořízení k 31. 12. přeúčtována MD 501/D 381 a v dalších 2 letech to stejné, tak abych účet 381 postupně rozpustil do nákladů?

Společnost vyňala z pořizovací ceny budovy, soubor předmětů, které jsou v souladu s pokynem GFŘ D-59 (k § 26) – konkrétně jde o dopravní značení, orientační tabule v garážích, dodání hasičských přístrojů, značení únikových vchodů apod. za celkovou hodnotu 617 000 Kč (jednotlivě nepřesahují částku 80 000 Kč pořizovací ceny) – účtujeme jako o souboru movitých věcí na účet 022 a použijeme pro tento soubor časový odpis – účetní = daňový odpis (doba odpisování dle směrnice 36 měsíců) je to správný postup? V případě, že budeme chtít ze souboru v průběhu odpisování vyřadit jen část předmětů např. kvůli jejich poškození, jak spočítám zůstatkovou cenu těchto předmětů (budu vycházet z pořizovací ceny – odpisy do doby vyřazení?) a odpisy u zbylých nevyřazených předmětů daného souboru budu počítat jakým způsobem?

Společnost pořídila nabíječku pro elektromobily. Nechali vybetonovat základ s přívodem el.vedení za cca 28tis Kč. Betonový základ je na kraji trávníku, není tedy technickým zhodnocením jiného majetku. Na ten pak jiný dodavatel namontoval stojan s wallboxem za cca 30 000 Kč. Jak řešit zařazení do majetku? Betonový základ je stavba, tedy majetek, který se odepisuje. Musí se tedy celé zařadit jako stavba do sk. 4 nebo 5, nebo lze betonový základ zařadit samostatně a Wallbox jako drobný majetek do 80 000 Kč dát rovnou do nákladů?

Společnost pořídila velkokapacitní bateriové úložiště kontejnerového typu. Systém byl dodán na základě smlouvy o dílo a dle technické specifikace je tvořen: bateriovou bankou o instalované kapacitě 1150 kWh a jmenovitém nabíjecím výkonu 300 kVA, bateriovými měniči o celkovém výkonu 300 kW, NN rozvaděčem, hasícím systémem a EMS (Energy Management System) systémem, který je odpovědný za funkčnost, komunikaci a řízení bateriového systému. Vše je uloženo v ocelovém kontejneru. Lze zařadit tento bateriový systém jako soubor hmotných movitých věcí, jehož hlavní funkční předmět jsou baterie? Dle klasifikace CZ-CPA jsou baterie a akumulátory označeny kódem 27.2., což odpovídá 2. odpisové skupině.

Podnikající fyzická osoba vedoucí účetnictví pořídil v roce 2022 movitou věc (loď). Tuto movitou věc pořídil primárně pro své osobní potřeby. Nebyla tedy zaúčtována do obchodního majetku. Kromě osobního užívání byla tato movitá věc v letní sezóně pronajímána cizím zákazníkům (pronájem movité věci). Příjmy z pronájmu byly zaúčtovány jako příjmy z podnikání a proti tomu byla zaúčtována poměrná část souvisejících režijních výdajů, nikoliv odpisy. V závěru roku 2023 dojde k prodeji této movité věci. Bude tento příjem podléhat zdanění? Pokud ano, bude se jednat o příjem z podnikání dle § 7 ZDP nebo ostatní příjem dle § 10 ZDP? 

Jsme firma zabývající se nákupem a prodejem zemědělské techniky. Svému zaměstnanci jsme pronajali traktor na dobu 5 let za 500 000 Kč včetně DPH. Po této době dojde k odkupu traktoru za 70 000 Kč. Se zaměstnancem jsme se dohodli, že nájem 500 000 Kč uhradí dopředu a vystavili jsme mu v říjnu fakturu s DPH 21 % a on fakturu ihned uhradil. Je správně, že jsme v říjnu zahrnuli celou DPH na výstupu do daňového přiznání? Z pohledu daně z příjmu budeme výnos z nájmu rozpočítávat na jednotlivé měsíce (roky)?

Zákon o daních z příjmů uvádí tři možné varianty zdanění příjmů fyzické osoby dosažených z pronájmu hmotného majetku (movité a nemovité věci). Jedná se o zdanění jako příjem ze samostatné činnosti podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), zdanění jako příjem z nájmu podle § 9 ZDP a zdanění jako ostatní příjem dle § 10 ZDP . V textu se především zaměříme na rozdíly ve zdanění příjmů z nájmu dle § 7 a 9 ZDP . Rovněž si ukážeme rozdíly ve zdanění příjmů z nájmu a příjmů poskytovatelů ubytovacích služeb dle § 7 ZDP v souvislosti s informací GFŘ účinnou od 1. 1. 2023.

Kdy je povinen nepodnikatel zdanit příjem z prodeje běžných věcí? Koupí třeba v bazaru věci jako skříň, zrenovuje a následně opět prodá. Nebo koupí zlaté mince za lepší cenu a obratem je prodá firmě zabývající se jejich prodejem? U automobilu je myslím 1 rok a u nemovitostí 10, ale jak je pohlíženo na tyto ostatní?

Společnost nakoupila televizor vč. držáku k TV pro jeho montáž na stěnu. Jak zařadit tento dlouhodobý majetek, pokud splňuje hodnotu pořizovací ceny nad limit pro zařazení do majetku? 1. jako součást budovy tj. technické zhodnoceny budovy? 2. nebo jako samostatná movitá věc? Televizor se může samozřejmě kdykoliv sundat ze zdi a být položen na volně stojící nábytek.

Fyzická osoba vlastní bytový dům s nebytovými jednotkami, který aktuálně celý využívá k pronájmu. Bytový dům není rozdělen na jednotky a skládá se z prvního podlaží, kde jsou jen nebytové prostory a dalších podlaží, kde jsou byty. Podnikatel je plátce DPH s tím, že uplatňuje krácený nárok na odpočet DPH (má cca 70% koeficient). Nyní plánuje přístavbu a rekonstrukci celé budovy, po které vzniknou další dvě patra bytových jednotek s tím, že jeden velký byt zůstane vlastníkovi bytového domu pro jeho vlastní použití. Zároveň dojde po rekonstrukce k rozdělení bytového domu na jednotky s tím, že byty budou následně pronajímány osvobozeně od DPH a nebytové jednotky budou pronajímány s DPH na výstupu. Musí se na tento případ aplikovat postup pro majetek vytvořený vlastní činností dle § 4 písm. e) zákona o DPH? Nebo se bude brát zřetel na budoucí stav, kdy bude bytový dům rozdělen na jednotky a každá jednotka tak samostatně bude pronajata buď s DPH nebo bez DPH, čili žádná jednotka nebude sloužit jak k osvobozeným tak neosvobozeným příjmům?

Které příjmy z nájmu movitých věcí spadají do § 9 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, který jednoznačně říká, že dle tohoto paragrafu můžeme danit příjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného nájmu podle § 10 odst.1 písm. a) zákona o daních z příjmů? Je možné dle tohoto paragrafu danit například vybavení nemovitosti, která je také pronajímána? Např.: Fyzická osoba, nepodnikatel, vlastní nemovitost, kterou pronajímá společnosti s. r. o., neplátci DPH. Předmětem nájmu je nemovitost + vybavení nemovitosti (movité věci). Může vše danit v § 9 zákona o daních z příjmů, nebo je nutné mít na pronájem movitých věcí živnostenské oprávnění - Pronájem a půjčování movitých věcí? Pokud musí mít živnostenské oprávnění a tím pádem danit v § 7 zákona o daních z příjmů, co je potom náplní § 9 odst.1 písm. b) zákona o daních z příjmů?

Námitku vyloučení movité věci z exekuce může daňový subjekt uplatnit proti soupisu věcí. Ta musí být ovšem dostatečně určitá, musí směřovat proti konkrétním sepsaným movitým věcem a podatel musí tvrzené skutečnosti rovněž prokázat. Pokud je námitka uznána důvodnou, správce daně vyloučí sporovanou věc ze soupisu, exekuční řízení však dále pokračuje (resp. exekuční příkazy by byly zrušeny pouze, pokud by směřovaly výlučně proti vyloučeným věcem). Stěžovatelka však neuplatnila námitku vůči soupisu a kasační námitka, že jde o věci nezbytné pro podnikatelskou činnost je navíc zcela obecná. Stěžovatelka v řízení neoznačila konkrétní věci, které považuje za věci nezbytné pro její podnikání, tedy vyloučené z exekuce dle § 322 odst. 3 o. s. ř. , ani svůj názor nijak blíže nezdůvodnila.

Objem peněz, které jsou rozpuštěny v kryptoměnách, neustále roste. Doslova boom zažily kryptoměny v lockdownu doby koronavirové, kdy hodnoty kryptoměn pravidelně atakovaly svá maxima. Kryptoměny mají své principy, své zákonitosti, dá se na nich slušně vydělat, ale i nemálo prodělat. S otázkou snadných zisků, které jsou nezřídka ve stovkách procent, jde ale i ruku v ruce otázka jejich zdanění a celkové regulace, jež neodbytně klepe na dveře všem zemím. Cílem článku je vysvětlit podstatu kryptoměn, zmapovat relevantní souvislosti a v konečné fázi analyzovat zdanění kryptoměn v České republice. V kryptoměnách je dle autorova názoru potenciál co do platebního média. Stále více lidí platí v obchodech platební kartou. Hotovost je na ústupu. Kryptoměna a kryptoplatby jsou další fází. Ruku na srdce – kdo používá více hotovost než platbu kartou? 1)

Pro podnikání i soukromé účely jsou často využívány movité věci patřící jiné osobě. Nebylo by ostatně rozumné, aby si třeba malá stavební firma kupovala bagr, který využije jen párkrát za rok. Ani kvůli opravě automobilu si obvykle hned neběžíme koupit druhý. Aby se nejednalo o neoprávněné užívání cizí věci, musí mít její dočasný uživatel sjednánu nějakou smlouvu s vlastníkem věci, přičemž nejčastěji jde o smlouvu nájemní. V tomto příspěvku se podíváme na základní právní, účetní a daňové souvislosti provázející nájem movitých věcí.

Je úhrnná kupní cena při prodeji více věcí movitých neurčitým právním jednáním? Jak je to s odstoupením od distanční smlouvy? A kdy je třeba souhlasu valné hromady při převodu nemovitosti? Nejen na tyto otázky odpovídá Nejvyšší a Ústavní soud ve své nejnovější judikatuře týkající se kupních smluv a převodu majetku při podnikání…

Automobil je nezbytným pomocníkem zřejmě každého plátce DPH. Pro přepravní společnosti, opravny aut či prodejny nových vozidel, pak i hlavním zdrojem příjmů. Nebude proto na škodu, věnovat se mu v následujících řádcích podrobněji.

Článek se snaží zaplnit určitou legislativní mezeru v oblasti účtování kryptoměn, tedy oblast, které se prováděcí předpisy k zákonu o účetnictví speciálně nevěnují, a zatím v této věci nebyly schváleny ani jiné vhodné dokumenty, které by mohly alespoň částečně nahradit účetní standardy v této oblasti, tj. například interpretace Národní účetní rady. Článek se pak na kryptoměnu dívá jak z pohledu způsobu jejího pořízení, tak i s přihlédnutím k jejímu plánovanému způsobu užití. Navazuje i na předchozí zveřejněný článek, který řešil problematiku zdaňování kryptoměn, a jeho cílem je tak nejen doplnit metodiku pro tuto oblast, ale především navýšit právní jistotu uživatelů účetnictví. Závěrem pak zmiňuji i možný legislativní vývoj v této oblasti, především předpokládanou metodickou činnost Národní účetní rady související s kryptoměnami.

Setkání s bitcoiny (nebo podobnými digitálními virtuálními nástroji) není dnes již vůbec raritou a může se přihodit i v běžné daňové nebo účetní praxi. Jak se ale s takovou situací vypořádat z pohledu oceňování, účtování, stanovení základu daně anebo vykazování?