Vklady

Společnost s.r.o. zabývající se nákupem a prodejem zboží má svém majetku nemovitost (na nemovitost byl poskytnut bankovní úvěr), kterou pronajímá třetím stranám (nájemcům). Společnost zvažuje vyčlenit danou nemovitou věc včetně všech souvisejících smluvních vztahů a zůstatku bankovního úvěru do samostatné společnosti (přijímající společnost) – dle doporučení právního zástupce vkladem části obchodního závodu do již založené společnosti s.r.o. formou příplatku mimo základní kapitál (v nově založené společnosti jsou společníky vkládající společnost 2 %, tj. vztah matka a dcera, a dále společníci vkládající společnosti fyzické osob podíly 48 % a 48 %) Dotaz směřuje na způsob stanovení daňové nabývací hodnoty obchodního podílu (resp. změnu výše nabývací hodnoty za poskytnutý vklad obchodního závodu). Vklad obchodního závodu řeší § 23a zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (ZDP), kdy dle odst. 1 tohoto ustanovení se tato úprava použije v případě, že vkládající společnosti za vklad obchodního závodu získá podíl v přijímající společnosti nebo se zvýší její vklad do základního kapitálu přijímající společnosti – v tomto případě se musí tedy hodnota vkladu promítnout do základního kapitálu společnosti (v 1. případě získává nový podíl a ve 2. druhém případě formou zvýšení základního kapitálu). V námi uvažovaném případně však ani jedna z těchto variant nenastává, jelikož se jedná o nepeněžitý vklad formou příplatku mimo základní kapitál. Dle výše uvedeného tak dle všeho nelze využít § 23a odst. 2 ZDP a daňovou nabývací cenu stanovit dle tohoto ustanovení, tzn. ve výši dle znaleckého posudku, ale je nutné vyjít z obecných ustanovení ZDP k nabývací ceně, a to v § 24 odst. 7 ZDP. Toto ustanovení ale nemá konkrétní úprava pro vklad obchodního závodu – v § 24 odst. 7 písm. b) bod 2 ZDP, který řeší nabývací cenu pro vkladatele právnické osoby uvádí, že se nabývací hodnota stanoví ve výši zůstatkové ceny (§ 29 odst. 2) vkládaného hmotného majetku a dále ve výši účetní hodnoty 20) ostatního vkládaného majetku. Domníváme se, že tato právní úprava se nemůže vztahovat na vklad obchodního závodu, jelikož součásti obchodního závodu jsou nejen aktiva ale i pasiva (tzn. tato úprava nezahrnuje např. snížení hodnoty obchodního závodu o zůstatek bankovního úvěru, kterou by znalec při ocenění vzal v úvahu). S ohledem na výše uvedené se ptáme, zda zvýšení nabývací hodnoty obchodního podílu na přijímající společnosti se bude odvíjet od znaleckého ocenění obchodního závodu, jelikož ZDP nemá vlastní právní úpravu pro tento typ vkladu. V § 24 odst. 7 písm. b) první věta je obecná úprava pro nabývací cenu podílu na obchodní korporaci – nabývací cena v případně nepeněžitého vkladu stanoví jako "hodnota nepeněžitého vkladu člena obchodní korporace“. Obdobné bylo řešeno i v rámci Koordinačního výboru č. 147 pro vklady obchodního závodu u vkladatele fyzické osoby, kdy bylo potvrzeno, že nabývací cena při vkladu obchodního závodu fyzické osoby do obchodní korporace se stanoví ve výši znaleckého posudku. Nebo se bude daňová nabývací hodnota odvíjet od účetního zachycení, kdy účetní nabývací hodnota se bude odvíjet dle postupu uvedeného v bodu 3.2. Českého účetního standardu č. 014, kdy „jsou-li však cenné papíry a podíly nabyty protihodnotou za nepeněžitý vklad vložený do obchodní korporace, základem jejich ocenění u vkladatele je zůstatková (účetní) cena nepeněžitého vkladu v obchodní korporaci. Tato zůstatková (účetní) cena se zvyšuje o daň z přidané hodnoty, pokud zákon o dani z přidané hodnoty považuje tento vklad za zdanitelné plnění. Pokud by účetní cena vkladu, s ohledem na závazky přecházející současně se vkladem, dosáhla záporných hodnot, je na účtech cenných papírů a podílů nulové ocenění a rozdíl je zúčtován do výnosů (cenný papír a podíl je účtován na podrozvahových účtech)“.

S. r. o. (plátce DPH) eviduje peněžitý vklad společníka 10 mil. Kč, který byl splacen jako příplatek mimo základní kapitál v předcházejících deseti letech. Letos společnost splňuje zákonné podmínky pro vrácení příplatku § 40 aj. ZOK. Valná hromada schválila vrácení části příplatku nepeněžní formou ve výši hodnoty budovy, kterou s.r.o. postavilo vlastní činností. Na hodnotu budovy je zpracován aktuální znalecký posudek. Hodnota podle posudku je 6 mil. Pořizovací cena budovy 5 mil. Budova se odepisuje účetně i daňově, účetní odpisy 1 mil., ZC účetní 4 mil. Daňové odpisy jsou 1,5 mil., ZC daňová 3,5 mil. Jaké budou účetní a daňové případy s.r.o. v souvislosti s vrácením vkladu?

Jak je to s přechodem společnosti bez právní subjektivity (dříve sdružení) na veřejnou obchodní společnost? „Sdružení“ má dva společníky OSVČ, plátce DPH, vedou podvojné účetnictví a vlastní hmotný movitý majetek (částečně odepsaný). Jak nejlépe vyřešit převod do v. o. s.? Pokud by se šlo cestou nepeněžního vkladu mimo základní kapitál, nebude tento vklad podléhat znaleckému ocenění, DPH a ani dani z příjmů? Předpokládám, že v. o. s. bude pokračovat v odpisování, tzn. vklad se jeví jako daňově neutrální a nejvhodnější varianta?

Správcem vkladů je někdo, který má na starost kontrolovat, aby všichni společníci zavázaní ke vkladové povinnosti svou povinnost splnili. Správce tento vklad musí vybrat, zřídit u banky příslušný bankovní účet a na ten vklady a další majetek obchodní korporace vložit. Co se týče společnosti s ručením omezeným, nepřesáhne-li výše všech peněžitých vkladů v souhrnu 20 000 Kč, lze vklad splatit i jiným způsobem, než na zvláštní účet u banky. Podmínky správy vkladů naleznete v ustanovení § 18–29 ZOK.

Společnost s r. o. měla ke svému běžnému účtu zřízený termínovaný vklad k běžnému účtu. Předčasně ukončila termínovaný vklad tím, že prostředky převedla na svůj běžný účet. Na výpise z termínovaného vkladu se objevila položka sankce za výběr termínovaného vkladu. Je tato sankce daňově uznatelnou položkou?

Jak správně účtovat terminovaný vklad v cizí měně? Při uzavření obchodu je stanoven úrok při splatnosti, např. za 7 dní. Vklad na termin. účet je zaúčtován v rámci analytiky bankovního účtu(221), kurzem ke dni uzavření obchodu. Při splatnosti je přeúčtován zpět, aktuálním kurzem (vzniká kurz. rozdíl) a je zaúčtován připsaný úrok, opět aktuálním kurzem. Je možné neúčtovat o pohybu peněžních prostředků mezi účty a účtovat jen připsaný úrok ? Protože jinak vzniká kurzový rozdíl (při vkladu TV a při splatnosti).

Spolek, který provozuje pouze hlavní činnost si založil termínovaný/spořící účet, ze kterého budou plynout úroky z vkladu. Bude se již jednat o činnost vedlejší? Budou úroky jako výnos podléhat zdanění?

Společnost s.r.o. A a společnost s.r.o. B má společného jediného společníka a jednatele fyzickou osobu. Společnost A poskytla v minulosti půjčku na provoz a investice společnosti B. Půjčka je každoročně úročená obvyklým úrokem z důvodu spojených osob. Společnost A by se ráda stala na určitou předem stanovenou dobu nebo dobu neurčitou tichým společníkem společnosti B s vkladem - jistinou půjčky. Vzhledem k tomu, že na určenou nebo neurčitou dobu přejde právo vlastnictví k pohledávce - půjčce ke společnosti B ze společnosti A na společnost B (v podstatě splyne dlužník s věřitelem) zajímá nás, zda to bude mít nějaké daňové důsledky pro kteroukoliv z uvedených společností (např. zda nebude muset společnost B zdanit v okamžiku vkladu půjčky závazek který z titulu půjčky ke společnosti A má).

Pokud v jedné právní operaci přijmu do s. r. o. nového společníka (dceru) a také požádám o snížení základního vkladu a vyplacení rozdílu vkladu, dojde k časově rozdílným operacím a vklad přejde také na nového společníka a bude se provádět výplata i novému společníkovi. Vzhledem k tomu, že vklad je v s. r. o. již více než 10 let a nový společník bude mít vklad několik měsíců, jaká bude povinnost z daňového hlediska?

Dobrý den, manželka je OSVČ. Manžel na její podnikatelský účet vložil hotovost, resp. převedl větší částku, cca 1 milion Kč. Tato hotovost pak byla použita na nákup vozidla, které bude OSVČ používat pro svou podnikatelskou činnost. (odepisovat atd.) Lze tento vklad co se týče daně z příjmu u OSVČ v daňové evidenci evidovat jako příjem neovlivňující základ daně (tzv. vklad podnikatele), pokud jde o vklad od manžela z důvodu, že jde o finance ze společného jmění manželů? Nebo je nutno tento vklad zdanit jako dar?   

Podnikatel vede danovou evidenci. Občasně potřebuje dotovat svoji podnikatelskou činnost, tzn. půjčuje do svého podnikání finance ze svého soukromého, již dříve zdaněného příjmu (do pokladny či na podnikatelský účet). Jak vést tuto půjčku v daňové evidenci? Prozatím evidován tento typ půjčky jako nedaňový příjem a při vratce půjčky jako nedaňový výdaj. Úročit tuto půjčku není nutné? Tzn. tatáž soukromá osoba nemusí účtovat úrok sama sobě jakožto podnikateli? Jak případný úrok v daňové evidenci zaevidovat, pokud se pro úrok uváděná osoba rozhodne? Je povinen podnikatel tento vklad vrátit sobě jakožto soukromé osobě, popř. je nějaká časová, zákonná lhůta na vrácení takové půjčky? Pokud lze evidovat finance do podnikání také jako vklad do podnikání s tím, že by nebyl podnikateli jakožto fyzické osobě vrácen, evidovat následně v daňové evidenci by se měl pak takový vklad jako nedaňový příjem? Jedná se totiž o příjem z již zdaněných příjmů.

Vklady majetku zakladatelů, posléze společníků do obchodních korporací jsou nezbytné prakticky vždy. Ze zákona sice jen u kapitálových společností a družstva, ale reálně se bez nich neobejde ani osobní společnost, už jen kvůli úvěrovým podmínkám bank. V dnešní době vysokých úroků, tedy drahých úvěrů i emisí dluhopisů, se vklady stávají relativně výhodnější a četnější. A protože s penězi se nikdo neloučí rád, „vymýšlejí se“ i méně běžné vklady nepeněžité. Sice v praxi převažuje daňově odpisovaný hmotný majetek (auta, stroje, stavby atd.), ovšem přibývá i vkladů zásob a dlouhodobého majetku odpisovaného pouze účetně – dále „účetní investice“. Jak to bývá, méně časté předměty vkladů mají za následek častější dotazy na jejich správné účetní a daňové řešení…

Společnost s ručením omezeným již několik let nevyvíjí žádnou činnost. Na účtu 365 má zůstatek. Jedná se o půjčky a vklady společníků do pokladny a na BÚ. Peníze byly použity na nákup a rekonstrukci nemovitosti. Nemovitost byla již prodána a část dluhu se společníkům tímto splatila. Společnost již nemá na pokladně a běžném účtu žádný zůstatek. Zbývající dluh není z čeho splatit. Jednatel svolal valnou hromadu, kde se se společníky dohodli, že zbývající dluh již nebudou od společnosti požadovat. Jako externí účetní jsem se o konání valné hromady dozvěděla se značným zpožděním, kdy už přiznání k DPPO bylo podáno. Mohu na základě rozhodnutí valné hromady o odpuštění zbývajícího dluhu, v roce, kdy se konala valná hromada zaúčtovat převod dluhu z účtu 365 na účet 648 a podat dodateční přiznání k DPPO. Je tento postup správný nebo lze řešit jiným způsobem? Některé vklady od společníků jsou již z roku 1997. Nejsou tyto již promlčeny? O likvidaci společnost zatím neuvažuje.

Z Garančního systému finančního trhu bychom měli obdržet náhradu pohledávky z vkladů vedených u Sberbank. Jak tuto situaci správně promítnout do účetnictví, abychom neudělali chybu? Náhradu pohledávky bychom měli obdržet na bankovní účet.

V příspěvku uveřejněném v rámci expertních příspěvků č. 2/20201) jsem se zabývala změnami, které přinesla novela zákona o obchodních korporacích provedená zákonem č. 33/2020 Sb. v právní úpravě obchodních společností. V tomto článku se budu zabývat významnými změnami v právní úpravě družstev provedené dvěma novelami zákona o obchodních korporacích – zákonem č. 33/2020 Sb. a zákonem č. 163/2020 Sb. Změny provedené uvedenými novelami v právní úpravě družstev jsou poměrně rozsáhlé. Škoda jen, že se v Poslanecké sněmovně nepodařilo dosáhnout shody o úpravě vypořádacího podílu v bytových družstvech, která je více než potřebná a která by odstranila přetrvávající stav právní nejistoty v této citlivé oblasti.

Ozdravné postupy a řešení krize u finančních institucí jsou v českém právním řádu relativně novými právními pojmy, převzatými na základě transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (Bank recovery and resolution directive, dále jen „směrnice BRRD“) do zákona č. 374/2015 Sb. o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu (dále jen „ZOPRK“). V tomto článku jsou shrnuty základní atributy současné české právní úpravy a regulace v rámci EU, přičemž detailněji se tomuto tématu věnuje článek autora publikovaný v časopisu Obchodní právo.

Pojďme se věnovat problematice, která mnohé začne zajímat, až když jsou před ni postaveni. Je to řešení zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným.

Společnost s ručením omezeným patří mezi kapitálové obchodní korporace, jejichž základní kapitál je tvořen vklady společníků. Základní kapitál představuje souhrn peněžitých a nepeněžitých vkladů všech společníků. Minimální výše základního kapitálu není stanovena, zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK “), však určuje minimální výši vkladu každého společníka na 1 Kč. Maximální výše základního kapitálu není ZOK limitována.

Základní kapitál patří mezi nejstálejší účetní položky rozvahy, a to bez ohledu na velikost, rozsah a druh činnosti ve společnosti s ručením omezeným (s. r. o.). Poté, co je vytvořen vklady zakladatelů, totiž již zpravidla není nutné jeho výši měnit, a proč si tedy komplikovat již tak spletitý podnikatelský život. Nicméně někdy nastanou situace, kdy je vhodné či nutné zvýšit základní kapitál. Například příchod nového společníka, vylepšení zdání stability a síly firmy, snazší přístup k úvěrům, daňový test nízké kapitalizace u zápůjček od spojených osob atd. Jindy zase naopak společníci usoudí, že dříve vytvořený základní kapitál je nyní již „zbytečně vysoký“, a sníží jej třeba za účelem „bezpracné“ úhrady účetní ztráty nebo pro finanční přilepšení společníků. V tomto příspěvku se seznámíme s právními základy, účetní metodikou i daňovým řešením zvýšení a snížení základního kapitálu s. r. o., přičemž obdobná pravidla platí také pro jiné obchodní korporace.

V nadcházejících řádcích bychom stručně pojednali nejprve na téma novelizace obchodního zákoníku a posléze (v příštím čísle časopisu Účetnictví v praxi č. 3/2012) i zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, to vše k datu 1. ledna 2012, vždy se zaměřením na účetně-ekonomické aspekty. Výchozím předpokladem pro další výklad je alespoň rámcová orientace jak v obchodním právu, tak také v systému přeměn obchodních společností a družstev.