Vrácení spotřební daně

Klient - s.r.o. - se zabývá lesním hospodářstvím a má nárok na vrácení spotřební daně "zelené nafty" již od roku 2016. V roce 2021 byla ze strany CÚ zahájena kontrola na období 2019 - 2020. Klient vše doložil, avšak CÚ v roce 2022 rozhodl, že klient nárok na zelenou naftu nemá. V roce 2022 tedy klient vrátil nárok na zelenou naftu vč. úroků z penále. PHM týkající se zelené nafty účtuji analyticky 503001 v momentě, kdy kvartálně přijde vrácení zelené nafty od CÚ účtuji na dal 503001. Časové rozlišení zůstává samozřejmě zachováno. Vrácení zelené nafty a úroků z penále bylo zaúčtováno na 3XXX z hlediska opatrnosti, protože klient podal odvolání k Nejvyššímu CÚ. V roce 2023 i Nejvyšší CÚ rozhodl, že klient nemá nárok na zelenou naftu ve výši 4 mil. Kč. Klient se odvolal k soudu, takže výsledek může být ještě v jeho prospěch. Datum soudu zatím není určeno. Můj dotaz zní - jak zaúčtovat v roce 2023, když na 3xx je zaúčtováno cca 5 mil. Kč vč. penále? Je možnost dodělat dodatečné DPPO za rok 2019 a 2020? V tomto momentě by se náklady zvedly a v obou případech jak pro rok 2019 i 2020 by vycházel přeplatek na dani z příjmu. Další varianta - zaúčtovat v roce 2023, kdy přišlo vyjádření z Nejvyššího CÚ, zaúčtovat celé do nákladů 503001/3XXX? Další varianta nechat na 3xx do doby, než rozhodne soud, nebo snad existuje jiné řešení?

Bude se část vrácené spotřební daně z pohonných hmot spotřebovaných v zemědělství zdaňovat jako příjem v § 7 ZDP?

Společnost plánuje realizovat projekt na podporu výkonové regulace. Podstatou projektu je primárně výroba elektrické energie pomocí dieselových agregátů za použití paliva - minerálního oleje(nafta). Druhotným efektem je vyrobené teplo, které ale nebude nijak využíváno. Minerální oleje budou řádně označkovány a obarveny v souladu se zákonem o spotřebních daních. Vzniká v tomto případě nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů? 

Pro činnost Vratka daně v roce 2018 (Kč / litr) Vratka daně v roce 2019 a 2020 (Kč / litr) Vratka daně od roku 2021 (Kč / litr) Vratka daně...

Jak zaúčtovat dohadnou položku vratky spotřební daně? V roce 2021 jsme uplatňovali vratku spotřební daně „čtvrtletně“. Zaúčtování bylo následovné: MD 345/D 501, MD 221/D 345. Souvisí to s výší spotřebované nafty (evidence vyskl.nafty). Jsme zemědělské obchodní družstvo, základní podmínkou pro vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje je, že podnikají podle zákona upravujícího zemědělství a provozují: zemědělskou prvovýrobu. V letošním roce jsme přešli na roční normativy, a tedy podání DAP za r. 2022 v termínu do 3/2023. Kvůli objektivitě hospodářského výsledku zadávám každou ¼ dohadu vrácení spotřební daně tak, že zaúčtuji MD 388/D 501, ale nejsem si jistá, zda je to v pořádku. Tento dohad dělám 4× do konce roku v hodnotě loňské přiznané částky vrácení spotřební daně: 1,4 mil. Kč / 4 = 350 000 Kč čtvrtletně. Před podáním přiznání bych dohad rušila MD 345/D 388 a platba MD 221/D 345. Je tento postup v pořádku? 

Pravomoc správce daně (ať již je jím orgán Finanční nebo Celní správy České republiky) rozhodnout o zajištění zboží byla přítomna v tuzemském daňovém systému souvisle od roku 1993 do 2010, po celou dobu účinnosti zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Jeho § 15 odst. 7 opravňoval poměrně široce správce daně v rámci místního šetření k zajištění věci v případě např. chybějícího průkazu o původu zboží, o množství, ceně, kvalitě nebo řádném vypořádání daňových povinností souvisejících s nákupem nebo dovozem tohoto zboží. Při zajištění byl správce daně povinen dotčenou osobu vyzvat k odstranění pochybností týkající se zajištěné věci.

Tabáková hmota, která není tabákovým výrobkem vymezeným v § 101 zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „ZSpD“), definována v § 131b ZSpD a nazvaná souhrnně surový tabák, je od 1. 7. 2015 předmětem spotřební daně ze surového tabáku. K tomuto datu byla účinností zákona č. 157/2015 Sb. , zavedena regulace surového tabáku. Ta je dána: – regulací dispozic se surovým tabákem, spočívající v povinné registraci osob se surovým tabákem nakládajících a v ohlašovací povinnosti ve vztahu ke každému surovému tabáku, který se nachází na daňovém území České republiky (§§ 134zh až 134zzc ZSpD ), – zákazem úpravy a zpracování surového tabáku (vyjma zpracování v rámci výrobního daňového skladu) (§ 134zz odst. 2 ZSpD ), – a vznikem daňové povinnosti ze surového tabáku v zákonem definovaných případech (§ 131a až 131g ZSpD ).

Novelizací provedenou zákonem č. 80/2019 Sb. , došlo na úseku spotřební daně z tabákových výrobků zejména k zavedení nové spotřební daně ze zahřívaných tabákových výrobků. Jedna dílčí změna se týkala i části zákona o spotřebních daních z tabákových výrobků, konkrétně se jedná o zakotvení § 114a zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „ZSpD“), který nově definuje tzv. tabákový výrobek značený nesprávným způsobem. Jedná se o novelizaci institutu, tzv. neznačeného tabákového výrobku, který je specifickým pro správu spotřební daně z tabákových výrobků, a který je zároveň dle mého názoru poměrně sporným, se závažnými zásahy do majetkových práv dotčených subjektů. Tento institut, a jeho změna provedená novelizací zákonem č. 80/2019 Sb. , je předmětem tohoto článku. V tomto článku rozeberu problematiku neznačeného tabákového výrobku dle dříve účinného § 114 odst. 4 ZSpD, neznačeného tabákového výrobku dle nově účinného § 114a odst. 1 ZSpD, tabákového výrobku značeného nesprávným způsobem dle § 114a odst. 2 ZSpD, praxi celní správy týkající se zdanění neznačeného tabákového výrobku a relevantní judikaturu správních soudů.

„Co peklo schvátí, to už nenavrátí!“, zaznělo v legendární pohádce „S čerty nejsou žerty“, když namísto hříšnice omylem unesli dobračku. Není proto divu, že se tu a tam spletou běžní smrtelníci, třeba při zadávání platebních údajů úhrad na bankovní účet. Tyto omyly usnadňuje dnešní jednoduchost bezhotovostního placení on-line v internetovém bankovnictví, kdy obrazně řečeno máme banku v mobilu. A tak se stává, že při objednání zboží v e-shopu překotně zadáme platební příkaz bance k úhradě… a kvůli naší nepozornosti se spleteme.

V následujícím příspěvku blíže rozebereme informaci o rozšíření „daňového zvýhodnění“ u spotřební daně z minerálních olejů u skupiny osob, která tyto minerální oleje spotřebovává při zemědělské prvovýrobě a při provádění hospodaření v lese.