Žaloba

Potvrzení dle § 81 odst. 4 písm. c) zákona o DPH není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. , ani ve smyslu § 9 správního řádu . Jedná o tzv. jiný úkon správního orgánu podle části čtvrté správního řádu a má charakter osvědčení. Proti jeho nevydání se tak lze po bezvýsledném vyčerpání prostředků ochrany bránit žalobou na ochranu proti nečinnosti.

Poslanecká sněmovna i Senát schválily návrh zákona o hromadném občanském soudním řízení (někdy také nazývaný „zákon o hromadných žalobách“). Návrh zákona byl na konci května postoupen k podpisu prezidentovi republiky. Návrh zákona implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. 11. 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů (dále jen „směrnice o zástupných žalobách“).

Městský soud měl tedy na základě obsahu správního spisu nejprve vyhodnotit, jaký žalobní typ měla stěžovatelka správně zvolit a také jaká právní úprava se v projednávané věci aplikuje. Následně měl posoudit, zda jsou splněny podmínky řízení o tomto žalobním typu. Pokud by městský soud dospěl k závěru, že podmínky řízení splněny byly, měl stěžovatelku poučit, že zvolila nesprávný žalobní typ (zde zásahovou žalobu), a poskytnout jí prostor k případné úpravě žaloby. Povinností městského soudu tedy bylo předestřít stěžovatelce, jak na povahu napadeného postupu (či nečinnosti) žalované nahlíží (včetně odkazu na právní úpravu či judikaturu), a umožnit jí upravit žalobní tvrzení a petit.

Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2023, čj. 8 Afs 167/2023-64

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 8. 2023, čj. 7 Afs 321/2021-23

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2022, čj. 8 Afs 41/2021-38

Krajský soud tedy ani nezpochybňoval, že tuto argumentaci stěžovatele nelze považovat za nový žalobní bod a že jde o konkretizaci včas uplatněného žalobního bodu, mýlil se však, pokud vycházel z toho, že by uplynutí lhůty k doplnění žaloby o nové žalobní body ve smyslu § 72 odst. 1 ve spojení s § 71 odst. 2 s. ř. s. zároveň bránilo žalobci rozvinout argumentaci v rámci žalobního bodu, který předtím řádně a včas v řízení před krajským soudem uplatnil. Z dikce zákona i z již citované judikatury vyplývá opačný závěr.

Krajskému soud lze dát zapravdu v tom, že většina žalobních námitek se shodovala s námitkami odvolacími. Pokud se žalovaný s těmito námitkami pečlivě vyrovná a soud shledá závěry žalovaného správnými, je možné, aby si tyto závěry osvojil, namísto aby se pokoušel jinými slovy říci totéž. Nepostačí však převzít obecnou část odůvodnění správních rozhodnutí a případně doplnit strany správního rozhodnutí, na kterých žalovaný vypořádal obdobně znějící námitky, jako námitky žalobní. Ačkoliv stěžovatelčina žaloba je rozsáhlá a ve velké míře obecná, obsahuje i konkrétní žalobní námitky, na něž krajským soudem citované části správních rozhodnutí nedávají odpověď.

Tvrdí-li stěžovatelka, že zřízením zástavního práva došlo k zásahu do jejího vlastnického práva zaručeného čl. 11 Listiny základních práv a svobod , musí mít možnost dovolat se ochrany svého práva u soudu. Na rozdíl od daňové exekuce (viz § 179 daňového řádu ) právní úprava neumožňuje osobě odlišné od daňového subjektu, která tvrdí, že zástavní právo bylo zřízeno k věcem v jejím vlastnictví, možnost obrany přímo v daňovém řízení. Tato mezera v právní úpravě, která nepočítá s možností omylu ve vlastníku věci při zřizování správcovského zástavního práva, nemůže jít k její tíži a vést k odepření přístupu k soudu. Soud proto dospěl k závěru, že stěžovatelka byla oprávněna podat žalobu přímo proti rozhodnutí správce daně o zřízení zástavního práva, aniž by měla vyčkávat na výsledek (případného) odvolacího řízení.

Změna žalobního typu v průběhu řízení JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a. s. Odmítá-li správce daně rozhodnout bez zbytečného odkladu o nesporné (neprověřované) části nadměrného odpočtu daně z...

Novoty v řízení o ochraně před nezákonným zásahem JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a. s. K tomu je nutno dodat, že v řízení o žalobě na ochranu před...

Na závěr a nad rámec nutného odůvodnění považuje Nejvyšší správní soud za nutné vyjádřit se k procesnímu postupu městského soudu. Městský soud si byl vědom, že v situaci, kdy se žalobce domáhá toho, aby soud zakázal žalovanému správnímu orgánu pokračovat v zásahu, a zásah v průběhu řízení skončí, je povinen žalobce vyzvat, aby na tuto skutečnost procesně zareagoval (upravil žalobní návrh – k poučovací povinnosti správních soudů srov. například nález Ústavního soudu ze dne 15. ledna 2019 sp. zn. III. ÚS 2634/18 ). Takto měl městský soud postupovat i v projednaném případě poté, co zjistil, že daňová kontrola byla ukončena vydáním platebního výměru.

Může soud z nějakých důvodů zamítnout žalobu na zrušení podílového spoluvlastnictví?

Pro případ podání žaloby proti pojistiteli (tedy příslušné pojišťovně) fyzické osoby, která způsobila dopravní nehodou újmu poškozenému, postačí dle mého názoru s poukazem na § 2779 odst. 2 obč. zák. zažalovat pouze pojistitele – pojišťovnu. Někdo však zastává názor, že je i nadále z důvodu procesní opatrnosti potřebné zažalovat i fyzickou osobu – řidiče, který způsobil zranění. Je to opravdu nutné?

Odkladný účinek významným způsobem zasahuje do právních poměrů, přičemž tento zásah se prohlubuje, odkládají-li se účinky již pravomocného a vykonatelného rozhodnutí jako je tomu v případě přiznání odkladného účinku podané správní žalobě. Správní soudy v poslední době přiznávají odkladný účinek častěji. Tento příspěvek se na uvedenou problematiku dívá z pohledu správního orgánu, který vydal „odložené“ rozhodnutí, a který se musí vypořádat s celou řadou nevyjasněných problémů, které s sebou přiznání odkladného účinku nese, a v neposlední řadě pak v případě úspěchu ve věci s výkonem rozhodnutí, který bude „zpožděn“ o dobu vedení soudního řízení.

Definice žalobního bodu JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský Lichnovský, Ondrýsek & partneři, a.s. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15.5.2014, sp. zn. 9 Afs 24/2013, www.nssoud.cz K předpisům: - §...

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7.2.2013, sp. zn. 7 Afs 97/2012 . www.nssoud.cz

Minimální obsah žaloby Ondřej Lichnovský Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 10. 2011, sp. zn. 5 Afs 56/2011. www.nssoud.cz K předpisům: * § 71 odst. 2 SŘS, *...