Zálohy na sociální a zdravotní pojištění

U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. ). Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (18 900 Kč), musí zaměstnavatel odvést v roce 2024 za příslušný kalendářní měsíc pojistné nejméně ve výši 2 552 Kč. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které neplatí minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. ), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do zákonného minima a v této souvislosti také například bez ohledu na to, zda zaměstnání trvalo pouze část kalendářního měsíce, přičemž se nepřihlíží k období případné nemoci, k dohodnutému neplacenému volnu či vykázané neomluvené absenci apod.

Společnost s r .o. zvažuje přijmout důchodkyni na DPP (šlo by o její jediný pracovní poměr). V současné změti změn je popravdě nepřehledné, jaké povinnosti by s tím byly spojeny? Její příjem se předpokládá okolo 7,5 tis měsíčně, bude tato částka zatížená nějakými odvody? O nutnosti měsíčních hlášení ČSSZ víme, pojily by se s tímto i nějaké další povinnosti? Případně existuje nějaká jednodušší varianta ve smyslu méně povinností vůči státu vs minimum odvodů z její mzdy?

Členství České republiky v Evropské unii výrazně usnadňuje pohyb našich občanů mezi státy postupujícími podle koordinačních nařízení Evropské unie (viz dále), ať už je motivem tohoto počínání výkon výdělečné činnosti, nebo třeba jen cestování, či studium. Podívejme se nyní blíže na některé varianty, které mohou nastat v případech, kdy český občan začne být výdělečně činný v „evropském“ prostoru.

Klient byl řádně v paušální dani 2023. V průběhu roku se nechal zaměstnat. OSVČ byl do konce roku a stále je. Do konce roku platil paušální daň. Podal přiznání. Do Přehledu VZP uvedl, že byl v paušálním režimu, že byl od měsíce zaměstnání OSVČ vedlejší a že zaplatil zálohy rovnající se části paušální daně připadající na VZP. Je toto správně dle vás? Úřednice z VZP tvrdí, že platby zaplacené na VZP propadají a nedají se použít jako zaplacené zálohy na pojištění roku 2023.

Za zaměstnance je z pohledu zdravotního pojištění považována třeba i osoba jako člen statutárního orgánu. Odměny členů statutárních orgánů (například členů představenstva a dozorčí rady) jako příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP ) podléhají povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění. Dnem nástupu do funkce přihlašuje zaměstnavatel tyto osoby u zdravotní pojišťovny k placení pojistného jako zaměstnance (pokud mají nebo budou mít příjmy) a odvádí pojistné v souladu se zákonem. Pokud se taková osoba stala členem statutárního orgánu například od 1. 6. 2024 a zaměstnavateli je známo, že první odměna za výkon funkce bude zúčtována až do měsíce prosince 2024, přihlásí zaměstnavatel tohoto zaměstnance již k datu 1. 6. 2024. Od měsíce června jej započítává do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele. Vyměřovací základ bude nulový tehdy, pokud minimum nemusí být dodrženo (viz dále). Do měsíce prosince 2024 bude zaměstnanci zúčtována odměna s odvodem pojistného zaměstnavatelem podle zákona. I kdyby již žádná další odměna této osobě vyplacena nebyla, může odhlášení proběhnout až ke dni skončení výkonu funkce [blíže viz § 8 odst. 2 písm. i) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “)].

Ve zdravotním pojištění se specificky postupuje v některých situacích, například tehdy, pokud se jedná o souběžné příjmy u více zaměstnavatelů. Rozeberme si blíže v právních podmínkách roku 2024 jeden příklad z praxe.

Provozujeme restauraci a nově přijímáme platby kartou. Jak mám účtovat přijaté spropitné od zákazníků: 1) celé si necháme, 2) celé bychom chtěli dát zaměstnancům, 3) rozdělíme na polovic: půl si necháme a půl dáme zaměstnancům?

Jednatel s. r. o., který je zaměstnán zároveň na HPP u jiného zaměstnavatele, si chce uzavřít u své společnosti smlouvu o výkonu jednatele na výši odměny 10 000 Kč. Týkají se ho stejné a všechny odvody jako u zaměstnání na HPP, tj. záloha na daň, odvod sociálního a zdravotního pojištění v plné výši, nebo jsou zde nějaké výjimky? 

Institut minimální mzdy zaujímá ve zdravotním pojištění významné postavení, obzvláště pro zaměstnavatele, neboť v souvislosti s placením pojistného konkrétně určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část. Od 1. 1. 2024 se zvýšila minimální mzda na částku 18 900 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé v roce 2024 z této hodnoty. Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být v roce 2024 odvedeno zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce pojistné nejméně ve výši 2 552 Kč (13,5 % z 18 900 Kč, zaokrouhleno na celou korunu nahoru), případně alespoň z poměrné části tohoto minima v situacích vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“).

Důsledkem vývoje legislativního procesu je v právních podmínkách zdravotního pojištění skutečnost, že se u plátců mění k datu 1. 1. podmínky pro placení pojistného. V této souvislosti lze konstatovat, že ani datum 1. 1. 2024 nebylo v tomto směru výjimkou. Jaké podmínky tedy registrujeme v letošním roce u jednotlivých skupin plátců, a to i z hlediska výše plateb pojistného?

Výdělečná činnost studentů, tedy zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, má v oblasti zdravotního pojištění četná specifika zejména s ohledem na skutečnost, že tyto pojištěnce řadíme mezi osoby, za které platí pojistné stát. Mimoto se odlišně postupuje v situacích, kdy student ukončí studium na střední nebo vysoké škole a (ne)začne být výdělečně činný. Je rovněž častou skutečností, že studenty využívají zaměstnavatelé (v období letních prázdnin i mimo ně) k zajištění dočasné či přechodné potřeby provedení určitých prací.

Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP , mimo výjimek daných zákonem. Těmito, v dalším textu blíže rozebranými výjimkami jsou zejména situace, kdy se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) bodů 1.–7. zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “) a pojistné zaměstnavatel neodvádí u zúčtovaných plnění vyjmenovaných v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “).

OSVČ na vedlejší činnost začala podnikat v 5/2023. Po celý rok 2023 neplatila zálohy. Při zpracování přehledu nejspíše vznikne OSVČ povinnost v roce 2024 hradit zálohy v minimální výši na vedlejší činnost. Přehled bude podán elektronicky 1. 6. 2024 (daň přiznání bude podáno v dubnu 2024). Pokud OSVČ vznikne povinnost hradit zálohy na důchodové pojištění, jsou tyto zálohy splatné od měsíce června 2024? První záloha tedy bude splatná do 30. 6. 2024 (za měsíce 1–5/2024 nemusí OSVČ zálohy doplácet). Tyto zálohy bude poté platit až do měsíce roku 2025, ve kterém bude podán přehled OSVČ za rok 2024. 

Období registrace pojištěnce na úřadě práce hraje (nejen) ve zdravotním pojištění významnou roli. Pokud je totiž pojištěnec evidován na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání, stává se od data registrace osobou, za kterou platí pojistné na zdravotní pojištění stát. Tudíž má po celou dobu této registrace svůj pojistný vztah vyřešen. Jakmile je však uchazeč o zaměstnání z této evidence vyřazen, dostává se do situace, kdy musí (od následujícího kalendářního měsíce) postupovat podle možností dále uvedených.

Pokud OSVČ splňuje danou podmínku, že celodenně osobně a řádně pečovala o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, tak v následujícím roce bude platit stále sníženou zálohu na zdravotním pojištění, až dokud nepodá přehledy? Případně si musí nastavit novou výši dané zálohy pro aktuální rok, tak jako to je u OSVČ, kteří platí minimální zálohy?

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou vykonávat svoji podnikatelskou činnost buď „klasicky“, tedy průběžnou komunikací s finančním úřadem, zdravotní pojišťovnou a správou sociálního zabezpečení, nebo výkonem své činnosti v paušálním režimu. V tomto článku se budeme zabývat těmi pojištěnci, kteří při výkonu své podnikatelské činnosti nemohou nebo nechtějí vstoupit do paušálního režimu, budou tedy standardní cestou plnit své zákonné povinnosti vůči té zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni. Podotýkáme, že v případě výkonu více činností musí být osoba pojištěna u jedné zdravotní pojišťovny.

Klient v roce 2023 prodal s. r. o., kterou vlastnil šest let. Zároveň v roce 2023 zahájil samostatnou výdělečnou činnost a má stejný předmět podnikání jako v s. r. o. V roce 2024 bude platit minimální zálohy na sociální pojištění. Jaká bude výše zálohy? Je možné platit sníženou zálohu ve výši 3 210 Kč?

OSVČ zrušila přerušení živnosti 4. 4. 2023, s tím, že začne podnikat. K tomuto však nedošlo. Podnikání nezahájila. Živnost opět přerušila od 6. 12. 2023. V době 4-12/2023 ani nebyla po celou dobu zaměstnaná. Jen v měsíci 8/23 byla zaměstnána na pracovní poměr, který však ve zkušební době zrušila. Nebyla ani evidována na úřadu práce. Jak je tomu nyní se zálohami na zdravotní pojištění? Je možno sepsat čestné prohlášení (o tom, že OSVČ vůbec v r. 2023 nepodnikala ) a toto odeslat na zdravotní pojišťovnu s tím, že budou opraveny zálohy a doplatit zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů? Jak postupovat?

V následujícím textu jsou charakterizovány změny a podmínky pro placení pojistného zaměstnavateli, osobami samostatně výdělečně činnými a osobami bez zdanitelných příjmů v právních podmínkách platných po datu 1. 1. 2024. Jedná se o povinnosti a postupy těchto plátců pojistného, ke kterým můžeme přiřadit i stát hradící měsíčně platby zdravotním pojišťovnám pojistné za tzv. státní pojištěnce.

OSVČ bude mít od roku 2024 vyšší minimální zálohy na důchodové pojištění (3.852 Kč). Odkdy se bude měnit záloha - od ledna nebo až od podání přehledu za rok 2023? Jakou výši zálohy bude mít OSVČ, která zahájila činnost 1. 9. 2022 a OSVČ, která zahájila činnost 1. 9. 2023?