Zdravotní služby

Prosím o jasné stanovisko k otázce, kdy se stane poskytovatel zdravotních služeb plátcem DPH (např. zubní lékař). Dle mého názoru se do obratu pro jejich povinnou registraci k DPH nezahrnují příjmy za zdanitelní plnění osvobozená od DPH tzv. zdravotní služby a dodání zdravotního zboží. Ostatní činnosti se do obratu k DPH započtou. To znamená, že pokud má např. zubní lékař příjem za 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích vyšší než 2 mil. Kč a z činnosti např. čínské medicíny 200 000 Kč, nemá povinnost se registrovat jako plátce DPH, jelikož jeho činnost spadající do zdravotních služeb se do celkového kontrolního obratu nezapočítává? Do limitu obratu pro povinnou registraci k DPH se v tomto případě započítává pouze příjem z činnosti čínské medicíny. Je mé stanovisko správné?

Klientka má kvalifikaci fyzioterapeuta. Pracovala v rámci rehabilitačního zařízení, které mělo smlouvy se zdravotními pojišťovnami plus doplatky pacientů. Odešla a pracuje jako OSVČ fyzioterapeutka. Dále se vzdělává v kurzech. Rehabilitační práci zajišťuje klientka pod kódem 96040 Činnosti pro osobní a fyzickou pohodu, registraci k podnikání má, IČO má, daně a odvody platí. Podle § 6 zákona o dani z příjmů, lze poskytovat benefity zaměstnancům mimo jiné i na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu. A narážíme na výklad slova „zdravotní zařízení“. Přestože není žádný přívlastek „státní, nebo úřední, nebo ti co mají smlouvy se zdravotní pojišťovnou“. Narážíme v praxi na to, že někteří zaměstnavatelé odmítají „podepsanou propustku ke zdravotním výkonům“, nebo pokud zaměstnanec požádá (benefit) o příspěvek podle § 6 ZDP, zaměstnavatelé argumentují, že se nejedná o zdravotní zařízení? Pokud zubař nebo obvodní lékař neuzavře se zdravotní pojišťovnou smlouvu, pacient si platí plnou cenu, pak se také nejedná o zdravotní zařízení, nebo je lékařské zařízené podmíněno titulem MUDr.?

Zaměstnavatel proplácí lékařskou prohlídku svým zaměstnancům dle dokladu vystavené jejich praktickým lékařem - účtování 518, 548 či 527? Dále faktura za lékařské služby od firemního lékaře: účtování 518, 548 či 527/321?

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 24. 11. 2022 ve věci C-458/21 CIG Pannónia Életbiztosító

Firma s. r. o., neplátce DPH, poskytující zdravotní služby, si zakoupila nástroj na rezervační a objednávkový systém pacientů, který funguje na jejich webových stránkách. Fakturu jí vystavila firma, která má sídlo v Holandsku. Na faktuře je uvedeno: DIČ:NL, datum dodání 30. 8. 2022, datum vystavení 5. 9. 2022, označení produktu STANDARD plan na 1 rok, DIČ:CZ objednatele, je v Kč a je zde uvedena částka bez daně, sazba 21% a částka s daní. Měl se objednatel registrovat jako identifikovaná osoba? Jde o produkt nebo službu? Pokud ano, k jakému datu (15 dnů od 30. 8.?) a z jaké částky odvést DPH (z té bez DPH?). Za rok po ukončení platnosti produktu se bude situace s DPH opakovat? Zároveň nyní v listopadu si firma doobjednala od téže firmy balíček SMS upozorňující pacienty na termín objednání. Jde z pohledu DPH o stejnou situaci?

Patří činnost poskytování zdravotních služeb v oblasti dentální hygieny dle § 51 zákona o DPH mezi plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 58 zdravotní služby), či nikoli?

V následujícím článku jsou nejprve vymezeny podmínky, za nichž se uplatní osvobození od daně bez nároku na odpočet daně u dodání zdravotního zboží. V další části textu je vysvětleno, kdy je dodání zdravotnických prostředků zdanitelným plněním a zejména, za jakých podmínek se při jejich dodání podle aktuálně platného znění zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), uplatní první snížená sazba daně. Vysvětleno je také, ve kterých případech je možno chápat poskytnutí zdravotnických prostředků jako doplňkové plnění k poskytnutí zdravotní služby, která je osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně. V závěru článku je shrnuto, kdy bylo nebo je možno využít prominutí daně při dodání zdravotnických prostředků v souvislosti s COVID-19.

Jaká je sazba DPH u služby poskytnuté na území Polska? Jedná se o provedení testování na covid u polských rezidentů na území Polské republiky. Česká firma není zdravotnickým zařízením. Poplatek za jednotlivé uskutečněné služby jsou fakturovány buď polským firmám, plátcům DPH, polským firmám neplátcům DPH anebo přímo konečným spotřebitelům ( osobám nepodléhající dani ). Bude tato služba podléhat české sazbě DPH anebo samovyměření? Anebo jsme povinni se k DPH zaregistrovat přímo na území Polska?

Společnost, právnická osoba, plátce DPH, která není zdravotnickým zařízením ani nemá podobné živnostenské oprávnění, poskytuje testování (PCR + A ) a očkování na onemocnění covid-19. Služby provádí mobilní očkovací tým na základě dohod o provedení práce (zaměstnanci společnosti). Pro samoplátce jsou tyto služby za úplatu, na základě vystavených příjmových dokladů. Jedná se o příjem dané společnosti. Je toto plnění osvobozeno od DPH, popř. jaká sazba DPH by zde měla být uplatněna? Pro ostatní pojištěnce jsou služby (PCR + očkování) evidovány přímo na ÚZIS a následně proplaceny zdravotní pojišťovnou lékaři, se kterým má společnost uzavřenou smlouvu o spolupráci. Na jejím základě pak společnost vystaví lékaři fakturu na provizi (odměnu) za uskutečněné služby, tj. provedené testy. Jaké sazbě DPH odpovídá toto plnění, popř. je osvobozeno od DPH?

Tato závěrečná část našeho seriálu přináší postup lékaře při výpočtu daňového přiznání. Jsou stručně uvedeny i běžné možnosti optimalizace daně z příjmů platné v době tvorby tohoto textu, tj. k 1. 10. 2021, tzn. použitelné pro závěrku roku 2021. Tato část je pojata jako celistvá a není členěna podrobnější strukturou.

DPH u tuzemských obchodních transakcí – VII. část Ing. Petr Vondraš, daňový poradce BDO Czech Republic Shrnutí --Nájem nemovitých věcí je osvobozen od daně s pěti výjimkami. Jednou z...

V této části se zabýváme některými zvláštními případy zápisů výdajů do daňové evidence. Jsou to případy časté, případně periodicky se opakující, každopádně případy, které mohou podstatným způsobem ovlivnit daňové přiznání lékaře. Nemůžeme se zabývat všemi případy výdajů, které se mohou vyskytovat v běžné praxi lékaře, k tomu je pak zapotřebí buď podrobnějšího studia zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „zákon o daních z příjmů “), anebo návštěvy některého daňového poradce. V každém případě stejně vždy radíme především zcela začínajícím lékařům, aby si alespoň první rok praxe nechali zpracovávat svou daňovou evidenci ekonomickým odborníkem, účetním nebo daňovým poradcem.

V této části našeho seriálu se zabýváme vedením daňové evidence privátního lékaře. Každý zápis musí být podložen účetním dokladem dokumentujícím provedenou platbu. Tyto účetní doklady, stejně tak jako zápisy v daňové evidenci, je třeba archivovat. Daňová evidence slouží k výpočtům daně z příjmů fyzické osoby z nezávislé činnosti. Je třeba uzavřít účetní období (tj. kalendářní nebo hospodářský rok), provést závěrkové operace a vypočítat základ daně. Hlavním účelem daňové evidence je správný výpočet daně z příjmů fyzických osob a také možnost kontroly povinné archivace i po určité době.

Zubní lékaři se již od počátku privatizace prakticky vyčlenili z celkové skupiny lékařů v ČR a vytvořili si vlastní komoru (Českou stomatologickou komoru) a dojednali si i vlastní způsoby financování zdravotní péče. Proto tuto část seriálu věnujeme právě specifikům ekonomiky privátních stomatologů a zubních lékařů, když převážná část těchto lékařů vykonává svou profesi právě jako fyzická osoba (OSVČ). Pouze malá entita stomatologů a zubních lékařů jsou zaměstnanci (vesměs mladí, nastupující lékaři, absolventi lékařských fakult) těchto privátních lékařů, popřípadě se jedná o zaměstnance stomatologických klinik, kteří jsou v pracovním poměru.

Vstupní a výstupní prohlídky v souvislosti s pracovněprávním vztahem nejsou osvobozeny od DPH. Vstupní a výstupní prohlídka při nástupu a ukončení výkonu trestu je zdanitelným plněním osvobozeným od DPH? Netušíme, co je přesně účelem a cílem těchto prohlídek v tomto případě.

V této části našeho seriálu, psaného jako pomoc zejména nově začínajícím lékařům a zdravotníkům z hlediska ekonomiky a práva při výkonu jejich profese, se zabýváme nutnou činností lékařů a zdravotníků pracujících ve formě fyzické osoby (OSVČ), činností, kterou musí konat souběžně se svou odbornou prací. Lidé všech profesí, různých povolání a odborností, pokud pracují v této právní formě, jsou povinni vykonávat řadu zejména ekonomických činností, které v případě firem či institucí provádějí mnohdy celá oddělení, řady specialistů či spolupracujících agentur. V tomto příspěvku se podíváme na privátního lékaře jako na hospodářský subjekt. Takovýto pohled je dán jednak zcela obecnými požadavky na plnění různých funkcí hospodářského subjektu, jednak zcela specifickými požadavky vyplývajícími právě ze zvláštních charakteristik této profese. Zaměříme se proto blíže na takovýto rozbor činností privátního lékaře a celé jeho ordinace, kdy předpokládáme alespoň jednu zdravotní sestru a další pracovníky zajišťujícími topení, úklid a další možné a nutné výkony.

V minulé části našeho seriálu jsme se zabývali odpisy dlouhodobého hmotného majetku, které musí privátní lékař nebo jeho účetní ihned po nabytí věci vypočítat a zaznamenat do soupisu majetku, a to dopředu až do konce odpisování. Tento tzv. odpisový plán pak nelze měnit. Nyní se podíváme na zásady odpisování dlouhodobého hmotného majetku a také na odpisování dlouhodobého nehmotného majetku. Ten mají ve formě speciálního medicínského softwaru prakticky všichni lékaři. Závěrem příspěvku se ještě zmíníme o oběžných prostředcích, které mají alespoň v některé formě rovněž všichni lékaři.

Tímto článkem zahajujeme seriál textů určených na pomoc zejména začínajícím lékařům a zdravotníkům v právní formě FO – OSVČ, tedy privátních poskytovatelů zdravotní péče. Dílčím cílem této části je seznámit čtenáře především s podmínkami pro možnost zahájení samostatné existence, dále definovat majetkovou skladbu vybavení standardní ordinace, určit funkci odpisů a jejich druhy, určit hlavní zásady odpisování a charakterizovat způsoby nabytí a vyřazení dlouhodobého majetku. Příspěvek se tedy zabývá ekonomickou stránkou činnosti lékařů a zdravotníků s odkazem na příslušné právní normy regulující činnost lékařů a zdravotníků v této kategorii osob vykonávajících samostatnou činnost ve svých ordinacích.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020 ve věci C-211/18 Idealmed III

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020 ve věci C-48/19 X (Exonération de TVA pour des consultations téléphoniques)