Živelní pohromy

V září 2024 zasáhla Českou republiku živelná pohroma v podobě povodní a záplav, které způsobily značné škody. V souvislosti s touto událostí informuje Finanční správa ČR o opatřeních, která mají pomoci fyzickým i právnickým osobám postiženým touto katastrofou.

Zákon o daních z příjmů stanoví, že příjmy z převodu majetku mezi blízkými osobami při ukončení zemědělské činnosti nejsou zdanitelné, pokud blízká osoba pokračuje v činnosti po tři zdaňovací období. Nesplněním podmínek se příjmy stanou zdanitelnými. Při darování majetku jako traktory či nákladní automobily není dar pro obdarovaného zdanitelný, pokud v podnikání pokračuje. Prodej majetku není zdanitelný pro prodávajícího, ale kupující může zahrnout majetek do výdajů a odpisů. Nesplnění podmínek vyžaduje dodatečné daňové přiznání.

V důsledku povodní 2024 se může podnikatel rozhodnout pro ukončení nebo přerušení svého podnikání, například kvůli zatopení prostor používaných k podnikání a zničení obchodního majetku. Podnikatel musí při ukončení nebo přerušení podnikání kvůli povodním upravit základ daně z příjmů podle ZDP [§ 23 odst. 8 písm. b) ZDP]. Postupy úprav se liší podle toho, zda podnikatel vede účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatňuje paušální výdaje. Speciální pravidla platí pro zemědělské podnikatele při převodu majetku osobám blízkým.

Podnikatel může přerušit svou činnost buď krátkodobě nebo dlouhodobě. Pokud podnikání obnoví do termínu pro podání daňového přiznání, postupuje, jako by k přerušení nedošlo. Pokud neobnoví, postupuje jako při ukončení podnikání. Pokud uplatňuje paušální daň a neobnoví podnikání, paušální režim mu končí, což musí oznámit správci daně a podat daňové přiznání.

Při ukončení nebo přerušení podnikatelské činnosti musí poplatník uplatnit odpisy z hmotného majetku v poloviční výši, pokud aktivitu nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání. Pokud tedy podnikatel ukončí činnost ještě v roce 2024, uplatní za rok 2024 poloviční odpisy. Pokud by činnost ukončil až k 1. 1. 2025, měl by nárok na plnou výši odpisů za předchozí rok.

V září 2024 došlo v souvislosti s povodní a záplavami ke značným škodám na majetku, což ovlivní i výsledky podnikatelských subjektů a řada podnikatelů se dostane za zdaňovací období roku 2024 do daňové ztráty z podnikání. Tu je možné si odečíst od celkového základu daně podle zákona o daních z příjmů . Podnikatelé mohou ztrátu uplatnit jak v roce 2024, tak zpětně za dvě předcházející zdaňovací období nebo v pěti následujících obdobích. Prakticky to znamená, že mohou snížit svou daňovou zátěž a využít ztrátu k lepšímu plánování finančních toků. V článku si podrobněji uvedeme možnosti uplatnění vzniklé daňové ztráty v rámci daňového přiznání za rok 2024.

V září 2024 způsobily povodně v Čechách a na severní Moravě značné škody na majetku. Tento článek přináší přehled klíčových daňových řešení a poznatků pro škody na hmotném majetku a zásobách u podnikatelů: Škody způsobené živelními pohromami mohou být daňově uznatelné, pokud jsou doloženy posudkem pojišťovny nebo soudního znalce, i když podnikatel není pojištěn. Při škodách způsobených živelními pohromami lze zahrnout do daňových výdajů plnou výši zůstatkové ceny zničeného hmotného majetku a zásob, jestliže podnikatel vede účetnictví. Škoda způsobená neznámým pachatelem potvrzená policií nevyžaduje posudek znalce a může být daňově uznána bez ohledu na rok obdržení potvrzení policie. Ať už vedete účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatňujete paušální výdaje, praktické příklady vám pomohou porozumět složitým daňovým otázkám a přinést jasná řešení pro každého podnikatele, který se potýká s následky přírodních katastrof.

Může OSVČ nebo i s. r. o. darovat nyní z důvodu povodní peněžní nebo nepeněžní dar konkrétní fyzické osobě, prostě konkrétně např. p. Novákové, tzv. na přímo? Bude toto daňově odčitatelný dar?

V případě, kdy by právnická osoba poskytla jiné právnické osobě na humanitární účel dar v nepeněžní formě (zásoby, majetek), tak s odkazem na ustanovení § 24 odst. 2 písm. zp) lze dar poskytnutý na humanitární a charitativní účely v souvislosti s živelní pohromou uplatnit jako daňově účinný náklad. Domnívám se správně, že ale není nárok na odpočet DPH na vstupu z pořízeného majetku nebo materiálu, zásob?

Vlivem silného větru a deště došlo k odchlípnutí střechy pronajaté skladové budovy a ke zničení zboží ve skladě. Zboží je nepoužitelné. Mimořádnou inventurou bylo vyřazeno zboží v PC 600 tisíc Kč a bude řádně zlikvidováno (s protokolem). Zboží bylo pojištěno, škoda nahlášena pojišťovně. Má vliv na daňovou uznatelnost, zda je událost definována jako živelní pohroma podle § 24 odst. 10. (sklad není v oblasti, která byla zaplavena, i když událost se stala v prvních dnech zářijových povodní 2024)? Je správné účtování: odpis zničeného zboží 582/504, náklady likvidace 588/321, pohledávka za pojišťovnou (pouze do výše vyčíslené v účetnictví) 378/688? Uvažujeme správně, že nemusíme vracet DPH na vstupu u zničeného zboží dle § 77 zákona o DPH, když škoda bude řádně prokázána a zaprotokolována?

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 7/2024 ze dne 26. září 2024, který obsahuje Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně z důvodu mimořádné události.

Zaměstnanec je členem dobrovolných hasičů a pomáhá při povodních. Má nárok na volno, a pokud ano, pak na placené nebo neplacené? Placené volno: je nárok na refundaci a v jaké výši? Jak se v takovém případě postupuje? 

Právnické osobě Pavla s. r. o. bude poskytnut dar od právnické osoby Petr s. r. o. ve výši 100 000 Kč. Tento dar bude použit na humanitární pomoc, konkrétně na nákup potravin a dodán do oblastí zasažených povodní (ČR). Bude Petr s. r. o. mít možnost odečíst si dar ze základu daně dle § 20 odst. 8 ZDP?

V souvislosti s živelní pohromou (povodně a záplavy), která zasáhla území ČR v září 2024, Finanční správa České republiky (dále též „FS“) sděluje:

V souvislosti s rozsáhlými povodněmi, které v posledních dnech zasáhly značné území České republiky, jsme připravili přehled nejdůležitějších daňových dopadů, které se mohou týkat občanů, podnikatelů a firem.

Finanční správa informuje v souvislosti s tíživou situací našich občanů v důsledku povodní, že dary poskytnuté na humanitární nebo charitativní účely nebo z veřejné sbírky jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny, tj. nepodléhají zdanění. 

Správci daně plně zohlední aktuální mimořádnou situaci a využijí všech možností úlev dle platného práva.

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených na Koordinačním výboru (dále jen „KooV“). Jde o léty osvědčená a uznávaná odborná projednání problémů předestřených daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy, hlavně Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska mají dvě hlavní přednosti: a) potvrzené závěry lze považovat za bezpečné řešení, které zřejmě finanční úřady nezpochybní, b) odborné názory nepadají z nebe, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování poradců i správců daně. KooV se koná obvykle co dva měsíce a příspěvky jsou zveřejňovány na https://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani/2023 .

V majetku máme budovu. V roce 2022 došlo k požáru (cizí zavinění) a celá budova shořela, po odstranění zbytků stavby byla budova vymazaná z katastru nemovitostí. Moje otázka je na DPH, které bylo uplatněno při technickém zhodnocení budovy. Kdyby se jednalo o prodej, tak bychom se dívali 10 let zpětně a případně vraceli DPH v poměru desetin, pokud by byl prodej bez DPH. Pokud však vyřazujeme budovu z důvodu požáru, máme i tak povinnost vracet poměrnou část uplatněného DPH pokud od technického zhodnocení neuplynulo 10 let? Děkuji