Důvodová zpráva k zákonu č. 163/2024 Sb., změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Vláda České republiky schválila na svém zasedání 4. března 2019 (usnesení č. 156) Koncepci rozvoje kapitálového trhu v České republice 2019 - 2023 (dále též jen ""). Tato Koncepce byla publikována na webových stránkách Ministerstva financí České republiky (dále též jen "") dne 14. března 2019¹⁾.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony se snaží reagovat na nedostatky současné právní úpravy identifikované při přípravě koncepce ve vztahu k fondovému financování.

Byly identifikovány nedostatky v oblasti právnických osob podle § 15 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), které v zásadě nepodléhají regulaci ZISIF ani dohledu ČNB. Ačkoliv je nabízení veřejnosti investovat do těchto subjektů neboli tzv. nelicencovaných správců zakázáno, jsou indikace z trhu i dohledu, že opak je pravdou. Tito nelicencovaní správci obhospodařují majetek investovaný veřejností, kdy se investoři domnívají, že investují do regulovaných subjektů, a dochází tak k jejich zmatení, kdy si neuvědomují, že se jedná o vysoce rizikové investice.

V současné době je dovoleno vytvářet podfondy pouze investičním fondům typu SICAV (akciová společnost s proměnným základním kapitálem; původem z francouzského: ), ačkoli zájem o vytváření podfondů mají i jiné právní formy, konkrétně uzavřená akciová společnost či komanditní společnost na investiční listy. V ČR doposud nevznikla žádná komanditní společnost na investiční listy, ačkoli již došlo v minulosti k novelám této úpravy za účelem jejího vyššího zatraktivnění. Dle návrhů trhu by mohlo dojít k využití této právní formy, například pokud by jí bylo umožněno vytvářet podfondy. Zatraktivnění právní formy komanditní společnosti na investiční listy by mohlo prospět i uvolnění jinak úpravy rozdělení zisku v zákoně o obchodních korporacích.

Obdobně je poptávka i po možnosti vytvářet podfondy u uzavřené akciové společnosti, která je investičním fondem tak, aby i tato forma přispěla k vyšší atraktivitě kapitálového trhu.

Dále byly nad rámec Koncepce identifikovány některé další oblasti v ZISIF, kde byla trhem či dohledovým orgánem spatřována potřeba dalšího vyjasnění.

V této novele se navrhuje novelizovat tři zákony, z nichž ZISIF je hlavní podstatou novely. Změna zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje poplatky pro zápis nelicencovaných správců do seznamu vedeného ČNB, zápis evropských fondů dlouhodobých investic (dále také "") a navyšuje některé poplatky tak, aby odpovídaly souvisejícím administrativním nákladům. Některé poplatky jsou z důvodu jejich obsolentnosti či neefektivnosti naopak zcela rušeny. Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jako "") reflektuje zejména možnost vytvářet podfondy i pro jiné subjekty, než jsou investiční fondy typu SICAV.

Z dohledové praxe a i z veřejných medií plynou zjištění, že je účelné omezit investice do tzv. nelicencovaných správců.

Investování do těchto subjektů je dle aplikační praxe i zkušeností ČNB mnohdy nabízeno veřejnosti, kdy jsou investoři uvedeni v omyl, že se jedná o regulované subjekty, které jsou dohlíženy ČNB. Nově se bude požadovat, aby se právnická osoba podle § 15 odst. 1 ZISIF označila ve svém názvu jako osoba rizikového kapitálu. Zároveň se zakazuje použití slova "fond" nebo slov od něj odvozených v názvu osoby podle § 15 ZISIF, jelikož je toto označení zavádějící pro investory, kteří se mohou domnívat, že se jedná o regulovaný subjekt.

Zavádí se informační povinnost vůči investorům. Informační povinnost je více strukturována a je vyžadováno poskytnutí i varování, že se jedná o rizikovou investici, o kterou může investor přijít. Dále je vyjasněna návaznost na strukturované poskytování informaci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sdělení klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou.

Dále je omezen okruh investorů, kteří mohou volně investovat prostřednictvím těchto subjektů zavedením minimální výše investice odpovídající 125 000 EUR. Nestačí tedy podmínka kvalifikovaného investora, neboť z aplikační praxe vyplynulo, že podmínka kvalifikovaného investora a jeho prohlášení mohou být u těchto subjektů často obcházeny a je velmi omezený způsob, jak kontrolovat vyplnění investičního dotazníku. Vyžaduje se tedy vyšší investice a zároveň i splnění povinnosti investičního dotazníku.

Z tohoto pravidla se zavádí výjimka pro rodiny a přátele, kdy společně může investovat do těchto subjektů až 20 osob, na ty by se ovšem nemělo vztahovat omezení minimálního vklad. V rámci nelicencovaného správce tedy může investovat až 20 osob, které nenaplní podmínku minimálního vkladu a zbytek investorů tuto podmínku splnit musí. Aby nedocházelo k obcházení zákona, je vyžadováno, aby výjimku z minimálního vkladu a skutečnost, že jsou shromažďovány peněžní prostředky maximálně od 20 osob, které nesplňují podmínku minimálního vkladu, ověřil . tedy ověřuje u nelicencovaného subjektu, který má více než 20 investorů, skutečnost, že maximálně 20 z nich investuje méně do daného subjektu, než je ekvivalent 125 000 EUR. bude ověřovat počet osob, které nejsou tímto -kvalifikovaným investorem, nikoliv účetní závěrku. Ověřování účetní závěrky se řídí standardními účetními předpisy. Právnická osoba musí toto ověření dodat do 6 měsíců od uplynutí předcházejícího účetního období ČNB.

Dále se zavádí sankční výmaz za porušení povinností daných zákonem.

V ZISIF se v návaznosti na Koncepci navrhuje umožnit komanditní společnosti na investiční listy a uzavřené akciové společnosti, která je investičním fondem, vytvářet podfondy. Za účelem podpory právní formy uzavřené akciové společnosti se navrhuje nové označení pro její obchodní firmu "SICAF" (po vzoru ""). Tu novela navrhuje jako nové označení pro obchodní firmu investičního fondu, který je akciovou společností: "investiční fond s fixním základním kapitálem". Toto označení může být nahrazeno zkratkou "" (ve francouzském jazyce: ), protože tato zkratka je celosvětově známá a srozumitelná, čímž napomůže k větší atraktivitě této společnosti.

U komanditní společnosti na investiční listy se také navrhuje uvolnění úpravy rozdělení zisku. Navrhuje se dále umožnit, aby investiční společnost neharmonizovaná právem EU mohla být jako podnikatel svěřenským správcem svěřenského fondu, který není investičním fondem, což byly požadavky vznesené trhem.

Stanovuje se najisto, že u investičních fondů vytvářejících podfondy stačí vyhotovit statut pouze ve vztahu k podfondům. Zjednodušuje se úprava nabízení a úschovy podílových listů, která je ve stávající podobě nepřehledná a způsobuje interpretační obtíže při aplikaci ZISIF.

Odstraňuje se nejistota ohledně otázky, zda musí mít fondy EuVECA a EuSEF depozitáře (nařízení EU tuto povinnost výslovně nestanovují, nicméně českého práva není v tomto ohledu jednoznačná) a dále se zpřesňuje úprava i ve vztahu k evropským fondům dlouhodobých investic, které doznaly změny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/606 ze dne 15. března 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2015/760, pokud jde o požadavky týkající se investičních politik a podmínek provozování činnosti evropských fondů dlouhodobých investic a rozsah způsobilých investičních aktiv, požadavky na složení portfolia a rozložení rizika, peněžité zápůjčky a další pravidla pro fondy.

V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů se ro