Důvodová zpráva
I. Obecná část
A) Zhodnocení platného právního stavu
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, nabyl účinnosti 1. ledna 1993. Dosavadní poměrně nízké nastavení konstantní výše základních sazeb daně, jak u pozemků tak u staveb, působí ve směru postupného poklesu významu daňového výnosu do rozpočtů obcí a omezuje potenciál této daně ve vztahu k příjmové stránce veřejných rozpočtů.
Zdaňování příjmů fyzických i právnických osob je upraveno zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. V průběhu jeho platnosti došlo k řadě významných úprav, jednou z posledních rozsáhlých byla úprava zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných prostředků, která zahájila další proces postupného snižování daňového zatížení příjmů u právnických osob i u fyzických osob, a to od 1.1.2008. Na tuto novelu navázala změna zákonem č. 2/2009 Sb., upravující nastavení sazeb daně. S nástupem celosvětové finanční krize došlo s cílem odlehčení podnikatelskému prostředí ke zlepšení podmínek pro odpisování nového hmotného majetku zařazeného v prvních dvou odpisových skupinách, odstranění přísného režimu v oblasti kapitálové přiměřenosti a zjednodušení administrativního zatížení především u podnikajících fyzických osob. Do konce roku 2007 byla sazba daně z příjmů fyzických osob progresivní, odstupňována pásmy 12 % - 19 % - 25 % a 32 % zdanění. Počínaje 1.1.2008 je stanovena jednotná sazba daně ve výši 15 %.
Spotřební daň je upravena zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, který je účinný od 1. května 2004. Od té doby byl zákon několikrát novelizován a v současné době je plně v souladu s komunitárním právem. Vzhledem ke schválení směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS, je Česká republika povinna zajistit její implementaci do národní legislativy, a to s účinností od 1. dubna 2010. Příslušná novela zákona o spotřebních daních je v současné době projednávána jako sněmovní tisk č. 888 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a vzhledem k její technické povaze a povinnosti dodržení termínu implementace (k 1. lednu 2010) je navrženo, aby byla schválena již v prvém čtení.
Daň z přidané hodnoty (DPH) je upravena zákonem č. 235/2004 Sb., který nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, tj. dnem 1. května 2004. Zákon byl několikrát novelizován a jeho úplné znění bylo publikováno pod č. 85/2009 v částce 26 Sbírky zákonů 2009. Zákon o DPH je převážně slučitelný v souladu s komunitárním právem.
Zákonem č. 585/2006 Sb., který měnil zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, byly, v souvislosti s novým režimem poskytování nemocenského podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, kdy v období prvních dvou týdnů dočasné pracovní neschopnosti či karantény náleží namísto nemocenského náhrada mzdy placená zaměstnavateli, nově upraveny (snižovány) sazby pojistného na nemocenské pojištění placeného zaměstnavateli. Snížení má proběhnout postupně v letech 2009 a 2010. V roce 2009 se zaměstnavatelům snížila sazba pojistného na nemocenské pojištění z 3,3 % na 2,3 % a proti pojistnému si mohou odečíst polovinu všech náhrad mzdy při pracovní neschopnosti (karanténě) vyplacených zaměstnancům za příslušný kalendářní měsíc. V roce 2010 se sazba dále sníží na cílových 1,4 % s tím, že již nebude umožněn odečet poloviny náhrad mezd (s výjimkou osob se zdravotním postižením). Známý vývoj v roce 2009 ukazuje, že potřeba financování náhrad mezd (platů) je výrazným způsobem nižší než úspora plynoucí z již realizovaného snížení sazby pojistného v roce 2009. Existující nastavení snižování sazby pojistného, které je významným způsobem výhodné pro zaměstnavatele (cílové snížení sazby pojistného povede k úspoře na straně zaměstnavatelů ve výši zhruba 19 mld. Kč, zatímco potřeba vyplývající z výplaty náhrady mzdy (platu) bude pouze cca 4 mld. Kč), mělo za cíl omezit jejich obavy z přechodu na nové schéma. Očekávaný vývoj státního rozpočtu spolu s vývojem potřeby prostředků pro financování náhrad mezd (platů) ukazuje tuto výhodu jako neodůvodnitelnou. Zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který měnil zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, byl zaveden maximální vyměřovací základ pro pojistné, a to ve výši 48násobku průměrné mzdy (v ročním vyjádření).
Zákonem č. 221/2009 Sb., který měnil zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, byly jako součást protikrizových opatření od srpna 2009 zavedeny slevy na pojistném pro zaměstnavatele. Slevu na pojistném může uplatnit zaměstnavatel na své zaměstnance, u nichž v roce 2009 nedosahuje vyměřovací základ v jednotlivých kalendářních měsících částku 27 100 Kč. Sleva činí 3,3 % z rozdílu mezi 27 100 Kč a vyměřovacím základem zaměstnance. Formou mimořádné slevy budou slevy poskytnuty za celý rok 2009.
V roce 2010 (od 1.11.2009) dojde ke zvýšení výdajů vynaložených na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci v důsledku přijatého zákona o podpoře hospodářského růstu a sociální stability. Zákon obsahuje jak zvýšení procentní výše podpory v n