Důvodová zpráva k zákonu č. 205/2020 Sb., změna zákona o ochraně veřejného zdraví a dalších souvisejících zákonů

Dne 7. dubna 2017 bylo v Úředním věstníku publikováno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č.882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/HS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách).

Nařízení jako celek nabývá účinnosti 14. prosince 2019; výše uvedený přímo použitelný předpis Evropské unie je třeba ve stanoveném termínu adaptovat do českého právního řádu.

Nařízení o úředních kontrolách přináší obecnou a komplexní úpravu úředních kontrol a jiných úředních činností, která je dosud obsažena v několika přímo použitelných předpisech Evropské unie. Vztahuje se na všechny kontrolní orgány vykonávající úřední kontroly prováděné za účelem ověření souladu s pravidly stanovenými předpisy Evropské unie nebo vnitrostátními předpisy v oblastech vymezených nařízením v čl. 1 odst. 2. Orgány ochrany veřejného zdraví provádí úřední kontroly v dílčí oblasti bezpečnosti potravin, a to provozovatelů potravinářských podniků poskytujících stravovací služby a v oblasti výroby a použití materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami.

V současnosti je problematika státního zdravotního dozoru v oblasti stravovacích služeb a materiálů a předmětů běžného užívání řešena nejen zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ale i nařízením Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověřování dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, a dalšími zejména unijními předpisy. Nařízení (ES) č. 882/2004 poskytlo mimo jiné konsolidovaný právní rámec pro organizaci úředních kontrol v zemědělsko-potravinovém řetězci za účelem zlepšení účinnosti úředních kontrol, zvýšení úrovně ochrany před riziky pro zdraví lidí, zvířat a rostlin, důraznějšího prosazování unijního potravinového práva. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 625/2017 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách, které v celém rozsahu nahradí nařízení (ES) č. 882/2004 od 14. prosince 2019, se snaží navíc vytvořit harmonizovaný rámec pro úřední činnosti jiné než úřední kontroly v celém zemědělsko-potravinovém řetězci s přihlédnutím k již získaným zkušenostem při aplikaci nařízení (ES) č. 882/2004.

Z výše uvedeného vyplývá, že zákon o ochraně veřejného zdraví je v návaznosti na nové nařízení o úředních kontrolách nutné změnit a do textu zákona promítnout ta ustanovení nařízení, jež věcně spadají do předmětu úpravy zákona o ochraně veřejného zdraví.

Z pohledu ochrany veřejného zdraví je dále nezbytná právní úprava týkající se přírodních koupališť a výskytu organismů, které představují ohrožení zdraví koupajících se osob. Na některých vodních plochách se vyskytují rovněž pro zdraví rizikové organismy (např. larvální stadia cizopasných červů), které nelze zařadit mezi organismy nebo sinice, a jejichž výskyt tak z pohledu zákona není „znečištěním vody“, byť jejich vliv na zdraví je prokázaný.

Právní úprava týkající se ochrany před hlukem ve vztahu k umísťování staveb ve stávající podobě umožňuje prokazovat skutečný stav hlukové zátěže v daném území pouze měřením hluku akreditovanou osobou, což ve vztahu k výstavbě rodinných domů v praxi naráží na nedostatek těchto osob a klimatická omezení podmínek, za nichž je možné měření provádět, což v důsledku neúměrně prodlužuje dobu do vydání územního rozhodnutí a zatěžuje stavebníky. Cílem je tento postup zjednodušit, neboť prokazování hlukové situace bude možné i výpočtem.

V oblasti hygieny práce a pracovního lékařství jsou navrhovány změny vycházející zejména z aplikačního prostředí, které v současné době činí orgánu ochrany veřejného zdraví, klinickým pracovištím z oblasti pracovnělékařských služeb a ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemoci z povolání, aplikační potíže. Tímto tedy dochází ke komplikacím při uplatňování práva s cílem ochrany zdraví zaměstnanců. Další návrhy na odstranění nedostatků v aplikační praxi byly iniciovány odbornými lékařskými společnostmi, Státním zdravotním ústavem a Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě.

Struktura zákona o ochraně veřejného zdraví již od své účinnosti přejala ochranu zdraví zaměstnanců. Filosofie ochrany zdraví zaměstnanců v zákoně o ochraně veřejného zdraví okrajově vychází ze zákona č. 20/1996 Sb., o péči o zdraví lidi.

Návrhem budou dotčeny zejména oblasti systému kategorizace práce pro jednotlivé faktory pracovního prostředí, definice rizikové práce a rizikového faktoru pracovních podmínek a nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi.

Zákon o specifických zdravotních službách nabyl účinnosti 1. 4. 2012, poslední úpravy do stávajícího stavu byly provedeny zákonem č. 202/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony s účinností ke dni 1. 11. 2017. Zákon z pohledu oblastí, které budou dotčeny navrhovaným zákonem, upravuje zejména postup při přezkumu lékařského posudku pro uznání/neuznání onemocnění jako nemoci z povolání a uplatňování systému pracovnělékařských služeb- pracovnělékařských prohlídek, který je právním předpisem odkazován na prováděcí právní předpis, a to na přílohu č. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb.

Navrhovaná právní úprava není úpravou, která by porušovala nebo se jinak dotýkala zásady zákazu diskriminace, a stejně tak se nijak nedotýká rovnosti mužů a žen.

Hlavním cílem navržené novely je v oblasti poskytování stravovacích služeb a materiálů a předmětů přicházejících do styku s potravinami adaptace zákona o ochraně veřejného zdraví na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 625/2017 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách.

Článek 10 odst. 1 nařízení o úřední kontrole ukládá příslušným orgánům (tedy i krajským hygienickým stanicím) provádět úřední kontroly u zboží v jakékoli fázi produkce, zpracování, distribuce a použití, dále u látek, materiálů nebo jiných předmětů, které mohou mít vliv na vlastnosti nebo zdraví zvířat a zboží a také u provozovatelů, pokud jde o činnosti, o vybavení, dopravní prostředky, prostory a jiná místa pod jejich kontrolou a jejich okolí a o související dokumentaci. Článek 10 odst. 2 nařízení o úřední kontrole v návaznosti na odstavec 1 ukládá dozorovým orgánům vypracovat a aktualizovat seznam provozovatelů pro tyto účely. Pro provozovatele potravinářských podniků poskytující stravovací služby je již zavedena ohlašovací povinnost v § 23 odst. 5 stávajícího znění zákona. Pro výrobce a dovozce materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami, jejichž povinnosti jsou taktéž upraveny nařízením o úřední kontrole a jsou dozorováni krajskými hygienickými stanicemi, tato oznamovací povinnost není zavedena. Pracovníci krajských hygienických stanic tak nemají kompletní informace pro řádné provedení úřední kontroly u výrobců a dovozců materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami v jednotlivých krajích. Z toho důvodu se navrhuje zavést oznamovací povinnost týkající se zahájení, změny nebo ukončení činnosti pro výrobce a dovozce materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami.

Článek 1 odst. 2 písm. a) nařízení o úřední kontrole uvádí, že se nařízení vztahuje na úřední kontroly v oblastech výroby a používání materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami. Dle článku 2 odst. 1 písm. a) se úředními kontrolami rozumějí činnosti prováděné za účelem ověření, zda provozovatelé dodržují nařízení (EU) 625/2017 a pravidla uvedená v článku 1 odst. 2. Provozovatelem je jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, na kterou se vztahuje jedna nebo více povinností stanovených v pravidlech uvedených v článku 1 odst. 2. Z uvedeného vyplývá, že provozovatelé potravinářského podniku, kteří si pro vlastní účely použití vyrábí technologická zařízení nebo materiály určené pro styk s potravinami nebo je dovezou a následně použijí ve svém provozu, stávají se provozovateli, na které se vztahuje úřední kontrola v oblasti výroby a používání materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami, proto se navrhuje zavést oznamovací povinnost týkající se zahájení, změny nebo ukončení pro specifickou skupinu provozovatelů potravinářských podniků, kteří si vyrobí technologická zařízení nebo materiály určené pro styk s potravinami nebo je dovezou ze třetích zemí a použijí ve svém potravinářském provozu.

Článek 4 odst. 1 nařízení o úřední kontrole ukládá členským státům určit příslušný orgán, kterým svěří odpovědnost za organizaci nebo provádění úředních kontrol a jiných úředních činností. V případech, kdy je úřední kontrola prováděna více dozorovými orgány, pak musí členský stát zajistit dle článku 4 odst. 2 nařízení o úřední kontrole efektivní a účinnou koordinaci mezi všema zúčastněnými orgány a důslednost a účinnost úředních kontrol a dále určí v souladu se svými ústavními požadavky jediný orgán odpovědný za koordinaci spolupráce a kontaktů s Komisí a s dalšími členskými státy, pokud jde o úřední kontroly a jiné úřední činnosti prováděné v každé z oblastí, na něž se vztahují pravidla uvedená v článku 1 odst. 2 nařízení o úřední kontrole. Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice se problematice materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami věnují dlouhodobě, včetně provádění státního zdravotního dozoru v této oblasti a účasti na pracovních skupinách při Evropské komisi, proto se navrhuje Ministerstvo zdravotnictví jmenovat koordinátorem spolupráce a provádění činností v oblasti materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami.

Pro účely úřední kontroly obchodu, který se uskutečňuje např. přes internet, se návrhem umožní orgánům ochrany veřejného zdraví provést odběr vzorků prostřednictvím koupě u kontrolované osoby a využít zastírání skutečné totožnosti pracovníka.

Článek 37 odst. 1 nařízení o úřední kontrole ukládá příslušným orgánům určit úřední laboratoře k provádění laboratorních analýz, testů a diagnostiky vzorků odebraných při úředních kontrolách a jiných úředních činnostech v členském státě, na jehož území tyto příslušné orgány působí, proto jsou návrhem vymezeny zdravotní ústavy, které mohou být jmenovány úředními laboratořemi pro účely výkonu státního zdravotního dozoru.

Článek 100 odst. 1 nařízení o úřední kontrole ukládá členským státům určit národní referenční laboratoř za podmínek stanovených v článku 100, proto je Ministerstvu zdravotnictví návrhem svěřena povinnost jmenovat Národní referenční laboratoře v oblasti problematik Ministerstva zdravotnictví, a to na úseku ochrany veřejného zdraví pro účely státního zdravotního dozoru nebo pro účely předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění k zajištění systému epidemiologické bdělosti.

Dalším cílem novely se zaměřením na úpravu zákona při poskytování stravovacích služeb je implementace terminologie používané potravinovým právem, zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004, a nezbytná provázanost s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č.