500/2002 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 6. listopadu 2002,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími
v soustavě podvojného účetnictví
Změna: 472/2003 Sb.
Změna: 397/2005 Sb.
Změna: 397/2005 Sb. (část)
Změna: 349/2007 Sb.
Změna: 349/2007 Sb. (část)
Změna: 469/2008 Sb.
Změna: 419/2010 Sb.
Změna: 413/2011 Sb.
Změna: 467/2013 Sb.
Změna: 293/2014 Sb.
Změna: 250/2015 Sb.
Změna: 441/2017 Sb.
Změna: 443/2023 Sb.
Ministerstvo financí stanoví podle § 37a odst. 1 k provedení § 4 odst. 2, §
14 odst. 1, § 18 odst. 4, § 22 odst. 3 a § 23 odst. 2 a 6 zákona č. 563/1991 Sb.,
o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb., (dále jen
"zákon"):
ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST
§ 1
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie21), zároveň
navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie22) a upravuje:
a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky a vyhotovení výroční zprávy;
uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků
a jiných pasiv v účetní závěrce; uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů,
výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce; uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících
a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce; uspořádání, označování a obsahové
vymezení položek konsolidované účetní závěrky; metody konsolidace účetní závěrky
a postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku;
b) uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu
o změnách vlastního kapitálu; směrnou účtovou osnovu; účetní metody; metody přechodu
z daňové evidence podle zákona upravujícího daně z příjmů na účetnictví;
c) metodu ocenění při pořízení souboru hmotných movitých věcí se samostatným
technicko-ekonomickým určením;
d) metodu oceňování při přeměně obchodní korporace podle zákona upravujícího
přeměny obchodních společností a družstev (dále jen „zákon o přeměnách“), včetně
úprav prováděných v rámci přeměn obchodní korporace ke dni zápisu do obchodního rejstříku
s účinky od rozhodného dne;
e) metodu sestavení zahajovací rozvahy při přeměně obchodní korporace;
f) úpravy při přeshraniční přeměně nebo převodu obchodního závodu, pobočky
nebo jiné části obchodního závodu (dále jen „obchodní závod“);
g) metodu ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či
přechodem, včetně možnosti použití způsobu oceňování podle § 24 odst. 3 písm. a)
bodu 1 v případě přeshraniční přeměny, vkladu nebo prodeje obchodního závodu;
h) ocenění majetku a závazků při přeměně obchodní korporace včetně okamžiku
účtování o ocenění reálnou hodnotou,
i) způsob určení funkční měny a postup při změně měny účetnictví.
§ 2
(1) Vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) a
b), d) až i) a l) zákona, s výjimkou účetních jednotek uvedených v odstavci 2.
(2) Z účetních jednotek uvedených v odstavci 1 se tato vyhláška nevztahuje
na účetní jednotky podle § 19a a 23a zákona, pokud zvláštní právní předpis1c) nestanoví
jinak, a na účetní jednotky, jejichž účetnictví upravuje zvláštní právní předpis1d).
(3) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zkráceném rozsahu,
a) tvoří opravné položky a rezervy pouze podle zvláštních právních předpisů,1e)
a proto použijí ustanovení § 16, 27, 31, 55 a 57 přiměřeně,
b) neoceňují majetek a závazky reálnou hodnotou podle § 27 zákona a nepoužijí
§ 14a, 39, § 51 až 55, § 58, 60 a 69, v rozsahu v jakém upravují oceňování majetku
a závazků reálnou hodnotou,
c) sestavují účetní závěrku ve zkráceném rozsahu.
ČÁST DRUHÁ
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
HLAVA I
ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
§ 3
(1) Účetní závěrka je stanovena § 18 zákona.
(2) V rozvaze jsou uspořádány a označeny položky majetku a jiných aktiv,
závazků a jiných pasiv.
(3) Podle § 13 účetní jednotka vykazuje časové rozlišení v aktivech
rozvahy
a) v položce "C.II.3. Časové rozlišení aktiv"; rozvaha neobsahuje položku
"D. Časové rozlišení aktiv", nebo
b) v položce "D. Časové rozlišení aktiv"; rozvaha neobsahuje položku
"C.II.3. Časové rozlišení aktiv".
(4) Podle § 19 účetní jednotka vykazuje časové rozlišení v pasivech
rozvahy
a) v položce "C.III. Časové rozlišení pasiv"; rozvaha neobsahuje položku
"D. Časové rozlišení pasiv", nebo
b) v položce "D. Časové rozlišení pasiv"; rozvaha neobsahuje položku
"C.III. Časové rozlišení pasiv".
(5) Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány a označeny položky nákladů
a výnosů a výsledku hospodaření.
(6) Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu
zisku a ztráty; informace v ní se uvádějí v tomtéž pořadí, v jakém jsou vykázány
položky v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.
(7) Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek majetku a
podává informaci o přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích) peněžních prostředků
a peněžních ekvivalentů v členění na provozní, investiční a finanční činnost v průběhu
účetního období.
(8) Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky "A. Vlastní
kapitál" z rozvahy a podává informaci o uspořádání jeho položek, které vyjadřují
jeho celkovou změnu za účetní období.
(9) Účetní jednotky sestavují rozvahu a výkaz zisku a ztráty (§ 3a) a přílohu
v účetní závěrce (§ 39 až 39c) v plném rozsahu, nebo ve zkráceném rozsahu.
(10) Pro účely vykazování, oceňování a zveřejňování informací o derivátech
v příloze v účetní závěrce a operacích s nimi použije účetní jednotka ustanovení
vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991
Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou
bankami a jinými finančními institucemi, ve znění účinném k 31. prosinci 2017.
§ 3a
(1) Rozvaha v plném rozsahu zahrnuje všechny položky podle přílohy
č. 1 k této vyhlášce a sestavuje ji účetní jednotka, která je
a) velkou účetní jednotkou,
b) střední účetní jednotkou,
c) malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou
auditorem, nebo
d) mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou
auditorem.
(2) Rozvaha ve zkráceném rozsahu zahrnuje
a) položky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, a to pouze položky označené
písmeny a římskými číslicemi s výjimkou položek „C.II.1. Dlouhodobé pohledávky“,"C.II.2.
Krátkodobé pohledávky" a "C.II.3. Časové rozlišení aktiv" a může ji sestavovat malá
účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo
b) položky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, a to pouze položky označené
písmeny, a může ji sestavovat mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní
závěrku ověřenou auditorem.
(3) Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu zahrnuje všechny položky podle
přílohy č. 2 nebo 3 k této vyhlášce a sestavuje ji
a) účetní jednotka, která je obchodní společností, a
b) z ostatních účetních jednotek ta, která je
1. velkou účetní jednotkou,
2.
střední účetní jednotkou,
3. malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní
závěrku ověřenou auditorem, nebo
4. mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít
účetní závěrku ověřenou auditorem.
(4) Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu zahrnuje položky podle
přílohy č. 2 nebo 3 k této vyhlášce, a to pouze položky označené římskými číslicemi,
písmeny a výpočtové položky, a může ji sestavit malá účetní jednotka nebo mikro účetní
jednotka, která
a) není obchodní společností a
b) nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(5) Příloha v účetní závěrce v plném rozsahu zahrnuje informace
a) podle § 39 a 39b a vyhotovuje ji účetní jednotka, která je
1.
velkou účetní jednotkou; tato účetní jednotka uvede i doplňující informace stanovené
§ 39c, nebo
2. střední účetní jednotkou,
b) podle § 39 a 39a a vyhotovuje ji účetní jednotka, která je
1.
malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem,
nebo
2. mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(6) Příloha v účetní závěrce ve zkráceném rozsahu zahrnuje informace podle
§ 39 a může ji sestavit malá účetní jednotka a mikro účetní jednotka, která nemá
povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
§ 4
(1) V rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty se položky podle příloh č. 1,
č. 2 a č. 3 k této vyhlášce uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí. Další podrobnější
členění těchto položek lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání.
(2) Položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty se označují kombinací písmen,
římských číslic a arabských číslic a názvem položky; položky lze členit na podpoložky.
Výpočtové položky se označují "*".
(3) Položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty, které jsou vpředu
označeny arabskou číslicí, mohou být sloučeny,
a) pokud nejde o významnou částku ve vztahu k povinnosti věrného a
poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, nebo
b) pokud jejich sloučení přispívá k větší srozumitelnosti informace
a za podmínky, že sloučené položky budou uvedeny jednotlivě v příloze.
(4) V rozvaze za běžné účetní období se uvádí výše aktiv podle jednotlivých
položek neupravená o opravné položky a oprávky (brutto), výše opravných položek a
oprávek k nim se vážícím (korekce) a výše aktiv snížená o opravné položky a oprávky
(netto).
(5) Každá z položek rozvahy, z položek výkazu zisku a ztráty, z položek
přehledu o změnách vlastního kapitálu a z položek přehledu o peněžních tocích obsahuje
též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období
(dále jen "minulé účetní období"). V rozvaze se výše jednotlivých položek aktiv za
minulé účetní období uvádí snížená o opravné položky a oprávky (netto). V případě,
že informace uváděné za minulé a běžné účetní období nejsou srovnatelné, upraví se
informace za minulé účetní období s ohledem na významnost podle § 19 odst. 7 zákona.
Každá úprava informací za minulé účetní období, popřípadě ponechání nesrovnatelných
informací se odůvodní v příloze.
(6) Položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši za minulé
i běžné účetní období se neuvádějí.
(7) Účetní jednotky, kterým vznikne povinnost vést účetnictví nebo vstoupí
do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky v úpadku uvádějí v rozvaze
namísto informací za minulé účetní období údaje zahajovací rozvahy ke dni povinnosti
vést účetnictví nebo ke dni vstupu do likvidace anebo ke dni účinnosti rozhodnutí
o úpadku. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí.
Toto pravidlo se použije i v případě rozdělení a dále může být použito v případě
fúze splynutím, jakož i v dalších případech, kdy náklady na získání informace za
minulé účetní období jsou neúměrné jejímu významu.
(8) Účetní jednotka, která změní měnu účetnictví, uvádí v účetní závěrce
údaje za minulé účetní období v měně účetnictví běžného období. Pro přepočet těchto
údajů se použije § 61e.
(9) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách měny účetnictví.
Jednotlivé položky v účetní závěrce se vykazují v celých tisících. Účetní jednotka
může vykazovat jednotlivé položky v účetní závěrce v celých milionech, pokud její
aktiva celkem (netto) dosahují alespoň 10 000 000 000 jednotek měny účetnictví. Způsob
vykazování jednotlivých položek a označení měny účetnictví musí být uveden ve všech
částech účetní závěrky.
(10) Položky "AKTIVA CELKEM" (netto) a "PASIVA CELKEM" se musí rovnat.
Položka "***Výsledek hospodaření za účetní období" uvedená ve výkazu zisku a ztráty
se musí rovnat položce "A. V. Výsledek hospodaření běžného účetního období" uvedené
v rozvaze.
HLAVA II
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK ROZVAHY
§ 5
Pohledávky za upsaný základní kapitál
Položka "A. Pohledávky za upsaný základní kapitál" obsahuje pohledávky
za upisovateli a společníky obchodní korporace plynoucí z povinnosti splatit vklad
do základního kapitálu a upsané nesplacené akcie.
§ 6
Dlouhodobý nehmotný majetek
(1) Položka "B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje zejména nehmotné
výsledky vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší
než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, s výjimkou goodwillu, a
při splnění podmínek dále stanovených a při splnění povinností stanovených zákonem,
zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.
Dále obsahuje povolenky na emise a preferenční limity. Dobou použitelnosti se rozumí
doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost
nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a
řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.
(2) Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení
dlouhodobého nehmotného majetku, a to od výše ocenění určeného účetní jednotkou pro
vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položce „B.I. Dlouhodobý nehmotný
majetek“ podle odstavce 1 věty první:
a) k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva
k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku,
b) drobného nehmotného majetku, kterým se rozumí složky majetku vyjmenované
v odstavci 1, pokud mají dobu použitelnosti delší než jeden rok a účetní jednotka
je nevykazuje v položce "B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek", ale v nákladech.
(3) Podle odstavce 1 jsou
a) nehmotnými výsledky vývoje a software takové výsledky a software,
které jsou buď vytvořeny vlastní činností k obchodování s nimi a nebo nabyty od jiných
osob,
b) ocenitelnými právy zejména předměty průmyslového a obdobného vlastnictví,
výsledky duševní tvůrčí činnosti a práva podle zvláštních právních předpisů5) za
podmínek stanovených v písmeni a),
c) goodwillem pro účely této vyhlášky kladný nebo záporný rozdíl mezi
oceněním obchodního závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu, vkladem nebo
oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodní korporace a souhrnem jeho individuálně
přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy. Goodwill se odpisuje rovnoměrně
nejpozději do 60 měsíců od nabytí obchodního závodu do nákladů, v případě přeměny
obchodní korporace se tento goodwill odpisuje do nákladů od rozhodného dne přeměny.
Záporný goodwill se odpisuje rovnoměrně nejpozději do 60 měsíců od nabytí obchodního
závodu do výnosů, v případě přeměny obchodní korporace se tento goodwill odpisuje
do výnosů od rozhodného dne přeměny. O případnou následnou změnu kupní ceny obchodního
závodu se upraví hodnota goodwillu nebo záporného goodwillu, a to beze změny doby
odpisování,
d) povolenkami na emise bez ohledu na výši ocenění:
1. povolenky
na emise skleníkových plynů5a) a povolenky na emise způsobené letectvím5a),
2. jednotky
snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností5a),
3. jednotky přiděleného
množství5a),
e) preferenčními limity zejména individuální produkční kvóty5b) a individuální
limit prémiových práv5b) bez ohledu na výši ocenění; u prvního držitele5b) pouze
v případě, pokud by náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací
cenou nepřevýšily její významnost.
(4) Věci vzniklé při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku, zejména
prototypy, modely a vzorky, pokud nejsou vyřazeny například z důvodu prodeje nebo
likvidace, se v případě dalšího využití ve vlastní činnosti zaúčtují na příslušný
majetkový účet. V případě variantního postupu při pořizování dlouhodobého nehmotného
majetku nebo jeho části jsou součástí ocenění dlouhodobého nehmotného majetku všechna
variantní řešení.
(5) Položka "B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje dlouhodobý
nehmotný majetek nevykazovaný v ostatních položkách dlouhodobého nehmotného majetku,
zejména povolenky na emise a preferenční limity.
(6) Položka "B.I.5.2. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje
pořizovaný dlouhodobý nehmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu
způsobilého k užívání.
(7) Položka "B.I.5.1. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek"
obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého
nehmotného majetku.
(8) Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek uvedený
do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného majetku a
splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání.
Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení.
(9) Dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména znalecké posudky, průzkumy
trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikace systému jakosti5c)
a software pro řízení technologií nebo pro zařízení, která bez tohoto software nemohou
fungovat. Dále může účetní jednotka rozhodnout, že dlouhodobým nehmotným majetkem
nejsou zejména technické audity5d) a energetické audity5e), lesní hospodářské plány5f)
a plány povodí5g).
§ 7
Dlouhodobý hmotný majetek
(1) Položka „B.II.1.1. Pozemky“ obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění,
pokud nejsou zbožím (§ 9 odst. 5). Tato položka neobsahuje součásti pozemku, které
jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách „B.II.1.2.
Stavby“, „B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „B.II.4.3. Jiný dlouhodobý
hmotný majetek“ podle odstavce 6 písm. a).
(2) Položka "B.II.1.2. Stavby" obsahuje bez ohledu na výši ocenění
a dobu použitelnosti
a) stavby6) včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní
díla a další stavební díla podle zvláštních právních předpisů,5d)
b) právo stavby, pokud není zbožím (§ 9 odst. 5),
c) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,
d) technické rekultivace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
e) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky; v případě společných
částí nemovité věci použije se odstavec 1 obdobně.
(3) Položka "B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory" obsahuje
a) předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění,
b) hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým
určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní
jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním
principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Hmotné movité věci
a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti
delší než jeden rok nevykázané v položce "B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory"
se považují za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách.
(4) Položka "B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých porostů" obsahuje
a) ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře
nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na 1 hektar,
b) trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí.
(5) Položka "B.II.4.2. Dospělá zvířata a jejich skupiny" obsahuje dospělá
zvířata a jejich skupiny (například stáda, hejna), s dobou použitelnosti delší než
jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností
stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého
zobrazení majetku. O dospělých zvířatech a jejich skupinách s dobou použitelnosti
delší než jeden rok nevykázaných v položce "B.II.4.2. Dospělá zvířata a jejich skupiny"
se účtuje jako o zásobách.
(6) Položka "B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje bez
ohledu na výši ocenění
a) ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené nebo nabyté
vkladem jako součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem
a za podmínky stanovené v § 56 odst. 2 písm. d) a odst. 5,
b) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní
památky,9) předměty kulturní hodnoty10) a obdobné hmotné movité věci stanovené zvláštními
právními předpisy,11) popřípadě jejich soubory,
c) věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud
nejsou vykazována jako součást ocenění položky „B.II.1.2. Stavby“ nebo jako součást
ocenění v rámci položky „C.I. Zásoby“.
(7) Položka "B.II.1.2. Stavby" a položka "B.II.2. Hmotné movité věci
a jejich soubory" dále obsahuje technické zhodnocení, a to od výše ocenění stanoveného
v § 47 odst. 4:
a) majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona,
b) drobného hmotného majetku.
(8) Položka "B.II.5.2. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje
pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu
způsobilého k užívání.
(9) Položka "B.II.5.1. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek"
obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého
hmotného majetku.
(10) Položka "B.II.3. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku" obsahuje kladný
(aktivní) nebo záporný (pasivní) rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého
převodem nebo přechodem za úplatu, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci
přeměn obchodní korporace a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví
účetní jednotky prodávající, vkládající, zanikající nebo rozdělované odštěpením sníženým
o převzaté dluhy. Aktivní oceňovací rozdíl k nabytému majetku se odpisuje rovnoměrně
180 měsíců od nabytí obchodního závodu do nákladů, v případě přeměny obchodní korporace
se tento oceňovací rozdíl k nabytému majetku odpisuje do nákladů od rozhodného dne
přeměny. Pasivní oceňovací rozdíl k nabytému majetku se odpisuje rovnoměrně 180 měsíců
od nabytí obchodního závodu do výnosů, v případě přeměny obchodní korporace se tento
oceňovací rozdíl k nabytému majetku odpisuje do výnosů od rozhodného dne přeměny.
Pokud nejsou součástí nabytého majetku, ke kterému je tvořen oceňovací rozdíl, aktiva
s dobou použitelnosti delší než 15 let, účetní jednotka může rozhodnout o době odpisování
aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu kratší než 180 měsíců; tuto skutečnost
účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce. Neodepsaná část aktivního nebo
pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku se jednorázově odepíše při vyřazení
poslední složky dlouhodobého nehmotného nebo hmotného majetku. O případnou následnou
změnu kupní ceny obchodního závodu se upraví hodnota aktivního nebo pasivního oceňovacího
rozdílu k nabytému majetku, a to beze změny doby odpisování.
(11) Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci uvedené do
stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických
funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy12) pro užívání (způsobilost
k provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení
se nepoužije v případě nabytých věcí, které před nabytím byly uvedeny do stavu způsobilého
k užívání a nevyžadují montáž u nabyvatele.
§ 8
Dlouhodobý finanční majetek
(1) Položka "B.III.5. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly" obsahuje
zejména podíly, které nejsou vykázány v položkách „B.III.1. Podíly - ovládaná nebo
ovládající osoba a „B.III.3. Podíly - podstatný vliv“, dluhové cenné papíry, u nichž
má účetní jednotka záměr a schopnost držet je do splatnosti, a dále ostatní dlouhodobé
cenné papíry, u nichž zpravidla v okamžiku pořízení není znám záměr účetní jednotky.
Dluhovým cenným papírem se pro účely této vyhlášky rozumí cenný papír úvěrové povahy,
například dluhopis s pevnou úrokovou sazbou, dluhopis, kdy je úrokový výnos stanoven
rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a jeho nižším emisním kursem, a směnka.
(2) Položka "B.III.7.1. Jiný dlouhodobý finanční majetek" obsahuje zejména
drahé kovy a kameny, případně předměty z drahých kovů a kamenů, pokud nejsou vykazovány
v položce "B.II. Dlouhodobý hmotný majetek" nebo "C.I. Zásoby".
(3) Položka "B.III.7.2. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek"
obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého
finančního majetku.
§ 9
Zásoby
(1) Položka "C.I.1. Materiál" zejména obsahuje
a) suroviny, to je základní materiál, které při výrobním procesu přecházejí
zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu,
b) pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však
jeho podstatu, například lak na výrobky,
c) látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky,
například mazadla, palivo, čisticí prostředky,
d) náhradní díly včetně náhradních dílů určených k výměně komponenty,
e) obaly a obalové materiály, pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý
majetek nebo zboží,
f) další movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu
na výši ocenění,
g) hmotné movité věci a jejich soubory s dobou použitelnosti delší
než jeden rok, nevykázané v položce "B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory",
považované za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách,
h) pokusná zvířata12c).
(2) Položka "C.I.2. Nedokončená výroba a polotovary" obsahuje
a) produkty, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni a
nejsou již materiálem, nejsou však dosud hotovým výrobkem; tato položka rovněž obsahuje
nedokončené činnosti, při nichž nevznikají hmotné produkty,
b) odděleně evidované
produkty, to je polotovary, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny
nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu účetní jednotky.
(3) Položka "C.I.3.1. Výrobky" obsahuje věci vlastní výroby určené k prodeji
nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky.
(4) Položka "C.I.4. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny" obsahuje
zvířata a jejich skupiny včetně jatečných zvířat12d), která nejsou vykazována v položkách
"B.II.4.2. Dospělá zvířata a jejich skupiny", "C.I.1. Materiál" a "C.I.3.2. Zboží".
(5) Položka "C.I.3.2. Zboží" obsahuje movité věci a zvířata, nabyté za
účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi a zvířaty obchoduje. Položka
obsahuje dále výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních
prodejen, a zvířata vlastního chovu, která dospěla, byla aktivována a jsou určena
k prodeji s výjimkou jatečných zvířat12d). Položka obsahuje též nemovité věci, které
účetní jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitých věcí, nakupuje
za účelem prodeje a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické
zhodnocení.
(6) Položka "C.I.5. Poskytnuté zálohy na zásoby" obsahuje krátkodobé a
dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení zásob.
(7) O zásobách se účtuje průběžně způsobem A nebo periodicky způsobem B.
U způsobu A se v průběhu účetního období účtuje s využitím účtů v účtové třídě 1
Zásoby. U způsobu B se v účtové třídě 1 Zásoby účtuje ke konci rozvahového dne na
základě stavu zásob podle evidence o zásobách. Způsob B mohou účetní jednotky použít
pouze v případě, že zajistí průkazné vedení evidence o zásobách tak, že budou schopny
prokázat v průběhu účetního období stav zásob včetně ocenění těchto zásob podle zákona.
§ 10
Dlouhodobé pohledávky
(1) Položka "C.II.1. Dlouhodobé pohledávky" obsahuje pohledávky, které
v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti delší než
jeden rok, a odloženou daňovou pohledávku.
(2) Položka "C.II.1.1. Pohledávky z obchodních vztahů" obsahuje u všech
účetních jednotek zejména pohledávky z obchodních vztahů.
(3) Položka "C.II.1.2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba" obsahuje
pohledávky za ovládanými osobami, mezi ovládanými osobami a za ovládajícími osobami,
s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách.
(4) Položka "C.II.1.3. Pohledávky - podstatný vliv" obsahuje pohledávky
za účetními jednotkami pod podstatným vlivem, mezi účetními jednotkami pod podstatným
vlivem a pohledávky účetních jednotek pod podstatným vlivem za účetními jednotkami
uplatňujícími podstatný vliv, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách.
(5) Položka „C.II.1.5.1. Pohledávky za společníky“ obsahuje zejména pohledávky
za společníky obchodní korporace a společníky sdruženými ve společnosti, s výjimkou
pohledávek vykazovaných v jiných položkách. Obsahuje zejména pohledávky ve výši předepsané
úhrady ztráty a pohledávky za společníky sdruženými ve společnosti.
(6) Položka C.II.1.5.2. Dlouhodobé poskytnuté zálohy“ obsahuje poskytnuté
dlouhodobé zálohy a závdavky, s výjimkou záloh a závdavků na dlouhodobý nehmotný
majetek, dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobý finanční majetek, zásoby a zálohy
vykazované v položce „C.II.2.4.4. Krátkodobé poskytnuté zálohy“.
(7) Položka C.II.1.5.3. Dohadné účty aktivní obsahuje částky pohledávek
stanovené například podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší než jeden rok,
které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná
výše.
(8) Položka "C.II.1.5.4. Jiné pohledávky" obsahuje u všech účetních jednotek
zejména dlouhodobé pohledávky za zaměstnanci, pohledávky z prodeje obchodního závodu,
pohledávky z pachtu obchodního závodu, nakoupené opce, pohledávky z titulu náhrady
mank a škod a dlouhodobé pohledávky z vydaných dluhopisů.
§ 11
Krátkodobé pohledávky
(1) Položka "C.II.2. Krátkodobé pohledávky" obsahuje pohledávky, které
v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti jeden rok
a kratší.
(2) Obsahové vymezení jednotlivých položek krátkodobých pohledávek je obdobné
obsahovému vymezení dlouhodobých pohledávek v § 10 s odchylkami uvedenými v odstavcích
3 a 4.
(3) Položky „C.II.2.2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba“ a „C.II.2.3.
Pohledávky - podstatný vliv“ obsahují i poskytnuté zápůjčky a úvěry.
(4) Položka „C.II.2.4.1. Pohledávky za společníky“ obsahuje kromě titulů
uvedených v položce „C.II.4. Pohledávky za společníky“ zejména krátkodobé zápůjčky
společníkům obchodní korporace a převod nákladů a výnosů mezi společníky sdruženými
ve společnosti.
(5) Položka „C.II.2.4.3. Stát - daňové pohledávky“ obsahuje zejména pohledávky
z titulu přímých a nepřímých daní a uhrazených daňových záloh. Pokud účetní jednotka
podle § 16 odst. 3 zaúčtuje rezervu na daň z příjmů, nevykáže položku „C.II.2.4.3.
Stát - daňové pohledávky“ v celkové výši, ale sníženou o předpokládanou daň do výše
uhrazených záloh na daň z příjmů. Účetní jednotka popíše tuto skutečnost v příloze
v účetní závěrce.
(6) Položka „C.II.2.4.6. Jiné pohledávky“ obsahuje kromě titulů uvedených
v položce „C.II.1.5.4. Jiné pohledávky“ zejména pohledávky vkladatele z titulu vkladu
do doby zápisu do obchodního rejstříku a poskytnuté zápůjčky a úvěry, s výjimkou
zápůjček a úvěrů vykazovaných v položkách „C.II.2.2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající
osoba“, „C.II.2.3. Pohledávky - podstatný vliv“ a „C.II.2.4.1. Pohledávky za společníky“.
§ 12
Krátkodobý finanční majetek
Položka "C.III. Krátkodobý finanční majetek" obsahuje zejména cenné papíry,
které účetní jednotka určila k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů
v krátkodobém horizontu, nejvýše dvanáct měsíců, dluhové cenné papíry se splatností
jeden rok a kratší, u nichž má účetní jednotka úmysl a schopnost držet je do splatnosti,
a ostatní krátkodobé cenné papíry a podíly, u nichž zpravidla v okamžiku pořízení
není znám záměr účetní jednotky. Vykazují se zde i nakoupené opční listy.
§ 12a
Peněžní prostředky
(1) Položka „C.IV.1. Peněžní prostředky v pokladně“ obsahuje peníze v pokladně
a ceniny, popřípadě peníze na cestě vztahující se k této položce.
(2) Položka „C.IV.2. Peněžní prostředky na účtech“ obsahuje zůstatky peněžních
prostředků na účtech zejména v bankách nebo ve spořitelních a úvěrních družstvech,
popřípadě peníze na cestě vztahující se k této položce. Pasivní zůstatek u účtu peněžních
prostředků ke konci rozvahového dne je obsahem krátkodobých závazků v položce „C.II.2.
Závazky k úvěrovým institucím“.
§ 13
Časové rozlišení v aktivech rozvahy
(1) Časové rozlišení v aktivech rozvahy je možné vykazovat v položce "C.II.3.
Časové rozlišení aktiv" nebo v položce "D. Časové rozlišení aktiv". Účetní jednotka
rozhodne, který způsob vykazování zvolí nejpozději k rozvahovému dni; kombinace obou
způsobů vykazování není přípustná.
(2) Položka "C.II.3. Časové rozlišení aktiv", respektive "D. Časové rozlišení
aktiv", obsahuje tituly časového rozlišení, které mají aktivní zůstatek. Hlediskem
pro účtování a vykazování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že jsou
v okamžiku jejich účtování současně známy jejich účel (věcné vymezení), částka a
období, kterých se týkají.
(3) Položka "C.II.3.1. Náklady příštích období", respektive "D.1. Náklady
příštích období", obsahuje výdaje, které se týkají nákladů příštích účetních období.
(4) Položka "C.II.3.2. Komplexní náklady příštích období", respektive "D.2.
Komplexní náklady příštích období", obsahuje položky, které se týkají nákladů příštích
účetních období a které se souhrnně vztahují k danému účelu.
(5) Položka "C.II.3.3. Příjmy příštích období", respektive "D.3. Příjmy
příštích období", obsahuje částky účetní jednotkou nepřijaté, které časově a věcně
souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou účtovány přímo na účtech pohledávek.
§ 14
Základní kapitál
(1) Položka "A.I.1. Základní kapitál" obsahuje zapsaný základní kapitál
obchodních korporací, zapsané i nezapsané kmenové jmění státních podniků, základní
kapitál obchodních korporací povinně nezapisovaný. Tato položka obsahuje též u fyzické
osoby rozdíl mezi majetkem určeným k podnikání a dluhy plynoucími z podnikání při
zohlednění účtování o reálných hodnotách v příslušné položce vlastního kapitálu.
(2) Položka "A.I.3. Změny základního kapitálu" obsahuje změny základního
kapitálu vykazované příslušnými obchodními korporacemi před zápisem změn základního
kapitálu do obchodního rejstříku.
§ 14a
Kapitálové fondy
(1) Položka "A.II.2.3. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních
korporací" obsahuje rozdíly mezi oceněním majetku a závazků v účetnictví zanikající
účetní jednotky nebo části účetní jednotky rozdělované odštěpením a oceněním jmění
při přeměně obchodní korporace podle zákona o přeměnách k rozvahovému dni pro ocenění.
Pro účely této vyhlášky se rozvahovým dnem pro ocenění rozumí den, k němuž byla sestavena
účetní závěrka využitá pro ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny obchodní
korporace.
(2) Položka "A.II.2.4. Rozdíly z přeměn obchodních korporací" obsahuje
rozdíly z rozvahových operací vzniklé například vyloučením vzájemných pohledávek
a závazků nebo případné rozdíly plynoucí například z vyloučení aktiv a pasiv, která
se v souladu s vyhláškou a zákonem nevykazují. Tato položka neobsahuje rozdíly z
rozvahových operací, které souvisejí se změnami ve vlastním kapitálu podle zvláštních
právních předpisů.
(3) Položka „A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“
obsahuje u majetku a závazků, které byly vykázány v účetní závěrce využité pro ocenění
jmění pro projekt přeměny obchodní korporace, oceňovací rozdíly, které se vztahují
k úbytkům tohoto majetku a závazků v období ode dne následujícího po rozvahovém dni
pro ocenění do rozhodného dne.
§ 15
Fondy ze zisku
Položka "A.III. Fondy ze zisku" obsahuje fondy vytvářené zejména podle
zákona o obchodních korporacích, stanov, společenské smlouvy, zakladatelské smlouvy,
zakladatelské listiny nebo podle zákona o státním podniku.
§ 15a
Výsledek hospodaření minulých let
(1) Položka "A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let
(+/-)" obsahuje převedený nerozdělený zisk minulých let a převedenou neuhrazenou
ztrátu minulých let (-).
(2) Položka „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ obsahuje rozdíly
ze změn účetních metod. Dále obsahuje opravy v důsledku nesprávného účtování nebo
neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích, pokud jsou významné.
Účetní jednotka popíše použití položky „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých
let“ v příloze v účetní závěrce.
§ 16
Rezervy
(1) Položka "B. Rezervy" obsahuje rezervy podle zvláštních právních předpisů,13)
rezervu na důchody a podobné závazky, rezervu na daň z příjmů a ostatní rezervy.
(2) Položka „B.1. Rezerva na důchody a podobné závazky“ se vykazuje, pokud
účetní jednotka vytváří tuto rezervu na základě povinnosti vyplácet zaměstnancům
důchody nebo podobné požitky uložené jí smlouvou nebo právním předpisem.
(3) Rezerva na daň z příjmů se vykazuje v případě, kdy okamžik sestavení
účetní závěrky předchází okamžiku řádného vyčíslení daně a zaúčtuje se ve výši předpokládané
daně. Účetní jednotka uvede položku „B.2. Rezerva na daň z příjmů“ ve výši vytvořené
rezervy snížené o uhrazené zálohy na daň z příjmů, pokud jsou tyto zálohy nižší než
předpokládaná daň. Pokud jsou tyto zálohy vyšší nebo rovny předpokládané dani, účetní
jednotka položku „B.2. Rezerva na daň z příjmů“ neuvede.
(4) Položka "B.4. Ostatní rezervy" obsahuje zejména rezervu na garanční
opravy a rezervu na restrukturalizaci, kterou lze tvořit a čerpat pouze na náklady
nezbytně nutné k uskutečnění programu restrukturalizace, které nesouvisí s pokračujícími
aktivitami účetní jednotky.
§ 17
Dlouhodobé závazky
(1) Položka "C.I. Dlouhodobé závazky" obsahuje dluhy, které v okamžiku,
ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti delší než jeden rok,
a odložený daňový dluh.
(2) Položka „C.I.1. Vydané dluhopisy“ obsahuje zejména dluhy emitenta z
titulu vydaných dluhopisů po odečtení vlastních dluhopisů.
(3) Položka „C.I.2. Závazky k úvěrovým institucím“ obsahuje dluhy k bankám
nebo k spořitelním a úvěrním družstvům.
(4) Položka "C.I.4. Závazky z obchodních vztahů" obsahuje u všech účetních
jednotek zejména dluhy z obchodních vztahů, dluhy plynoucí ze směnek, prostřednictvím
nichž má být placeno.
(5) Položka „C.I.9.1. Závazky ke společníkům“ obsahuje zejména dlouhodobé
dluhy z titulu poskytnutých zápůjček společníky obchodní korporace a dluhy ke společníkům
sdruženým ve společnosti.
(6) Položka "C.I.9.2. Dohadné účty pasivní" obsahuje částky dluhů stanovené
například podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší než jeden rok, které
nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.
(7) Položka „C.I.9.3. Jiné závazky“ obsahuje u všech účetních jednotek
jiné dlouhodobé dluhy, například dluhy z pachtu obchodního závodu, dluhy z koupě
obchodního závodu a prodané opce. Dále obsahuje dluhy z titulu přijatých zápůjček,
s výjimkou dluhů vykázaných v položkách „C.I.6. Závazky - ovládaná nebo ovládající
osoba“, „C.1.7. Závazky - podstatný vliv“ a „C.I.9.1. Závazky ke společníkům“.
§ 18
Krátkodobé závazky
(1) Položka "C.II. Krátkodobé závazky" obsahuje dluhy, které v okamžiku,
ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti jeden rok a kratší.
(2) Obsahové vymezení položek krátkodobých závazků je obdobné obsahovému
vymezení dlouhodobých závazků v § 17 s odchylkou uvedenou v odstavci 3.
(3) Položka „C.II.8.1. Závazky ke společníkům“ obsahuje obdobné tituly
jako položka "C.I.9.1. Závazky ke společníkům" a dále zejména dluhy ke společníkům
obchodní korporace ve výši jejich podílu na zisku, dluhy ke společníkům ve společnostech
s ručením omezeným a komanditistům komanditních společností a členům družstev ze
závislé činnosti, dluhy z upsaných nesplacených akcií a vkladů a dluhy ke společníkům
sdruženým ve společnosti.
(4) Položka "C.II.8.3. Závazky k zaměstnancům" obsahuje u všech účetních
jednotek zejména dluhy z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům, popřípadě jiným
fyzickým osobám, s výjimkou dluhů ke společníkům ve společnostech s ručením omezeným
a komanditistům komanditních společností a členům družstev ze závislé činnosti.
(5) Položka "C.II.8.4. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního
pojištění" obsahuje u všech účetních jednotek dluhy ze sociálního zabezpečení a zdravotního
pojištění jak v zákonné výši, tak z dobrovolného plnění.
§ 19
Časové rozlišení v pasivech rozvahy
(1) Časové rozlišení v pasivech rozvahy je možné vykazovat v položce "C.III.
Časové rozlišení pasiv" nebo v položce "D. Časové rozlišení pasiv". Účetní jednotka
nejpozději k rozvahovému dni rozhodne, který způsob vykazování zvolí. Kombinace obou
způsobů vykazování není přípustná. Zvolený způsob vykazování musí být shodný se způsobem
vykazování časového rozlišení v aktivech rozvahy podle § 13.
(2) Položka "C.III. Časové rozlišení pasiv", respektive "D. Časové rozlišení
pasiv", obsahuje tituly časového rozlišení, které mají pasivní zůstatek. Hlediskem
pro účtování a vykazování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že jsou
v okamžiku jejich účtování současně známy jejich účel (věcné vymezení), částka a
období, kterých se týkají.
(3) Položka "C.III.1. Výdaje příštích období", respektive "D.1. Výdaje
příštích období", obsahuje náklady, které souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak
výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn.
(4) Položka "C.III.2. Výnosy příštích období", respektive "D.2. Výnosy
příštích období", obsahuje příjmy, které věcně patří do výnosů v příštích účetních
obdobích.
HLAVA III
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY
§ 20
Náklady vynaložené na prodané zboží
Položka „A.1. Náklady vynaložené na prodané zboží“ obsahuje náklady související
s pořízením prodaného zboží v návaznosti na ocenění úbytku prodaného zboží.
§ 21
Služby
Položka „A.3. Služby“ obsahuje náklady související s dodanými službami,
například náklady na opravy a udržování, cestovné, náklady na reprezentaci, nájemné
a náklady na pořízení drobného nehmotného majetku.
§ 22
Změna stavu zásob vlastní činnosti
Položka „B. Změna stavu zásob vlastní činnosti“ obsahuje náklady či snížení
nákladů z titulu přírůstku nebo úbytku zásob vlastní činnosti v průběhu běžného účetního
období. O změně nedokončené výroby, polotovarů, výrobků a mladých a ostatních zvířat
a jejich skupin je účtováno prostřednictvím příslušného účtu účtové skupiny 58 - Změna
stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Tato položka může mít i zápornou hodnotu.
§ 23
Aktivace
Položka „C. Aktivace“ obsahuje snížení nákladů v provozní oblasti zejména
z titulu vytvoření zásob nebo dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vlastní
činností; o nákladech souvisejících s vytvořením těchto aktiv je účtováno jako o
snížení nákladů ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 58 - Změna stavu zásob
vlastní činnosti a aktivace. Tato položka má zápornou hodnotu.
§ 24
Osobní náklady
Položka "D. Osobní náklady" obsahuje mzdové náklady, včetně příjmů společníků
obchodní korporace ze závislé činnosti, odměny členům orgánů obchodní korporace,
náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění zákonné i ostatní a sociální
náklady zákonné i ostatní, včetně sociálních nákladů fyzické osoby.
§ 24a
Úpravy hodnot v provozní oblasti
Položka „E. Úpravy hodnot v provozní oblasti“ obsahuje úpravy zohledňující
změny v ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, zásob a pohledávek, ať
již je tato změna trvalá (odpisy) nebo dočasná (opravné položky).
§ 25
Jiné provozní výnosy
Položka „III.3. Jiné provozní výnosy“ obsahuje zejména přijaté dary v provozní
oblasti, smluvní pokuty a úroky z prodlení, výnosy z postoupených pohledávek a výnosy
z odepsaných pohledávek, inventarizační rozdíly, dotace k úhradě nákladů nebo k úhradě
jiné ekonomické újmy13a), pojistná plnění a mimořádné provozní výnosy.
§ 26
Daně a poplatky
Položka „F.3. Daně a poplatky“ obsahuje veškeré daně, poplatky a jiná obdobná
peněžitá plnění, o kterých bylo účtováno účetní jednotkou jako o nákladech s výjimkou
daně z příjmů.
§ 27
Rezervy v provozní oblasti a komplexní náklady příštích období
Položka „F.4. Rezervy v provozní oblasti a komplexní náklady příštích období“
obsahuje náklady související s tvorbou rezerv a komplexních nákladů příštích období,
o kterých je účtováno na vrub příslušného účtu účtové skupiny 55 - Odpisy, rezervy,
komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti; dále obsahuje
i snížení těchto nákladů související se snížením nebo zrušením rezerv a komplexních
nákladů, o kterém je účtováno ve prospěch tohoto příslušného účtu. Tato položka může
mít i zápornou hodnotu.
§ 28
Jiné provozní náklady
Položka "F.5. Jiné provozní náklady" obsahuje zejména poskytnuté dary,
smluvní pokuty a úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále, odpis pohledávek, pojistné
vztahující se k provozní činnosti, inventarizační rozdíly a škody v provozní oblasti.
Škodou se v tomto případě rozumí fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození
nebo zničení, dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob, a to z objektivních
i subjektivních příčin. Dále obsahuje spotřebu preferenčních limitů, které nelze
odpisovat podle času nebo výkonů, a spotřebu povolenek na emise. Spotřeba povolenek
je vykázána bez ohledu na jejich následné vyřazení13b) a jejich číselné označení
v rejstříku obchodování s povolenkami13c). Obsahuje i mimořádné provozní náklady.
§ 28a
Výnosy z dlouhodobého finančního majetku - podíly
Položka „IV. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku - podíly“ obsahuje
výnosy z podílů na zisku a tržby z prodeje podílů.
§ 29
Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku
Položka „V. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku“ obsahuje
výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku a tržby z prodeje ostatního dlouhodobého
finančního majetku.
§ 30
Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem
Položka "H. Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem“"
obsahuje zejména náklady vynaložené na prodaný ostatní dlouhodobý finanční majetek.
§ 31
Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti
Položka „I. Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti“ obsahuje náklady
související s tvorbou rezerv a opravných položek ve finanční oblasti, o kterých je
účtováno na vrub příslušného účtu účtové skupiny 57 - Rezervy a opravné položky ve
finanční oblasti; obsahuje i snížení těchto nákladů související se snížením nebo
zrušením rezerv a opravných položek ve finanční oblasti, o kterém je účtováno ve
prospěch tohoto účtu. Tato položka může mít i zápornou hodnotu.
§ 32
Výnosové úroky a podobné výnosy, nákladové úroky a podobné náklady
(1) Položka „VI. Výnosové úroky a podobné výnosy“ a položka „J. Nákladové
úroky a podobné náklady“ obsahuje všechny úroky, o kterých účetní jednotka účtuje
a vykazuje je ve věcné a časové souvislosti; do příslušné položky patří i úroky,
které nebyly zahrnuty do vyúčtování zejména bank nebo spořitelních a úvěrních družstev.
(2) Úroky stanovené v odstavci 1 zahrnují alespoň
a) úroky z úvěrů a zápůjček,
b) výnosové úroky u dluhových cenných papírů ve věcné a časové souvislosti,
u dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou držených do splatnosti rozdíl mezi pořizovací
cenou bez kuponu a jmenovitou hodnotou dluhopisu ve věcné a časové souvislosti, u
dluhopisů, jejichž úrokový výnos je stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a
nižším emisním kursem, rozdíl mezi pořizovací cenou a jmenovitou hodnotou; nákladové
úroky u dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou držených do splatnosti rozdíl mezi pořizovací
cenou bez kuponu a jmenovitou hodnotou ve věcné a časové souvislosti.
§ 33
Ostatní finanční výnosy
Položka "VII. Ostatní finanční výnosy" obsahuje zejména tržby z prodeje
krátkodobého finančního majetku, výnosy z přecenění podílů a výnosy z derivátových
operací. Dále obsahuje i přijaté dary ve finanční oblasti, kursové zisky a nároky
na náhrady mank a schodků na finančním majetku a mimořádné finanční výnosy.
§ 34
Ostatní finanční náklady
Položka "K. Ostatní finanční náklady" obsahuje zejména náklady z prodeje
krátkodobého finančního majetku, náklady z přecenění podílů a náklady z derivátových
operací. Dále obsahuje i poskytnuté dary ve finanční oblasti, kursové ztráty, manka,
schodky a škody na finančním majetku a poplatky související s vedením účtů zejména
u bank nebo spořitelních a úvěrních družstev a mimořádné finanční náklady.
§ 35
Čistý obrat
(1) Pro účely určení čistého obratu se výnosy z prodeje výrobků a zboží
a z poskytování služeb rozumí výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní
jednotky. Při určování těchto výnosů se přihlíží zejména k odvětví a trhu, na kterém
účetní jednotka působí, a k podstatě činnosti účetní jednotky pro její zákazníky.
(2) Pro účely určení čistého obratu se nepřihlíží k tomu, ve které položce
výkazu zisku a ztráty je výnos podle odstavce 1 vykazován.
§ 37
Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům
Položka "M. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům" obsahuje
nárok na podíl na zisku nebo povinnost úhrady ztráty vůči společníkům veřejné obchodní
společnosti a komplementářům komanditní společnosti.
§ 38
Výkaz zisku a ztráty v účelovém členění
Nákladové položky „A. Náklady prodeje (včetně úprav hodnot)“, „B. Odbytové
náklady (včetně úprav hodnot)“ a „C. Správní náklady (včetně úprav hodnot)“ obsahují
náklady na provozní činnost členěné podle funkce. Obsahové vymezení položek „II.
Ostatní provozní výnosy“, „D. Ostatní provozní náklady“, „III. Výnosy z dlouhodobého
finančního majetku - podíly“, „E. Náklady vynaložené na prodané podíly“, „IV. Výnosy
z ostatního dlouhodobého finančního majetku“, „F. Náklady související s ostatním
dlouhodobým finančním majetkem“, „V. Výnosové úroky a podobné výnosy“, „G. Úpravy
hodnot a rezervy ve finanční oblasti“, „H. Nákladové úroky a podobné náklady“, „VI.
Ostatní finanční výnosy“, „I. Ostatní finanční náklady“ a „K. Převod podílu na výsledku
hospodaření společníkům“ je obdobné obsahovému vymezení položek „III. Ostatní provozní
výnosy“, „F. Ostatní provozní náklady“, „IV. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku
- podíly“, „G. Náklady vynaložené na prodané podíly“, „V. Výnosy z ostatního dlouhodobého
finančního majetku“, „H. Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem“,
„VI. Výnosové úroky a podobné výnosy“, „I. Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti“,
„J. Nákladové úroky a podobné náklady“, „VII. Ostatní finanční výnosy“, „K. Ostatní
finanční náklady“ a „M. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům“.
HLAVA IV
USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ VYSVĚTLUJÍCÍCH A DOPLŇUJÍCÍCH INFORMACÍ V
PŘÍLOZE V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE
§ 39
Základní informace v příloze v účetní závěrce
(1) Účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede alespoň
a) informace podle § 18 odst. 3 zákona,
b) informace o použitých obecných účetních zásadách a použitých účetních
metodách a odchylkách od těchto metod s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky,
na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky; účetní jednotka uvede
podle principu významnosti zejména způsob
1. oceňování majetku a závazků,
2. stanovení
úprav hodnot majetku (odpisy a opravné položky),
3. uplatněný při přepočtu údajů v
cizích měnách na měnu účetnictví,
4. stanovení reálné hodnoty příslušného majetku
a závazků,
c) informace o použitém oceňovacím modelu a technice při ocenění
reálnou hodnotou zejména
1. změny reálné hodnoty, včetně změn v ocenění podílů ekvivalencí
podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování,
2. pro každý
druh derivátů uvede údaje o rozsahu a podstatě, včetně hlavních podmínek a okolností,
které mohou ovlivnit výši, časový průběh a určitost budoucích peněžních toků, a tabulku
s uvedením změn reálné hodnoty během účetního období na příslušném účtu v účtové
skupině 41,
3. uvede důvody a případnou výši opravné položky, pokud nebyly majetek
a závazky oceněny reálnou hodnotou nebo ekvivalencí,
d) výši závazkových vztahů (pohledávek a dluhů), které k rozvahovému
dni mají dobu splatnosti delší než 5 let,
e) celkovou výši závazkových vztahů (pohledávek a dluhů), které jsou
kryty věcnými zárukami s uvedením povahy a formy těchto záruk,
f) výši záloh, závdavků, zápůjček a úvěrů poskytnutých členům řídících,
kontrolních a případně správních orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek
a všech dosud splacených, odepsaných nebo prominutých částek a poskytnutá zajištění
a ostatní plnění těmto osobám; tyto údaje se uvádějí v souhrnné výši pro každou kategorii
osob,
g) výši a povahu jednotlivých položek výnosů a nákladů, které jsou
mimořádné svým objemem nebo původem,
h) celkovou výši závazkových vztahů (pohledávek a dluhů), podmíněných
závazkových vztahů a poskytnutých věcných záruk s uvedením jejich povahy a formy,
které nejsou vykázány v rozvaze; penzijní závazky a závazky vůči účetním jednotkám
v konsolidačním celku a přidruženým účetním jednotkám se uvádějí zvlášť,
i) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období.
(2) Malá účetní jednotka nebo mikro účetní jednotka, která nemá povinnost
mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v příloze v účetní závěrce dále uvede informaci
o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů.
(3) Pokud účetní jednotka změní měnu účetnictví, v příloze v účetní závěrce
uvede tuto skutečnost včetně odůvodnění. Dále uvede kurzy, které při změně měny účetnictví
použila pro přepočet údajů uvedených v účetní závěrce, a vysvětlí dopad změny měny
účetnictví na účetní závěrku. Stejné informace účetní jednotka uvede také v příloze
v účetní závěrce sestavené za účetní období, které bezprostředně předchází účetnímu
období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví.
(4) Pokud se údaj o výši základního kapitálu uvedený ve veřejném rejstříku,
ve kterém je účetní jednotka zapsána, liší od údaje o výši základního kapitálu v
rozvaze, účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede důvod tohoto rozdílu včetně
popisu výpočtu, ze kterého bude patrný vztah mezi oběma údaji.
(5) Účetní jednotka, která účtuje o odložené dani a která je poplatníkem
dorovnávací daně, v příloze v účetní závěrce uvede
a) informaci o tom, že účetní jednotka je poplatníkem dorovnávací daně,
b) informaci o tom, že dorovnávací daň nebyla zohledněna při výpočtu
odložené daně, a
c) část nákladu na splatnou daň připadající na dorovnávací daň.
§ 39a
Další informace v příloze v účetní závěrce některých malých účetních jednotek
a mikro účetních jednotek
(1) Malá účetní jednotka, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou
auditorem, a mikro účetní jednotka, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou
auditorem, v příloze v účetní závěrce uvede informace podle § 39 a dále uvede
a) u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv
1. zůstatky na začátku
a konci účetního období, přírůstky a úbytky během účetního období,
2. výši opravných
položek a oprávek na začátku a na konci účetního období a jejich zvýšení či snížení
během účetního období,
3. výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla, že jsou součástí
ocenění majetku,
b) název a sídlo účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní
závěrku nejužší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná
účetní jednotka patří,
c) povahu a obchodní účel operací účetní jednotky, které nejsou zahrnuty
v rozvaze; informace o jejich finančním dopadu se neuvádějí.
(2) Účetní jednotka dále uvede informace o transakcích, které účetní jednotka
uzavřela se spřízněnou stranou, a které nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek.
Účetní jednotka uvede objem těchto transakcí, včetně povahy vztahu se spřízněnou
stranou, a ostatní informace o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení
finanční situace účetní jednotky. Spřízněnou stranou se rozumí spřízněná strana ve
smyslu mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie22).
(3) Účetní jednotka může informace o jednotlivých transakcích seskupovat
podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné
k pochopení dopadu transakcí na finanční situaci účetní jednotky.
(4) Účetní jednotka nemusí uvádět transakce uzavřené mezi jednou nebo více
účetními jednotkami konsolidačního celku, pokud jsou konsolidované účetní jednotky,
které jsou stranami těchto transakcí, konsolidující jednotkou plně vlastněny.
(5) Účetní jednotka může omezit informace uvedené v odstavcích 2 a
3 pouze na transakce uzavřené mezi účetní jednotkou a
a) členy řídících, kontrolních a případně správních orgánů,
b) jejími konsolidujícími účetními jednotkami nebo účetními jednotkami
s podstatným vlivem,
c) jejími konsolidovanými účetními jednotkami nebo přidruženými účetními
jednotkami.
§ 39b
Další informace v příloze v účetní závěrce velké účetní jednotky a střední
účetní jednotky
(1) Velká účetní jednotka a střední účetní jednotka v příloze v účetní
závěrce uvede informace podle § 39 a dále uvede název a sídlo konsolidovaných účetních
jednotek nebo přidružených účetních jednotek s uvedením výše podílu na základním
kapitálu. U těchto účetních jednotek uvede i výši vlastního kapitálu a výši výsledku
hospodaření za poslední účetní období účetních jednotek, od kterých byla přijata
účetní závěrka.
(2) Informace o vlastním kapitálu a výsledku hospodaření podle odstavce
1 nemusejí být uvedeny, pokud se týkají přidružené účetní jednotky, která nemá povinnost
zveřejňovat účetní závěrku.
(3) Účetní jednotka neuvádí informace stanovené v odstavci 1, pokud by
tyto informace svou povahou vážně poškozovaly kteroukoliv účetní jednotku, jíž se
týkají; informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v účetní závěrce.
(4) Účetní jednotka neuvádí informace stanovené v odstavci 1 ani v případě,
že údaje o konsolidované účetní jednotce nebo přidružené účetní jednotce jsou součástí
její konsolidované účetní závěrky nebo součástí konsolidované účetní závěrky konsolidující
účetní jednotky širší skupiny; tyto informace neuvádí ani v případě, že jde o přidruženou
účetní jednotku, která je zahrnuta do její účetní závěrky nebo její konsolidované
účetní závěrky ekvivalenční metodou.
(5) Dále účetní jednotka uvede
a) název, sídlo a právní formu každé z účetních jednotek, v níž je
účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením,
b) název a sídlo účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní
závěrku nejširší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná
účetní jednotka patří,
c) název a sídlo účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní
závěrku nejužší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná
účetní jednotka patří,
d) místo, kde je možné získat konsolidovanou účetní závěrku konsolidujících
účetních jednotek uvedených v písmenech b) a c), je-li její získání možné.
(6) Dále účetní jednotka uvede i
a) počet a jmenovitou hodnotu nebo účetní hodnotu vydaných akcií během
účetního období, zvlášť za každý druh akcií; obdobně se postupuje u změn podílů,
b) informaci o vyměnitelných dluhopisech nebo podobných cenných papírech
nebo právech s vyznačením jejich počtu a rozsahu práv, která zakládají,
c) informaci, která doplní průměrný přepočtený počet zaměstnanců podle
§ 39 odst. 1 písm. i) o rozčlenění podle kategorií v průběhu účetního období,
d) výši odměn přiznaných za účetní období členům řídících, kontrolních
a případně správních orgánů z důvodu jejich funkce a výši vzniklých nebo sjednaných
penzijních závazků bývalých členů těchto orgánů; údaje se uvádějí souhrnně pro každou
kategorii orgánů, přičemž tyto informace nemusejí být uvedeny, jestliže by jejich
uvedení umožnilo zjistit finanční situaci konkrétního člena takového orgánu,
e) informaci o navrhovaném rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty,
nebo v příslušných případech o rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty,
f) u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv
1. zůstatky na začátku
a konci účetního období, přírůstky a úbytky během účetního období,
2. výši opravných
položek a oprávek na začátku a na konci účetního období a jejich zvýšení či snížení
během účetního období,
3. výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla, že jsou součástí
ocenění majetku,
g) výši odložené daně na konci účetního období a její vývoj,
h) povahu a obchodní účel operací účetní jednotky, které nejsou zahrnuty
v rozvaze, a jejich finanční dopad na účetní jednotku, jsou-li rizika nebo přínosy
vyplývající z těchto operací významné a je-li uvedení těchto rizik nebo přínosů nezbytné
k posouzení finanční situace účetní jednotky,
i) informace o transakcích, které účetní jednotka uzavřela se spřízněnou
stranou, a které nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek; účetní jednotka uvede
objem těchto transakcí, včetně povahy vztahu se spřízněnou stranou, a ostatní informace
o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky,
přičemž spřízněnou stranou se rozumí spřízněná strana ve smyslu mezinárodních účetních
standardů upravených právem Evropské unie22).
(7) Účetní jednotka může informace o jednotlivých transakcích seskupovat
podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné
k pochopení dopadu transakcí na finanční situaci účetní jednotky.
(8) Účetní jednotka nemusí uvádět transakce uzavřené mezi jednou nebo více
účetními jednotkami konsolidačního celku, pokud jsou konsolidované účetní jednotky,
které jsou stranami těchto transakcí, konsolidující jednotkou plně vlastněny.
§ 39c
Doplňující informace v příloze v účetní závěrce velké účetní jednotky
(1) Velká účetní jednotka doplní přílohu v účetní závěrce podle § 39 a
39b o informace o rozčlenění tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií
činností a podle zeměpisných trhů, pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou podstatně
liší z hlediska způsobu, kterým je organizován prodej zboží a výrobků a poskytování
služeb spadajících do běžné činnosti účetní jednotky. Tyto informace mohou být vynechány,
pokud by jejich uvedení mohlo účetní jednotku vážně poškodit; informace o vynechání
těchto údajů se vždy uvede v účetní závěrce.
(2) Dále účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede celkové odměny
účtované auditorem za povinný audit roční účetní závěrky a celkové odměny účtované
auditorem za jiné ověřovací služby, za daňové poradenství a jiné neauditorské služby.
Tyto informace není účetní jednotka povinna uvádět v případě, že je účetní jednotka
zahrnuta do konsolidované účetní závěrky a stanovené informace jsou uvedeny v příloze
v této konsolidované účetní závěrce.
HLAVA V
USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘEHLEDU O PENĚŽNÍCH TOCÍCH
§ 40
(1) Za peněžní prostředky se považují peníze v hotovosti včetně cenin
(účtová skupina 21), peněžní prostředky na účtu včetně přečerpání účtu (účtová skupina
22), případně účtová skupina 26.
(2) Peněžními ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní finanční majetek,
který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků
a u tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Za peněžní ekvivalenty
se považují například peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou a likvidní
cenné papíry k obchodování na veřejném trhu.
(3) Převody v rámci jednotlivých položek peněžních prostředků a peněžních
ekvivalentů se nepromítají do přehledu o peněžních tocích.
(4) Účetní jednotka uvede v příloze buď položky zahrnované do peněžních
prostředků a peněžních ekvivalentů nebo uplatňovanou zásadu přijatou pro určování
obsahu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Účetní jednotka dále v příloze
uvede změnu uplatňované zásady včetně změny v modelu, konstrukci a obsahové náplni
ukazatelů oproti předchozímu účetnímu období včetně pravděpodobných účinků.
(5) Účetní jednotka prokáže soulad mezi částkami peněžních prostředků
a peněžních ekvivalentů v přehledu o peněžních tocích a mezi odpovídajícími položkami
vykazovanými v rozvaze.
§ 41
(1) Peněžní toky z provozních, investičních nebo finančních činností se
uvádějí v přehledu o peněžních tocích nekompenzované. Případné výjimky z tohoto ustanovení
účetní jednotka uvede v příloze.
(2) Provozní činností se rozumí základní výdělečné činnosti účetní jednotky
a ostatní činnosti účetní jednotky, které nelze zahrnout mezi investiční nebo finanční
činnosti.
(3) Investiční činností se rozumí pořízení a prodej dlouhodobého majetku,
popřípadě činnost související s poskytováním úvěrů, zápůjček a výpomocí, které nejsou
považovány za provozní činnost.
(4) Finanční činností se rozumí taková činnost, která má za následek změny
ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých, popřípadě i krátkodobých
závazků.
§ 42
(1) Účetní jednotka vykazuje peněžní toky z provozní činnosti:
a) přímou
metodou, u které se vykáží vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněžních příjmů a
výdajů, například v návaznosti na členění ve výkazu zisku a ztráty, nebo
b) nepřímou
metodou, u které je výsledek hospodaření účetní jednotky upraven zejména o:
1. nepeněžní
transakce,
2. neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období,
3. položky příjmů a výdajů spojených s finanční a investiční činností.
(2) Za nepeněžní transakce v provozní činnosti se považují transakce,
které ovlivňují výsledek hospodaření, avšak nemají přímý vliv na přírůstek nebo úbytek
peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Nepeněžní transakce zahrnují zejména
odpisy, tvorbu a čerpání rezerv a opravných položek.
(3) Nepeněžní transakce v investiční a finanční činnosti se vylučují z
přehledu o peněžních tocích.
§ 43
(1) Peněžní toky spojené s inkasem a vyplacením úroků a podílů na zisku
a platby daně z příjmů se uvádějí v přehledu o peněžních tocích v samostatných položkách.
(2) Platby daně z příjmů se přiřadí v rámci praktických možností k provozní,
investiční nebo finanční činnosti. V případě, že je nelze přiřadit, uvedou se v provozní
činnosti.
(3) Peněžní toky související s přijatými a vyplacenými úroky, s výjimkou
úroků zahrnovaných do ocenění dlouhodobého majetku, a s přijatými podíly na zisku
se zahrnou do provozní činnosti.
(4) Peněžní toky související s přijatými úroky a přijatými podíly na zisku
mohou být alternativně vykazovány v rámci investiční činnosti a peněžní toky související
s vyplacenými úroky, s výjimkou úroků zahrnovaných do ocenění dlouhodobého majetku,
mohou být alternativně zahrnuty do finanční činnosti. Peněžní toky související s
vyplacenými úroky zahrnovanými do ocenění dlouhodobého majetku se zahrnují do investiční
činnosti a vykazují se v rámci této činnosti jako samostatná položka nebo jako informace
v příloze.
(5) Vyplacené podíly na zisku se zahrnou do finanční činnosti. V případech,
ve kterých účetní jednotka pouze přerozděluje mezi společníky přijaté podíly na zisku,
se uvádějí tyto platby v rámci provozní činnosti.
ČÁST TŘETÍ
SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA
§ 46
(1) Při vedení účetnictví v plném rozsahu účetní jednotka stanoví v účtovém
rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové
osnovy; při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu účetní jednotka sestaví účtový
rozvrh, v němž může uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis
členění podrobnější. V účtovém rozvrhu je účetní jednotka povinna vycházet z označení
a uspořádání účtových skupin směrné účtové osnovy. Účetní jednotka, která sestavuje
výkaz zisku a ztráty v účelovém členění, není povinna dodržet členění v účtových
skupinách 50 až 55 a 60 až 64.
(2) V rámci syntetických účtů účetní jednotky vytvářejí analytické účty,
které zajišťují členění syntetických účtů například podle potřeb účetní závěrky,
požadavků právních předpisů a případně dalších potřeb účetní jednotky.
(3) Účetní jednotka, která poskytuje platební služby nebo vydává elektronické
peníze a není finanční institucí podle zákona upravujícího činnost bank, uvede v
účtovém rozvrhu samostatné účty, na kterých bude účtováno o této činnosti20).
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČETNÍ METODY
§ 47
Způsoby oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a vymezení nákladů
s jeho pořízením souvisejících
(1) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku nebo
jeho části a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob
jeho pořízení do doby stanovené v § 6 odst. 8 nebo v § 7 odst. 11 je cena, za kterou
byl majetek pořízen a zejména náklady na
a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské
služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otevření
akreditivu, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,
b) úroky, zejména z úvěru, pokud tak účetní jednotka rozhodne,
c) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě
a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,
d) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních
řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odstranění porostu a příslušné terénní úpravy,
clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,
e) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv
pro budoucí provoz,
f) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby.
Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást
nákladů na novou výstavbu,
g) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi,
nájemci nebo pachtýři nemovité věci nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i náhrady
za předčasně smýcený porost v souvislosti s výstavbou,
h) úhradu podílu na
1. oprávněných nákladech provozovatele přenosové
soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením
a zajištěním požadovaného příkonu,
2. účelně vynaložených nákladech provozovatele
distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu,
3.
účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky
tepelné energie,
i) úhrady nákladů za přeložky14a), překládky14b) a náhradní pozemní komunikaci14c)
účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří
s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků,
j) zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání. Vzniknou-li
při zkouškách použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z těchto výrobků nebo výkonů
součástí provozních výnosů a náklady na ně (bez odpisů) součástí provozních nákladů.
Zkouškami nejsou záběh a osvojení, které jako počáteční vícenáklady zahajované výroby
jsou součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání,
k) zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování
majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování. Pokud je pořizování
majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů.
(2) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického
zhodnocení zejména nejsou:
a) opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického
opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného
stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím
jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde
k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje
fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,
b) náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo propachtovaného
majetku do předcházejícího stavu,
c) kursové rozdíly,
d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních
vztahů,
e) nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba14d),
f) náklady na zaškolení pracovníků,
g) náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami,
h) náklady na biologickou rekultivaci,
i) náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé
po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání,
j) v případě pozemku vykazovaného v položce „B.II.1.1. Pozemky“ náklady
spojené s pořízením dlouhodobého hmotného majetku podle odstavce 1 vykazovaného v
položkách „B.II.1.2. Stavby“, „B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „B.II.4.3.
Jiný dlouhodobý hmotný majetek“ podle § 7 odst. 6 písm. a).
(3) V případě práva stavby není součástí jeho ocenění stavba vyhovující právu
stavby. Je-li při nabytí práva stavby oceněného jednou částkou jeho součástí stavba
vyhovující právu stavby zřízená jinou účetní jednotkou nebo osobou, rozdělení ocenění
práva stavby na část odpovídající stavbě a právu stavby se provede při respektování
principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení obou částí práva stavby.
(4) Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání,
které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření
vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav,
pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování
jednotlivého dlouhodobého majetku v položkách „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“
(§ 6 odst. 1 věta první) a „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory“ nebo v případě
majetku vykazovaného v položce „B.II.1.2. Stavby“ dosáhnou vynaložené náklady významné
hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby.
Pokud je stavba oceněna podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, pak účetní jednotka postupuje
při určení hranice významnosti přiměřeně. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení
se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku
za účetní období.
(5) Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku a odpisovaného dlouhodobého
hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení3), k jehož účtování a odpisování
je oprávněna účetní jednotka. V případě nemovité kulturní památky a církevní stavby,
která je oceněna podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, se ocenění nezvyšuje o technické
zhodnocení; toto technické zhodnocení je odpisováno samostatně. V případě finančního
leasingu se pořizovací cena majetku převzatého uživatelem do vlastnictví zvýší o
technické zhodnocení odpisované uživatelem v průběhu užívání a pokračuje se v odpisování
z takto zvýšené pořizovací ceny.
(6) Ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení
se sníží o dotaci na pořízení majetku a o dotaci na úhradu úroků zahrnovaných do
ocenění majetku, s výjimkou povolenek na emise a preferenčních limitů bezúplatně
nabytých prvním provozovatelem5a) nebo držitelem5b). Za dotaci se považují bezúplatná
plnění,která se poskytují přímo nebo zprostředkovaně podle zvláštních právních předpisů
ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů,
z rozpočtů územních samosprávných celků na stanovený účel. Za dotaci se rovněž považují
bezúplatná plnění na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropské unie nebo
z veřejných rozpočtů cizího státu a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu.
Dotací se rovněž rozumí prominutí části poplatků, pokud to právní předpis umožňuje
a příslušný orgán stanovil prominutou část poplatků za dotaci.
(7) Bezúplatné nabytí preferenčních limitů a povolenek na emise prvním držitelem5b)
nebo provozovatelem5a) se účtuje a vykazuje jako poskytnutí dotace ve výši ocenění
reprodukční pořizovací cenou. Ocenění povolenek na emise a preferenčních limitů bezúplatně
nabytých prvním provozovatelem5a) nebo držitelem5b) se nesnižuje o částku zaúčtovanou
ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34. Při spotřebě, prodeji či jiném úbytku
těchto aktiv nebo při odpisu preferenčního limitu bezúplatně nabytého prvním držitelem5b),
který lze odpisovat, se odpovídající částka zaúčtovaná ve prospěch příslušného účtu
účtové skupiny 34 zaúčtuje na příslušné účty výnosů ve věcné a časové souvislosti
s náklady.
(8) Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací
cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li
ceny ve smlouvě sjednány.
(9) Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy
a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů (§ 7 odst. 4).
(10) Zanikne-li právo stavby před dobou, na kterou je právo stavby zřízeno,
a současně je zřízeno nové právo stavby ve prospěch stejné účetní jednotky, nedochází
k vyřazení zaniklého práva stavby, případně stavby vyhovující právu stavby a § 47
odst. 1 písm. f) se použije obdobně.
§ 48
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů
Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též náklady s pořízením
související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny
nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené
s držbou cenného papíru a podílu.
§ 49
Způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících
(1) Součástí pořizovací ceny zásob jsou též náklady související s jejich
pořízením, zejména přepravné vyúčtované dodavatelem nebo provedené účetní jednotkou,
provize, clo a pojistné. Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů
a zápůjček poskytnutých na jejich pořízení, kursové rozdíly, smluvní pokuty a úroky
z prodlení a jiné sankce ze smluvních vztahů.
(2) Náklady na úpravy skladovaného materiálu nebo zboží se považují za náklady
související s pořízením zásob a zvyšují ocenění zásob.
(3) Pokud jsou u stejného druhu zásob využity způsoby ocenění cenou, která
vychází z ocenění jejich úbytků cenou zjištěnou podle ustanovení § 25 odst. 4 zákona,
pak v rámci jednoho analytického účtu zásob je nutno používat pouze jeden způsob
ocenění; pokud je využit vážený aritmetický průměr, počítá se nejméně jednou za měsíc.
(4) Nevyfakturované dodávky se ocení podle uzavřené smlouvy, popřípadě jiných
dokladů, které má účetní jednotka k dispozici.
(5) Vlastní náklady zásob vytvořených vlastní činností se oceňují ve skutečné
výši nebo na základě kalkulace výroby, stanovené účetní jednotkou. Vlastní náklady
zahrnují přímé náklady a mohou zahrnovat také poměrnou část variabilních a fixních
nepřímých nákladů, příčinně přiřaditelných danému výkonu a vztahujících se k období
činnosti. Náklady na prodej se do těchto nákladů nezahrnují. Volbu metody ocenění
provede účetní jednotka s ohledem na povinnosti stanovené zákonem, zejména respektováním
principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.
§ 50
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek
Součástí pořizovací ceny pohledávek jsou náklady s pořízením související,
například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a
provize.
§ 51
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných
papírů a podílů
(1) Změny reálných hodnot u cenných papírů určených účetní jednotkou k obchodování
s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu se účtují jako
finanční náklad nebo finanční výnos.
(2) Změny reálných hodnot ostatních cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou
(realizovatelné cenné papíry) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové
skupině 41. Je-li prokázáno, že došlo ke snížení hodnoty (znehodnocení) těchto cenných
papírů, které je pravděpodobně trvalé, zaúčtuje se znehodnocení bez zbytečného odkladu
na příslušné účty finančních nákladů. Výše tohoto znehodnocení odpovídá kladnému
rozdílu mezi oceněním realizovatelného cenného papíru při jeho nabytí a stávající
reálnou hodnotou se zohledněním předchozích ztrát ze znehodnocení. Pokud následně
po zaúčtování znehodnocení na účty finančních nákladů dojde k prokazatelnému zvýšení
reálné hodnoty realizovatelných dluhových cenných papírů, je zvýšení reálné hodnoty
zaúčtováno nejvýše ve výši zaúčtovaného znehodnocení podle předchozí věty na účty
finančních výnosů.
(3) Změny v ocenění cenných papírů a podílů oceňovaných podílem na vlastním
kapitálu (ekvivalencí) ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem se účtují
prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41.
§ 53a
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní
jednotka nabyla a určila k obchodování
Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k
obchodování, se účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos.
§ 54
Ocenění majetku a závazků při přeměně obchodní korporace a okamžik účtování
(1) Při přeměně obchodní korporace z titulu změny právní formy nebo z titulu
převodu jmění na společníka, který nevede ani nepovede účetnictví po zápisu přeměny
do obchodního rejstříku, se neúčtuje o oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou,
a to ani v případě, že zákon o přeměnách ocenění jmění při přeměně obchodní korporace
vyžaduje.
(2) Pokud zákon o přeměnách vyžaduje u zanikající obchodní korporace nebo
u obchodní korporace rozdělované odštěpením, které jsou účetní jednotkou (dále jen
„zanikající účetní jednotka“ a „účetní jednotka rozdělovaná odštěpením“), ocenění
jmění při přeměně obchodní korporace, použijí tyto účetní jednotky při ocenění majetku
a závazků reálnou hodnotou způsob ocenění podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 nebo
2 zákona; obdobně postupuje nástupnická obchodní korporace, která je účetní jednotkou
(dále jen „nástupnická účetní jednotka“), nebo přejímající společník, který je účetní
jednotkou, v případě uvedeném v odstavci 7.
(3) Účetní jednotka účtuje o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou podle
odstavce 2 na základě ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny obchodní
korporace provedeného k rozvahovému dni pro ocenění.
(4) Pokud se rozhodný den shoduje se dnem otevření účetních knih, který následuje
po rozvahovém dni pro ocenění, nebo pokud se rozhodný den neshoduje se dnem otevření
účetních knih, který následuje po rozvahovém dni pro ocenění a zároveň se neshoduje
se dnem zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, zanikající účetní
jednotka nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením účtuje k rozhodnému dni o ocenění
majetku a závazků reálnou hodnotou, a to po otevření účetních knih.
(5) Pokud se rozhodný den neshoduje se dnem otevření účetních knih, který
následuje po rozvahovém dni pro ocenění, a zároveň se neshoduje se dnem zápisu přeměny
obchodní korporace do obchodního rejstříku, zanikající účetní jednotka nebo účetní
jednotka rozdělovaná odštěpením
a) účtuje při ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou způsobem ocenění
podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 2 zákona pouze o reálné hodnotě majetku a závazků,
které vykázala v účetní závěrce ke dni předcházejícímu rozhodný den; o oceňovacích
rozdílech, které se vztahují k úbytkům majetku a závazků v období mezi rozvahovým
dnem pro ocenění a rozhodným dnem, se účtuje prostřednictvím účtu vykazovaného v
položce „A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“, nebo
b) při ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou způsobem ocenění podle
§ 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 zákona o položce „A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách
obchodních korporací“ neúčtuje; existuje-li ocenění jmění posudkem znalce k rozhodnému
dni a došlo-li mezi rozvahovým dnem pro ocenění a rozhodným dnem ke změně položky
„B.II.3. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“, účetní jednotka zaúčtuje tuto změnu
na příslušný účet vykazovaný v položce „B.II.3. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“
souvztažně s příslušným účtem vykazovaným v položce „A.II.2.5. Rozdíly z ocenění
při přeměnách obchodních korporací“.
(6) V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 nástupnická účetní jednotka
nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, účtuje o převzetí oceňovacích
rozdílů vzniklých z ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou při úpravách v souladu
s § 54b ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne.
(7) Pokud se rozhodný den shoduje se dnem zápisu přeměny obchodní korporace
do obchodního rejstříku, nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník,
který je účetní jednotkou, účtuje o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou podle
odstavce 5 k rozhodnému dni, a to po otevření účetních knih. Zanikající účetní jednotka
nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou
neúčtuje.
§ 54a
Ocenění majetku a závazků při přeshraniční přeměně obchodní korporace a okamžik
účtování
(1) Pokud zákon o přeměnách vyžaduje ocenění jmění při přeshraniční přeměně
obchodní korporace zanikající zahraniční osoby nebo části zahraniční osoby rozdělované
odštěpením a není-li toto ocenění jmění vykázáno v její účetní závěrce sestavené
nejpozději ke dni předcházejícímu rozhodný den, nástupnická účetní jednotka, která
má nebo má mít sídlo v České republice, nebo přejímající společník, který je nebo
bude účetní jednotkou, použije při účtování o ocenění reálnou hodnotou § 54 obdobně,
s výjimkou postupu podle § 54 odst. 6, jelikož v tomto případě nástupnická účetní
jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, nepřebírá ocenění
majetku a závazků reálnou hodnotou, ale účtuje o tomto ocenění.
(2) Zanikající účetní jednotka nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením,
která je českou právnickou osobou, při přeshraniční přeměně obchodní korporace o
ocenění jmění reálnou hodnotou neúčtuje.
(3) Pokud je v případě uvedeném v odstavci 2 alespoň jednou z nástupnických
účetních jednotek účetní jednotka, která má nebo má mít sídlo v České republice,
použijí zanikající účetní jednotka i nástupnická účetní jednotka při účtování o ocenění
majetku a závazků reálnou hodnotou § 54 obdobně.
(4) Účetní jednotka při přeshraniční přeměně obchodní korporace, z titulu
změny právní formy, přeshraničního přemístění sídla nebo z titulu převodu jmění na
společníka, který nevede ani nepovede účetnictví po zápisu přeměny do obchodního
rejstříku, neúčtuje o oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou, a to ani v případě,
že zákon o přeměnách ocenění jmění vyžaduje.
(5) Při vykázání ocenění požadovaného zákonem o přeměnách může účetní jednotka
postupovat rovněž metodou stanovenou v § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 zákona. V tomto
případě účetní jednotka postupuje podle § 54. Volbu metody ocenění provede účetní
jednotka s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční
situace účetní jednotky.
(6) Majetek a závazky nabyté přeměnou obchodní korporace, které jsou vyjádřeny
v cizí měně, přepočítá účetní jednotka na měnu účetnictví obecným kurzem pro rozhodný
den přeměny; u jiných aktiv a pasiv k rozhodnému dni přeměny se postupuje podle ustanovení
§ 24 odst. 2 věty druhé zákona.
§ 54b
Úpravy prováděné s účinky od rozhodného dne
(1) Při přeměně obchodní korporace, kdy se rozhodný den neshoduje se dnem
zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, zúčastněná obchodní korporace,
která je účetní jednotkou (dále jen „zúčastněná účetní jednotka“), přejímající společník,
který je účetní jednotkou, nástupnická účetní jednotka, která nebyla zúčastněnou
účetní jednotkou, nebo účetní jednotka uvedená v § 17 odst. 5 zákona upraví, za účelem
dosažení cíle stanoveného v § 10 zákona o přeměnách, ke dni zápisu přeměny obchodní
korporace do obchodního rejstříku účetnictví s účinky od rozhodného dne.
(2) Nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je
účetní jednotkou, při přeměně obchodní korporace, kdy se rozhodný den neshoduje se
dnem zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, v souladu s odstavcem
1 účtuje ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne
zejména
a) o převzetí nebo úbytku aktiv a pasiv zanikající účetní jednotky nebo
účetní jednotky rozdělované odštěpením,
b) o převzetí nebo úbytku oceňovacích rozdílů k majetku a závazkům podle
§ 54 a 54a,
c) o dalších skutečnostech podle § 14a odst. 2,
d) o použití oceňovacího rozdílu vykázaného v položkách uvedených v §
14a odst. 1 až 3, pokud provádí rozdělení těchto položek,
e) o převzetí nebo úbytku nákladů a výnosů zanikající účetní jednotky
nebo účetní jednotky rozdělované odštěpením.
(3) Při přeshraniční přeměně obchodní korporace nástupnická účetní jednotka
nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, provádí úpravy podle odstavců
1 a 2 tak, aby skutečnosti zaúčtované u zahraniční zanikající osoby v období od rozhodného
dne do dne zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku byly v účetnictví
nástupnické účetní jednotky nebo přejímajícího společníka, který je účetní jednotkou,
zaúčtovány v souladu se zákonem a touto vyhláškou.
(4) Nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní
jednotkou, může o účetních případech uvedených v odstavci 2 písm. a) až d) účtovat
při sestavení zahajovací rozvahy, je-li takovýto postup efektivní.
(5) Účetní případy podle odstavce 4 jsou účetními případy běžného účetního
období podle § 3 odst. 3 zákona.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí při změně právní formy a přeshraničním
přemístění sídla.
§ 54c
Účetní jednotka, která není obchodní korporací a která postupuje při přeměnách
podle zvláštního právního předpisu23), použije § 14a a 54 až 54b obdobně.
§ 55
Postup tvorby a použití opravných položek
(1) Opravné položky se vytvářejí pouze k účtům majetku v případech snížení
ocenění majetku v účetnictví prokázaném na základě inventarizace majetku. Tyto opravné
položky se vytvářejí jen v případech, kdy snížení ocenění majetku v účetnictví není
trvalého charakteru nebo není snížení ocenění vyjádřeno jiným způsobem, například
reálnou hodnotou. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných
položek.
(2) Opravné položky lze vytvářet i v případech, kdy tak stanoví zákon č.
593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů.
(3) Tvorba opravných položek se účtuje na vrub nákladů a opravná položka
se sníží, popřípadě zruší vyúčtováním ve prospěch nákladů, pokud inventarizace neprokáže
opodstatněnost její výše.
(4) Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek a nelze je tvořit na zvýšení
hodnoty majetku.
§ 56
Odpisování majetku
(1) Odpisovaný nehmotný a hmotný dlouhodobý majetek nebo jeho části se odpisuje
z ocenění stanoveného v § 47, 61, 61a a v § 25 a 27 zákona postupně v průběhu jeho
používání.Průběh používání může být vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například
na výkony. Pro odpisování dlouhodobého hmotného majetku lze použít metodu stanovenou
v § 56a.
(2) Pokud dobu použitelnosti goodwillu a nehmotných výsledků vývoje nelze
odhadnout, účetní jednotka rozhodne o době odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu
a nehmotných výsledků vývoje, která nesmí být kratší než 60 měsíců a delší než 120
měsíců; zvolenou dobu účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce.
(3) Podle ustanovení § 28 zákona se dále odpisuje:
a) dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla právo užívání
nebo požívání; majetek odpisuje též oprávněná osoba, pokud o majetku účtuje,
b) technické zhodnocení u účetní jednotky, která dlouhodobý odpisovaný
majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provedla na tomto majetku technické zhodnocení
na svůj účet,
c) technické zhodnocení drobného nehmotného a hmotného majetku,
d) ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen "ložisko") na
pozemku koupeném nebo nabytém vkladem po 1. lednu 1997,
e) soubor hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením
jako jeden celek, a to i v případě, že je sestaven z hmotných movitých věcí, u kterých
je od počátku známo jejich ocenění,
f) preferenční limit, který lze odpisovat podle času nebo výkonů.
(4) Účetní jednotky sestavují odpisový plán podle § 28 odst. 6 zákona včetně
jeho aktualizace podle průběhu používání a podle změn v průběhu používání majetku
účetní jednotkou. S ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví
a finanční situace účetní jednotky může účetní jednotka při odpisování majetku zohlednit
předpokládanou zbytkovou hodnotu. Předpokládanou zbytkovou hodnotou se pro účely
této vyhlášky rozumí účetní jednotkou zdůvodnitelná kladná odhadovaná částka, kterou
by účetní jednotka mohla získat v okamžiku předpokládaného vyřazení majetku, například
prodejem, po odečtení předpokládaných nákladů s vyřazením souvisejících. Zohledněním
předpokládané zbytkové hodnoty majetku podle věty druhé se pro účely této vyhlášky
rozumí, že účetní jednotka stanoví a aktualizuje odpisový plán předmětného majetku
tak, aby se za plánovanou dobu jeho používání součet vykázaných a plánovaných odpisů
včetně předpokládané zbytkové hodnoty nebo zbytkové hodnoty rovnal ocenění majetku
podle odstavce 1. Zbytkovou hodnotou se rozumí snížená předpokládaná zbytková hodnota.
Účetní jednotky neprovádějí účetní operace opravující výši vykázaných odpisů a oprávek
v předchozích účetních obdobích.
(5) Stavby vyhovující právu stavby podle § 47 odst. 3 účtované na samostatných
účtech se odpisují samostatně.
(6) Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi
pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu
platného v době koupě pozemku nebo v době nabytí pozemku vkladem. Ložisko těžené
podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě
skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství je podílem pořizovací
ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu (t, m
3
) prokázaných
geologickým průzkumem na tomto pozemku. (7) V případě dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ve spoluvlastnictví
odpisuje každý spoluvlastník svůj vlastnický podíl.
(8) Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, který je majetkem bytových družstev,
pokud neslouží k podnikání, se nemusí odpisovat. Právnické osoby založené za účelem,
aby se staly vlastníkem domu s byty v nájmu společníků, členů nebo zakladatelů, nemusí
tento dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek odpisovat, pokud neslouží k podnikání.
(9) Technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná
účetní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v průběhu používání technického
zhodnocení. Odpisování technického zhodnocení majetku pořizovaného formou finančního
leasingu, pokud je uživatel oprávněn účtovat a odpisovat technické zhodnocení, se
zahájí uvedením technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání.
(10) Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají vkladu do
katastru nemovitostí, se o této nemovité věci účtuje ke dni doručení návrhu na vklad
katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí
se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze účetní závěrky.
(11) Podle ustanovení § 28 zákona se neodpisují:
a) pozemky,
b) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní
památky,9) předměty kulturní hodnoty10) a obdobné hmotné movité věci stanovené zvláštními
právními předpisy,11)
c) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení,
pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání,
d) finanční majetek,
e) zásoby,
f) najatý či obdobně užívaný dlouhodobý hmotný nebo nehmotný majetek,
není-li zákonem nebo touto vyhláškou stanoveno jinak,
g) pohledávky,
h) preferenční limity, které nelze odpisovat podle času nebo výkonů,
a povolenky na emise.
§ 56a
Metoda komponentního odpisování majetku
(1) Stavby [§ 7 odst. 2 písm. a)], byty a nebytové prostory [§ 7 odst. 2
písm. e)], hmotné movité věci a jejich soubory [§ 7 odst. 3 písm. b)] může účetní
jednotka s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční
situace účetní jednotky odpisovat metodou komponentního odpisování majetku. Účetní
jednotka vymezí druh majetku, u kterého použije metodu komponentního odpisování,
průběh používání a způsob určení komponenty včetně jejího ocenění podle svých potřeb
a tyto skutečnosti doloží průkazným účetním záznamem.
(2) Komponentou se pro účely této vyhlášky rozumí určená část majetku nebo
souboru majetku podle odstavce 1 nebo určená kontrola výskytu závad, u které je výše
ocenění významná v poměru k výši ocenění celého majetku nebo souboru majetku a jejíž
doba použitelnosti se významně liší od doby použitelnosti majetku nebo souboru majetku.
Určení kontroly výskytu závad jako komponenty účetní jednotka provádí k okamžiku
uvedení majetku podle odstavce 1 do užívání (§ 7 odst. 11).
(3) Komponenta se odpisuje v průběhu používání samostatně od ostatních komponent
a od zbylé části majetku nebo souboru majetku podle odstavce 1.
(4) Při výměně komponenty se ocenění majetku podle odstavce 1 upravuje tak,
že se snižuje o výši ocenění vyřazované komponenty a zvyšuje o výši ocenění nově
zařazované komponenty včetně náhradních dílů spotřebovaných na výměnu komponenty
a o náklady související s výměnou této komponenty podle ustanovení § 47. Pokud vyřazovaná
komponenta není k okamžiku vyřazení odepsána do výše jejího ocenění, provede účetní
jednotka odpis zůstatkové ceny vyřazované komponenty do nákladů.
(5) O majetku podle odstavce 1 a jeho oprávkách se účtuje jako o celku; majetek
se i jako celek vykazuje. Účetní jednotka prokáže výpočet výše odpisu tohoto majetku
jako celku například tím, že metodě komponentního odpisování přizpůsobí účtování
o odpisech na analytických účtech.
(6) Při prvním použití metody komponentního odpisování u majetku podle odstavce
1, který byl již uveden do užívání, se na komponenty rozděluje celkové ocenění majetku
a celková výše oprávek k majetku; přitom nesmí být součet zůstatkových cen připadajících
na jednotlivé komponenty vyšší než zůstatková cena celého majetku. Účetní operace
opravující výši vykázaných odpisů a oprávek v předchozích obdobích se neprovádějí.
§ 57
Postup tvorby a použití rezerv
(1) Tvorba rezerv podle § 26 zákona se účtuje na vrub nákladů, jejich použití,
snížení nebo zrušení pro nepotřebnost ve prospěch nákladů.
(2) U rezerv podle zvláštních právních předpisů13) se postupuje podle těchto
předpisů. Účetní jednotka, která využije metodu komponentního odpisování podle §
56a, neúčtuje o rezervě na opravy hmotného majetku.
(3) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.
(4) Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.
(5) Výši vytvořených rezerv a jejich odůvodněnost ověřuje účetní jednotka
nejméně při každé inventarizaci.
§ 58
Vzájemné zúčtování
(1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní
jednotky se nepovažuje zúčtování:
a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní
nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém
byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,
b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých
daní a poplatků, včetně účtování o odložené dani podle § 59 odst. 4,
c) rozdílů zjištěných
při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou
záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru
druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného
balení zásob,
d) rezerv, opravných položek a komplexních nákladů příštích období.
(2) V účetní závěrce se navíc za vzájemné zúčtování nepovažuje souhrnné
vykázání kursových rozdílů, zisků a ztrát z přecenění majetku a závazků na reálnou
hodnotu, pohledávek a závazků, s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh a závdavků,
vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku
a jsou vedeny ve stejných měnách, vykázání vlastních dluhopisů a vykázání rezervy
na daň z příjmů a uhrazených záloh a závdavků na daň z příjmů. Účetní jednotka uvede
s ohledem na významnost výše uvedená souhrnná vykázání typů účetních případů v příloze
v účetní závěrce.
(3) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje účtování o započtení pohledávek
ve smyslu občanského zákoníku prostřednictvím rozvahových účtů pohledávek a závazků.
§ 59
Metoda odložené daně
(1) O odložené dani účtují a vykazují ji účetní jednotky, které tvoří konsolidační
celek, a účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu (§ 18 odst.
4 zákona). Ostatní účetní jednotky stanoví, zda budou účtovat o odložené dani a vykazovat
ji.
(2) Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového
přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku
hospodaření zjištěnému v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při
výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový
dluh nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně známa není, použije se sazba
platná v příštím účetním období.
(3) Rozvahový přístup znamená, že závazková metoda podle odstavce 2 vychází
z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popřípadě
pasiv a výší aktiv, popřípadě pasiv uvedených v rozvaze. Daňovou základnou aktiv,
popřípadě pasiv je hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti
pro daňové účely.
(4) Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový dluh se zjistí jako
součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních
z příjmů. Změní-li se sazba daně z příjmů, je nutno přepočítat zůstatek účtu odložené
daně a rozdíl zaúčtovat prostřednictvím účtu v účtové skupině 59.
(5) Účetní jednotka účtuje o odloženém dluhu vždy a o odložené daňové pohledávce
s ohledem na zásadu opatrnosti.
(6) Při prvním účtování o odložené dani se část odložené daně, která se
vztahuje k předchozím účetním obdobím, zaúčtuje na účtech účtové skupiny 42 a část,
která se vztahuje k běžnému účetnímu období, na účtech účtové skupiny 59. V následujících
letech se na účtu účtové skupiny 48 účtuje zvýšení nebo snížení odložené daně meziročně
vypočtené ze všech přechodných rozdílů. V případě změny metody se vzniklé rozdíly
zaúčtují na účtech účtové skupiny 42.
(7) Dorovnávací daň se při výpočtu odložené daně nezohledňuje.
§ 60
Metoda kursových rozdílů
(1) Kursové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v
§ 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového
dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se účtují na vrub
účtu finančních nákladů nebo ve prospěch účtu finančních výnosů.
(2) Kursové rozdíly podle odstavce 1 lze při postupném splácení pohledávek
a dluhů a při pohybech na účtech v účtových skupinách 21, 22 a 26 vyúčtovat na vrub
účtu finančních nákladů a ve prospěch účtu finančních výnosů až ke konci rozvahového
dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.
(3) Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového
dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně
na příslušné účty nákladů a výnosů, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo
ocenění ekvivalencí, ať je účtována výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír
nebo podíl oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kursové rozdíly účtují
prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Pokud není dluhový cenný papír
oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak
se kursový rozdíl účtuje na vrub finančních nákladů a ve prospěch finančních výnosů.
(4) Kursové rozdíly z aktiv a závazků v cizí měně, které účetní jednotka
vykazuje v rozvaze a kterými se rozhodla zajistit proti měnovému riziku již vzniklé
nebo očekávané smluvní vztahy, jejichž plnění je v cizí měně a o nichž není dosud
účtováno, se účtují, nejde-li o deriváty, na rozvahových účtech účtové skupiny 41.
Na příslušné účty nákladů nebo výnosů se účtují tyto kursové rozdíly v okamžiku zaúčtování
příslušných smluvních vztahů nebo v případě, kdy očekávané smluvní vztahy nevzniknou.
Aktiva a závazky podle věty první musí splňovat podmínky platné pro zajišťovací derivát;
přestanou-li splňovat uvedené podmínky, postupuje účetní jednotka od tohoto okamžiku
podle odstavců 1 až 3.
§ 61
Metoda ocenění souboru majetku
(1) Souborem majetku (§ 24 odst. 4 zákona), který se podle § 24 odst.
5 zákona ocení jednou cenou, pokud při pořízení tohoto souboru nejsou známy ceny
jeho jednotlivých složek, se rozumí
a) soubor hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým
určením, který slouží jednotnému účelu, popřípadě stroj nebo zařízení včetně prvního
vybavení náhradními díly s výjimkou náhradních dílů určených k výměně komponenty,
b) soubor jiného dlouhodobého hmotného majetku vykázaný v položce "B.II.4.3.
Jiný dlouhodobý hmotný majetek" s výjimkou ložisek nevyhrazeného nerostu.
(2) Za soubor majetku lze též považovat soubor pohledávek vytvářený podle
zákona o daních z příjmů.
§ 61a
Metoda ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem
podle § 24 odst. 3 písm. b) zákona
(1) V případě nabytí majetku podle § 24 odst. 3 písm. b) zákona se základem
pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny
rozumí goodwill zjištěný za přiměřeného použití ustanovení § 6 odst. 3 písm. d).
Není-li zjištěný základ pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční
pořizovací ceny nulový, rozdělí se a přičte v poměru k cenám jednotlivého nabytého
dlouhodobého hmotného majetku, dlouhodobého nehmotného majetku, zásob a finančního
majetku, s výjimkou finančního majetku oceňovaného jmenovitou hodnotou, popřípadě
k dalším složkám majetku, u kterých nedojde jejich úpravou ke zkreslení věrného obrazu
předmětu účetnictví.
(2) Nejsou-li součástí nabytého majetku též dluhy a jsou-li zároveň náklady
na ocenění majetku nabytého podle odstavce 1 znalcem neúměrné významu tohoto ocenění,
lze pro účely zjištění základu pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo
reprodukční pořizovací ceny podle odstavce 1 použít ocenění kvalifikovaným odhadem,
jenž zajistí přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě majetku.
(3) Při poměrném rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční ceny,
podle odstavců 1 a 2 se vychází z ocenění všech složek majetku znalcem nebo kvalifikovaným
odhadem.
(4) Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně i při nabytí více než jedné části
majetku.
§ 61b
Metoda přechodu z daňové evidence na účetnictví
(1) Fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci, které se staly účetní jednotkou
podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) zákona, zjistí v záznamech daňové evidence stavy
jednotlivých složek majetku a dluhů, případně rezerv, oceňovacích rozdílů k úplatně
nabytému majetku a u finančního leasingu neuplatněnou část výdajů ke dni předcházejícímu
první den účetního období, v němž jim vznikla povinnost podle § 4 odst. 2 až 7 zákona.
(2) Jednotlivé složky majetku a dluhů se ocení podle § 24 a 25 zákona. U
dlouhodobého odpisovaného nehmotného a hmotného majetku účetní jednotky sestaví odpisové
plány podle § 28 odst. 6 zákona. Stav oprávek je dán součtem odpisů, které by byly
účtovány podle odpisového plánu za dobu používání do okamžiku přechodu z daňové evidence
na účetnictví.
(3) Stavy jednotlivých složek majetku a dluhů, rezerv, oceňovacích rozdílů
k úplatně nabytému majetku podle odstavce 1 se převedou k prvnímu dni účetního období
jako počáteční zůstatky příslušných rozvahových účtů; neuplatněná část výdajů u finančního
leasingu se uvede jako počáteční zůstatek účtu určeného k zachycení nákladů příštích
období v účtové skupině 38.
(4) Rozdíl mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů aktiv a
mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů pasiv se uvede na účet v účtové
skupině 49, a to v závislosti na povaze zjištěného rozdílu (+/-) jako zůstatek aktivní
nebo pasivní.
§ 61c
Metoda ocenění majetku reálnou hodnotou při změně kategorie účetní jednotky
(1) Mikro účetní jednotka, která změnila kategorii účetní jednotky podle
§ 1e odst. 2 zákona, ocení příslušný majetek reálnou hodnotou podle § 27 zákona,
a to k prvnímu dni účetního období podle § 1e odst. 2 zákona; ustanovení § 15a tímto
nejsou dotčena.
(2) Účetní jednotka podle § 1b odst. 2 až 4 zákona, která změnila kategorii
účetní jednotky podle § 1e odst. 2 zákona na účetní jednotku podle § 1b odst. 1 zákona
a oceňovala majetek reálnou hodnotou podle § 27 zákona, ocení příslušný majetek podle
§ 25 zákona, a to k prvnímu dni účetního období podle § 1e odst. 2 zákona. Změny
reálných hodnot majetku vykázané v položce "A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění
majetku a závazků" účetní jednotka vykáže v položce "A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření";
ustanovení § 15a tímto nejsou dotčena.
§ 61d
Způsob určení funkční měny
(1) Funkční měna účetní jednotky se určuje na základě kritérií pro určení
funkční měny podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie22).
(2) Způsob určení funkční měny zahraniční jednotky a přepočet údajů týkajících
se zahraniční jednotky podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské
unie22) se použijí pouze u konsolidovaných účetních jednotek pro účely sestavení
konsolidované účetní závěrky.
§ 61e
Postup při změně měny účetnictví
(1) Dojde-li ke změně měny účetnictví účetní jednotky,
a) údaje za minulé účetní období uvedené v účetní závěrce se přepočtou
obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období a
b) počáteční zůstatky účtů k prvnímu dni účetního období, od kterého
došlo ke změně měny účetnictví, se stanoví přepočtem konečných zůstatků účtů, ze
kterých tyto počáteční zůstatky účtů vychází, obecným kurzem pro rozvahový den minulého
účetního období.
(2) Údaje za minulé účetní období vykazované ve výkazu zisku a ztráty se
přepočtou průměrným obecným kurzem, pokud by použití obecného kurzu pro rozvahový
den minulého účetního období vedlo k významným odchylkám od přepočtu tímto průměrným
obecným kurzem. Použije-li účetní jednotka pro přepočet takových údajů průměrný obecný
kurz, použije tento kurz také pro přepočet údajů o transakcích za minulé účetní období
vykazovaných v přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu,
pokud je sestavuje. Zůstatky vztahující se k minulým účetním obdobím uvedené v těchto
výkazech se vždy přepočtou obecným kurzem pro den, ke kterému byly tyto zůstatky
stanoveny.
(3) Průměrný obecný kurz se určí na základě obecných kurzů v rámci účetního
období. Způsob výpočtu průměrného obecného kurzu určí účetní jednotka na základě
vnitřního předpisu s přihlédnutím k výkyvům obecného kurzu v průběhu účetního období.
(4) Rozdíl mezi výsledkem hospodaření běžného období vykazovaným jako údaj
za minulé účetní období přepočteným průměrným obecným kurzem a tímto výsledkem hospodaření
přepočteným obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období se vykazuje
v položce "A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let" vykazované jako údaj za
minulé účetní období. Rozdíl vzniklý z použití různých kurzů pro přepočet údajů v
přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu se vykazuje na
zvláštním řádku v těchto výkazech s názvem "Rozdíl z přepočtu na měnu účetnictví"
tak, aby zůstatky uváděné v těchto výkazech navazovaly na zůstatky uvedené v rozvaze.
(5) Výše ocenění cenného papíru nebo podílu, u nichž se související kurzové
rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41 podle § 60 odst.
3 věty druhé, se k prvnímu dni účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví,
upraví o zůstatek souvisejících kurzových rozdílů mezi dosavadní a novou měnou účetnictví.
(6) Zůstatek kurzových rozdílů mezi dosavadní a novou měnou účetnictví, které
se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41 podle § 60 odst. 4
věty první, se od účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, zaúčtuje
na příslušné účty nákladů nebo výnosů, a to v účetních obdobích, ve kterých se účtuje
o nákladech nebo výnosech souvisejících s položkou zajišťovanou proti měnovému riziku
v souladu s původní dokumentací tohoto zajištění. Jedná-li se o očekávanou položku
zajišťovanou proti měnovému riziku, která se neuskuteční, zůstatek kurzových rozdílů,
nebo jeho zbývající část, se zaúčtuje na příslušné účty nákladů nebo výnosů.
ČÁST PÁTÁ
KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
HLAVA I
POSTUP ZAHRNOVÁNÍ ÚČETNÍCH JEDNOTEK DO KONSOLIDAČNÍHO CELKU
§ 62
(1) Do konsolidované účetní závěrky zahrnuje konsolidující účetní jednotka
a) konsolidované účetní jednotky, které s konsolidující účetní jednotkou
tvoří konsolidační celek,
b) účetní jednotky pod společným vlivem a účetní jednotky přidružené,
pokud se bude sestavovat konsolidovaná účetní závěrka.
(2) Konsolidační celek nevytváří konsolidující účetní jednotka v případech
stanovených v § 22a a 22aa zákona.
HLAVA II
METODY KONSOLIDACE
§ 63
(1) Konsolidace se provádí způsobem přímé konsolidace nebo po jednotlivých
úrovních dílčích celků. Přímou konsolidací se rozumí konsolidace všech účetních jednotek
najednou, bez využití konsolidovaných účetních závěrek případně sestavených za dílčí
celky.
(2) Konsolidace po jednotlivých úrovních znamená, že se postupně sestavují
konsolidované účetní závěrky za nižší celky, které pak vstupují do konsolidovaných
účetních závěrek vyšších celků.
(3) Při sestavování konsolidované účetní závěrky se využívají tyto
metody:
a) plná konsolidace, která se použije při zahrnutí konsolidované účetní
jednotky do konsolidované účetní závěrky,
b) poměrná konsolidace, která se použije při zahrnutí účetní jednotky
pod společným vlivem do konsolidované účetní závěrky,
c) konsolidace ekvivalencí (protihodnotou), která se použije při zahrnutí
účetní jednotky přidružené do konsolidované účetní závěrky.
(4) Metoda plné konsolidace zahrnuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty
účetních závěrek konsolidovaných účetních jednotek v plné výši, po jejich případném
vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující
účetní jednotky.
(5) Metoda poměrné konsolidace zahrnuje položky rozvahy a výkazu zisku
a ztráty účetních jednotek pod společným vlivem v poměrné výši odpovídající podílu
konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu těchto účetních jednotek, po jejich
případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující
účetní jednotky.
(6) Metoda konsolidace ekvivalencí znamená ocenění účasti konsolidující
účetní jednotky na účetní jednotce přidružené ve výši podílu na vlastním kapitálu,
po případném přetřídění a úpravách jednotlivých položek účetní závěrky.
(7) U účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované
účetní závěrky, se zvolená metoda konsolidace může změnit pouze ve výjimečných případech.
Takovouto změnu uvede účetní jednotka v příloze v účetní závěrce s odůvodněním a
s uvedením jejího vlivu na aktiva, pasiva a finanční situaci účetních jednotek zahrnutých
do konsolidované účetní závěrky.
(8) Přetříděním se rozumí takové operace v účetních závěrkách účetních
jednotek vstupujících do konsolidace, na jejichž základě je možno přiřadit k sobě
v procesu konsolidace sourodé položky a sčítat je. Úpravami se rozumí operace ke
sladění účetních metod v rámci konsolidace v případech, kdy odlišné metody by podstatným
způsobem ovlivnily pohled na ocenění majetku a závazků v konsolidované účetní závěrce
a na vykázaný výsledek hospodaření. Vyloučením se rozumí takové operace, které umožní,
aby konsolidovaná účetní závěrka neobsahovala vzájemné transakce, které byly realizovány
účetními jednotkami v konsolidaci. Jde zejména o vzájemné pohledávky, nákup a prodej
zásob, dlouhodobého majetku, přijaté a vyplacené podíly na zisku, dary a další operace
mezi účetními jednotkami, které mají významný vliv na konsolidovaný výsledek hospodaření.
(9) Pokud konsolidující účetní jednotka zahrne do konsolidované účetní
závěrky účetní jednotku s odlišným rozvahovým dnem, který předchází o méně než 3
měsíce rozvahový den, ke kterému se konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, zohlední
skutečnosti, které nastaly v účetnictví zahrnované účetní jednotky mezi těmito rozvahovými
dny, jsou-li významné. Informace o této skutečnosti konsolidující účetní jednotka
uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce.
HLAVA III
USPOŘÁDÁNÍ, OZNAČOVÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ
ZÁVĚRKY
§ 64
(1) Konsolidovanou účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a
příloha. Součástí konsolidované účetní závěrky může být i přehled o peněžních tocích
a přehled o změnách vlastního kapitálu. Konsolidovaná rozvaha zahrnuje nejméně položky
označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi doplněné o položky
podle § 65. Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty zahrnuje nejméně položky označené
velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi doplněné o položky podle §
66 a výpočtové položky.
(2) Informace konsolidované účetní závěrky vycházejí z účetních závěrek
konsolidující účetní jednotky, konsolidovaných účetních jednotek, účetních jednotek
pod společným vlivem a účetních jednotek přidružených, konsolidovaných účetních závěrek
dílčích celků a dalších údajů, které poskytují konsolidované účetní jednotky, účetní
jednotky pod společným vlivem a účetní jednotky přidružené konsolidující účetní jednotce.
Tyto dokumenty jsou účetními záznamy a uschovávají se po dobu úschovy konsolidované
účetní závěrky.
(3) Konsolidovaná účetní závěrka se dokumentuje přehledem o způsobu transformace
z účetních závěrek účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení
konsolidované účetní závěrky. Tento přehled je písemným záznamem a uchovává se po
dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.
(4) Pro uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a jejich obsahové
vymezení se použije uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky podle §
3 odst. 2 a 3 doplněné o položky, které vyplývají z konsolidace.
§ 65
Konsolidovaná rozvaha
(1) V konsolidované rozvaze se uvádí výše aktiv v ocenění sníženém o opravné
položky a oprávky odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období. Výše pasiv
se uvádí za běžné účetní období a minulé účetní období.
(2) Rozvaha se podle použité metody konsolidace doplní o položky
a) Kladný konsolidační rozdíl,
b) Záporný konsolidační rozdíl,
c) Menšinový vlastní kapitál,
d) Menšinový základní kapitál,
e) Menšinové kapitálové fondy,
f) Menšinové fondy ze zisku včetně nerozděleného zisku a neuhrazené
ztráty minulých let,
g) Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období,
h) Cenné papíry a podíly v ekvivalenci,
i) Konsolidační rezervní fond,
j) Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci.
§ 66
Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty
(1) V konsolidovaném výkazu zisku a ztráty se uvádí výše nákladů a výnosů
odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období.
(2) Výkaz zisku a ztráty se doplní
a) v nákladových položkách o zúčtování kladného konsolidačního rozdílu,
b) ve výnosových položkách o zúčtování záporného konsolidačního rozdílu,
c) o menšinové podíly na výsledku hospodaření, o podíl na výsledku
hospodaření v ekvivalenci, podle použité metody konsolidace.
(1) Konsolidující účetní jednotka uvede v příloze v konsolidované účetní
závěrce informace stanovené v § 39, 39b a 39c, a to tak, aby se usnadnilo posouzení
finanční situace podniků zahrnutých do konsolidace jako celku, s nezbytnými úpravami,
jež vyplývají ze zvláštností konsolidované účetní závěrky v porovnání s roční účetní
závěrkou, včetně s tím, že
a) při uvádění transakcí mezi spřízněnými stranami se neuvádějí operace
mezi spřízněnými stranami, které jsou zahrnuty do konsolidace a které se z konsolidace
vylučují,
b) při uvádění průměrného počtu zaměstnanců v průběhu účetního období
se zvlášť uvádí průměrný počet zaměstnanců, které zaměstnávají účetní jednotky, které
jsou konsolidovány pomocí metody poměrné konsolidace,
c) při uvádění částek odměn, záloh, závdavků a úvěrů přiznaných členům
řídících, kontrolních a případně správních orgánů se uvádějí pouze částky přiznané
konsolidující účetní jednotkou a jejími konsolidovanými účetními jednotkami členům
řídících, kontrolních a případně správních orgánů konsolidující účetní jednotky.
(2) Konsolidující účetní jednotka uvede v příloze v konsolidované účetní
závěrce ve vztahu k účetním jednotkám zahrnutým do konsolidované účetní závěrky
a) název a sídlo konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního
celku; podíl na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách zahrnutých do konsolidačního
celku držený jinými účetními jednotkami než konsolidující účetní jednotkou nebo osobami
jednajícími vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody,
na základě kterých se stala ovládající osobou,
b) název a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního
celku z důvodů nevýznamnosti, včetně důvodů jejich nezahrnutí s uvedením podílu na
vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách drženého jinými osobami než konsolidující
účetní jednotkou,
c) název a sídlo účetních jednotek přidružených, které jsou zahrnuty
do konsolidované účetní závěrky; podíl na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách
přidružených, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající
vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek,
d) název a sídlo účetních jednotek pod společným vlivem zahrnutých do
konsolidované účetní závěrky; podíl na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách
pod společným vlivem, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby
jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody,
na základě kterých je vykonáván společný vliv,
e) název a sídlo účetních jednotek, které nejsou uvedeny pod písmeny
a) až d), v nichž mají účetní jednotky samy nebo prostřednictvím osoby jednající
vlastním jménem na její účet podíl na vlastním kapitálu menší než 20 %; uvede se
výše podílu na vlastním kapitálu, včetně celkové výše vlastního kapitálu a výše výsledku
hospodaření za poslední účetní období těchto účetních jednotek, od kterých byla přijata
účetní závěrka; informace o vlastním kapitálu a o výsledku hospodaření nemusejí být
uvedeny, pokud se týkají účetní jednotky, která nemá povinnost zveřejňovat účetní
závěrku.
(3) Účetní jednotka neuvede informace podle odstavce 2, pokud by tyto informace
svou povahou vážně poškozovaly kteroukoliv účetní jednotku, jíž se týkají; informace
o vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce.
(4) Konsolidující účetní jednotka dále uvede
a) způsob konsolidace podle § 63 odst. 1 a použité metody konsolidace
podle § 63 odst. 4,
b) vysvětlení položek „Kladný konsolidační rozdíl“ a „Záporný konsolidační
rozdíl“, metody jejich stanovení a jakékoli významné změny oproti předcházejícímu
účetnímu období,
c) u položek uvedených v konsolidované účetní závěrce, které jsou nebo
původně byly vyjádřeny v cizí měně, se uvedou informace o způsobu jejich přepočtu
na měnu, v níž byla sestavena konsolidovaná účetní závěrka.
ČÁST ŠESTÁ
§ 69
Ustanovení přechodná a závěrečná
(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky a konsolidované
účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.
(2) Ustanovení této vyhlášky nemusí uplatnit účetní jednotky v likvidaci,
jejichž likvidace byla zahájena před 1. lednem 1993, a státní podniky hospodařící
v režimu zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů,
do doby jejich zániku.
(3) Položka "B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku" obsahuje též opravnou
položku k nabytému majetku stanovenou (vytvořenou) před nabytím účinnosti této vyhlášky.
(4) Položky "B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek" a "B.II. Dlouhodobý hmotný
majetek" obsahují též dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení
zařazené do těchto položek v ocenění před nabytím účinnosti této vyhlášky, a to až
do vyřazení tohoto majetku.
(5) Ustanovení § 52 a 53 se použijí až v účetním období začínajícím 1. ledna
2004 a později. Změny reálné hodnoty derivátů a změny reálné hodnoty zajištěných
položek aktiv a pasiv, které byly účtovány před 1. lednem 2004 prostřednictvím rozvahových
účtů na účtech účtové skupiny 41 a budou podle § 52 a 53 účtovány prostřednictvím
účtů nákladů a výnosů, se poté zaúčtují jako změna metody do mimořádných nákladů
a výnosů.
Ministr:
Mgr. Sobotka v. r.
Příl.1
Uspořádání a označování položek rozvahy
AKTIVA CELKEM
A. Pohledávky za upsaný základní kapitál
B. Stálá aktiva
B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek
B.I.1. Nehmotné výsledky vývoje
B.I.2. Ocenitelná práva
B.I.2.1. Software
B.I.2.2. Ostatní ocenitelná práva
B.I.3. Goodwill
B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek
B.I.5. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek a nedokončený
dlouhodobý nehmotný majetek
B.I.5.1. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek
B.I.5.2. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
B.II. Dlouhodobý hmotný majetek
B.II.1. Pozemky a stavby
B.II.1.1. Pozemky
B.II.1.2. Stavby
B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory
B.II.3. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
B.II.4. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek
B.II.4.1. Pěstitelské celky
trvalých porostů
B.II.4.2. Dospělá zvířata a jejich skupiny
B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek
B.II.5. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek a nedokončený
dlouhodobý hmotný majetek
B.II.5.1. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
B.II.5.2. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
B.III. Dlouhodobý finanční majetek
B.III.1. Podíly - ovládaná nebo ovládající osoba
B.III.2. Zápůjčky a úvěry - ovládaná nebo ovládající osoba
B.III.3. Podíly - podstatný vliv
B.III.4. Zápůjčky a úvěry - podstatný vliv
B.III.5. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly
B.III.6. Zápůjčky a úvěry - ostatní
B.III.7. Ostatní dlouhodobý finanční majetek
B.III.7.1. Jiný dlouhodobý
finanční majetek
B.III.7.2. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek
C. Oběžná aktiva
C.I. Zásoby
C.I.1. Materiál
C.I.2. Nedokončená výroba a polotovary
C.I.3. Výrobky a zboží
C.I.3.1. Výrobky
C.I.3.2. Zboží
C.I.4. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny
C.I.5. Poskytnuté zálohy na zásoby
C.II. Pohledávky
C.II.1. Dlouhodobé pohledávky
C.II.1.1. Pohledávky z obchodních vztahů
C.II.1.2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba
C.II.1.3. Pohledávky - podstatný vliv
C.II.1.4. Odložená daňová pohledávka
C.II.1.5. Pohledávky - ostatní
C.II.1.5.1. Pohledávky za společníky
C.II.1.5.2. Dlouhodobé poskytnuté zálohy
C.II.1.5.3. Dohadné účty aktivní
C.II.1.5.4. Jiné pohledávky
C.II.2. Krátkodobé pohledávky
C.II.2.1. Pohledávky z obchodních vztahů
C.II.2.2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba
C.II.2.3. Pohledávky - podstatný vliv
C.II.2.4. Pohledávky - ostatní
C.II.2.4.1. Pohledávky za společníky
C.II.2.4.2. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
C.II.2.4.3. Stát - daňové pohledávky
C.II.2.4.4. Krátkodobé poskytnuté zálohy
C.II.2.4.5. Dohadné účty aktivní
C.II.2.4.6. Jiné pohledávky
C.II.3. Časové rozlišení aktiv
C.II.3.1. Náklady příštích období
C.II.3.2. Komplexní náklady příštích období
C.II.3.3. Příjmy příštích období
C.III. Krátkodobý finanční majetek
C.III.1. Podíly - ovládaná nebo ovládající osoba
C.III.2. Ostatní krátkodobý finanční majetek
C.IV. Peněžní prostředky
C.IV.1. Peněžní prostředky v pokladně
C.IV.2. Peněžní prostředky na účtech
D. Časové rozlišení aktiv
D.1. Náklady příštích období
D.2. Komplexní náklady příštích období
D.3. Příjmy příštích období
PASIVA CELKEM
A. Vlastní kapitál
A.I. Základní kapitál
A.I.1. Základní kapitál
A.I.2. Vlastní podíly (-)
A.I.3. Změny základního kapitálu
A.II. Ážio a kapitálové fondy
A.II.1. Ážio
A.II.2. Kapitálové fondy
A.II.2.1. Ostatní kapitálové fondy
A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (+/-)
A.II.2.3. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací
(+/-)
A.II.2.4. Rozdíly z přeměn obchodních korporací (+/-)
A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací (+/-)
A.III. Fondy ze zisku
A.III.1. Ostatní rezervní fondy
A.III.2. Statutární a ostatní fondy
A.IV. Výsledek hospodaření minulých let (+/-)
A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/-)
A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/-)
A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)
A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku (-)
B. + C. Cizí zdroje
B. Rezervy
B.1. Rezerva na důchody a podobné závazky
B.2. Rezerva na daň z příjmů
B.3. Rezervy podle zvláštních právních předpisů
B.4. Ostatní rezervy
C. Závazky
C.I. Dlouhodobé závazky
C.I.1. Vydané dluhopisy
C.I.1.1. Vyměnitelné dluhopisy
C.I.1.2. Ostatní dluhopisy
C.I.2. Závazky k úvěrovým institucím
C.I.3. Dlouhodobé přijaté zálohy
C.I.4. Závazky z obchodních vztahů
C.I.5. Dlouhodobé směnky k úhradě
C.I.6. Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba
C.I.7. Závazky - podstatný vliv
C.I.8. Odložený daňový závazek
C.I.9. Závazky - ostatní
C.I.9.1. Závazky ke společníkům
C.I.9.2. Dohadné účty pasivní
C.I.9.3. Jiné závazky
C.II. Krátkodobé závazky
C.II.1. Vydané dluhopisy
C.II.1.1. Vyměnitelné dluhopisy
C.II.1.2. Ostatní dluhopisy
C.II.2. Závazky k úvěrovým institucím
C.II.3. Krátkodobé přijaté zálohy
C.II.4. Závazky z obchodních vztahů
C.II.5. Krátkodobé směnky k úhradě
C.II.6. Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba
C.II.7. Závazky - podstatný vliv
C.II.8. Závazky ostatní
C.II.8.1. Závazky ke společníkům
C.II.8.2. Krátkodobé finanční výpomoci
C.II.8.3. Závazky k zaměstnancům
C.II.8.4. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
C.II.8.5. Stát - daňové závazky a dotace
C.II.8.6. Dohadné účty pasivní
C.II.8.7. Jiné závazky
C.III. Časové rozlišení pasiv
C.III.1. Výdaje příštích období
C.III.2. Výnosy příštích období
D. Časové rozlišení pasiv
D.1. Výdaje příštích období
D.2. Výnosy příštích období
Příl.2
Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty - druhové členění
I. Tržby z prodeje výrobků a služeb
II. Tržby za prodej zboží
A. Výkonová spotřeba
A.1. Náklady vynaložené na prodané zboží
A.2. Spotřeba materiálu a energie
A.3. Služby
B. Změna stavu zásob vlastní činnosti (+/-)
C. Aktivace (-)
D. Osobní náklady
D.1. Mzdové náklady
D.2. Náklady na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a ostatní náklady
D.2.1. Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
D.2.2. Ostatní náklady
E. Úpravy hodnot v provozní oblasti
E.1. Úpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
E.1.1. - Úpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku - trvalé
E.1.2. - Úpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku - dočasné
E.2. Úpravy hodnot zásob
E.3. Úpravy hodnot pohledávek
III. Ostatní provozní výnosy
III.1. Tržby z prodaného dlouhodobého majetku
III.2. Tržby z prodaného materiálu
III.3. Jiné provozní výnosy
F. Ostatní provozní náklady
F.1. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku
F.2. Prodaný materiál
F.3 Daně a poplatky
F.4. Rezervy v provozní oblasti a komplexní náklady příštích období
F.5. Jiné provozní náklady
* Provozní výsledek hospodaření (+/-)
IV. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku - podíly
IV.1. Výnosy z podílů - ovládaná nebo ovládající osoba
IV.2. Ostatní výnosy z podílů
G. Náklady vynaložené na prodané podíly
V. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku
V.1. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku - ovládaná nebo
ovládající osoba
V 2. Ostatní výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku
H. Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem
VI. Výnosové úroky a podobné výnosy
VI.1. Výnosové úroky a podobné výnosy - ovládaná nebo ovládající osoba
VI.2. Ostatní výnosové úroky a podobné výnosy
I. Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti
J. Nákladové úroky a podobné náklady
J.1. Nákladové úroky a podobné náklady - ovládaná nebo ovládající osoba
J.2. Ostatní nákladové úroky a podobné náklady
VII. Ostatní finanční výnosy
K. Ostatní finanční náklady
* Finanční výsledek hospodaření (+/-)
** Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)
L. Daň z příjmů
L.1. Daň z příjmů splatná
L.2. Daň z příjmů odložená (+/-)
** Výsledek hospodaření po zdanění (+/-)
M. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-)
*** Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)
* Čistý obrat za účetní období
Příl.3
Uspořádání a označování položek k výkazu zisku a ztráty - účelové členění
I. Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb
A. Náklady prodeje (včetně úprav hodnot)
* Hrubý zisk nebo ztráta
B. Odbytové náklady (včetně úprav hodnot)
C. Správní náklady (včetně úprav hodnot)
II. Ostatní provozní výnosy
D. Ostatní provozní náklady
* Provozní výsledek hospodaření (+/-)
III. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku - podíly
III.1. Výnosy z podílů - ovládaná nebo ovládající osoba
III.2. Ostatní výnosy z podílů
E. Náklady vynaložené na prodané podíly
IV. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku
IV.1. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku - ovládaná nebo
ovládající osoba
IV 2. Ostatní výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku
F. Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem
V. Výnosové úroky a podobné výnosy
V.1. Výnosové úroky a podobné výnosy - ovládaná nebo ovládající osoba
V.2. Ostatní výnosové úroky a podobné výnosy
G. Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti
H. Nákladové úroky a podobné náklady
H.1. Nákladové úroky a podobné náklady - ovládaná nebo ovládající osoba
H.2. Ostatní nákladové úroky a podobné náklady
VI. Ostatní finanční výnosy
I. Ostatní finanční náklady
* Finanční výsledek hospodaření (+/-)
** Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)
J. Daň z příjmů
J.1. Daň z příjmů splatná
J.2. Daň z příjmů odložená (+/-)
** Výsledek hospodaření po zdanění (+/-)
K. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-)
*** Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)
* Čistý obrat za účetní období
Příl.4
Směrná účtová osnova
Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek
01 - Dlouhodobý nehmotný majetek
02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný
03 - Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný
04 - Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek
05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek
06 - Dlouhodobý finanční majetek
07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku
08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku
09 - Opravné položky k dlouhodobému majetku
Účtová třída 1 - Zásoby
11 - Materiál
12 - Zásoby vlastní činnosti
13 - Zboží
15 - Poskytnuté zálohy na zásoby
19 - Opravné položky k zásobám
Účtová třída 2 - Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky
21 - Peněžní prostředky v pokladně
22 - Peněžní prostředky na účtech
23 - Krátkodobé úvěry
24 - Krátkodobé finanční výpomoci
25 - Krátkodobý finanční majetek
26 - Převody mezi finančními účty
29 - Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku
Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy
31 - Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé)
32 - Závazky (krátkodobé)
33 - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi
34 - Zúčtování daní a dotací
35 - Pohledávky za společníky
36 - Závazky ke společníkům
37 - Jiné pohledávky a závazky
38 - Přechodné účty aktiv a pasiv
39 - Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování
Účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky
41 - Základní kapitál a kapitálové fondy
42 - Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření
43 - Výsledek hospodaření
45 - Rezervy
46 - Dlouhodobé závazky k úvěrovým institucím
47 - Dlouhodobé závazky
48 - Odložený daňový závazek a pohledávka
49 - Individuální podnikatel
Účtová třída 5 - Náklady
50 - Spotřebované nákupy
51 - Služby
52 - Osobní náklady
53 - Daně a poplatky
54 - Jiné provozní náklady
55 - Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky
v provozní oblasti
56 - Finanční náklady
57 - Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti
58 - Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace
59 - Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů
Účtová třída 6 - Výnosy
60 - Tržby za vlastní výkony a zboží
64 - Jiné provozní výnosy
66 - Finanční výnosy
69 - Převodové účty
Účtová třída 7 - Závěrkové a podrozvahové účty
70 - Účty rozvažné
71 - Účet zisků a ztrát
75 až 79 - Podrozvahové účty
Účtové třídy 8 a 9 - Vnitropodnikové účetnictví
Vybraná ustanovení novel
Čl.II vyhlášky č. 472/2003 Sb.
Ustanovení přechodná
1. Účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky za účetní období započatá
před účinností této vyhlášky se sestaví podle dosavadních právních předpisů, pokud
není v bodě 4 stanoveno jinak.
2. V prvním dni účetního období započatého 1. ledna 2004 a později se opravné
položky u pohledávek, které účetní jednotka nabyla v účetních obdobích započatých
před 1. lednem 2004 a určila k obchodování, zruší ve prospěch nákladů; ke stejnému
okamžiku se zaúčtuje snížení hodnoty pohledávek prostřednictvím účtu v účtové skupině
58.
3. Při přechodu ze soustavy jednoduchého účetnictví na účetnictví se po uzavření
účetních knih v soustavě jednoduchého účetnictví postupuje způsobem uvedeným v §
61b odst. 2 až 4. Je-li při uzavření účetních knih v jednoduchém účetnictví zjištěn
v peněžním deníku konečný zůstatek průběžných položek,19) uvede se jako počáteční
zůstatek účtu v účtové skupině 26, a to v závislosti na povaze zjištěného rozdílu
(+/-) jako zůstatek aktivní nebo pasivní.
-------------------------------------------------------------------------- 19) § 3 odst. 2 vyhlášky č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, zrušena zákonem č. 437/2003 Sb.
4. Ustanovení bodu 11 této vyhlášky s výjimkou bodů 100 a 105 této vyhlášky
a ustanovení bodů 82 a 112 této vyhlášky se použijí pro účetní závěrky sestavované
po 1. lednu 2004, včetně.
5. Ustanovení bodů 4, 43, 83, 84 a 88 této vyhlášky se použijí poprvé v účetním
období nejblíže následujícím po účetním období, v němž vstoupila smlouva o přistoupení
České republiky k Evropské unii v platnost; do této doby se použijí ustanovení §
2 odst. 2, § 39 odst. 10, § 62 odst. 4 a § 68 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění
účinném před nabytím účinnosti této vyhlášky.
Čl.II vyhlášky č. 397/2005 Sb.
Ustanovení přechodná
1. Ustanovení čl. I bodů 1 až 9 a 13 až 15 této vyhlášky použijí účetní jednotky
poprvé pro účtování v účetních obdobích započatých v roce 2005 a pro sestavování
účetní závěrky za účetní období započatá v roce 2005.
2. Pro účtování o preferenčních limitech nabytých v účetních obdobích, která
předcházela účetnímu období započatému v roce 2005, použijí účetní jednotky účetní
metody, které byly použity při jejich nabytí, a to až do doby jejich vyřazení bez
ohledu na nabytí účinnosti této vyhlášky.
3. Ustanovení čl. I bodů 18 až 23 použijí účetní jednotky poprvé pro konsolidované
účetní závěrky sestavované po 1. lednu 2005 včetně; toto ustanovení se nedotýká konsolidovaných
účetních závěrek již sestavených před nabytím účinnosti této vyhlášky.
Čl. II vyhlášky č.349/2007 Sb.
Ustanovení přechodná
1. Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetních obdobích
započatých 1. ledna 2008 a později, pokud není v bodě 3 stanoveno jinak.
2. Položka "B.II.5. Dospělá zvířata a jejich skupiny" obsahuje též zvířata
zařazená do doby nabytí účinnosti této vyhlášky v položce "B.II.5. Základní stádo
a tažná zvířata" a položka "C.I.4. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny" obsahuje
též zvířata vykazovaná do doby nabytí účinnosti této vyhlášky v položce "C.I.4. Zvířata",
a to až do doby jejich vyřazení.
3. Ustanovení čl. I bodů 22, 23 a 45 použijí účetní jednotky pro účetní
závěrky a konsolidované účetní závěrky sestavované k 29. červnu 2008 a později.
Čl. II vyhlášky č. 469/2008 Sb.
Ustanovení přechodná
1. Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetním období
započatém 1. ledna 2009 a později, pokud není v bodech 2 až 5 stanoveno jinak.
2. Ustanovení čl. I bodu 4 se použije již v účetní závěrce sestavované ke
dni 31. prosince 2008.
3. Ustanovení čl. I bodů 5 a 6 použijí účetní jednotky pro účetní závěrky
sestavované po 1. lednu 2009 a později.
4. Ustanovení čl. I bodů 2, 9, 11 a 12 použijí účetní jednotky poprvé v účetních
obdobích započatých 1. ledna 2010 a později.
5. Pokud jsou při přeměně společnosti nebo družstva příslušné smlouvy o přeměně
nebo projekty o přeměnách uloženy do sbírky listin obchodního rejstříku přede dnem
účinnosti této vyhlášky, použijí účetní jednotky ustanovení vyhlášky č. 500/2002
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Účetní jednotky mohou
použít ustanovení čl. I bodů 3 a 8 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění této vyhlášky,
při přeměně společnosti nebo družstva, pokud projekt přeměny byl uložen do sbírky
listin v obchodním rejstříku v období od 1. července 2008 do 31. prosince 2008.
Čl. II zákona č. 419/2010 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období, které započalo v roce 2011 nebo
později, pokud není v bodech 2 až 4 stanoveno jinak.
2. Použití ustanovení § 6 odst. 3 písm. d) a § 7 odst. 10 vyhlášky č. 500/2002
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, pro odpisování položek
"B.I.5. Goodwill" a "B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku" vykazovaných do
doby účinnosti této vyhlášky, se nepovažuje za porušení požadavku rovnoměrného odpisování.
3. Ustanovení § 39 odst. 7 a 13 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé použijí pro zjištění podmínek osvobození
od povinnosti uvádět rozvrh tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií
činností a podle zeměpisných trhů a vysvětlení výše částky vykázané v položce "B.I.1.
Zřizovací výdaje" za účetní období, které započalo v roce 2010 a později.
4. Ustanovení § 2 odst. 2 věty druhé a § 62 až 67 vyhlášky č. 500/2002 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé použijí při sestavení
konsolidované účetní závěrky za účetní období, které započalo v roce 2010 nebo později.
Čl. II vyhlášky č. 413/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období, které započne 1. ledna 2012 nebo
později, pokud není v bodě 3 stanoveno jinak.
2. V případech, kdy byl projekt přeměny vypracován podle zákona č. 125/2008
Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění účinném do 31. prosince
2011, postupuje se při účtování o přeměně společnosti podle vyhlášky č. 500/2002
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
3. Ustanovení § 15a vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti této vyhlášky, se použije poprvé v účetním období, které započne 1. ledna
2013 nebo později.
Čl. II vyhlášky č. 467/2013 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2014 a později,
nestanoví-li následující bod jinak.
2. Účetní jednotka, která vykazovala dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek
a zásoby v položkách stanovených v § 6, 7, 9, 47, 56 a 61a vyhlášky č. 500/2002 Sb.,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, vykazuje tento majetek a
účtuje o něm až do jeho vyřazení podle § 6, 7, 9, 47, 56 a 61a vyhlášky č. 500/2002
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
Čl. II vyhlášky č. 293/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období, které započalo dnem 1. ledna 2015
nebo později, není-li dále v bodu 2 stanoveno jinak.
2. Ustanovení § 7, 47 a 56 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti této vyhlášky, mohou účetní jednotky použít již v účetnízávěrce
sestavované od 1. ledna 2015 za účetní období započaté v roce 2014.
Čl. II vyhlášky č. 250/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém dnem 1. ledna 2016 nebo
později.
2. Účetní jednotka, která vykazovala zřizovací výdaje v položce „B.I.1. Zřizovací
výdaje“ podle § 6 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, vykazuje tento majetek a účtuje o něm až do
jeho vyřazení v položce „B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“ podle § 6 odst.
5 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne účinnosti této vyhlášky.
3. Účetní jednotka může využít pro sestavení účetní závěrky za účetní období
započaté v roce 2016 při vykazování informací o výši srovnatelných položek za bezprostředně
přecházející účetní období podle § 4 odst. 5 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, postup stanovený v Českém účetním standardu
pro podnikatele č. 024 - Srovnatelné období za účetní období započaté v roce 2016.
Čl.II vyhlášky č. 441/2017 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro účetní období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky,
se použije vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
této vyhlášky.
2. Účetní jednotka, která vykazovala nehmotné výsledky výzkumu v položce
"B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje" podle § 6 odst. 3 písm. a) vyhlášky č.
500/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, pokračuje
v jeho odpisování podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti této vyhlášky, a vykazuje tento majetek až do jeho vyřazení v položce "B.I.4.
Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek".
3. Účetní jednotka, která vykazovala nerozdělený zisk minulých let v položce
"A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let" podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, vykáže tento nerozdělený
zisk v položce "A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/-)".
4. Účetní jednotka, která vykazovala neuhrazenou ztrátu minulých let v položce
"A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let (-)" podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2002
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, vykáže tento nerozdělený
zisk v položce "A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/-)".
Čl.II vyhlášky č. 443/2023 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro účetní období započaté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se
použije vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této
vyhlášky.
2. Ustanovení § 35 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti této vyhlášky, se pro účely posouzení výše čistého obratu za účetní období
započatá přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky nepoužije.
3. Ustanovení § 39 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí pro účetní závěrky sestavené ode
dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
4. Účetní jednotka, která účtuje o odložené dani, není poplatníkem dorovnávací
daně a očekává, že se jím v bezprostředně následujícím období stane, v příloze v
účetní závěrce sestavené ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky za účetní období
započaté přede dnem 31. prosince 2023 uvede
a) informaci o tom, že účetní jednotka očekává, že se stane poplatníkem
dorovnávací daně, a
b) popis a vyčíslení předpokládaných dopadů dorovnávací daně na účetní
jednotku.
1c) Například zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
1d) Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,
které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.
563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které
jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.
563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny,
ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.
563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u
kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného
účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.
563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní
jednotky, ve znění pozdějších předpisů.
1e) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z
příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
5) Například zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona
č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších
předpisů.
5a) § 2 odst. 1 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami
na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006
Sb. a zákona č. 315/2008 Sb.
5b) Například zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu
a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu),
ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 196/2005 Sb., o stanovení některých
podmínek provádění prémiových práv na chov krav bez tržní produkce mléka, popřípadě
na chov bahnic.
5c) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o
změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5d) Například zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou
potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony.
5e) Například zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších
předpisů.
5f) Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých
zákonů (lesní zákon).
5g) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty.
11) Například zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně
některých dalších zákonů.
12) Například zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních
komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu
způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění
odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, § 16 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění,
o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované
prevenci), zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12b) § 22 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003
Sb.
12c) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění
pozdějších předpisů.
12d) Například § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči
a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů,
§ 2 písm. a) a b) vyhlášky č. 375/2003 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů
(veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o veterinárních požadavcích
na živočišné produkty, ve znění pozdějších předpisů.
13) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z
příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13a) Například nařízení vlády č. 337/2006 Sb., o stanovení některých podmínek
provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru, ve znění nařízení vlády
č. 44/2007 Sb.
13a) § 12 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na
emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.
13c) § 9 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na
emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006
Sb.
14) Například § 220a zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14a) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích
pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),
ve znění pozdějších předpisů.
14b) Například zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších
předpisů.
14c) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů.
14d) § 6 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších
předpisů.
15) § 61 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16) Například § 69 odst. 8 a § 69a odst. 6 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
16a) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev.
16a) § 7b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 438/2003 Sb.
18a) Čl. 34 bod 7b Sedmé směrnice Rady 83/349/EHS, ve znění směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2006/46/ES
18b) Čl. 34 bod 7b Sedmé směrnice Rady 83/349/EHS, ve znění směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2006/46/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července
2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů.
20) Například zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších
předpisů, a vyhláška č. 374/2009 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí
elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů
elektronických peněz malého rozsahu.
21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013
o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících
zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES
a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.
22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července
2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008.
Nařízení Komise (EU) 2023/1803 ze dne 13. srpna 2023, kterým se přijímají některé
mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 1606/2002.
23) Například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.