Autorská práva

Fyzická osoba v minulosti odkoupila filmy a práva k nim do svého osobního soukromého vlastnictví. Ve většině případů byl tento člověk také producentem některých filmů. Nyní chce tyto filmy (materiál, na kterém byly filmy natočeny) a práva (licence) k nim prodat právnické osobě. Nelze prodat zvlášť materiál (filmy) a práva, lze to jen dohromady. Jak bude probíhat zdanění u této fyzické, nepodnikající osoby (český občan). Je nutné zdanit tento příjem jako příjem autora dle § 7 ZDP, případně je nějaká možnost postupovat dle § 10 ZDP (nejedná se ale o zděděná práva) nebo se bude jednat o prodej majetku, který bude od daně osvobozen. Bude prosím rozdíl, v případě, že daná fyzická osoba byla producent nebo režisér (autor)? 

V minulém vydání časopisu UNES jsme se zabývali novelou zákona č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“ nebo „autorský zákon “), která nabyla účinnosti dne 5. 1. 2023. Novela do českého právního řádu implementuje dvě směrnice evropské unie, přičemž pro tento příspěvek je zásadní zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu (dále jen „směrnice APnaJDT“). V tomto příspěvku se zaměříme zejména na nová práva vydavatelů tiskových publikací a na některé nejasné pojmy, které s novelou přicházejí.

Dne 5. 1. 2023 nabyla účinnosti novela zákona č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“ nebo „autorský zákon “)1). Novela do českého právního řádu implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789 , kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů (dále také jen „směrnice OnlineSatCab“), a směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu (dále jen „směrnice APnaJDT“).

Článek ve svém úvodu vymezuje práva duševního vlastnictví a jeho dvě hlavní složky, jimiž jsou autorská práva a průmyslová práva, včetně jejich vzájemného porovnání. V další části je stručně popsáno řízení o udělení právní ochrany. Stěžejní část článku tvoří rozbor vybraných druhů průmyslových práv, který je na závěr shrnut do přehledové tabulky.

Máme sjednanou licenční smlouvu, ve které jsou zvlášť sjednané úpravy a integrace. Licence je poskytnuta jako nevýhradní, měsíční odměna za poskytnutí licence je též sjednána ve smlouvě. Ve smlouvě je i zmínka o odkupu licence, cituji "okamžikem úhrady částky XXX je licence poskytnuta na nejdelší zákonem možnou dobu 70 let od provedení úhrady". Dle právníka není možné sjednat u licence dobu neurčitou. Dle vnitřní směrnice se bude jednat o dlouhodobý nehmotný majetek. Jak v tomto případě postup s odpisy, odpisovou dobou? Je možné majetek odepisovat dle předpokládané doby užití nebo ho musíme odepisovat 70 let? Je možné sjednat licenční práva na dobu neurčitou a dle jakého zákona a paragrafu? 

Dvanáctiletý syn naprogramoval několik programů, které chce dát zdarma ke stažení na internetu případným zájemcům. Chce tam uvést, že je možné ho finančně podpořit drobnou částkou, kterou je možné zaslat na bankovní účet. Syn má svůj vlastní bankovní účet (dětské konto) - je možné tyto příspěvky nechat posílat tam? Jak to bude se zdaněním těchto drobných darů? Nebo je nutné příspěvky posílat na účet rodiče a za účelem přijímání těchto příspěvků si musí rodič zřídit živnostenský list? Jak nejlépe tuto situaci řešit, aby nedošlo k porušení zákona? 

Do 30. 4. 2020 jsou z evidence tržeb podle zákona o evidenci tržeb č. 112/2016 Sb. (dále jen „zákon o EET “) dočasně vyjmuty veškeré tržby kromě tržeb z ubytovacích a stravovacích služeb (včetně podávání nápojů) a z maloobchodu a velkoobchodu. Novelizace zákona o EET provedená zákonem č. 256/2019 Sb. především zrušila tuto dočasnou výjimku ­ od 1. 5. 2020 tedy mělo dojít k jednorázovému rozšíření evidence tržeb na zbývající obory podnikatelské činnosti, avšak v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu byla poslední vlna evidence tržeb prakticky odložena. Tento článek se zaměřuje na aktuální problémy evidence tržeb včetně zavedení zvláštního (tzv. účtenkového) režimu.

Nejnovější evropská autorskoprávní směrnice, tedy směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. 4. 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES , vzbudila nebývalý rozruch, když se v souvislosti s ní hovořilo o konci serveru Wikipedia, zaslouží však pozornost i z dalších ohledů, zejména co se týče posilování právního postavení autorů a výkonných umělců.

YouTube dnes zajisté patří mezi jeden z nejznámějších internetových serverů (platforem), který slouží ke sdílení různých druhů videosouborů. Postupem času a dynamickým vývojem technologií lze říci, že to není jen zábavná webová stránka, kde je uveřejněno velké množství videosouborů, ale v současné době je to server, který ovlivňuje širokou masu lidí prostřednictvím publikovaných videoklipů s mluveným slovem, hudebních videí, TV pořadů/klipů, trailerů k novým filmům nebo prostřednictvím tzv. video-blogů (jedná se zejména o krátká originální videa). Lidé mají možnost videosoubory zhlédnout, ohodnotit, dále sdílet a také přidávat své komentáře.

Poslanci Evropského parlamentu schválili dne 26. 3. 2019 návrh Směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu (dále jen „směrnice“), jejímž cílem je přizpůsobit autorské právo v členských státech Evropské unie moderní éře digitalizace, zejména tedy prostředí na internetu. Jelikož tato směrnice může – a bude – mít podstatný vliv na podobu ochrany autorských práv ve všech členských státech Evropské unie, je tento článek zaměřen na nejpodstatnější změny, které může směrnice po její transpozici do vnitrostátního práva přinést, zejména tedy na velmi diskutované a poměrně kontroverzní články 11 a 13 směrnice.

Fyzická osoba, podnikatel, má příjmy dle § 7 ZDP a zároveň má občasné příjmy z hudební produkce. Má kapelu, která občas hraje na plesech a zábavách. Za hraní dostane zaplaceno, jde to na jeho jméno a adresu. Tuto částku vyplatí rovným podílem všem hudebníkům a i sobě. Příjem z této činnosti je 91 100 Kč, hudebníkům vyplatil 74 600 Kč, sobě 16 500 Kč. Jakou částku má úvest do oddílu § 10 ZDP jako příjem, když do výš 30 000 Kč je to osvobozeno, a co do výdajů? 

Po svém otci jsem zdědila autorská práva na hudbu. Každoročně dostávám od OSA výpisy z celého světa a mám problém s Rakouskem. V Rakousku mi srazili jejich daň a já jsem si ji dříve započetla na vlastní daňovou povinnost (podala jsem daňové přiznání, § 10). teď jsem se ale dozvěděla, že prý došlo k nějaké změně Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění ČR - AT a FÚ mi nechce zápočet sražené rakouské daně uznat. Můžete mi k tomu, prosím, podat nějaké vysvětlení? 

Klient je plátce DPH jako OSVČ, zároveň je v hlavním pracovním poměru. Je dědicem autorských majetkových práv k výtvarným dílům svého dědečka. Letos bude poskytovat nevýhradní licenční smlouvu na použití díla svého dědečka za úplatu. Je povinen odevzdat i z honoráře za poskytnutí licence DPH, když to není předmětem jeho podnikání a bude to jen jednorázově přijatá platba?

Jsem OSVČ a nechávám si mé výrobky fotit s modelkou (např. šaty). Fotky vkládám na své webové stránky. Je nutné uzavřít nějakou smlouvy s modelkou, že budu její fotky tedy s mými výrobky vystavovat na svých stránkách? Popřípadě fotky vystavovat jinde na internetu v souvislosti s prodejem mých výrobků? Jakou bych s ní měla uzavřít smlouvu, aby vše bylo v pořádku - bude se jednat o focení např. 10x za rok. Mohla by modelka v případě, že by mi žádnou smlouvu nebo žádný papír nepodepíše, po mne pak vyžadovat nějaké peníze, resp. nějakou náhradu, že vystavuji její fotky s mými výrobky? Nebo stačí podepsat s ní souhlas o vystavení fotek? Jak toto nejlépe ošetřit? Modelka je studentka a občas "se mi vyfotí", ale chci vše udělat dle zákona a tak, aby si jednoho dne např. nenárokovala nějaké peníze atd. Doplňující dotaz: Děkuji za nastínění situace. Modelka vždy dostává odměnu dle dohody např. 300 Kč za vyfocení (vyfotí jí její rodiče) a fotky mi zašle. Je tedy dobré mít souhlas dle § 84 NOZ a násl. - lze tedy jako nadpis dohody např. uvést souhlas se zveřejněním fotek či jinak? Nemá to žádnou pevně danou formu a může být v souhlasu uvedeno, že odměna je vždy stanovena ústně dle dohody? Nemusí být vždy před focením stanoven nový souhlas - může být souhlas dát na více focení, a tedy poskytnutých fotek a balíčků fotek?

Jak se dá ochránít - když někdo píše povídky, a chce je nabídnout k vydání - ale bojí se, aby mu nebyly ukradeny. 

V následujícím článku vám přinášíme druhou část příspěvku, ve kterém se věnujeme přehledu změn pro územní samosprávné celky (dále jen „ÚSC“), které přináší 17. novela rozpočtové skladby č. 12/2018 Sb. , účinná od 24. 1. 2018 (sbírka č. 8), kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb. , o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů.

V následujícím příspěvku vám přinášíme přehled změn pro územní samosprávné celky (dále jen „ÚSC“), které přináší 17. novela rozpočtové skladby č. 12/2018 Sb. , účinná od 24. 1. 2018 (sbírka č. 8), kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb. , o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k rozsahu příspěvku se budeme věnovat novele rozpočtové skladby i v příštím čísle časopisu UNES č. 3/2018.

Dne 18. ledna vynesl Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“) poměrně překvapivý rozsudek týkající se uplatnění DPH u autorských práv, který patrně změní zavedenou praxi. A jak je to v těchto případech pravidlem, tak se závěry tohoto rozsudku budou aplikovat zpětně, takže plátci by si měli zkontrolovat, jak v těchto případech postupovali.

Mám živnostenský list na překladatelskou a tlumočnickou činnost. Dělám překlady pro různé firmy. Práce mi sice chodí "kus od kusu", ale je to podobné, jako když stavební firmě chodí zakázky. Z mého pohledu je to soustavná činnost prováděná vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku, je to můj hlavní zdroj příjmů. V článku tuším od Ministerstva financí stálo, že je možné vykonávat autorskou činnost i jako podnikání na živnostenský list, a pokud existují dvě možnosti, může si člověk vybrat. Jde mi o výdaje stanovené paušálem, které jsou pro podnikání v současné době výhodnější než u autorských honorářů. Ovšem ta výhodnost je relativní. Pokud si již jednou pořídím živnostenský list na překlady, patrně není cesty zpět a je třeba překlady i v dalších letech brát jako soustavné podnikání, a pokud by v budoucnosti novela zákona např. stanovila povinnost minimální daně (což už zde bylo), budu tuto povinnost mít, přestože by pak pro mě mohly být výhodnější autorské honoráře. Moje otázka tedy zní: pokud mám živnostenské oprávnění na překládání, všechny překlady do ní zařadím a využiji paušální výdaje, je to tak v pořádku? Nemůže se stát, že finanční úřad řekne, že překlady musí být uvedeny jako autorský honorář, přestože mám živnost? (Je někde v zákoně uvedeno, že z překladatelské a tlumočnické činnosti v rámci živnosti jsou vyloučeny autorské honoráře? ... hranice je totiž křehoučká a podle mého názoru je překlad autorským dílem téměř vždy, snad s výjimkou strojového překladu.)

Poplatník uskutečňuje umělecké výkony dle autorského zákona a na tuto činnost nepotřebuje živnostenské oprávnění. Příjmy zdaňuje 40 % dle § 7 daně z příjmu. Kromě této činnosti vytváří i návrhy na kostýmy na tato vystoupení a u některých provádí i došívání. Lze tyto návrhy a došívání zařadit též do zdaňování podle § 7 odst. 1 písm. c) nebo by mělo být jiné řešení, třeba § 10, anebo je třeba živnostenské oprávnění?