Daň (odvod ze zisku)

Ministerstvo financí představilo návrh zákona zavádějícího tzv. windfall tax neboli daň z neočekávaných zisků vycházející z pravidel nastavených Evropskou unií. Dočasná mimořádná daň by měla platit od 1. ledna 2023 po dobu 3 let (tj. 2023–2025) pro mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Windfall tax bude fungovat jako 60% daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně v daném roce a průměrem základů daně za poslední 4 roky (tj. 2018–2021) navýšeným o 20 %. MF si od zavedení daně slibuje výnos do státního rozpočtu ve výši cca 85 mld. Kč v roce 2023, dalších cca 15 mld. Kč mají v příštím roce přinést cenové evropské stropy pro výrobce energií dle návrhu Evropské komise.

V této nelehké době připadá ještě více do úvahy uplatňování daňové ztráty. Kdy ji vykážeme, za jakých podmínek ji uplatníme – to a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku.

V poslední době se množí prohlášení zástupců finanční správy a ministerstva financí, která lze vyložit jednoduše tak, že dopady koronaviru SARS-CoV-2 a souvisejících opatření jsou sice objektivní záležitostí, která negativně ovlivňuje ekonomickou situaci daňových subjektů, ale i tak nelze očekávat žádné slitování či omezení daňových kontrol. Ve skutečnosti lze očekávat spíše pravý opak, tedy nárůst aktivity správce daně a jeho kontrolní činnosti.

Zisk, respektive snaha o jeho dosažení a maximalizaci, je základním rozlišovacím znakem podnikání. Vzato zcela obecně, zisk nezjistíme z jednoho údaje, ale je třeba jej vypočíst jako rozdíl nejméně dvou položek: příjmů a výdajů. Přičemž konkrétní obsah pojmů „příjem“ a „výdaj“ záleží na tom, o jaký zisk (případně ztrátu) nám jde. V podnikatelské praxi se nejčastěji pracuje s třemi typy „zisků“ – ekonomický, účetní a daňový – a to v mnoha dílčích variantách. Nás bude zajímat jen „účetní zisk“ alias kladný výsledek hospodaření za ukončené účetní období – a to speciálně ve společnosti s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“). Jeho odhalení zajisté potěší každou firmu, zvláště pokud je relativně vyšší. Následně přicházejí vesměs příjemné starosti, jak s účetním ziskem naložit.

V případě, kdy účetní jednotka sestavuje účetní závěrku v plném rozsahu, potom není oproštěna od povinnosti výpočtu odložené daně. V rámci tohoto příspěvku se zaměříme na jednotlivé tituly pro identifikaci odloženého daňového dluhu a odložené daňové pohledávky a na ilustrativních příkladech zobrazíme praktické aplikace.

V minulém dílu seriálu věnovaného společníkům a jednatelům s. r. o., který jsme zveřejnili v časopisu Účetnictví v praxi č. 5/2012 na str. 34, jsme se zaměřili na zápisy do obchodního rejstříku, ukončení funkce jednatele u jednočlenné společnosti, „finanční asistenci“ a majetkovým převodům a převzetím ručení podle § 196a zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“). V následujícím dílu seriálu rozebereme problematiku rozdělování zisku v s. r. o., zdanění podílů na zisku a související otázky. Podmínkám pro rozdělení zisku v s. r. o. bude věnován další samostatný příspěvek.

Kapitálové společnosti - s. r. o. a a. s. - jsou zakládány za účelem relativně bezpečného podnikání jejich společníků, přičemž hnacím motorem je - ostatně jako u ostatních forem podnikání - zisk. Přirozenou snahou společníků je pak tento zisk v požadované míře převést a spotřebovat v jejich prospěch. V potaz by ovšem měla být primárně brána ekonomická hlediska, aby činnost dotyčné firmy byla dlouhodobě udržitelná. V zájmu věřitelů přitom stanoví obchodní právo jisté omezující podmínky pro výplatu zisku. Po zdárném průchodu právní stránkou věci je pak navazující problematikou správné daňové posouzení a zaúčtování rozdělení zisku.

Společnost svolává valnou hromadu v březnu následujícího roku po účetní závěrce. Za rok 2007 schválila na valné hromadě v 3/2008 výplatu zisku. Zisk 1 000 si ale nevyplatila a sraženou daň 15 % odvedla v 5/2008 na FÚ (uvedla ve vyúčtování). V roce 2009 za rok 2008 výplatu zisku schválila až na mimořádné VH v 11/2009, zisk vyplatila 1000 a 15 % a daň odvedla ve 12/2009 (uvedeno ve vyúčtování roku 2009). Za rok 2009 výplata zisku nebyla uvažována. Ve 3/2011 podáno vyúčtování na srážkovou daň z dohod o práci za rok 2010. V 9/2011 podáno dodatečné vyúčtování za rok 2010 s předpisem 150, což je chybně (tato částka uvedena omylem již ve 12/2009). Je možné podat k dodatečnému vyúčtování za rok 2010 opravu tak, aby byl předpis na FÚ stornován? Z logiky valných hromad vyplývá, že zisk za rok 2010 nemohl být schválen dříve než v roce 2011, tedy i výplata je možná až v roce 2011 a v tomto roce by měla být i odvedena srážková daň. Docela jsem se do toho zamotala.

Výplata zisku minulých let Dotaz č. 296/11 Ing. Martin Děrgel Společnost s ručením omezeným měla každý rok zisk, který si však nevyplácela. V lednu 2011 si chtěla vyplatit část...