Korporace

Při posuzování toho, zda se holdingová struktura či její části dopustily zneužití práva, je třeba zohlednit právní, daňové, ekonomické a případně též byznysové aspekty posuzovaných transakcí.

Nájemce má pohledávky u společnosti, u které v důsledku neplnění svých povinností bylo zahájeno řízení o zrušení obchodní korporace ve smyslu § 105a odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb. Společnost byla během roku aktivní, měla příjmy z podnikání. Konkrétně se jedná o společnost s pronájmem bytů, která nevyplácí zpět jistoty za byt a nevrací přeplatky z vyúčtování energií. Nájemci společnost několikrát na skutečnost upozornili, zaslali předžalobní upomínky, které společnost převzala a vrácení dlužných částek se rozhodli řešit soudní cestou. Současně se ve sbírce listin objevila informace o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace ve smyslu § 105a odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb. Existuje i tak možnost nárokovat pohledávky vůči společnosti soudní cestou, nebo zahájením řízení o zrušení obch. korporace možnost zanikla?

Daně z příjmů tvoří významnou položku veřejných rozpočtů většiny států. Pokud jsou plátce i příjemce příjmu usazení v jedné zemi, pak je nasnadě, že na jeho zdanění má nárok pouze dotyčný stát. Problém nastává, když platba překročí hranici. Stát plátce příjmu si bude činit nárok na daň, jelikož důvod (zdroj) platby obvykle leží právě tam, například továrna, pronajímaná budova či zákazníci. Ovšem i druhý stát, kde je usazen příjemce, bude chtít tento příjem zdanit, aby všichni jeho rezidenti byli „spravedlivě“ zdaněni ze všech příjmů. Obojí má svou logiku a oba přístupy jsou v praxi většiny států běžné. Aby se tím neomezoval mezinárodní obchod – který je přínosem pro obě země – uzavírají státy smlouvy zamezující dvojímu zdanění. Podíváme se na praktickou stránku věci, jak si mají se zahraničními příjmy poradit naše obchodní korporace v přiznání české daně z příjmů.

Dnem 1. 1. 2021 nabyla účinnosti novela zákona o obchodních korporacích , zákon č. 33/2020 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK “). Zákon o obchodních korporacích je jednou ze základních právních norem, která zasahuje do oblasti ekonomiky, účetnictví a daní. Nejenže definuje právní rámec pro skutečnosti, které jsou předmětem zobrazení v účetnictví, ale vazba je i obrácená. Účetnictví v řadě případů definuje pojmy a poskytuje hodnoty, se kterými ZOK následně pracuje. Pokud společnosti plánují v roce 2021 či v následujících letech rozdělovat zisk roku 2020 nebo nerozdělený zisk minulých let, hodlají poskytovat společníkům plnění z jiných vlastních zdrojů (například vracet příplatky mimo základní kapitál), případně vyplácet zálohy na podíly na zisku, pak je nutné respektovat řadu podmínek, které jsou právě novelizovány ZOK . S účetnictvím souvisí také zpráva o vztazích mezi ovládanými a ovládajícími osobami, která rovněž doznala změny. A právě tato témata čtenářům přiblíží následující řádky.

Úvodní část článku přibližuje teoretická východiska pro účtování a vykazování cenných papírů a podílů vycházející z vyhlášky č. 504/2002 Sb. a Českých účetních standardů pro nestátní neziskové organizace. Ta jsou názorně aplikována na několika příkladech v další části článku.

Dne 28. 1. 2021 byl odeslán k publikaci ve Sbírce zákonů zákon č. 37/2021 Sb. , o evidenci skutečných majitelů, jenž byl přijat Poslaneckou sněmovnou dne 19. 1. 2021, a to ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu (dále jen „Zákon“). Zákon unifikuje dosud roztříštěnou úpravu evidence skutečných majitelů a přináší do této oblasti podstatné změny, z nichž nejdůležitější jsou vyjmenovány dále v tomto článku.

Úspory z rozsahu, lepší využití kvalitních lidských zdrojů, jednodušší kontrola, předcházení rizik a další benefity může přinést korporaci sdílení některých činností mezi jednotlivými částmi korporátního celku.

Po více než šesti letech od své účinnosti se dočkal zákon č. 90/2012 Sb. , zákon o obchodních korporacích, velké novely zákonem č. 33/2020 Sb. Není to novela první, tu provedl již zákon č. 458/2016 Sb. , který však novelizoval jen několik málo ustanovení zákona o obchodních korporacích a založil právo účasti zaměstnanců na kontrole akciové společnosti. 1) Druhá novela zákona o obchodních korporacích je podstatně rozsáhlejší, o čemž svědčí i počet jejích novelizačních bodů – je jich 719. Dlužno ovšem podotknout, že řada z nich pouze odstraňuje nepřesnosti či nejednoznačnosti textu zákona a některé přinášejí spíše drobné změny. Řada úprav je však velmi významných a podstatným způsobem mění současnou úpravu. V následujícím textu se budu zabývat těmi nejvýznamnějšími.

V lednu 2020 se dovršil legislativní proces, jehož cílem byla novelizace zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích a družstvech (zákon o obchodních korporacích ) (dále také „ZOK “). Ve Sbírce zákonů byl dne 13. 2. 2020 publikován zákon č. 33/2020 Sb. [celým názvem zákon, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích ), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. , a další související zákony, v textu dále také jako „novela“]. Tento článek přináší základní přehled některých okruhů, které s sebou tato nová právní úprava přináší.

Poslanecká sněmovna projednává vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích “), a další související zákony1). Po vyjádření ústavně právního výboru bylo 3. čtení tohoto zákona zařazeno na pořad 35. schůze Poslanecké sněmovny. K rekodifikaci soukromého práva došlo v roce 2014 a zákon o obchodních korporacích je tak účinný již více než 5 let. Na základě aplikační praxe jej Ministerstvo spravedlnosti průběžně analyzovalo a vyhodnocovalo a dospělo k závěru, že nynější právní úprava je nedostatečná.

Právní řád umožňuje obcím k plnění svých úkolů zakládat či zřizovat právnické osoby, a to pouze pro výkon samostatné působnosti.1) Mohou jimi být i obchodní korporace, tj. subjekty založené standardně za účelem podnikání (dosahování zisku). Typickou formu, kterou obce pro zajištění některé z činností volí, jsou společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, případně družstva. Podrobně o postavení obcí jako zřizovatele a zakladatele právnických osob pojednával jeden z minulých příspěvků v tomto periodiku,2) který se mimo jiné zabýval i otázkami delegace zástupců obcí do orgánů těchto společností. Následující text se bude zabývat problematikou odměňování zástupců obcí v orgánech obchodních korporací.

Když dne 11. 4. 2018 vynesl velký senát Nejvyššího soudu České republiky rozsudek sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 ve věci sporu bývalého generálního ředitele společnosti PROFIMONT, s. r. o., s insolvenčním správcem této společnosti, ozývaly se hlasy, že spory o přípustnost souběhu funkcí jsou snad definitivně vyřešeny. Soudní rozhodnutí však v mnoha ohledech praxi dále komplikuje.

„Pohledávky za upsaný základní kapitál“ jsou první rozvahovou položkou, kterou vykazují (u podnikatelských subjektů) všechny účetní jednotky. V čem je tak významná tato položka, že obsadila první místo v rozvaze, přestože ostatní pohledávky jsou zahrnuty v oběžných aktivech?

GDPR aneb Obecné nařízení na ochranu osobních údajů (General Data Protection Regulation) je v současné době jeden z nejkomentovanějších legislativních počinů z pera Evropské unie. Nezřídka se stává, že je GDPR představováno jako velký strašák na všechny, kdo jakýmkoliv způsobem disponují s osobními údaji fyzických osob. Mediálně je hojně prezentováno, co se nově nesmí, a jako odstrašující příklad jsou uváděny astronomické pokuty, které budou moci dozorové orgány za sebemenší porušení nařízení uložit. Realita tak závažná nebude, naopak, je třeba mít na paměti, že ochrana osobních údajů není nic nového pod sluncem a lze s určitou licencí tvrdit, že ten, kdo chránil data, která o lidech má, správně a solidně na základě platných právních předpisů, nebude muset přistoupit k žádným převratným změnám. Pojďme si v několika otázkách a odpovědích přiblížit, na koho citované nařízení dopadá, do kdy je třeba se připravit a čeho se vůbec máme bát. Jedná se o základní přehled toho, co nové nařízení přináší.

Cookies jsou předmětem dlouholetého sporu, jehož jádrem je otázka, zda jsou cookies osobním údajem, zda je jejich česká právní úprava kompatibilní s evropským právem, a jak tedy s těmito informacemi nakládat. Odpovědi na tyto otázky vám přináší následující příspěvek.

Čas neúprosně běží a již v řádu týdnů bude Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation – GDPR ) účinné. Tato série článků se již od loňského roku zabývala praktickou stránkou přípravy na účinnost GDPR a nejdůležitějšími změnami, které GDPR přináší. Veřejným tajemstvím přitom je skutečnost, že velká většina povinností vyplývajících z GDPR vyplývala již ze zákona o ochraně osobních údajů (zákon č. 101/2000 Sb. ), v některých případech i v přísnější podobě. V předchozích článcích bylo pojednáváno o přípravě projektu zajištění souladu vašeho podnikání s touto novou právní úpravou, dále byla podrobněji rozpracována analytická část projektu a rovněž byly zmíněny specifické instituty, které musí být při přípravě a realizaci projektu zohledněny. V tomto závěrečném dílu vám představíme praktický přehled a shrnutí těch nejzásadnějších kroků, které je před účinností GDPR nutné realizovat, a také zrekapitulujeme rámcový plán celého projektu.

Problematikou závazků ze smluv příkazního typu se zabývá zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), v dílu 5, hlavy II, části čtvrté, konkrétně v § 2430 až 2520, které dále rozděluje do oddílů zabývajících se příkazem, zprostředkováním, komisí, zasílatelstvím a obchodním zastoupením. V příspěvku pro srovnání nechybí ani některá související ustanovení dřívější právní úpravy, která byla vymezena v zákoně č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen „starý občanský zákoník“), a zákoně č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník “). Oba tyto zákony byly zrušeny občanským zákoníkem.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation – GDPR ) je strašák, který obchází české podnikatelské prostředí již od jara 2016, kdy vstoupilo jeho definitivní znění v platnost. Od té doby běží dvouletá přechodná doba končící v květnu roku 2018, během které mají všichni podnikatelé čas na to, aby se na plnění nových povinností řádně připravili. Momentálně zbývá do konce této doby zhruba půl roku a přípravy by již měly probíhat v plném proudu. Přesto jsou však jistě tací, kteří s přípravami otáleli a nyní neví, jak s nimi začít, nebo si nejsou jistí, na co se při přípravách zaměřit. Proto jsme pro vás připravili tuto sérii článků, která vám pomůže rychle se v problematice zorientovat, vhodně naplánovat projekt a pochopit nejdůležitější změny, které GDPR přináší.

Účinnost Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation – GDPR ) se kvapem blíží a většina organizací již nějakým způsobem zahájila projekt přípravy na plnění nových povinností, které jim toto nové nařízení ukládá. Pokud vaše společnost patří k těm, které ještě s přípravami nezačaly, doporučujeme projekt co nejdříve zahájit a přípravy nepodcenit. Návod na to, kde začít a jak projekt zahájit, najdete v předchozím díle této série článků. V tomto díle se budeme podrobněji věnovat analytické části projektu, a to etapě GAP analýzy a dopadové analýzy.

Díky čím dál tím větší mediální pozornosti se z Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation – GDPR ) stalo velké téma, které řeší nejen odborná veřejnost, ale především všichni ti, kteří budou muset od jara roku 2018 dodržovat povinnosti, jež jsou tímto novým nařízením uloženy. GDPR je nové nařízení Evropské unie, jež s účinností od května 2018 zavádí nová často přísnější pravidla pro zpracování osobních údajů, která jsou přímo závazná na celém území Evropské unie.