Nevýdělečná organizace

Organizace (pronajímatel) je odpovědná za poškození cizího majetku (zatečením do objektu, který je pronajímán, došlo u nájemce k poškození rekvizit, obkladů, podlahy). Pojišťovna pronajímatele stanovila výši škody na 50 000 Kč a 45 000 Kč vyplatila poškozenému na jeho účet, spoluúčast ve výši 5 000 Kč musí pronajímatel uhradit nájemci. Pronajímatel účtuje dle vyhlášky č. 504/2002 Sb. Stačí pronajímateli k zaúčtování dokument od pojišťovny Oznámení o výši pojistného plnění z pojistné události, a musí účtovat o celé výši škod,y nebo mu stačí jen zaúčtovat spoluúčast ve výši 5 000 Kč?

Uvádí se nedaňové náklady neziskové organizace v hlavní činnosti v ř. 40 a pak ještě souhrnně v ř. 62 všechny náklady k hlavní činnosti? Nebo v ř. 62 se uvádí už jenom zbývající daňové náklady z hlavní činnosti? Případně je správnější použít ř. 40 na všechny náklady ztrátové hlavní činnosti? Posuzuje se neziskovost hlavní činnosti pouze k daňovým nákladům nebo ke všem nákladům hlavní činnosti?

Obecně prospěšná společnost je povinna vést odděleně příjmy a výdaje za hlavní činnost, příjmy a výdaje za správu společnosti a příjmy a výdaje za případnou doplňkovou činnost. Je povinnost takto odděleně sledovat i interní doklady, to znamená ke každému internímu dokladu mít přiřazeno, zda jde o interní doklad k hlavní činnosti, ke správě či k doplňkové činnosti?

Právnické osoby soukromého práva, které nejsou založeny za účelem podnikání, a jejichž právní život reguluje zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník “)1), se vyznačují organizační strukturou, tedy systémem statutárních, nejvyšších, kontrolních a dalších orgánů. Ty jsou v drtivé většině obsazovány fyzickými osobami. V praxi se již dlouhou dobu řeší otázka souběhu výkonu funkce v orgánech těchto právnických osob a pracovního poměru. Existuje nepřeberné množství případů, které byly v judikatuře řešeny, zejména v oblasti obchodních korporací. Nejvyšší soud se však již vyjádřil k této problematice i v případě, který se týkal neziskového sektoru.

Znakem každé právnické osoby je její název. Název má zásadní význam jako identifikační znak organizace, uvádí se již v zakladatelském právní jednání a je její obligatorní náležitostí, neboť právě název ji individualizuje. Název je nezbytnou formální náležitostí při zápisu do příslušného rejstříku a také skutečností do rejstříku zapisovanou.1) Volba názvu organizace může být také jistým způsobem dosahování cíle tohoto subjektu.

Předkládáme Vám již třetí test zaměřený na nestátní nevýdělečné organizace (dále jen „NNO“). Vyřešením tohoto testu můžete sami sebe vyzkoušet ze znalostí účetnictví a daní NNO.

Předkládáme vám již druhý test zaměřený na nestátní nevýdělečné organizace (dále jen „NNO“). Vyřešením tohoto testu můžete sami sebe vyzkoušet ze znalostí účetnictví a daní NNO.

Předkládáme Vám malý test zaměřený na nestátní nevýdělečné organizace (dále jen „NNO“). Vyřešením tohoto testu můžete sami sebe vyzkoušet ze znalostí účetnictví a daní NNO.

Povinnost auditu účetních jednotek je upravena v § 21 zákona o účetnictví . Od 1. 1. 2016 tudíž i pro nevýdělečné organizace, pokud za dvě po sobě jdoucí účetní období překročí dvě z následujících kritérií: 1. Aktiva vyšší než 40 mil. Kč. 2. Roční úhrn čistého obratu vyšší než 80 mil. Kč. 3. Průměrný počet zaměstnanců vyšší než 50. Obecně prospěšné společnosti měly v zákoně č. 248/1995 Sb. , o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, v § 19 odst. 2 stanoveny další podmínky pro povinný audit a sice: a) Pokud jsou příjemcem dotací nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, případně z rozpočtu jiného územního orgánu nebo od státního fondu, jejichž celkový objem přesáhne v roce, za nějž je účetní závěrka sestavována, 1 000 000 Kč. b) Pokud výše čistého obratu překročila 10 000 000 Kč. Vzhledem k tomu, že zákon č. 248/1995 Sb. byl zrušen a od 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník , který upravuje podmínky auditu pro ústavy v § 415, odst. 2 , mám dotaz, zda na obecně prospěšné společnosti se vztahuje povinnost auditu dle zrušeného zákona 248/1995 Sb. nebo dle nového občanského zákoníku ?

Následující příspěvek přináší souhrn významných rozhodnutí z rozhodovací praxe soudů v oblasti nevýdělečných organizací. Jedná se o problematiku vztahující se k právní úpravě spolků, nadací, nadačních fondů a obecně prospěšných společností.

V uplynulých měsících došlo ke dvěma změnám dopadajícím významně na neziskový sektor. Jedna z nich se týká vyhlášení zákona č. 303/2017 Sb. a změn z toho vyplývajících, druhá pak změny v evidenci tržeb u veřejně prospěšných poplatníků. Obě výše uvedené změny si podrobněji přiblížíme v následujícím textu.

Na základě zákona č. 221/2015 Sb. , kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vznikla některým subjektům zapisovaným do veřejného rejstříku s účinností od 1. 1. 2016 nová povinnost, a sice povinnost zveřejňovat účetní závěrky ve svírce listin veřejného rejstříku, kde jsou tyto subjekty vedeny. Nově se problematika dotýká zejména neziskového sektoru.

Český právní řád nezakazuje, aby právnické osoby označované běžně jako neziskové či nevýdělečné organizace, tedy založené za jiným účelem, než je podnikání, nebo výkonem jiné výdělečné činnosti, nemohly výdělečnou činnost vykonávat vůbec. Tuto výdělečnou činnost (nebo také vedlejší hospodářskou činnost) ovšem nesmí vykonávat jako činnost hlavní. Jak již označení těchto aktivit napovídá, nesmí je vykonávat jako činnost hlavní, ale pouze jako činnost vedlejší, tedy sloužící k podpoře hlavní činnosti (k naplňování jejich poslání). Právní teorie i praxe zná několik typů vedlejší hospodářské činnosti – podnikání, jinou výdělečnou činnost a tzv. nepřímé podnikání. Právě o třetí formě této činnosti pojednává následující příspěvek.