Odběratel

Je možné, aby ekonomickému subjektu (dodavatel, distributor zboží) byly vyměřeny určité sankce od finančního úřadu, pokud by jeho odběratel neuhradil daň z přidané hodnoty? Jaké kroky podniknout, aby se ekonomický subjekt případným sankcím vyhnul? 

Odborný příspěvek má za cíl přiblížit specifika dokazování na DPH v případě dodání zboží do jiného členského státu Evropské unie (dále též „JČS“). Tato oblast je aktuálně odbornou veřejností pečlivě sledována, jelikož v rámci správního soudnictví se řeší otázka, zda je možné při dodání zboží do JČS aplikovat pravidla vyplývající z judikatury vztažené ke vstupům, resp. k přijatým zdanitelným plněním (pozn. jedná o rozsudek Soudního dvora Evropské unie, C-154/20 , ve věci Kemwater ProChemie, ze dne 9. 12. 2021, dále jen „SDEU Kemwater“, resp. rozsudek NSS, čj. 1 Afs 334/2017-208, ve věci Kemwater ProChemie, ze dne 23. 3. 2022, dále jen „NSS Kemwater“). Judikatura počínající rozsudky SDEU Kemwater a NSS Kemwater položila základy současného pohledu na osobu dodavatele v rámci tuzemských obchodních transakcí. Při určitém zjednodušení je tak možné dojít k závěru, že tuzemský plátce za určitých okolností splní hmotněprávní podmínky nároku na odpočet daně, i když nebude zřejmé, od jakého konkrétního tuzemského plátce obdržel přijaté zdanitelné plnění. V tomto ohledu není překvapením, spíše to bylo otázkou času, kdy tato pravidla „na vstupu“ budou diskutována v soudním sporu, jenž se dotýká „výstupů“. Konkrétně tomu bylo v případě soudního sporu, který nejprve posuzoval Městský soud v Praze ze dne 18. 8. 2021, čj. 14 Af 4/2020-48, ve věci B2 Energy s.r.o. (dále jen „B2 Energy“). Ten dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala dodání zboží jeho konečným příjemcům prostřednictvím příjemců deklarovaných. Následně v reakci na kasační stížnost žalobkyně (stěžovatelky) řeší tento spor NSS, který ve svém usnesení čj. 4 Afs 291/2021-34 posuzoval otázku, zda lze odepřít nárok na osvobození od DPH při dodání zboží do JČS, jestliže není znám skutečný příjemce zboží, v souvislosti s nímž uplatňuje dodavatel nárok na osvobození od daně. Rozřešení této otázky nechal NSS na Soudním dvoru Evropské unie, když mu položil v tomto světle předběžnou otázku. Soudní dvůr Evropské unie na položenou předběžnou otázku odpověděl rozsudkem ze dne 29. 2. 2024, C-676/22 , ve věci B2 Energy (dále jen „SDEU B2 Energy“). Tento článek se tedy zaměřuje na interpretaci rozsudku SDEU B2 Energy a na další souvislosti vyplývající z přiléhavé judikatury a poskytuje jeho kritickou oponenturu.

V posuzovaném případě Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stěžovatelka neprokázala dodání zboží deklarovaným odběratelům společnostem GALERIA RADOMSKA a BRUKMASZ. Z daňových spisů je však zřejmé, že předmětné dodávky řepkového oleje byly přepraveny do Polska a následně stočeny z cisteren dopravce jiným odběratelům, které stěžovatelka neidentifikovala v daňových přiznáních. Z výše citovaných závěrů SD EU pak vyplývá, že v případě, kdy stěžovatelka dodala zboží jinému odběrateli, který v daňovém řízení nebyl identifikován, lze jí odepřít odpočet DPH na výstupu jen tehdy, pokud ze skutkových okolností případu nejsou zřejmé informace potřebné k ověření postavení skutečných odběratelů zboží jako osob povinných k dani.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2021, čj. 1 Afs 4/2019-54

Nesrovnalosti mezi obchodními partnery, kdy například odběratel neobdrží majetek v ujednaném množství, kvalitě, ceně nebo majetek chybí, případně byl zničen, se řeší zpravidla formou reklamací. Nesrovnalosti ve vztazích mezi odběrateli (kupujícími) a dodavateli (prodávajícími) jsou řešeny v různých právních předpisech.

Čtení judikátu není pro každého podnikatele to „pravé ořechové“, ale na druhou stranu je vhodné o některých zajímavých rozhodnutích mít alespoň povědomí, aby se v případě potřeby mohly dohledat a následně při prokazování „své pravdy“ použít. Mne zaujal judikát Soudního dvora Evropské unie č. C-273/11 ve věci Mescek-Gabony.

Fakturace za dodané zboží do jiného členského státu, tj. režim dodání zboží do jiného členského státu, patří z hlediska zastoupení mezi zahraniční fakturací do velmi četné skupiny. Nicméně odbýt toto zdanitelné plnění jednoduchým tvrzením ve smyslu „faktura je přece bez DPH“, to by bylo příliš laciné. Aby byla faktura správně vystavena a v případě kontroly správcem daně i odůvodněna jako osvobozené plnění s nárokem na odpočet, musí být splněno najednou více podmínek.

Dodavatel se ocitl na seznamu tzv. nespolehlivých plátců, nicméně technicky i cenově jsme s jeho výrobky spokojeni a nechceme jej měnit. Jak se ale vyvarovat riziku případného ručení za jeho DPH a jak účtovat?

Při prodeji zboží v maloobchodě a velkoobchodě je třeba při uplatňování DPH postupovat podle pravidel pro dodání zboží, která vyplývají z příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ). Navrhovanou novelou zákona o DPH , která je součástí daňového balíčku a byla 8. 3. 2017 vrácena Senátem do Poslanecké sněmovny (účinnosti zřejmě nabyde od 1. 7. 2017) jsou navrhovány dílčí změny, které se dotknou také pravidel při uplatňování DPH při prodeji zboží v maloobchodě a velkoobchodě.