Plná moc

V současném stadiu digitalizace společnosti není pochyb o tom, že se v praxi stále častěji budeme setkávat s uplatněním plných mocí v elektronické formě. Jaké jsou vlastně možnosti, případně úskalí digitální plné moci? Principiálně existují dvě různé situace, buď je plná moc již zpočátku vyhotovena elektronicky (digitální plná moc) anebo je do této podoby převedena z formy listinné (digitalizovaná plná moc).

Jsme s.r.o. a máme prodlouženou lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z příjmu za rok 2023 daňovým poradcem. Přiznání i plná moc daňového poradce se musí odevzdat nejdéle 1.7.2024. Pro podání přiznání platí 5. denní (pracovních dní) liberační lhůta. To znamená, že přiznání lze podat tento rok až 9.7.2024 bez sankce. Lze s přiznání 9.7.2024 podat také i plnou moc daňového poradce, nebo tato plná moc musí být podána nejdéle toho 1.7.2024? 

...

...

Správná formulace plné moci je důležitá nejen pro daňový subjekt, ale i pro správce daně. Pokud ji nesprávně posoudí, může se mu stát, že bude doručovat své písemnosti do nesprávných rukou či jednat s neoprávněnou osobou, což může způsobit nezákonnost některých jeho kroků. Zajímavým rozsudkům z této oblasti se budeme věnovat v následujícím příspěvku.

Osoba zúčastněná na správě daní si může zvolit zmocněnce, což je formálně realizováno formou uplatnění plné moci. Zmocnitel je povinen vymezit rozsah zmocnění tak, aby bylo zřejmé, k jakým úkonům, řízením nebo jiným postupům se plná moc vztahuje. Plná moc musí mít zákonné náležitosti, které stanovuje daňový řád.

Daňový poradce nebo advokát, kterému byla udělena daňová plná moc, si může zvolit dalšího zmocněnce. Formálně se provádí takové zvolení formou uplatnění substituční plné moci, která musí mít náležitosti obdobné jako plná moc.

Zmocněnec může zmocniteli plnou moc vypovědět a tím skončit jeho zastupování. Výpověď se doručuje daňovému subjektu a následně se výpověď plné moci oznámí správci daně.

Správné doručení písemnosti hraje důležitou roli v daňovém řízení. Pokud není realizováno zákonným způsobem, může ovlivnit celý průběh případného sporu mezi daňovým subjektem a správcem daně. V dnešním výběru z judikatury se budeme věnovat zajímavým rozsudkům z této oblasti. V našem časopise jsme se této problematice již věnovali např. v č. 6 a 7/2011 a dále v č. 9/2015 a č. 11/2018. Vzhledem k tomu, že od publikování těchto článků uplynula již dlouhá doba, v úvodu shrneme východiska judikátů z těchto příspěvků. V rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 16. 12. 2010, čj. 1 As 90/2010-95 , byla řešena otázka doručování podle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb. , dále jen „správní řád “), je však využitelný i v daňové oblasti. Z ustálené judikatury plyne, že v případě, kdy je písemnost doručena nezákonným způsobem, je nutno dále zkoumat, zda se adresát (přes chybné doručení) s písemností seznámil, či nikoli. Pokud ano (což se často zjistí tak, že adresát na nesprávně doručenou písemnost zareaguje), pak z chybného způsobu doručení soudy nevyvozují negativní účinky pro odesílatele.

Jistě nebude na škodu, budeme-li věnovat těchto pár řádek ujasnění, či spíše zopakování několika pravidel, která se dotýkají situace, ve které se osoba zúčastněná na správě daní, zejména daňový subjekt, rozhodne využít možnosti nechat se zastupovat zmocněncem při jednání se správcem daně na základě smluvního vztahu. Mělo by toto připomenutí být o to užitečnější, oč nesourodější jsou úpravy této možnosti smluvního zastoupení v jednotlivých právních předpisech. Dnes bych se již nevěnovala tolik tomu, kdo bude za daňový subjekt jednat, ale spíše tomu, jak bude vymezen rozsah zastoupení.

Při aplikaci výše nastíněné právní úpravy a relevantní judikatury na nyní projednávanou věc je patrné, že proces konverze není způsobilý k tomu, aby ověřil autenticitu podpisu na plné moci, o níž vyjádřily pochybnosti správní orgány. Pokud by totiž měl správce daně pochybnosti o pravosti podpisu, musel by logicky požadovat nikoli konverzi plné moci, ale doručení plné moci s ověřeným podpisem (například legalizací dle § 74 notářského řádu ). Takový požadavek však příslušná výzva správce daně neobsahovala.

Dle novely daňového řádu od 1. 1. 2021 se již nemusí doručit plná moc daňového poradce na prodloužení lhůty pro přiznání do termínu 1. 4. S jakým datem musí být plná moc podepsána- stačí plnou moc podepsat např. 15.6. a doručit s daňovým přiznáním na FÚ? Posílá ji daňový poradce nebo ji může doručit i daňový subjekt? Nejsou na ní nutné údaje a podpis daňového poradce?

Od r. 2021 resp. v přehledu OSVČ za r. 2021 (zatím jen u soc. pojištění) je povinnost fyzických osob podat přehled povinně elektronicky v xml formátu. Za OSVČ přehled podá na základě plné moci jiná fyzická osoba přes svoji datovou schránku, kterou nemá zřízenou ze zákona. Součástí přehledu bude v xml formátu připojena příloha plné moci (PM). Může být tato příloha Plné moci nepodepsaná ze strany OSVČ?  

FO podnikatel v portálu Moje daně pověří další osobu - role uživatele - prohlížení a odesílání všeho, prohlížení a odesílání všeho s pověřováním. (Pověřená osoba nemá na FÚ za tuto FO jinou plnou moc.) Pověřená osoba ze svého portálu Moje daně - vybere příslušnou FO s pověřeným přístupem a odešle daňové přiznání za tuto FO. Je toto podání na FÚ platné jako elektronické bez dalších potvrzovacích úkonů?

Pečlivá formulace plné moci pro zastupování před správcem daně má velký význam pro bezproblémový styk s finančním úřadem nejen z hlediska osobního styku, ale i z hlediska správného doručování písemností. V dnešním příspěvku se podíváme na některé zajímavé rozsudky z této oblasti.

Plná moc je jednostranným prohlášením zmocnitele (osoby zúčastněné na správě daní) především o rozsahu zmocnění a o osobě, která byla zmocněna. Dokládá tedy navenek (vůči třetím subjektům, tedy i vůči správci daně), že se zmocnitel (zde daňový subjekt-stěžovatelka) dohodl na svém zastoupení s jinou osobou (zmocněncem) a že mezi zmocněncem a zmocnitelem byla o tomto zastoupení uzavřena smlouva. Ta má soukromoprávní povahu, typicky se jedná o smlouvu příkazní. Obsahem takové plné moci musí být především konkrétní rozsah zmocnění (srovnej § 28 odst. 1 daňového řádu ), ale též přesné uvedení osoby, která je k zastupování zmocněna, podpis zmocnitele a je také třeba, aby plná moc obsahovala datum, není-li okamžik počátku zastoupení, resp. jeho časové omezení určitou dobou vyjádřeno ve vlastním textu listiny, aby bylo zřejmé, od kterého konkrétního okamžiku je zmocněnec oprávněn úkony za zastoupeného činit. Nejvyšší správní soud proto shrnuje, že zmocněnkyně stěžovatelky v den zahájení daňové kontroly disponovala plnou mocí udělenou stěžovatelkou k zastupování při daňové kontrole, mající všechny potřebné náležitosti. Tato plná moc nepochybně prokazovala, že k ujednání o zastupování došlo a byl z ní zřejmý také rozsah zastoupení včetně časové působnosti zmocnění mezi stěžovatelkou a její zmocněnkyní. Uvedený vztah zmocněnce a zmocnitele vznikl ještě před zahájením daňové kontroly. Pro nastoupení účinků zastoupení mezi stěžovatelkou a zmocněnkyní bylo dostatečné, že stěžovatelka nepochybně projevila vůli být zmocněnkyní zastoupena již v den, který předcházel zahájení daňové kontroly. Samotná skutečnost, že plnou moc stěžovatelka doručila (předložila) správci daně prokazatelně až den po zahájení daňové kontroly (18. 1. 2012), nemohla mít vliv na existenci oprávnění zmocněnkyně jednat za stěžovatelku již v den zahájení daňové kontroly. Pozdější předložení plné moci tak nebylo v tomto případě pro existenci vztahu zastoupení významné.

Zákon o daních z příjmů umožňuje uplatnění úroků z hypotečních úvěrů jako odčitatelnou položku od základu daně z příjmů fyzických osob, v některých případech může mít dopad i do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Ne vždy jsou však podmínky zákona splněny a sporné případy se stávají předmětem soudních jednání. Dnes si ukážeme zajímavé judikáty z této oblasti.

S pozdě uhrazenými daňovými povinnostmi souvisí další nepříjemný následek – úroky z prodlení. Situaci dále komplikuje skutečnost, že naskakují automaticky přímo ze zákona a platební výměr, který na ně správce vystavuje, je pouze deklaratorní a k jeho předání daňovému subjektu dochází často až s velkým časovým odstupem. Zajímavým rozsudkům správních soudů z této oblasti je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 2 Afs 100/2018 , www.nssoud.cz