Postižení

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení našeho seriálu o zaměstnávání zdravotně postižených osob na otevřeném trhu práce. V minulých částech (Účetnictví v praxi č. 2/2015, str. 31 a č. 3/2015, str. 30) jsme se seznámili s definicí osoby se zdravotním postižením, naučili jsme se vypočítat průměrný přepočtený počet zaměstnanců, zabývali jsme se slevou na dani z příjmů, způsoby splnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a různými finančními příspěvky od krajské pobočky Úřadu práce („ÚP“). V dnešní části se zaměříme na pracovní rehabilitaci a podporované zaměstnávání.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme pokračování našeho seriálu o zaměstnávání zdravotně postižených osob na otevřeném trhu práce. V minulé části (Účetnictví v praxi č. 2/2015 str. 31) jsme se seznámili s definicí osoby se zdravotním postižením, naučili jsme se vypočítat průměrný přepočtený počet zaměstnanců, zabývali jsme se slevou na dani z příjmů a způsoby splnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V dnešní části se budeme věnovat různým finančním příspěvkům od krajské pobočky Úřadu práce („ÚP“).

Se začátkem nového roku začínáme bilancovat, jaký ten loňský rok byl, zda se vyvíjel podle našich představ či nikoliv, zda jsme dosáhli předpokládaného zisku a pokud ne, tak hledáme možné změny, které by vedly ke zvýšení výnosů nebo k úspoře nákladů. Napadlo Vás v této souvislosti zaměstnávání zdravotně postižených osob? Nebo si naopak myslíte, že zaměstnávání těchto osob Vám přinese jen problémy, starosti, vícenáklady, jednoduše další zhoršení výsledku hospodaření, protože zdravotně postižení lidé nejsou tak produktivní (výkonní) jako lidé zdraví? Tento článek si klade za cíl Vás seznámit s možnostmi, jak ušetřit na některých provozních nákladech, získat zodpovědné zaměstnance, kteří si budou své práce vážit, a jak třeba získat i lepší postavení v rámci výběrových řízení, tzn. otevření pomyslných dveří k velkým „státním“ zakázkám.

Následující příspěvek obsahuje popis změn, ke kterým dochází od 1. 1. 2012 oproti roku 2011 v oblasti mezd a platů, jejich zdanění a odvodů, pracovního práva, ale i důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí. Především v oblastech pracovního práva, nemocenského pojištění a zaměstnanosti je v roce 2012 rozsah těchto změn velmi obsáhlý. Nepůjde proto v tomto příspěvku o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních či by finanční účetní mohly z nějakého důvodu zajímat.

V roce 2011 vyšlo ve Sbírce zákonů 472 nových zákonů, vyhlášek, nařízení vlády a nejrůznějších sdělení, přičemž většina zákonů novelizovala celou řadu již existujících předpisů (v jednom případě plných 120 zákonů!). Je nasnadě, že této legislativní smršti nebyly uchráněny ani účetní a daňové předpisy. Naštěstí tentokrát nešlo o zásadní a významné věcné změny, s výjimkou zvýšení dolní sazby DPH z 10 % na 14 % a navýšení slev na dani z příjmů fyzických osob.

Účtování příspěvku ZPS Dotaz č. 33/11 Ing. Martin Děrgel Zaměstnáváme osoby se zdravotním postižením (nad 50 %), splňujeme tak podmínku pro poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním...

Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), na sebe v poslední době upoutal pozornost kvůli chystaným změnám sazeb daně, údajně ve vazbě na pokus o důchodovou reformu. Nejprve nás Vláda vystrašila jednotnou sazbou 20 % již od října 2011, takže jsme nakonec rádi, za mírnější zdražení. Od 1. 1. 2012 má stoupnout snížená sazba daně z dnešních 10 % „pouze“ na 14 %, přičemž základní sazba zůstane na 20 %, načež po roce, od 1. 1. 2013 se mají obě sazby sjednotit na 17,5 %. Jak to ale dopadne, je předčasné soudit. Nyní nás budou zajímat již schválené změny ZDPH, které nabyly účinnosti 1. dubna 2011.

Je přirozené, že osoby se závažnějším zdravotním postižením mají podstatně obtížnější situaci při hledání vhodného zaměstnání. Třebaže se stát snaží řadou antidiskriminačních opatření jejich šance na trhu práce vyrovnávat a, jak si dále ukážeme, mnohdy je přímo cíleně zvýhodňuje, většinová praxe je tristní. Čemuž se ale nelze příliš divit, protože zaměstnavatelé, zejména z řad podnikatelů, se řídí tvrdými ekonomickými pravidly. A je nasnadě, že zaměstnanec se zdravotním postižením nebude výkonnější než jeho zdravější kolegové, také lze počítat s jeho častější nepřítomnosti v práci kvůli zdravotním vyšetřením a komplikacím atp. U osob s vážnějším zdravotním postižením je často třeba upravit jejich pracovní prostředí a přizpůsobit režim práce specifickým a ztíženým možnostem, což samozřejmě přináší další snížení efektivity práce a růst dodatečných nákladů.

Podle předpisů o zaměstnanosti mají zaměstnavatelé několik povinností při zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Podle § 81 zákona č. 435/2004 Sb. ,o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOZ“), je zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci povinen zaměstnat nejméně 4 % osoby se zdravotním postižením (dále také „ZP“).