Přestupky

Nový zákon o účetnictví představuje lex specialis ve vztahu k úpravě přestupkového práva obsažené v zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“). V důsledku toho obsahuje zákon o účetnictví pouze dílčí úpravu vybraných institutů, které se od obecné úpravy odchylují. V případech neupravených tímto zákonem se subsidiárně použijí ustanovení zákona o přestupcích.

Příspěvek je zaměřen na shrnutí novinek, které přináší zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen „konsolidační balíček“), v oblasti aplikace spotřebních daní. Upozorňuje na změny v oblasti daňového zvýhodnění u minerálních olejů a především komentuje mediálně avizované zvýšení sazeb spotřební daně u lihu a tabákových výrobků, a to včetně nových, neharmonizovaných výrobků více či méně souvisejících s tabákovými výrobky.

První část příspěvku čtenáři přiblížila ekonomický jev inflace jako takový, diferencovala mezi jednotlivými typy inflace (mírná, pádívá, hyperinflace), objasnila, jak probíhá měření inflace, nastínila, v čem inflace společnosti škodí (náklady inflace), a to včetně exemplifikace. Autor dále akcentoval, že sepjetí práva a (makro)ekonomie je nejvíce markantní v oblasti finančního práva a obecně v právu tam, kde se vyskytují kvantitativní právní normy, které jsou inflačními impakty nejvíce dotčeny. Gró předchozí části příspěvku spočívalo v osvětlení ekonomického jevu inflace v České republice a zmapovalo dosavadní inflační vývoj ve vazbě na vývoj vybraných totožných, ale českých kvantitativních právních norem, tedy ve vazbě na českou trestní legislativu (škoda nikoliv nepatrná) a daňovou legislativu (výše hranice obligatorního plátcovství DPH).

Strašákem č. 1 v roce 2022 je inflace – redukuje reálnou hodnotu úspor a úroky věřitelů stírá. Inflace neoddiskutovatelně působí též na kvantitativní právní normy, tj. právní normy vyjádřené absolutní (číselnou) hodnotou. Nejsou-li kvantitativní právní normy pravidelně novelizovány o inflaci, s narůstající mírou (kumulativní) inflace se právní norma více či méně vzdaluje svému původnímu účelu a smyslu. Již Abraham Lincoln pravil, že (reprezentativní) demokracie je vláda lidu, lidem a pro lidi. Právo je nástroj mající zajistit blahobyt lidské společnosti a její reprodukci. Řadu let nenovelizovaná kvantitativní právní norma se však pomalu, ale jistě stává nástrojem absurdity a odcizení. Nebylo by lépe, kdyby zákonodárce věnoval inflaci větší pozornost?

Dne 1. června 2021 nabyl účinnosti zákon č. 37/2021 Sb. , o evidenci skutečných majitelů, a s ním související změny řady předpisů zakotvené do tuzemského práva zákonem č. 527/2020 Sb. Jedná se o změny vyvolané tzv. V. AML směrnicí, které nastupují s půlročním zpožděním oproti zbylým transponovaným změnám právní úpravy praní špinavých peněz a financování terorismu.

Účetní a daňové předpisy stanoví fyzickým a právnickým osobám řadu povinností, za jejichž porušení hrozí sankce. Povinnost uhradit sankci vzniká v některých případech přímo ze zákona, v ostatních případech až na základě rozhodnutí správce daně. Pokud fyzická nebo právnická osoba s uloženou sankcí nesouhlasí, může využít zákonem stanovené opravné prostředky, případně se může domáhat zrušení uložené sankce u soudu. Za stanovených podmínek může být uložená sankce prominuta.

Délka promlčecí doby u těch přestupků, kde zvláštní zákon nestanoví horní sazbu pokuty ve výši 100 000 Kč, ale pouze způsob výpočtu pokuty (např. procentem z předem nejasné částky), činí jeden rok [§ 30 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb. , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich]. Při retroaktivním užití nové právní úpravy odpovědnost stěžovatelky za jí spáchaný přestupek zanikla již dne 1. 1. 2016 (tzn. ještě předtím, než zákon o odpovědnosti za přestupky nabyl dne 1. 7. 2017 účinnosti, a to protože daňové orgány nerozhodly o sporném správním deliktu do 1. 7. 2017). Finanční úřad pro Královehradecký kraj sice u stěžovatelky provedl místní šetření již dne 27. 8. 2015, zahájil u ní daňovou kontrolu dne 1. 2. 2016, ale – což je pro tuto věc rozhodné – oznámil jí zahájení správního řízení ve věci uložení pokuty dle § 37a zákona o účetnictví až písemností ze dne 12. 6. 2017, která jí byla doručena 14. 6. 2017, tj. bezmála rok a půl po tom, co ve věci sporného skutku uplynula jednoletá promlčecí doba. Nová právní úprava je pro stěžovatelku příznivější (viz bod [17]), a proto musí být na věc aplikována.

Velká novela daňového řádu – Rekapitulace k dani silniční v roce 2020 – Délka promlčecí doby u přestupků – Úrok z daňového odpočtu

Následující článek se zabývá neobvyklým (až kuriózním) osudem jednoho z přechodných ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, které obsahovalo ve dvou větách speciální právní úpravu běhu promlčecích dob u přestupků a které bylo postupně zrušeno dvěma nálezy Ústavního soudu, v nichž klíčovou roli sehrál pojem „trestnost“. Dále je též popsán praktický dopad jednoho z těchto nálezů na rozhodnutí o pokutě uložené podle zákona o omezení plateb v hotovosti .

Datum zrušení živnostenského oprávnění a obsah „změnového listu“ Před zahájením živnostenského podnikání jsou vyplňovány příslušné formuláře. Tato praxe se týká rovněž ukončení podnikatelských aktivit, resp. stavu, kdy se podnikatel rozhodl, že již nebude provozovat svou živnost. Změny, kterými průběžně prochází právní úprava živnostenského podnikání, se týkají také úpravy uvedených formulářů, konkrétně „změnového listu“. Jakým způsobem se promítá změna do kolonky 7 jmenovaného formuláře, resp. jaké datum se uvádí v rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění, a to ve vazbě na datum obsažené ve „změnovém listě“, v kolonce 07?

Reklamní a živnostenská problematika v dotazech a odpovědích JUDr. Irena Fleischmanová Absence důležitého údaje v reklamě (boty) Reklamní nabídka značkových oděvů ve snížených cenách byla obsažena v tištěném letáku...

Cílem příspěvku je jednoznačně definovat způsoby pro řádné a účinné uplatnění plné moci ve smyslu naplnění § 27 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. V dalším textu...

Dotazy a odpovědi k řízení o přestupku, reklamě a živnostenskému podnikání JUDr. Irena Fleischmanová Problematika přestupkového řízení Obviněná osoba si pro zastupování v řízení zmocnila zmocněnce, a to v...

Posuzování bezúhonnosti podnikatele ve smyslu živnostenského zákona Ohlašovatel řemeslné živnosti „Hostinská činnost“ obdržel živnostenské oprávnění k této podnikatelské aktivitě, neboť splňoval všechny zákonné podmínky včetně bezúhonnosti. V průběhu podnikání byl podnikatel pravomocným rozsudkem soudu uznán vinným ze spáchání přečinu podvodu podle trestního zákoníku . Jak je posuzována bezúhonnost tohoto podnikatele, a to ve smyslu živnostenského zákona , pokud současně vykonává funkci jednatele u právnické osoby s totožným předmětem podnikání?

Dne 4. 1. 2019 nabyla účinnosti novela zákona č. 190/2004 Sb. , o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoDluh“). Dle důvodové zprávy byly důvodem této novelizace závažné nedostatky předchozí úpravy, které mohly mít důsledky pro bankovní a finanční sektor. Došlo tedy k rozšíření pojmového a definičního aparátu a k úpravě institutů, které v předchozí úpravě chyběly. Toto má za cíl zvýšení konkurenceschopnosti České republiky na mezinárodním trhu a zvýšení její atraktivity v očích investorů.

Reklama a živnostenské podnikání v dotazech a odpovědích JUDr. Irena Fleischmanová Rozdílnost v čase reklamních spotů V praxi dochází k tomu, že délka reklamního času uvedeného ve spotech na...

Právní úprava podnikání v oblasti kapitálového trhu Je nový kalendářní rok 2018 nositelem nějakých změn v oblasti živnostenského podnikání, a to na úseku kapitálového trhu? Také další rok přináší změny do právní úpravy živnostenského podnikání v podobě zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon ) – (dále jen „živnostenský zákon “). Dnem 3. 1. 2018 nabyl účinnosti zákon č. 204/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb. , o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který mění také živnostenský zákon .

Reklama a podnikání v právním režimu živnostenského zákona v dotazech JUDr. Irena Fleischmanová Zákaz podomního prodeje Fyzická osoba (jako samostatný podnikatel) uzavřela se společností smlouvu o obchodním zastoupení, na...

Dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb. , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „PřesZ 2016“), který vnáší podstatné změny do správního práva trestního. Zrušil dosavadní zákon České národní rady č. 200/1990 Sb. , o přestupcích, a na rozdíl od něj již neobsahuje skutkové podstaty přestupků, které se tímto přesunuly do rovněž nově účinného zákona č. 251/2016 Sb. , o některých přestupcích, nebo zůstávají upraveny ve zvláštních zákonech. PřesZ 2016 přináší novou úpravu správního trestání z hmotněprávního i procesního hlediska a jeho východiskem je zejména snaha sjednotit regulaci přestupků s poměrně nepřehlednou úpravou správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob, které budou nyní systematicky zařazeny pod přestupky.

Poměrně běžnou situací je, že si účastník řízení během správního nebo přestupkového řízení pořizuje záznam tohoto jednání, a to jak obrazový, tak zvukový. Je tak pořizován záznam osoby, která vystupuje v pozici úřední osoby (veřejného činitele), jež jedná za správní orgán ve správním (přestupkovém) řízení. K této otázce se vyjádřil také Nejvyšší správní soud, který ve svém rozhodnutí ze dne 31. 3. 2010, čj. 5 As 37/2009-94 konstatoval, že účastník řízení má právo realizovat svá procesní práva a oprávněné zájmy a správní orgán je povinen umožnit účastníkům řízení uplatňovat v rámci výkonu veřejné správy jejich práva a oprávněné zájmy, které jim garantuje zákon.