Příjmy ze samostatné činnosti

Výkon práv a povinností vyplývajících společníkovi z jeho účasti, tj. podílu ve společnosti s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“ nebo „společnost“), není sám o sobě výdělečnou činností. To ale neznamená, že společník, který je fyzickou osobou, nemůže ve společnosti výdělečnou činnost vykonávat a pobírat za ni příjmy, případně pobírat i jiné příjmy.

Klientka fyzická osoba je v režimu paušální daně do 1 mil. Kč. K tomu vlastní s. r. o., které má externí zaměstnance. Současně se však v průběhu roku stala zaměstnancem s povinností odvodů OSSZ a ZP. Pan účetní vyřešil tak, že klientka platí paušální daň, ale současně sestavil klasické daňové přiznání s tím, že uvedl příjmy ze zaměstnání + příjmy OSVČ s paušálními náklady 60 %, provedl výpočet daní s tím, že jako zálohy na daň, OSSZ a ZP odečetl částky zaplacené v paušální dani. Tímto podle něho nedošlo k finančnímu poškození institucí, takto postupoval 2 roky a nyní po upozornění, klientka do 10. 1. 2025 vystoupí z paušální daně. Je toto řešení možné a vhodné, když podmínkou paušální daně je to, že OSVČ nemůže mít příjmy podléhající zálohové dani?

OSVČ, výdajový paušál, neplátce DPH, přeprodává zájezdy tímto způsobem: Inkasuje na svůj bankovní účet od lidí peníze za zájezd, tyto peníze ve stejné výši dále posílá cestovní kanceláři. Pak jí cestovní kancelář posílá peníze za zprostředkování. Musí do příjmů uvádět částku uhrazenou od lidí a zároveň i peníze za zprostředkování zájezdu, nebo může do příjmu uvést jen částku za zprostředkování a k tomu uplatnit výdaje paušálem? Podle § 23 odst. 4 písm. e) a § 24 odst. 2 písm. zc) bych si myslela, že zdaňuje jen zprostředkování, ale nejsem si jistá.

Truhlář si založil s. r. o. a tím přesunul veškerou truhlářskou činnost na tuto společnost. Jako podnikatel ale vlastní dílnu a tu s. r. o. pronajímá. Chtěl by uplatnovat výdaje paušálem. Jakou sazbu zvolit 80 % - truhlářství nebo 30 % pronájem (na to ale nemá ŽL, tak jestli není potřeba si ho také pořídit)? Dílnu má v majetku a odpisuje ji.

Osoba samostatně výdělečně činná se přihlásila do paušálního režimu placení daně. Je OSVČ na hlavní činnost, není plátce DPH, není společníkem v. o. s. ani komanditní spol., není dlužníkem v insolvenci. Jediné, co je sporné, že vykonává zaměstnání malého rozsahu ve vlastní s. r. o. Vždy měsíční příjem do 3 999 Kč, prohlášení poplatníka nepodepsala. Jedná se o odměnu statutárního zástupce, a tudíž podléhající zálohové dani. Je zde možný problém, že by kvůli nemohla vstoupit do paušálního režimu, nebo to můžeme brát jako DPP, která podléhá srážkové dani? 

Pracuji jako účetní OSVČ. Měsíčně svým klientům fakturuji zpracování účetnictví, tj. účtování dokladů atd. Je možné, abych fakturovala také svým klientům „pouze“ účetní poradenství, tj. budu mít vystavené faktury na vedení účetnictví a fakturu za účetní poradenství (např. poradenství v oblasti zaúčtování aktivace, účetní poradenství v oblasti skladové evidence atd.)? 

Podnikateli OSVČ, který uplatňuje výdaje procentem 80 %, byl vrácen přeplatek na dani silniční. Jak tento příjem zaúčtovat? Zařadit do daňových příjmů a uplatnit 80 % výdajů, stejně jako u ostatních příjmů? 

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2021, čj. 8 Afs 233/2019-51

Příspěvek zaměříme na objasnění rozdílu mezi pojmy „vstup do paušálního režimu“ dle § 2a zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “) a „daň je rovna paušální dani po skončení zdaňovacího období“ dle § 7a ZDP . Současně si ukážeme na příkladech různé situace týkající se rozhodování podnikatelů v paušálním režimu dobrovolně vystoupit z paušálního režimu, anebo naopak rozhodování podnikatelů přejít nebo nepřejít od 1. 1. 2022 do paušálního režimu.

Pandemie koronaviru zcela zásadním způsobem změnila mimo jiné i postupy OSVČ ve zdravotním pojištění. Podnikatelé nemusejí od března platit zálohy a Přehled za rok 2019 mohou podat až 3. srpna 2020 bez ohledu na to, zda jim daňové přiznání zpracovává nebo nezpracovává daňový poradce. Jak tedy OSVČ ve zdravotním pojištění aktuálně postupují?

1) OSVČ, která požádala za období 12. 3. až 30. 4. 2020 o kompenzační bonus, měla v době podání žádosti snížené příjmy, v některých dnech nulové. O některé zakázky do konce dubna úplně přišla. V druhé polovině dubna se však podnikání OSVČ opět rozjelo a vzhledem k jiným sjednaným podmínkám si za část měsíce vydělala víc než obvykle. Jak naložit s kompenzačním bonusem, když byl již vyplacen i za dny, ve kterých už měla OSVČ příjmy? 2) OSVČ, kadeřnice, požádala o kompenzační bonus do 24. 5. 2020, kdy se předpokládalo otevření. Nyní však došlo ke změně a otevřeno bylo 11. 5. 2020. Co s vyplaceným bonusem za tyto dny, kdy už opět podnikala?

Ke zmírnění dopadů událostí souvisejících se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 a s vyhlášením nouzového stavu na osoby samostatně výdělečně činné byl přijat zákon č. 159/2020 Sb. , o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dále jen „zákon č. „159/2020 Sb. “). Jedná se o podporu OSVČ, jejichž činnost byla v důsledku výše uvedených událostí úplně či částečně utlumena, a tak došlo k zásadnímu nebo výraznému negativnímu zásahu do jejich podnikání. Poslanecká sněmovna dne 22. 4. 2020 schválila pod číslem sněmovního tisku 830 vládní návrh novely zákona č. 159/2020 Sb. V dalším textu budeme vycházet již z novelizovaného zákona č. 159/2020 Sb.

S ohledem na opakující se dotazy na pojištění osob samostatně výdělečně činných v sociálním pojištění je v tomto článku uvedena stručná informace k této problematice.

Mohu použít do nákladů i doklad za parkování vozidla, které není vloženo do majetku firmy, tedy za soukromé vozidlo a je používáno k podnikání (taxi)?

1. Hudebník má skupinu (svobodné povolání) a fakturuje jiné firmě koncert za celou skupinu. Potřebuje DIČ? Co uvádí na faktuře? 2. Hudebník má skupinu, má živnostenský list na jiné činnosti, je plátcem DPH a fakturuje jiné firmě koncert za celou skupinu. Musí fakturovat s DPH? Nebo může fakturovat jako hudebník (svobodné povolání) bez DPH? Co uvádí na faktuře? 3. Hudebník má skupinu (svobodné povolání) a fakturuje jiné firmě koncert. Výdaje uvádí paušálem 40 %. Musí dát celý obnos do příjmu, i když mu nenáleží a část příjmů vyplácí ostatním hudebníkům? 4. Jak vyřešit nejlépe účtování hudebního vystoupení? Obecní úřady si nemohou nárokovat DPH z hudebního vystoupení, což znevýhodňuje je i hudebníky (plátce DPH). Co s tím?

V lednu 2019 OSVČ obdržely (dříve než v předchozích letech) od OSSZ „Vyúčtování záloh na pojistné na důchodové pojištění za rok 2018“. Na většině těchto tiskopisů bude v přehledu předpisů a plateb uvedena za prosinec 2018 nula. Některé OSVČ upozorňují, že za tento měsíc zálohu zaplatily, že je ve vyúčtování chyba. Vyúčtování je ale správné.

V příspěvku si na příkladech ukážeme postup zdanění autorských honorářů zvláštní sazbou daně dle § 7 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a v daňovém přiznání jako příjmů ze samostatné činnosti. Rovněž se zmíníme o případech, kdy dochází ke zdanění autorských honorářů podle § 6 ZDP jako příjmů ze závislé činnosti a ke zdanění příjmů ze zděděných autorských práv podle § 10 ZDP .

V následujícím příspěvku si ukážeme na příkladech, jaké má dopady ukončení nebo přerušení činnosti poplatníka s příjmy zdaňovanými dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a u pronajímatele s příjmy zdaňovanými dle § 9 ZDP na daňové odpisování hmotného majetku, který poplatník daně z příjmů fyzických osob používá ke své podnikatelské činnosti nebo k pronájmu.

Mnoho let pracuji jako spolupracující osoba s mým manželem FO – OSVČ, který na mne přerozděluje své příjmy. Dosud jsem vedle toho pracovala roky jako neuvolněná starostka obce. Pokud uspěji v komunálních volbách, hodlám pracovat již jako uvolněná starostka. Hledám optimální cestu odvodovou a daňovou, jak budu dále pokračovat ve spolupráci s manželem. Z funkčního požitku uvolněného starosty bude platit zaměstnavatel dostatečně vysoké důchodové pojistné a příjem uvolněného starosty se započítává do příjmů pro výpočet důchodu na rozdíl od neuvolněného starosty. Proto nebudu mít potřebu si platit zbytečně další vyšší důchodové pojištění jako OSVČ. Domnívám se, že ideální z hlediska manžela OSVČ bude, abych nadále částečně pracovala i pro něho a nahlásila se jako OSVČ s VEDLEJŠÍ činností. Manžel by na mne pak mohl přerozdělit za rok jen částku do 71 950 Kč a z té bych už neplatila důchodové pojistné. Zdravotní pojištění se platí asi vždy, ale pro OSVČ s vedlejší činností neplatí asi státem určené výše minimálních záloh na ZP ? Nevím, co vše vzít v úvahu a nechci platit zbytečně.

Podnikatel v zemědělství obdrží dotace na obdělávání zemědělské půdy. Je povinen tyto dotace zdanit, případně podle jakého ustanovení zákona o daních z příjmů ?