Příplatek mimo základní kapitál

Zadali jsme znalci ocenění nemovitosti před vrácením příplatku mimo ZK společníkovi. Znalec chce po nás přesné určení předpisu, podle kterého má být cena stanovena s odůvodněním, že různí správci daně požadují různě. Prosím o předpis a "název ceny", která má být stanovena.

Společník A vlastnil 100% OP v s.r.o. Realizoval v roce 2010 dobrovolný příplatek mimo ZK ve výši 5 mil Kč. V roce 2020 prodal společník A 100% OP fyz. osobě společníkovi B za 1 mil. Kč. Společník B by si nyní rád vyplatil peníze z příplatku mimo ZK ve výši 5 mil Kč, protože společnost je zisková. Jak by měl správně společník B toto zaúčtovat a zdanit?

S.r.o. už má léta záporný vlastní kapitál (kumulované ztráty z předchozích let). Společník půjčil bezúročně do společnosti 2.000.0000,- Kč. Tento zůstatek je na účtě 365. Mohl by společník dobrovolně dát tuto půjčku (kapitalizace půjčky) jako příplatek mimo základní kapitál? Zaúčtovali bysme 413-365. Musí toto schválit valná hromada? Jak by to bylo v případě, kdyby chtěl po čase tyto peníze z 413 vrátit? Byla by nabývací cena podílu rovna 2 mil Kč. a tudíž by základ daně pro srážkovou daň byl nulový?

Chci se zeptat jak to je se zdaněním a zaúčtováním, když firma A poskytuje své dceřiné firmě B dobrovolný příplatek mimo základní kapitál (příplatek již firma A nebude chtít vrátit po firmě B) jak to bude se zaúčtováním ve firmě A a zaúčtováním firmy B. A jak to je z pohledu daní?

Společník s. r. o. vložil v roce 2005 do společnosti automobil. Byl udělaný odhad znalcem (cena cca 165 000 Kč) a zaúčtováno MD 022/D 413. Automobil byl poté odpisován a v roce 2012 prodán s.r.o. Na účtě 413 máme pořád zůstatek ve výši 165 000 Kč. Lze vyplatit společníkovi tuto částku tzn. MD 413/D 221? Nebo bychom měli převést na M D413/D 428 a poté vyplatit společníkovi včetně odvedení 15% srážkové daně? Musí o tomto rozhodnout valná hromada?

Manželka byla od roku 2014 do roku 2022 stoprocentním vlastníkem společnosti s. r. o. V roce 2022 převedla bezplatně 50 % podílu na manžela. Základní kapitál společnosti činí 100 000 Kč a peněžitý příplatek mimo základní kapitál (PMZK) byl v době převodu podílu ve výši 3.5 mil Kč. Předpokládám, že převodem podílu na jinou osobu, přešlo s převodem i právo na vrácení poskytnutého příplatku, protože příplatek není vázán na osobu, ale na podíl jako takový. Jak to bude z daňového hlediska v případě, že valná hromada rozhodne o vrácení peněžitého PMZK v rozsahu, v jakém převyšuje ztrátu společnosti se zdaněním u manžela a manželky? Příplatek byl původně do společnosti vložen za účelem rekonstrukce nemovitosti vlastněné společností. Pokud chápu správně ustanovení zákona, je příjem z vráceného příplatku v plné výši ponížen o nabývací cenu podílu. Nabývací cena podílu se uplatní jako daňový výdaj, přičemž nabývací cenou podílu se ve smyslu § 24 odst. 7 ZDP rozumí cena, za kterou podíl společník nabyl. Pokud tedy manžel podíl nabyl bezplatně, nelze uplatnit žádný výdaj? Byl by rozdíl, pokud by byl příplatek převeden na půjčku a půjčka by byla společníkům vyplacena (vrácena)? Jak by se postupovalo, pokud by manžel prodal svůj podíl před nebo po splnění časového testu 5 let pro osvobození a příjem by nepřesáhl 40 mil. Kč? Přerušilo se převodem podílu na manžela u manželky počítání lhůty pro osvobození při prodeji společnosti? 

Společník A (FO) vlastnil 100% OP v s.r.o. V roce 2013 realizoval dobrovolný příplatek mimo ZK ve výši 10 mil. Kč, a to kapitalizací jeho dřívější půjčky. Důvodem byla vysoká kumulovaná ztráta min. let, tedy záporný vlastní kapitál. V roce 2015 tento společník (A) prodal 100% OP na společnosti, a to právnické osobě (a.s. - spol. B), za cenu 1 mil. Kč. Nový společník B tak ve svém účetnictví eviduje pořizovací cenu OP ve výši 1 mil. Kč. V letošním roce plánuje výplatu/vrácení příplatku mimo ZK ve výši 10 mil. Kč, protože je společnost zisková a přípatek tak není třeba dále držet. Otázky: 1/ Jak bude vrácení přípatku u nového společníka B zaúčtováno v jeho účetnictví? 2/ Bude toto vrácení podléhat dani z příjmů, případně jak bude zdaněno. Předem děkuji.

Společník s. r. o, chce do této s. r. o. vložit svůj obchodní závod, jako příplatek mimo základní kapitál. Nechal si udělat znalecký posudek. V protokolu, který má asi cca 80 stran, je uvedeno, že byla použita výnosová metoda DCF, kde výsledkem je cena 2 600 000 Kč, a pak metoda účetní hodnoty, kde výsledkem je -960 000 Kč. Závěrem je uvedeno, že metoda výnosová je přesnější a že hodnota nepeněžního příplatku ve formě obchodního závodu je 2 600 000 Kč. Jakým způsobem toto mohu zaúčtovat? Vím, že na stranu DAL je to účet 413, ale jak na straně Má dáti?

Akciová společnost v účetnictví eviduje závazek (účet 471) vůči svému jedinému akcionáři (zároveň je daná osoba předsedou správní rady), který by chtěl tento závazek započíst jako formu příplatku mimo základní kapitál za účelem posílení vlastního kapitálu společnosti (společnost dlouhodobě dosahuje zisku). Jaká dokumentace je nutná k tomu kroku a jak se o tomto účtuje - účetní předpis: 471/413? Pokud by chtěl akcionář tyto prostředky vrátit v časovém rozsahu do 5 let např. na jeho bankovní účet - je to možné, je nutné to někde uvést? Je tam nějaký daňový dopad?

Otec má v obchodním majetku nemovitost, kterou odpisuje. Tuto nemovitost daruje své dceři, a ta ji následně vloží do své s. r. o. jako nepeněžní příplatek mimo ZK. Vztahuje se na tento případ povinnost pokračovat v odpisování, které započal otec, podle § 30 odst. 10 písm. b) ZDP? Nebo by se tato povinnost vztahovala pouze na otce, pokud by byl v roli společníka/vkladatele do s. r. o.?

Rozhodnutím jediného společníka s. r. o. v 2019 došlo ke schválení zpětného vyplacení příplatku mimo základní kapitál, který vytvořil z vlastních peněžních zdrojů ve 100% výši. Částečně byl vyplacen. K vyplacené části byla uplatněna nabývací cena příplatku. V 2021 společník bezúplatně převedl svůj podíl na děti. Nyní není společníkem, ale stále za ním existuje závazek z titulu zpětného navrácení příplatku. Změní se nyní zdanění při výplatě (pozbyl s převodem možnost uplatnit nabývací cenu)? Jak se budou nyní zdaňovat splátky tohoto závazku s. r. o. za exspolečníkem?

Společník A ve společnosti s ručením omezeným v minulosti poskytl příplatek mimo základní kapitál ve výši 500 000 Kč. Společník B ve společnosti s ručením omezeným v minulosti poskytl příplatek mimo základní kapitál ve výši 500 000 Kč. V současné době již příplatek mimo základní kapitál není ve společnosti zapotřebí, proto bylo rozhodnuto o jeho zpětném vyplacení společníkům. Společník A dostane 150 000 Kč a 350 000 Kč zůstane jako bezúročná zápůjčka od společníka A společnosti. Společník B dostane vyplacených 500 000 Kč a 350 000 Kč mu bude poskytnuto společností jako bezúročná zápůjčka se splatností do 2 let (fiktivní úrok ze zápůjčky poskytnuté společníkovi při obvyklém úroku v místě a čase činní v součtu za zdaňovací období cca 25 000 Kč). Je tento přístup ke zdanění správný? 1) U společníka A: zpětně vyplacená částka 150 000 Kč dani z příjmů nepodléhá, nebude ji podléhat ani zbylá část 350 000 Kč, která prozatím zůstala ve společnosti jako bezúročná zápůjčka 2) U společníka B: zpětně vyplacená částka 500 000,- Kč dani z příjmů nepodléhá 3) U s.r.o.: společnost žádnou daň nesráží, neodvádí, neupravuje ani základ daně ve svém DPPO. Změnil by se pohled na „přidanění“ úroků z bezúročné zápůjčky poskytnuté společníkovi B, kdyby byl současně: a) Jednatelem (má příp. vliv na posouzení smlouva o výkonu funkce jednatele)? b) Zaměstnancem [§ 6 odst. 9 písm. v) ZDP]? c) Jednatelem i zaměstnancem (v odborných článcích se setkáváme s protichůdnými názory)?

Paní Nová vlastní byt a současně je společníkem své již funkční společnosti Nájem s.r.o. - byt nechá ocenit, znalcem, nemusí být soudní znalec, - byt jako nepeněžní vklad vloží mimo základní kapitál, ve výši odhadu, - byt bude předmětem pronájmu, odpisy lze nebo nelze uplatnit ( nejedná se darovaný majetek ) ? - lze oceněný a vložený vklad mimo základní kapitál postupně společníkovi z příjmů vyplácet ? Jedná se o příjem osvobozený ? nebo je vhodnější způsob - byt podle znaleckého posudku " koupit " na bezúročnou půjčku do majetku společnosti, - byt je v držení fyzické osoby dlouhodobě, splňuje časový test osvobozeného příjmu, oznámení FÚ o získání osvobozeného příjmu ve splátkách, - odepisovat do nákladů s.r.o. , proti příjmům z pronájmů, - z příjmů dle možností půjčku splácet společníkovi ? Opět jako příjem osvobozený.

Firma A (s. r. o.) poskytla nepeněžitý příplatek mimo základní kapitál své dceřinné společnosti. Příplatek má formu obchodního závodu, který byl znalcem oceněn na částku 10 mil. Kč. Hlavní hodnotu obchodního závodu je služba v podobě software vytvořeného vlastní činností, nebyl nikdy aktivován a nefiguruje v dlouhodobém hmotném majetku firmy na účtech 01x, protože nebyl určen k obchodování. Součástí jsou pak také pohledávky evidované na účtu 311 v hodnotě 500 000 Kč a účty časového rozlišení výnosy příštích období na účtu 384 v hodnotě 100 000 Kč. Jiné položky, které by byly zaevidovány v účetnictví, nejsou součástí obchodního závodu. 1. Jak zaúčtovat vklad obchodního závodu u poskytovatele a v jaké hodnotě? 2. Hraje roli při účtování znalecké ocenění? 3. Co bude nabývací cenou u vkladatele pro účely zákona o daních z příjmů dle § 24 odst. 7 ZDP? Znalecká cena 10 mil. Kč nebo účetní hodnota položek obchodního závodu 400 000 Kč (pohledávky 500 000 Kč - výnosy příštích období 100 000 Kč)?

Základní kapitál má povinně každá s. r. o., přičemž jde o nejstálejší účetní položku její rozvahy, bez ohledu na velikost firmy a obor činnosti. Po vytvoření vklady zakladatelů jej totiž obvykle nebývá nutné měnit, proč si tedy komplikovat již tak spletitý podnikatelský život. Nicméně někdy nastanou situace, kdy je vhodné či nutné základní kapitál snížit. Třeba když se společník dostane do potíží a nedokáže splatit svůj peněžitý vklad, k němuž se zavázal, nebo se takto firma hodlá bezbolestně zbavit zatěžující účetní ztráty, anebo společníci chtějí odčerpat peníze vázané v kapitálu do svých kapes, a proč taky ne, vždyť je to jejich obchodní korporace. V tomto stručném příspěvku se seznámíme s právními základy, účetní metodikou a daňovým řešením tohoto procesu.

Základní kapitál má povinně každá s. r. o., přičemž jde o nejstálejší účetní položku rozvahy, bez ohledu na velikost firmy a obor její činnosti. Po vytvoření vklady zakladatelů jej totiž obvykle není nutné měnit a proč si tedy komplikovat již tak spletitý podnikatelský život. Nicméně někdy nastanou situace, kdy je vhodné či nutné základní kapitál zvýšit. Například příchod nového společníka, vylepšení zdání stability a síly firmy, lepší pozice u veřejných zakázek, snazší přístup k úvěrům, daňový test tzv. nízké kapitalizace u zápůjček od spojených osob, majetkové přesuny v rámci holdingu bez nutnosti peněžních úhrad i mimo složité fúze a rozdělení atd. V tomto stručném příspěvku se seznámíme s právními základy, účetní metodikou a daňovým řešením tohoto procesu.

Důvodů, proč se společnosti s ručením omezeným („s. r. o.“) nedaří, může být řada, jak uvnitř, tak i vně firmy. Třeba špatný podnikatelský záměr, neschopné vedení, nesolventní nebo podvodní odběratelé, nekvalitní produkt, příliš schopná konkurence, neshody společníků, zpřísnění právní regulace, byrokratické komplikace atd. Pestrá je i paleta možných řešení potíží, ovšem jejich společným jmenovatelem bývá nedostatek peněz, které se zdráhá banka poskytnout, nebo je poskytuje za nevýhodných podmínek. Jindy zase firmy sice nemají naznačené potíže, ale chybí jim finance třeba na realizaci smělých projektů, na nový produkt, modernizaci, vstup na nové trhy. Nejde-li o značné částky, mohou vypomoci společníci firmy. A to asi nejčastěji, v pořadí klesající četnosti, formou bezúročné zápůjčky, úročené zápůjčky, peněžitého příplatku mimo základní kapitál a peněžitého vkladu do kapitálu. Jenže společník a jeho s. r. o. to nejsou dvě kapsy téhož kabátu, ale odlišné právní subjekty a věc má i svá daňová úskalí…

Podle zákona o daních z příjmů je základem daně podle § 36 odst. 2 písm. e) z vrácení emisního ážio, příplatku mimo základní kapitál. Půjčky byly poskytnuty od roku 2010 do roku 2013 a jsou účtovány na účtu 413-Příplatky mimo základní kapitál. Je možné vrátit tyto půjčky bez zdanění? Vlastník částečně vložil a částečně koupil podíl.

Poskytnutí příplatku mimo základní kapitál (užíván je i název příplatek do vlastního kapitálu) je v praxi používáno jako jedna z alternativ pro „převedení“ finančních prostředků členy obchodních korporací do svých obchodních společností. Samotné „poskytnutí“ však musí mít právní rámec, není možné prostředky jen převést z účtu na účet, je nutné tento peněžní tok doložit smluvním ujednáním. Člen obchodní korporace (společník s. r. o. či akcionář) může poskytnout své obchodní korporaci dar, bezúročnou (či úročenou) zápůjčku, úvěr či příplatek mimo základní kapitál. Mezi jednotlivými typy převodů je značný rozdíl, a to jak ve způsobu zaúčtování, tak i v daňových dopadech, v možnosti či povinnosti vrácení poskytnutých prostředků, možnosti či povinnosti úročení, a to na obou stranách, jak u poskytovatele, tak u příjemce. V tomto článku se soustředíme na jednu z oblíbených forem převodu peněz do vlastní společnosti a to na příplatky mimo základní kapitál. V případě poskytnutí příplatku mimo základní kapitál odpadají starosti s úročením či vznikem majetkového prospěchu, na druhou stranu vratitelnost takového příplatku není samozřejmostí a je vázána na řadu podmínek.

Společnost s ručením omezeným patří mezi kapitálové obchodní korporace, jejichž základní kapitál je tvořen vklady společníků. Základní kapitál představuje souhrn peněžitých a nepeněžitých vkladů všech společníků. Minimální výše základního kapitálu není stanovena, zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK “), však určuje minimální výši vkladu každého společníka na 1 Kč. Maximální výše základního kapitálu není ZOK limitována.