Řízení procesní (celní)

Popis úkonu Poplatek v Kč žádost o prodloužení lhůty o vyslovení neúčinnosti doručení nebo navrácení lhůty v předešlý stav 300 žádost o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, hlášení...

Příspěvek je zaměřen na shrnutí novinek, které přináší zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen „konsolidační balíček“), v oblasti aplikace spotřebních daní. Upozorňuje na změny v oblasti daňového zvýhodnění u minerálních olejů a především komentuje mediálně avizované zvýšení sazeb spotřební daně u lihu a tabákových výrobků, a to včetně nových, neharmonizovaných výrobků více či méně souvisejících s tabákovými výrobky.

Cílem tohoto příspěvku je poukázat na možný zvrat výkladu výroby míchaných alkoholických nápojů ve volném daňovém oběhu, tedy mimo prostory daňového skladu. Následující překvapující výklad přineslo Ministerstvo financí ústy Generálního ředitelství cel. Přitom soudy mají v této věci již 15 let jasno.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2023, čj. 4 Afs 102/2022-41

V polovině dubna roku 2023 rozhodoval Nejvyšší správní soud o daňovém zvýhodnění u dvou (či více) spolupracujících malých nezávislých pivovarů ve formě aplikace snížené sazby spotřební daně u piva podle § 85 zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „zákon o spotřebních daních “). Jednalo se o právní věc ve vztahu k letům 2017 a 2018. Vzhledem k tomu, že dotčená ustanovení nedoznala do dnešní doby podstatných změn, lze závěry Nejvyššího správního soudu aplikovat i na stávající podnikatelské záměry spolupracujících malých nezávislých pivovarů.

Celní řízení je základním prvkem, kterým komunikujeme s celní správou. Celní správa plní pro EU mnoho funkcí. Lze zmínit zejména berní (tj. výběr formy poplatku v podobě cla), ochranářskou (tj. prostřednictvím obchodně-politických opatření omezit, či dokonce zakázat obchod s vybranými zeměmi, a naopak prostřednictvím zvýhodněných cel podpořit preferované země) a třeba statistickou (tj. evidenci toho, co jde z EU ven, a co jde ze třetích zemí naopak do EU). Těch funkcí lze najít přirozeně ještě více, avšak výše uvedené mohou být těmi nejvíce viditelnými a lze konstatovat, že jejich významnost je poměrně zřejmá. Vyznáte se v nejdůležitějších pojmech?

Právní předpisy EU pro všechny členské státy sjednocují povinnosti pro ty, kdo vyváží i dováží zboží. Zatímco vývoz vně EU je oproštěn od fiskální zátěže v podobě uvalení cel, tak na dovoz do EU je ve vybraných celních režimech uvaleno dovozní clo a také vzniká povinnost uplatnit DPH z dovezeného zboží. Správné uplatnění celních předpisů při dovozu rozhodne o tom, zda jsou v odpovídající výši vyměřeny veškeré berní povinnosti. Znáte nejdůležitější pojmy a jejich aplikaci u vašich dovozů? Můžete se otestovat…

Je nutno proclít počítač v případě, že jej firma kupuje ve třetí zemi a zaměstnanec osobně přiveze? Počítač bude firemním majetkem.

Obchod se zbožím do či ze třetích zemí podléhá jednotné harmonizaci EU. Na jedné straně existuje vývoz osvobozený od DPH i cel, a na straně druhé dovoz, kdy EU vyměřuje dovozní clo a v návaznosti na navržený celní režim některé dovozní transakce podléhají i DPH z dovozu. Jinými slovy EU se výše uvedenými parametry, kterými upravuje vstup a výstup zboží do třetích zemí, snaží podpořit exportéry a naopak zatížit dovozce, kteří musí odvádět do rozpočtu daně a cla. Z toho důvodu máme zaveden Jednotný celní sazebník EU, který slouží primárně pro zařazení dováženého zboží do tzv. Kombinované nomenklatury EU a následně se při použití celních předpisů aplikuje příslušná celní sazba a vyměřuje se clo. Díky tomu získáme tzv. celní hodnotu zboží, která je základním stavebním kamenem pro stanovení DPH při dovozu, pakliže jde o navržený celní režim, se kterým je spojena povinnost přiznat daň.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2021, čj. 1 Afs 369/2020-54

V § 47 zákona č. 242/2016 Sb. , celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon “) jsou upraveny přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob v rámci celního řízení. Definice přestupku je pak vymezena v § 5 zákona č. 250/2016 Sb. , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích “). Zde je uvedeno, že „přestupek je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin“. V tomto článku se tedy krátce zastavíme u této problematiky z pohledu právní úpravy, která je obsažena v již zmíněném celním zákonu .

Následující příspěvek je zaměřen na dosavadní výklad pojmu „výroba“ vybraných výrobků pro potřeby aplikace zákona o spotřebních daních tak, jak jej reprodukují v dnešní době soudy, a má za cíl poukázat na to, že tento výklad popisuje něco, co již několik let neplatí. V dokončení příspěvku se bude autor dále zabývat novelizací zákona o spotřebních daních , kterou přinesl zejména zákon č. 217/2005 Sb. a který nově definoval význam pojmu „výroba“ pro účely zákona o spotřebních daních s účinností od 1. 7. 2005. Doplněn bude i přehled judikátů, které se opírají o výklad pojmu „výroba“ podle starého zákona o spotřebních daních , i když se souzená kauza vztahovala již ke zdaňovacím obdobím po 1. 7. 2005.

Tento článek je zaměřen na dosavadní výklad pojmu „výroba“ vybraných výrobků pro potřeby aplikace zákona o spotřebních daních tak, jak jej reprodukují v dnešní době soudy, a má za cíl poukázat na to, že tento výklad je lidově řečeno „mimo mísu“, chcete-li chybný, či popisuje něco, co již několik let neplatí. Je až absurdní, jak si soudy ulehčují práci a místo toho, aby danou problematiku zkoumaly v čase, přitom opisují bezhlavě to, co někdo vytvořil, a co je, vlastně bylo, poplatné zákonu, který již více jak patnáct let neplatí.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2020, čj. 2 Afs 133/2018-38

Cílem následujícího příspěvku je pokusit se jednoznačně dovodit závěr, zda český právní řád prostřednictvím zákona o spotřebních daních či jiného právního předpisu umožňuje přeprodej osvobozeného 1) lihu ve volném daňovém oběhu. Zdánlivě se jeví, že je přeprodej osvobozeného lihu od harmonizované spotřební daně zapovězen, ale není tomu tak. Správní praxe poukazuje na to, že je to možné, i když oporu v zákoně o spotřebních daních nenajdeme.

Testování vzorku obsaženého v jiné než v originálně zapečetěné nádobě proto skutečně nemůže být relevantním důkazem, neboť zde chybí jednoznačná a nezpochybnitelná identifikace vzorku a není vyloučena případná manipulace se vzorkem (jeho záměna, změna chemického složení, atp.).

Patříte mezi ty, kteří by rádi do tajů celního řízení pronikli, nebo ty, jež jsou nuceni s celními předpisy pracovat, a opakovaně vyjadřujete nevoli nad složitostí celní problematiky a roztříštěností příslušné právní úpravy? Chybí vám někdo, kdo by vám pomohl se v té změti unijních i národních předpisů zorientovat, někdo, kdo by vám podal pomocnou ruku či poskytl radu jak postupovat v celním řízení? Tak vězte, že se vám blýská na lepší časy. Právě pro vás je určen nový produkt od společnosti Wolters Kluwer – ASPI Navigátor Celní řízení, který srozumitelnou formou grafického zobrazení a propojení na aktuální předpisy a judikaturu vysvětluje jednotlivé základní postupy a pojmy související s celním řízením. Pro ty, jež nejsou zapřisáhlými odpůrci schémat a grafů, přichází pomocník k nezaplacení. Pomocník, který vás komplexně celní problematikou provede, ušetří vám čas při hledání příslušné právní úpravy včetně prováděcích předpisů, usnadní orientaci ve výkladu celních pojmů i institutů, stejně jako pomůže těm, kteří se ocitli v postavení účastníků v celním řízení.

Nový celní zákon a s ním související změny JUDr. Jiří Kroupa Dne 1. 5. 2016 vstoupilo v účinnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9....

Celní kontroly – zařazování zboží do kombinované nomenklatury (1. část) Ing. Lenka Sabelová, Maurice Ward & Co., s.r.o. V dnešním článku se zaměříme na další problematickou oblast související s...

V první části článku vztahujícímu se ke kontrolám správnosti deklarované celní hodnoty jsme si uvedli základní pravidla pro určení celní hodnoty při propuštění zboží do celního režimu volný oběh. U tohoto celního režimu je celní hodnota základem pro vyměření dovozních cel, a proto je ověřování jejího správného určení součástí i prováděných kontrol po propuštění zboží. Dosud jsme uváděli zejména náklady, které mají vstoupit do celní hodnoty zboží. Dnes si naopak uvedeme i náklady, které, pokud jsou odlišeny od ceny skutečně hrazené zahraničnímu prodávajícímu, do základu pro vyměření cla nevstupují. Zaměříme se i na judikaturu v oblasti celní hodnoty.