Smlouvy

Zaměstnanec neziskové organizace (sociální služby) má měsíční paušalní mzdu. Od června 2024 by pracoval pár dnů hodin měsíčně v další neziskové organizaci. Jak postupovat: pořád by byl zaměstnán v první neziskové organizaci a mzda by byla za celý měsíc? Organizace by refakturovala odpracované dny v měsíci druhé organizaci. Tyto služby by měly být ošetřené smlovou mezi organizacemi? Je to správný postup? 

Jak řešit daňově storno zálohy k vystavené faktuře, kterou zaplatil zákazník, jelikož odstoupil od smlouvy? Firma s.r.o. plátce DPH v ČR zákazníka upozornila na to, že s objednávkou daného zboží má spojené vícenáklady a v případě, že když odstoupí od smlouvy, tuto částku si ponechá na své vícenáklady. Můžeme tedy vyfakturovat vícenáklady spojené s objednávkou s DPH 21% a započíst k tomu danou zálohu? 

Schopnost vytvořit srozumitelný a přesvědčivý právní text je znakem řemeslné zručnosti konkrétního právníka. Danou problematiku považuji z hlediska prestiže našeho oboru za zcela zásadní. Historicky jsem se snažil sebe i své okolí motivovat ke zvyšování kvality právních textů, jelikož tento výsledný produkt je v záplavě pramenů, ze kterých zpravidla v konkrétní věci z větší časti vychází, tou základní hodnotou. V poslední době jsem zaznamenal poměrně dost odkazů na knihu1) Bryana A. Garnera, která byla v roce 2021 přeložena2) do češtiny, za což patří kolektivu autorů3) poděkování. Pro podrobné zkoumání doporučuji prolistovat i další odbornou literaturu, ale také se zamyslet zejména nad vlastními staršími texty. Z dosavadní vlastní praxe dávám k dispozici několik základních tipů či možností, jak k tvorbě právního textu přistupovat.

Odhlédne-li soud od tohoto následného zjištění, nelze než konstatovat, že uvedené objektivní okolnosti samy o sobě o žádném podvodném či neobezřetném jednání stěžovatelky nesvědčí. Nelze totiž považovat za a priori abnormální a vypovídající o neobezřetnosti daňového subjektu, pokud naváže spolupráci s určitým dodavatelem prostřednictvím jeho zaměstnance, kterého osobně zná na základě dřívější spolupráce a ve věci své zakázky pak nejedná přímo se statutárním orgánem dodavatele, nýbrž právě s tímto zaměstnancem pověřeným realizací daného projektu díky svým vlastním poznatkům o jeho zkušenostech v daném oboru a pracovních výkonech. Stejně tak používání virtuálních sídel je v obchodním styku známým jevem, který sám o sobě podezření budit nemusí, není-li spojen s dalšími indiciemi (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 6. 2017, č. j. 3 Afs 161/2016 - 51 ; ze dne 31. 7. 2018, č. j. 5 Afs 252/2017 - 31 ; či ze dne 16. 8. 2018, č. j. 9 Afs 216/2018 - 47 ). Správce daně přitom nijak neprověřoval tvrzení svědka J. P., že společnost X měla kanceláře na Kubánském náměstí v Praze; dle obsahu spisu bylo šetření provedeno pouze v místě registrovaného sídla. Je rovněž zcela běžné, že se smlouvy podepisují na různých místech, tj. zdaleka ne vždy v obchodních prostorech dodavatele. Nejvyšší správní soud naopak nepovažuje za běžnou obchodní praktiku, aby byl ověřován podpisový vzor statutárního zástupce dodavatele v obchodním rejstříku za situace, kdy obchodní spolupráce bez problémů probíhá, sjednané služby jsou poskytovány, a daňový subjekt tak nemá důvod k pochybnostem o fungování dodavatele. Nadto se podpisy na smlouvách a daňových dokladech neliší od podpisového vzoru založeného ve sbírce listin natolik zásadně, že by stěžovatelka nutně musela pojmout důvodné pochybnosti, že tyto nejsou pravé. Žalovaný neoznačil žádné skutečné indicie, na jejichž základě stěžovatelka měla mít racionální pochybnosti o výše popsaném fungování X již v době uskutečňování samotných obchodů s tímto dodavatelem. Jeho závěry tak nejsou dle názoru soudu dostatečně podloženy.

Pečovatelská služba je jednou z nejrozšířenějších terénních služeb v České republice především díky svému historickému vývoji. Jedním z nejčastějších poskytovatelů tohoto druhu sociální služby jsou města/obce (jejich organizační složky) nebo jimi zřízené organizace (většinou příspěvkové organizace; ale začínají se objevovat i další právní formy), a právě úhrada za poskytování sociální služby je jedním z důležitých zdrojů financování jejich samotného provozu.

Jsme firma, která spravuje majetek obci s rozšířenou působností. Je povinností zveřejnit smlouvu se zahraničním partnerem? Jedná se o vývoz dřeva do Rakouska a Německa.

Neúměrné zkrácení je zcela novým institutem občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. , jehož smyslem je chránit slabší stranu. Ustanovení § 1793 až § 1795 stanoví, že zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla, ani vědět nemusela a pro případ nabytí na komoditní burze, při obchodu s investičním nástrojem podle jiného zákona, v dražbě či způsobem postaveným veřejné dražbě naroveň, ani pro případ sázky nebo hry, anebo při narovnání nebo novaci, pokud byly poctivě učiněny.

V rámci smluvního vztahu je vždy rozhodující především vznik a ukončení tohoto vztahu. To platí pro všechny smluvní vztahy, ať jsou při koupi, zhotovení díla či například při smlouvách příkazních. V současné době již uplynul určitý čas od účinnosti (k 1.1.2014) občanského zákoníku . Právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z toho vzniklé, se přitom zásadně řídí i nadále dosavadními předpisy.1) Vztahy vzniklé od účinnosti občanského zákoníku pak zásadně podléhají jeho úpravě.

Dne 24.11.2015 byl Poslaneckou sněmovnou schválen zákon č. 340/2015 Sb. , o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv, zkráceně také zákon o registru smluv. Zákon o registru smluv nabyde účinnosti dne 1.7.2016. Tento zákon zakládá a upravuje registr smluv jako součást portálu veřejné správy a jeho hlavním cílem je snaha o omezení korupce skrze povinnost zveřejňovat v elektronické podobě smlouvy uzavírané písemnou formou, které se budou týkat nakládání s veřejným majetkem a s veřejnými prostředky, bude-li hodnota plnění přesahovat 50 000 Kč bez DPH právě ve veřejně přístupném registru smluv (dále jen „RS“), jehož správcem bude Ministerstvo vnitra ČR (dále jen „správce RS).

Ve slovníčku pojmů, které přinesl nový zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „NOZ “), jsme se dotkli již celé řady věcných i terminologických novinek. V dnešním díle bude prostor věnován pojmu závdavek a jeho odlišení od zálohy. Dále si objasníme princip kvitance. Všechny tři pojmy se týkají smluv a jejich uzavírání.

1)V posledních dílech slovníčku pojmů jsme se s tématem svěřenských fondů, správy cizího majetku a věcných břemen pohybovali v části třetí, absolutních majetkových právech, zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „NOZ “). Dnešní článek nás vrátí do čtvrté části zákoníku, tedy do relativních majetkových práv, konkrétně do práva smluvního. Řeč bude o některých nově pojmenovaných smluvních typech. O pachtu a výprose již bylo podrobně pojednáno v časopisu Účetnictví v praxi č. 4/2014 na str. 23. Předmětem tohoto textu budou pojmy společnost, odvážné smlouvy a zájezd.

1)V minulém díle slovníčku pojmů v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. - dále jen „NOZ“) jsme podrobně rozebírali nájem a pacht. Tento článek na předchozí text do jisté míry navazuje; jeho předmětem jsou zbylé smluvní typy, které NOZ souhrnně řadí do skupiny Přenechání věci k užití jinému (§ 2189 až 2400 NOZ ). Do této kategorie patří (kromě nájmu a pachtu) také výprosa, výpůjčka, licence, zápůjčka a úvěr. Z těchto smluvních typů lze za novinky považovat pojmy výprosa a zápůjčka. Výprosa je novinkou věcnou, zápůjčka pak novinkou spíše jen terminologickou.