Statutární orgán

Na jaký nákladový účet účtovat roční cestovní pojištění jednatele? Jednorázové účtujeme na 512. 

Pokud má odměňovaný člen statutárního orgánu zároveň dohodu o pracovní činnosti, posuzují se jednotlivé příjmy za účelem stanovení odvodů zvlášť? Tedy pokud má měsíčně příjem např. 1.700 Kč z DPČ a 3.000 Kč jako odměnu člena výboru, pak se nebude odvádět sociální pojištění z příjmů a zdravotní pojištění z DPČ?

Mám do základu výpočtu tvorby FKSP započítávat i položku odměny statutárních orgánů, kterou účtujeme na účet 521 (má samostatnou analytiku). 

Mám smlouvu o výkonu funkce člena správní rady, kde je ve smlouvě uveden článe: „Pojištění: Společnost je povinna sjednat a hradit příslušné pojišťovně pojištění kryjící případnou újmu, která členu správní rady vznikne úrazem či onemocněním, ke kterému dojde v souvislosti s výkonem funkce, nebo uhradí členu správní rady prokázané náklady takového pojištění, pokud je člen správní rady sjedná sám.“ Jediné pojištění, které mě v této souvislosti napadlo, je pojištění odpovědnosti, které se platí za zaměstnance KOOPERATIVĚ. Ale myslela jsem, že na jednatele a ostatní členy statutárních orgánů, vč. členu správních rady se pojištění odpovědnosti od KOOPERATIVY nevztahuje. O které jiné pojištění by se v případě člena správní rady mohlo jednat?

Dle smlouvy o výkonu funkce je statutárnímu orgánu (právnické osobě) vyplácena odměna. Při posuzování výše odměny je potřeba pracovat s transferovou cenou?

Členy představenstva jsou právnické osoby, které jsou při výkonu zastoupeny fyzickými osobami. Zajímal by mě režim odměny vyplácené členovi představenstva - právnické osobě. Máme vyplácet právnické osobě, nebo fyzické osobě, která ji při výkonu funkce člena představenstva zastupuje? Pokud právnické osobě, jakou formou by k výplatě mělo dojít – na základě vystavené faktury? Pokud máme vyplácet fyzické osobě, daní se v režimu závislé činnosti? 

Jak je to s výpočtem průměrného čistého měsíčního výdělku do tiskopisu na OSSZ - Oznámení o nástupu do zaměstnání při skončení zaměstnání u členů představenstva a dozorčí rady? Tito členové nepracují v žádném režimu pracovní doby. Proto nemají vypočten průměr pro náhrady. Naši zaměstnanci pracují v režimu 37,5 hod. týdně měsíční přepočet 163 hod. 1/ Jak postupovat u členů představenstva, kteří mají pravidelnou měsíční odměnu např. 100.000 Kč? Jedná se mi o výpočet průměru na náhrady a výpočtu průměrného čistého měsíčního výdělku do požadovaného tiskopisu. 2/ Jak postupovat u členů dozorčí rady, kdy je stanovena odměna roční např. 96.000 Kč nebo 72.000 Kč? Výplata se provádí dvakrát ročně – červen a listopad. Jak postupovat při výpočtu průměru na náhrady a poté čistého průměrného měsíčního výdělku? Člen může odstoupit například i v měsíci dubnu, kdy se počítá průměr z období leden, únor, březen a člen dozorčí rady nemá žádný příjem. Nebo odstupuje v měsíci, kdy je vyplacena poměrná část 48.000 Kč nebo 36.000 Kč a také nepracuje v žádném režimu. 

Ve společnosti platíme za člena statutárního orgánu pojistné z titulu odpovědnosti při výkonu funkce. Dle § 25 odst. 1 písm. d) je tento náklad pro společnost daňově neúčinný. Plyne z této výhody povinnost naší společnosti přidanit (nepeněžní plnění) statutárnímu orgánu tuto výhodu ke mzdě? V jaké výši, tzn. částka, kterou hradíme pojišťovací společnosti, je čistá částka a ke mzdě musím vycházet z hrubé částky? Platí se z této částky sociální a zdravotní pojištění? 

Zaměstnanec má hlavní pracovní poměr a souběžně bere statutární odměnu. Vadilo by při kontrole, že průměr na dovolenou se počítá i ze statutární odměny? Vše je řádně zdaněno.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 8. 2020, čj. 10 Afs 25/2019-27

Dne 13. 2. 2020 byla v částce 16 Sbírky zákonů publikována novela zákona o obchodních korporacích – zákon č. 33/2020 Sb. , kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích , dále také „ZOK “), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. , a další související zákony, s účinností od 1. 1. 2021. Z doprovodných změnových zákonů týkajících se účetnictví, uvedeme změny v zákonu č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZÚ “), a zákonu č. 304/2013 Sb. , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, v části týkající se zveřejňování účetní závěrky.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 12/2019 na s. 3. V následujícím textu pokračujeme v náležitostech stanov spolku a přinášíme Vám i vzor stanov spolku.

Máme společnost s ručením omezeným se sídlem v ČR s většinovým vlastníkem právnickou osobou z Nizozemí s obchodním podílem 95 % (A) a menšinovým vlastníkem fyzickou osobou s daňovým domicilem v ČR s obchodním podílem 5 % (B). V současné době je jediným jednatelem společník fyzická osoba (B), která vykonává funkci jednatele bez nároku na odměnu. Souběžně má tato fyzická osoba se společností uzavřený pracovní poměr na funkci výkonného ředitele. Záměrem většinového vlastníka je ustanovit další osobu do funkce jednatele, a to právnickou osobu se sídlem v Nizozemí (A). Jak bude zdaněna odměna za výkon funkce jednatele právnické osoby (A), které ustanovení kterého právního předpisu režim zdanění upravuje? Jaké ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění případně zdanění modifikuje a jak? Lze náklady, odměnu za výkon funkce jednatele právnické osoby (A), zahrnout do nákladů považovaných za náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů (tzv. daňově uznatelné)? Jak má být stanovena výše odměny za výkon funkce jednatele právnické osoby (A)? Existují limity? Vztahuje se na výkon funkce jednatele ustanovení o cenách sjednaných v běžných obchodních vztazích („cena obvyklá“)? Mezi právnickou osobou jednatele (A) a naší společností jde o spojené osoby. Pokud ano, jak tuto cenu stanovit? [Pozn.: jednatel fyzická osoba (B) nemá za výkon funkce jednatele žádnou odměnu]. Doplnění k jednateli a související daňové otázky: A) Fyzická osoba vystupující za právnickou osobu vykonávající funkci jednatele je rezidentem Nizozemí a práci bude vykonávat z Nizozemí. B) FO – rezident Nizozemí bude vykonávat činnost v tuzemsku, tj. v ČR a bude mít uzavřen pracovní poměr s jednatelem právnickou osobou (společníkem) se sídlem v Nizozemí.

Senátní tisk č. 157 (Senátu uplyne lhůta k projednání tohoto tisku dne 18. 12. 2019) odpovídá rozsáhlejší novele zákona o obchodních korporacích 1) (v Poslanecké sněmovně projednáváno v rámci Sněmovního tisku č. 207), která zasahuje mimo jiné i do institutu odstoupení z funkce (dále „Novela ZOK “).

Právnické osoby soukromého práva, které nejsou založeny za účelem podnikání, a jejichž právní život reguluje zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník “)1), se vyznačují organizační strukturou, tedy systémem statutárních, nejvyšších, kontrolních a dalších orgánů. Ty jsou v drtivé většině obsazovány fyzickými osobami. V praxi se již dlouhou dobu řeší otázka souběhu výkonu funkce v orgánech těchto právnických osob a pracovního poměru. Existuje nepřeberné množství případů, které byly v judikatuře řešeny, zejména v oblasti obchodních korporací. Nejvyšší soud se však již vyjádřil k této problematice i v případě, který se týkal neziskového sektoru.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 13. června 2019 ve věci C-420/18 IO (TVA – Activité de membre d’un conseil de surveillance)

Charakteristickým rysem každé právnické osoby, což platí i o spolku, je jeho organizační struktura, tedy systém orgánů, mezi které jsou rozděleny jednotlivé kompetence v oblasti jejího fungování (rozhodovací, kontrolní, rozhodčí atd.). V oblasti spolkového práva ponechává zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), ve stanovení vnitřní organizace, s ohledem na princip nezasahování státu do spolkové samosprávy, volnost spolku. Konstruuje pouze povinnou bipartici spolkových orgánů, kterým je statutární orgán a nejvyšší orgán. Oba orgány se zapisují do spolkového rejstříku. Jak se budou jmenovat, jak budou utvářeny, jaká bude jejich působnost, upraví stanovy.

Je nutné ve stanovách a spolkovém rejstříku uvést počet členů statutárního orgánu spolku?