Veřejně prospěšný poplatník

Spolek, veřejně prospěšný poplatník, má jen příjmy z členských příspěvků dle stanov. Všechny činnosti, které dělá, jsou pro členy, a hrazeny z členských příspěvků. FÚ chce rozdělení příjmů a výdajů dle činností, což vlastně nelze. Spolek podával každý rok DPPO, i když nemusel. Jak je to s daňovou kontrolou, pokud přiznání nepodá? Počítá se lhůta pro kontrolu?

Jako veřejně prospěšný poplatník konkrétně domov důchodců - příspěvková organizace, tj. poskytovatel sociálních služeb zapsaný v registru poskytovatelů sociálních služeb – řešíme dlouhodobě problém se správným způsobem zdanění přijatých příspěvků na péči. Příspěvek na péči (dále jen „příspěvek“) se poskytuje osobám, které jsou z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění pomoci, která může být poskytována prostřednictvím sociálních služeb nebo jiných forem pomoci při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. Příspěvek je poskytován na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách), a vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 505/2006 Sb.). Nárok na příspěvek má v § 4 odst. 1 zákona o sociálních službách osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb. V souladu s § 18a odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů u veřejně prospěšných poplatníků nejsou předmětem daně dotace, příspěvky, podpora nebo jiná plnění z veřejných rozpočtů. Jedná se o příjmy taxativně vymezené a hrazené z veřejných rozpočtů. Jelikož příjem v podobě příspěvku je příspěvek konkrétnímu uživateli služeb, který je pouze vyplácen přímo poskytovali služeb Úřadem práce, jedná se, podle našeho názoru, o příjem za služby pro uživatele a tím se jedná pouze o náhradu za poskytnuté služby hrazené z jiných zdrojů, jedná se o platbu uživatele jiným způsobem. Je naše úvaha správná, že tento příspěvek nelze zařadit do příjmů, které nejsou předmětem daně dle § 18a odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Jedná se o příjem, který nebude předmětem daně pouze za podmínky, že výdaje vynaložené podle zákona budou vyšší než tento příjem (§ 18a odst.1 písm. a zákona o daních příjmů). O tomto příjmu se účtuje jako o službě, a to na účet 602. Nebo lze ze zákona dovodit, jelikož § 18a odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů není vázán na jiný předpis a Úřad práce zasílá domovu důchodců plnění z veřejného rozpočtu, že příspěvek na péči není předmětem daně a není podstatné, že se jedná o úhradu za uživatele sociální služby. Postupujeme správně, když daný příspěvek pohlížíme optikou § 18a odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů?

Automobil ve vlastnictví spolku (sportovního oddílu), není využíván pro soukromé účely. Spolek není plátce DPH. Pokud spolek podává DPFO a využije v něm paušálu na dopravu, nemusí vést knihu jízd? Jaké výdaje použití paušálu na dopravu vylučuje z nákladů - je to takto správně: PHM, parkovné - vyloučím odpisy, opravy, údržba - nechám v nákladech? Jaká je archivační doba knihy jízd?

Má veřejná výzkumná instituce povinnost zapsat majitele do evidence skutečných majitelů ?

V následujícím příspěvku bychom upozornili na některé čerstvé judikáty, které se mohou týkat neziskového sektoru. Nejdříve bychom se zaměřili na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie a následně potom na některá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR.

Soukromá školská právnická osoba, neplátce DPH, pořádá v průběhu roku akce pro děti, např. adaptační pobyt na začátku školního roku. Součástí akce je i přespání dětí ve škole. V průběhu této akce si děti připravují společně stravu (večeři, snídani) - suroviny jsou zakoupené školou, škola hradila dětem např. i zmrzlinu. Jsou tyto náklady daňově uznatelné? Rodiče hradí měsíční školné.

Spolek účtující podle vyhlášky 504 pro neziskové subjekty udělal na pronajaté nemovitosti opravy (náklady) a technické zhodnocení na této budově. Část budovy podnajímá dalšímu neziskovému subjektu. Do stanovení částky nájmu by chtěl promítnout náklady na opravy a technické zhodnocení. Stanoví tedy cenu nájmu takovou, která poměrně pokryje náklady. Pokud by se jednalo o s.r.o. tak má výnosy z pronájmu, náklady na opravy, odpis - v prvním roce ztráta, protože náklady na opravy přesáhnou výnosy. Ztrátu si pak bude moct odečíst podle § 34 v následujících 5 letech. U VPP s úzkým základem daně mám výnosy z pronájmu, náklady na opravu, odpis - ztráta v prvním roce. Ale v následujících letech budu mít zisk a podle § 34 odst. 5 nemohu uplatnit ztrátu v následujících letech. a protože jsem VPP s úzkým ZD zdaňuju nájem vždy. Není možnost se z toho dostat tím, že by se časově rozlišily náklady na opravy podle promínutí do výnosů dle doby nájmu? 

Škola (příspěvková organizace města) zřídila kdysi spolek, resp. ho zřídili lidé, kteří chtěli dělat akce pro děti a to mimo školu. Nyní dostala tato organizace přidělenou datovou schránku. Jaké jsou povinnosti tohoto spolku? Jakým způsobem se ujmout "vedení spolku" neb již jeden člověk - předseda nežije a ostatní dva se tomu již věnovat nechtějí. Jakým způsobem je možné stanovit "nové vedení", resp. kolik musí či nemusí mít členů? Musí vést spolek účetnictví nebo postačí evidence příjmů a výdajů? Spolek byl zřízen kdysi pro účely konání akcí pro děti - dětský karneval, dětský den, tj. eviduje nějaké příjmy a výdaje. Musí spolek podávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob? Kam se případně (na jakou instituci) musí hlásit změny vedení, dávat na kontrolu doklady (účetnictví) atd.? Děkuji za odpověď, jak postupovat ve věci vedení spolku a z toho vyplývajících povinností - účetních a daňových.

Dotaz se týká výkladu ZDP § 18a odst. 1 písm. a). Počítají se do příjmů z hlavní činnosti i osvobozené příjmy jako členské příspěvky dle statusu spolku nebo dary na činnost spolku? A dále zda se do nákladů na tuto hlavní činnost počítají kromě daňově uznatelných nákladů i daňově neuznatelné náklady (reprezentace či náklady na osvobozené příjmy jako příspěvky, dary apod.)? A ještě doplňující dotaz, jak se zaokrouhluje v této části přiznání k dani z příjmu právnických osob?

Do skupiny veřejně prospěšných poplatníků patří široká škála různých organizací, které v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem a stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonávají činnost, která není podnikáním. Jejich výčet není taxativně vymezen, podstatné je naplnění výše uvedených znaků.

Obecně prospěšná společnost (dále jen „OPS“) má v úmyslu zaměstnat na dohodu o pracovní činnosti pracovníka pro konkrétní projekt. Měsíční hrubá odměna by měla být 2 900 Kč měsíčně, bude z ní tedy odvedena srážková daň. Projekt končí za tři měsíce. Musí se OPS na finančním úřadu registrovat jako plátce srážkové daně (před zahájením projektu?) a po skončení projektu tuto registraci zrušit? Pokud by OPS v budoucnosti realizovala další projekt, musí se opět registrovat jako plátce srážkové daně?

Prosím o konzultaci postupu účto­vání. Jsme církevní organizace. V rám­ci rozdělení zisku, tj. po účetní závěrce tvoříme fondy z vlastních zdrojů: 1. Fond ze zisku – MD 931/D 911x. 2. FRIM (Fond reprodukce investičního majetku) – ve výši odpisů (účet 551x) sníženého případně o část, která připadá na pořízení majetku z darů či dotací tzv. „rozpuštění do provozu“ (účet 649x), účetní zápis MD 901x/D 911x. Fondy jsou kryty peněžními prostředky. Dle toku položek v hlavní činnosti již v momentě tvoření fondů je zřejmé i splnění Uplatnění případného odpočtu podle § 20 odst. 7 ZDP . Postup: 3. Čerpání fondu při pořízení investičního majetku – účetní zápis MD 911x/D 901x. Neovlivňuje základ daně z příjmů. 4. Čerpání fondů na opravy a údržbu majetku vynaložených nákladů zaúčtovaných na účtu 5x – účetní zápis MD 911x/D 64x. Ovlivňuje základ daně z příjmu. Jedná se o čistý zisk již zdaněný o daň z příjmů, a proto částku v daňovém přiznání vyloučím dle § 23 odst. 4 písm. d) ZDP .

Publikovali jsme nejnovější články především pro neziskový sektor, v nichž upozorníme na důležité skutečnosti související s podáním daňového přiznání k DPPO u veřejně prospěšných poplatníků, dále se podíváme na přehled změn pro obce a kraje v souvislosti s novelou rozpočtové skladby.

Mnozí z nás se zamýšlejí nad otázkou, jak naložit se svým majetkem, jak to zařídit, aby byl pracně nabytý majetek více chráněn a plody z majetku mohly připadnout v budoucnosti přesně té osobě a v té míře, kterou my sami zvolíme. Jednou z možností je založení svěřeneckého fondu.

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob bude za rok 2019 podáváno v souladu s § 136 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), do 1. 4. 2020 nebo do 1. 7. 2020. Prodloužená lhůta platí v případě, že se jedná o poplatníka, který má povinnost na základě zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo jehož přiznání zpracovává a podává daňový poradce nebo advokát. Podmínkou ovšem je, že příslušná plná moc k zastupování daňovým poradcem je podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty, tedy do 1. 4. 2020.

V následujícím příspěvku bych chtěl navázat na jeden z předchozích příspěvků uveřejněný v časopisu UNES č. 6/2019 na s. 3 a ještě jednou se blíže věnovat problematice příjmů osvobozených od daně z příjmů ve vztahu k zaměstnancům, tedy poplatníkům s příjmy podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zaměřili bychom se na osvobozené příjmy, na které se v předchozím příspěvku nedostalo.

Veřejně prospěšný poplatník (o. p. s.) obdržel dar určený na správu společnosti. Společnost provozuje pouze hlavní (veřejně prospěšnou) činnost, doplňkovou činnost neprovádí. Je v tomto případě dar na správu osvobozen od daně z příjmů?

V následujícím příspěvku bych se chtěl blíže věnovat problematice příjmů osvobozených od daně z příjmů, a to ve vztahu k zaměstnancům, tedy poplatníkům s příjmy podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Vzhledem k zaměření tohoto periodika bychom se soustředili zejména na příjmy, které se častěji vyskytují u zaměstnavatelů, kteří jsou veřejně prospěšnými poplatníky.

Právní úprava sestavování účetní závěrky u veřejně prospěšných poplatníků (např. spolků, ústavů, obecně prospěšných společností) se za poslední období výrazněji nezměnila. Lze tedy postupovat podle obvyklých postupů a zvyklostí těchto právnických osob realizovaných v minulých letech. Tento příspěvek má pomoci zopakovat jednotlivé fáze a činnosti a připomenout některé souvislosti.

V následujícím příspěvku bych se chtěl zaměřit na právní a daňové aspekty darů v případě příspěvkových organizací jako veřejně prospěšných poplatníků. Dary jsou nepochybně v řadě případů významným finančním zdrojem těchto subjektů, a tak je nutné právní a daňové souvislosti v praxi poměrně často řešit.