Zdaňovací období

Společnost s r. o., plátce DPH, nyní obdržel ODD z 04/2024 - jedná se o zpětný bonus za období 04/2023 - 03/2024 - částka bez DPH 12 000 Kč - nevýznamná. Přesnou částku za rok 2023 a 2024 nelze jednoznačně stanovit. Lze tedy tento doklad vložit celý do roku 2024?

V měsíci květnu jsme vystavili opravný daňový doklad s DUZP 31. 5. 2023. Doklad byl vystaven neplátci DPH. Nyní jsem ale zjistila, že se mi ODD nepromítl do daňového přiznání k DPH. Je možné tento ODD zahrnout do přiznání k DPH za měsíc září, vzhledem k tomu, že se v podstatě jedná o vrácení DPH?

Společnost registrovaná v OSS přijala zálohu na zboží 30. 6. 2023, k zaslání zboží došlo 3. 7. 2023. Jaký je správný postup? Zahrnout přijatou zálohu do přiznání za období II.Q 2023, nebo přiznat daň až při dodání zboží v přiznání za III.Q 2023?

Podala jsem přiznání k DPH za měsíc duben v termínu a včera se ke mně dostaly 2 doklady ještě do dubna. Jeden je faktura přijatá a jeden je opravný daňový doklad. Oba jsou na stejnou částku, takže ve výsledku je to nula, nevychází žádné navýšení daňové povinnosti. Mám podat dodatečné daňové přiznání k DPH, nebo ne? Hlásí mi to závažnou chybu, že se nezměnila daňová povinnost, ale pokud tedy dodatečné nepodám, mám oba doklady zaúčtovat do května? I když opravný doklad, patří do dubna? 

Dodáváme zboží do jiného členského státu koncovému zákazníkovi neplátci DPH prostřednictvím zásilkové služby (e-shop). Zaregistrovali jsme se do režimu OSS. Místo plnění je podle mě dle § 8 odst. 1 zákona o DPH, tedy patří do vykazování přiznání k DPH na ř. 24. Přiznání OSS je kvartální. Kdy uvádíme tato plnění do ř. 24 - měsíčně nebo kvartálně?

Dostala jsem na stůl fakturu ze země EU za služby od osoby registrované v jiném členském státě. Je tam přenesená DPH. Faktura splňuje všechny náležitosti. Faktura je vystavená v březnu. Co se týká samovyměření odpočtu (DPH na vstupu), mohu dát do výkazu DPH za duben (březen je již uzavřený a přiznání k DPH odeslaná)? Ale můžu tak stejně dát do dubna samovyměřenou DPH na výstupu? Nebo musím kvůli tomu udělat dodatečné DPH za březen a uvést tam samovyměření na výstupu DPH?

V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení zdaňovacího období pro účely DPH. Návazně jsou s využitím příkladů vysvětleny podmínky, za nichž je plátce oprávněn nebo povinen délku zdaňovacího období změnit. Případná změna zdaňovacího období se přitom provádí obecně od 1. 1. příslušného kalendářního roku, a to s některými výjimkami, jak je vysvětleno v dalším textu.

Společnost s. r. o., čtvrtletní plátce za 4.Q v přiznání uvedla, že chce nadále zůstat čtvrtletním plátcem, teď by to pan jednatel chtěl změnit od ledna na měsíčního, je to ještě možné, když termín pro podání přiznání za leden ještě neproběhlo? Pokud to možné je jak to provést. 

Obrat a kontrolní hlášení – hlavní změny v DPH od 1. 1. 2023 Ing. Petr Vondraš, daňový poradce BDO Czech Republic Shrnutí - Obrat pro registraci osob povinných k...

Rok 2023 bude rokem nové daně – daně z neočekávaných zisků. Novela zákona o daních z příjmů, která tuto daň zavedla, byla přijata v rámci poslaneckého pozměňovacího návrhu – byť připraveném Ministerstvem financí – v rekordním čase. Novela, zejména z důvodu nové konstrukce definice poplatníků, přináší několik výkladových problémů a může v některých případech směřovat i na subjekty, které neočekávané zisky „neutrpěly“, nebo cílit na zdanění příjmů z jiných činností než těch, na které úprava míří. Interpretace zákonných ustanovení s ohledem na jejich zamýšlený účel tak bude muset být zásadním východiskem pro řešení sporných situací, které nelze v následujících třech letech vyloučit. Nad základními problémy nové úpravy se také zamýšlí následující text.

Hlavním smyslem zvláštního režimu jednoho správního místa je usnadnit plnění daňových povinností poskytovatelům vybraných plnění. Od 1. 7. 2021 nabyly účinnosti změny směrnice Rady 2006/112/ES , o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) a navazujícího nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“), kterým se zavádějí nová pravidla pro uplatňování DPH v oblasti elektronického obchodování. Tato nová pravidla se promítají do právního řádu novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), a navazující novelou celního zákona , které měly nabýt účinnosti také od 1. 7. 2021, ale při jejich projednávání a schvalování došlo k časovému posunu účinnosti až od následujícího dne po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Touto novelou se ve vazbě na výše uvedené předpisy EU upravují zejména pravidla pro prodej zboží na dálku a při obchodech se zbožím za použití elektronického rozhraní a také pro dovoz zboží nízké hodnoty. Zároveň se rozšiřuje využití zvláštního režimu jednoho správního místa, které bývá označováno také jako One-Stop-Shop (OSS). Podle informace k novele zákona o DPH v oblasti elektronického obchodování (e-commerce) s plánovanou účinností od 1. 7. 2021, která byla zveřejněna GFŘ 21. 6. 2021 na webových stránkách Finanční správy ČR, mohly daňové subjekty již od 1. 7. 2021 při aplikaci zvláštního režimu jednoho správního místa postupovat podle novelizovaných pravidel, a to na základě přímého účinku směrnice o DPH až do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti této novely zákona o DPH . V tomto období bylo možno podle GFŘ také postupovat podle dosud účinného zákona o DPH . V článku jsou nejprve shrnuta nově platná obecná pravidla pro zvláštní režim jednoho správního místa a návazně jsou vymezena vybraná plnění, u nichž je možné od 1. 7. 2021 tento zvláštní režim využívat. Návazně jsou stručně shrnuty podmínky pro registraci do tohoto zvláštního režimu a pravidla pro podávání daňových přiznání. V dalších částech je s využitím příkladů vysvětlena praktická aplikace zvláštního režimu jednoho správního místa, a to v případě režimu mimo Evropskou unii, režimu Evropské unie a nového dovozního režimu.

Dne 28. 2. byl spuštěn nový portál Finanční správy ČR – MOJE daně, který přináší nové funkce pro daňové subjekty. Portál MOJE daně je dostupný na internetové adrese www.mojedane.cz. V tomto článku se zaměříme hlavně na novinky, které se týkají daně z nemovitých věcí a mohou usnadnit podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí.

Řádné daňové tvrzení je podle § 135 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “ nebo „DŘ “), povinen podat každý daňový subjekt, kterému to ukládá zákon nebo který je k tomu vyzván správcem daně. Podle § 38m odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o daních z příjmů “ nebo „ZDP “), je poplatník povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob.

S blížícím se koncem roku, který zároveň znamená pro většinu daňových subjektů i konec zdaňovacího období, bude nutné vyřešit spoustu otázek, které souvisí s dopadem pandemie onemocnění covid-19. Jednou z těchto otázek je, zda mají daňové subjekty správně nastaveny převodní ceny a zda je tak jejich základ daně stanoven dle požadavků § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů.

Řádné daňové tvrzení je podle § 135 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “ či „DŘ “) povinen podat každý daňový subjekt, kterému to ukládá zákon nebo který je k tomu vyzván správcem daně. Podle § 38m odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o daních z příjmů “ nebo „ZDP “) je poplatník povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob.

I ti, kdo zpracovávají daňové přiznání k DPH během roku rutinně, by se měli nad daňovým přiznáním za prosinec nebo čtvrté čtvrtletí zamyslet. Minimálně nad tím, jaké zdaňovací období budou mít v novém kalendářním roce a zda se jich netýká změna odpočtu vyvolaná vypořádacím koeficientem.

Zdaňovací období pro účely DPH je důležité z hlediska frekvence podávání daňového přiznání a dalších výkazů pro účely DPH. Nesprávně určené zdaňovací období by pak vedlo k pokutám za pozdní podání daňového tvrzení a za pozdní úhradu daňové povinnosti, případně i k dalším negativním důsledkům. Tento článek obsahuje příslušná pravidla pro zdaňovací období, která jsou blíže vysvětlena na praktických příkladech.

Společnost s ručením omezeným využila v prosinci práce brigádníků na dohody o provedení práce (dále jen „DOPP“) podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů . Podle § 38d zákona o daních z příjmů je srážku povinen provést plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Chtěli jsme se zeptat, jak vyložit termín „připsání úhrady ve prospěch poplatníka“, zda se jedná o okamžik, kdy účtujeme o závazku z titulu těchto dohod, nebo máme daň srazit až při výplatě. Daň by se pak u DOPP za 12/2018 srazila v lednu a uhradit by se měla v únoru. Poplatník bude vykazovat příjem v roce 2018 dle výkonu DOPP. Pokud jsme daň zaplatili v 01/2019, je oprávněn si sraženou daň započítat na svém daňovém přiznání za rok 2018? Pokud bychom daň zaplatili až v 02/2019, i v tomto případě bychom mohli vystavit poplatníkovi potvrzení a uvést tam daň odvedenou v 02/2019?

Od 1. 4. 2019 je účinná novela zákona o DPH č. 80/2019 Sb. , připravovaná již k 1. 1. letošního roku. V minulém vydání časopisu (Účetnictví v praxi č. 5/2019 na straně 4) jsme prošli první část novely, od drobných změn týkajících se daňových subjektů, přes podstatnou změnu v podobě poukazů, až po změny, které se týkají osvobozených plnění bez nároku na odpočet. Ve druhé části probereme mimo jiné i významné změny, které se týkají úprav odpočtu daně a správy daně.

Institut nespolehlivého plátce daně z přidané hodnoty byl zaveden do DPH legislativy s účinností od 1. 1. 2013 jakožto jeden z nástrojů boje proti daňovým podvodům na DPH. Za existence této úpravy je několik tisíc plátců DPH prohlášeno za nespolehlivé. Tento registr by měl být hlídán ostatními plátci DPH, protože jinak se vystavují riziku ručení za neodvedenou DPH, což prakticky znamená úhradu DPH za jiný subjekt.