Důvodová zpráva k zákonu č. 462/2023 Sb., změna některých zákonů v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří

Dlouhodobý investiční produkt: V dnešní době ČR daňově podporuje investice do životního pojištění nebo do penzijních fondů (účastnických nebo transformovaných), což znevýhodňuje jiné produkty k vytváření úspor na stáří (zejména produkty investičního typu). K narovnání podmínek v oblasti daní je vhodné přijmout i odpovídající produktovou regulaci, která zajistí splnění alespoň minimálních náležitostí a dohled ČNB, případně působnost finančního pro řešení spotřebitelských sporů.

Alternativní účastnický fond: Penzijní fondy (tj. účastnické a transformované fondy) mají v současné době velmi limitovanou investiční strategii, která kopíruje téměř doslovně regulaci standardních fondů (UCITS fondů) harmonizovaných právem EU, které se vyznačují mimo jiné tím, že permanentně nabízí zpětný odkup svým investorům, a proto musí investovat jen do vysoce likvidních aktiv (typicky kótovaných akcií a dluhopisů). Navíc je zavedena limitace maximální výše úplaty penzijní společnosti, která je navíc konstruována jako (tj. nelze žádné náklady účtovat přímo fondu) a také povinnost při investicích do jiného investičního fondu snížit tuto úplatu o úplatu zaplacenou obhospodařovateli tohoto fondu. To vede mimo jiné k tomu, že české penzijní fondy neinvestují do aktiv, která jsou pro penzijní fondy ve vyspělých ekonomikách běžné, zejména do tzv. fondů (fondy investující s investičním horizontem 10 let do velkých nekótovaných společností) a do infrastrukturních projektů.

Vyšší mobilita účastníků v transformovaných fondech: V dnešní době zůstává většina účastníků v transformovaných fondech, které jsou sice uzavřeny vstupu nových účastníků, ale stávající účastníci do nich i nadále pravidelně přispívají, přičemž transformované fondy kvůli garanci černé nuly (žádný rok nesmí skončit ve ztrátě, jinak penzijní společnost musí ztrátu uhradit ze svého majetku) investují velmi konzervativně a ve většině případů nejsou schopny pokrýt inflaci, což v dlouhodobém horizontu vede k devalvaci vložených prostředků. Kromě toho kvůli velmi konzervativní strategii (vynucené fakticky garancí) investují jen do státních dluhopisů a bankovních vkladů a nepřispívají tak k rozvoji kapitálového trhu v ČR (a přitom současně představují výrazný a nezanedbatelný podíl na úsporách českých občanů na stáří). Ačkoli jsou transformované fondy uzavřeny vstupu nových účastníků, stávající účastníci nemají žádnou motivaci, aby své prostředky převedly do účastnických fondů, které sice nenabízí garanci (a jsou také více rizikové), ale mohou nabídnout potenciálně zajímavější výnosy, které v dlouhodobém horizontu snadno pokryjí inflaci a mohou nabídnout i výnos nad inflaci (dle dynamičnosti zvolené investiční strategie účastníkem). Jako důvod, proč účastníci nepřecházejí z transformovaných fondů do účastnických, je mnohdy uváděno to, že nechtějí přijít o své nároky z transformovaného fondu (např. tzv. výsluhová penze), kdy současný zákon neumožňuje být účastníkem transformovaného fondu, pokud je daná osoba současně účastníkem účastnického fondu.

Výše státního příspěvku v penzijních fondech: Poskytování státního příspěvku v penzijních fondech je dnes vázáno na příspěvek účastníka, přičemž minimální výše příspěvku účastníka je 300 Kč měsíčně a maximální výše tohoto příspěvku, nad kterou se státní příspěvek již dále nezvyšuje, činí 1 000 Kč měsíčně. Navrhuje se zvýšit spodní hranici ze současných 300 Kč na 500 Kč měsíčně a horní hranici příspěvku ze současných 1 000 Kč na 1 700 Kč měsíčně. Tím má být jednak zohledněn obecný růst mezd, k němuž došlo od posledního nastavení v roce 2013, a jednak mají být účastníci motivováni k vyšším příspěvkům. Zároveň se navrhuje nastavit výši státního příspěvku jako lineární ve výši 20% příspěvku účastníka. Cílem je, aby navržená změna byla z hlediska dopadů na státní rozpočet pokud možno neutrální. Dále se s ohledem na skutečnost, že doplňkové penzijní spoření (resp. penzijní připojištění) nemá za cíl sloužit jako krátkodobý či střednědobý produkt s podporou státu, nýbrž jako prostředek k dlouhodobému odkládání spotřeby za účelem výplaty prostředků v období důchodového věku ke zmírnění případného propadu finančních příjmů, který se s odchodem do důchodu může pojit, upravuje, že státní příspěvek nebudou dostávat osoby, jimž byl přiznán starobní důchod.

Podpora využívání XML formátu exekutory: Exekutoři mají dnes povinnost využívat XML formát pouze při komunikaci s bankami. To působí neopodstatněnou nerovnost na trhu a vyšší náklady pro nebankovní finanční instituce při vyřizování žádostí exekutorů.

Podpora obchodování s korporátními dluhopisy: V současné době neobsahují emisní podmínky ani dluhopisy v zásadě žádné informace o emitentovi, a tak na jejich základě nelze posoudit schopnost emitenta tyto dluhopisy splatit. Přitom typicky prospekt obsahuje informace jak o emisi, tak o emitentovi, nicméně pro dluhopisů do 1 mil. € se prospekt nevyhotovuje. Ministerstvo financí publikovalo v lednu 2020 k veřejné konzultaci druhou verzi tzv. Scorecardu korporátních dluhopisů (s označením 2.0), který umožňuje investorům lépe posoudit riziko korporátních dluhopisů. Nicméně často je naráženo na problém, že emitent dluhopisů své finanční informace nezveřejňuje (typicky ve sbírce listin obchodního rejstříku), případně jsou zveřejněné informace zastaralé a nezohledňují plánovanou emisi dluhopisů. Také se navrhuje provést změny ve vztahu k insolvenci či vymáhání pohledávek s ohledem na podřízené dluhopisy, resp. podřízené pohledávky obecně.

V novele zákona o dluhopisech se navrhuje řešit situace, kdy mohou existovat výkladové potíže v souvislosti se správou jmění dítěte ze strany rodičů ve vztahu ke státním dluhopisům. Staví se na jisto, že správa majetku dítěte v souvislosti se státními dluhopisy spadá do běžné správy a není třeba přivolení soudu k tomu, aby rodič mohl dítěti nakoupit a spravovat státní dluhopisy, a to zejména z důvodu, že státní dluhopisy jsou vysoce bezpečnou formou spoření. Navrhuje se také upravit hlasování (obdobně jako v zákoně o obchodních korporacích) i pro schůzi vlastníků dluhopisů, což se ukazuje jako potřebné i kvůli pandemii COVID-19. Dále se navrhuje zpřesnění u podřízených dluhopisů, kdy se staví na jisto, za jakých okolností se projevuje jejich podřízenost. S ohledem na výkladové potíže se rovněž navrhuje upřesnit terminologii u sběrných dluhopisů.

V novele zákona o podnikání na kapitálovém trhu se nově místo účtu dlouhodobých investic a investičního penzijního účtu hovoří o dlouhodobém investičním produktu. K této terminologické změně se přistoupilo z toho důvodu, že dlouhodobý investiční produkt vyjadřuje skutečnost, že jeho hlavním cílem je zabezpečení na stáří a současně se vyhýbá potenciálně matoucím pojmům "penzijní" a "účet"; terminologie současně odpovídá nově zaváděné terminologii v daňové oblasti "daňově podporovaný produkt spoření na stáří". S ohledem na právní jistotu se navrhuje stanovit výslovně, že dlouhodobý investiční produkt může mít pouze jednoho poskytovatele, současně se ale nebrání outsourcingu, nicméně odpovědnost poskytovatele tím není dotčena. S ohledem na vzájemný soulad mezi zákony na finančním trhu se rovněž doplňuje zákaz diskriminace zaměstnanců při výběru produktu zabezpečení na stáří, obdobně podle úpravy pro životní pojištění a pro účastnické a transformované fondy.

V novele insolvenčního zákona se zpřehledňuje úprava informačních povinností soudu vůči ČNB v případě úkonů vůči některým osobám působícím na finančním trhu.

V novele zákona o doplňkovém penzijním spoření se navrhuje upravit spodní a horní hranici měsíčního příspěvku účastníka nutného pro vznik nároku na státní příspěvek. Tím má být jednak zohledněn obecný růst mezd, k němuž došlo od posledního nastavení v roce 2013, a jednak mají být účastníci motivováni k vyšším příspěvkům. Zároveň se navrhuje nastavit výši státního příspěvku jako lineární ve výši 20% příspěvku účastníka.

V novele zákona o spotřebitelském úvěru se s cílem posílení vyváženosti úpravy předčasného splacení spotřebitelského úvěru na bydlení navrhuje stanovit způsob určení výše účelně vynaložených nákladů vzniklých poskytovateli v souvislosti s tímto předčasným splacením.

Do návrhu zákona není zařazena novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech a na ni navazující novela zákona o správních poplatcích. Bere se v úvahu jednak skutečnost, že změny původně navržené v zákoně o investičních společnostech a investičních fondech byly v podstatě technické povahy, přičemž s ostatním obsahem návrhu zákona přímo nesouvisejí, a dále skutečnost, že oblast fondového investování bude třeba v budoucnosti tak jako tak podrobit důkladnější revizi, což si v brzké době vyžádá další novelu uvedeného zákona. Dvě poměrně komplexní novely téhož zákona, které by následovaly v krátké době po sobě, nejsou z hlediska stability právního řádu žádoucí, a proto je vhodnější vyčkat a provést všechny potřebné změny v zákoně o investičních společnostech a investičních fondech týmž návrhem zákona.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen ""), ve kterém se navrhuje spojení stávajících limitů pro produkty spoření na stáří a rozšíření možnosti jejich aplikace i na nově zaváděný dlouhodobý investiční produkt.

Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém se v návaznosti na novou právní úpravu určení výše účelně vynaložených nákladů vzniklých poskytovateli v souvislosti s předčasným splacením spotřebitelského úvěru na bydlení výslovně stanoví, že uveřejňování průměrů zápůjčních úrokových sazeb pro účely stanovení výše těchto nákladů není porušením ochrany důvěrnosti statistických dat.

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen ""), a to zejména s ohledem na změny prováděné v zákoně o doplňkovém penzijním spoření v zájmu zachování rovných podmínek pro transformované fondy a pro účastnické fondy.

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen ""), kde se navrhuje rozšířit působnost vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o využívání formátu XML exekutory na všechny finanční instituce (uvedené v § 33 odst. 4 EŘ), které mají povinnost poskytnout exekutorovi zdarma součinnost. Dnes se povinné využití tohoto formátu vztahuje jen na informace vyžadované od bank (peněžních ústavů).

Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, kde se navrhuje rozšířit působnost finančního i na spory mezi spotřebitelem a poskytovatelem dlouhodobého investičního produktu.

Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen ""), kde se řeší situace, že emisní podmínky obsahují jen informace o emisi dluhopisů a neobsahují informace o emitentovi. Přitom informace o emitentovi jsou podstatné, aby mohl investor vyhodnotit rizikovost dluhopisů a schopnost emitenta dostát svým závazkům. Inspirace ohledně požadovaných údajů je čerpána zejména z dokumentu Scorecard korporátních dluhopisů 2.0, který byl uveřejněn k veřejné konzultaci na webových stránkách Ministerstva financí. Dále se navrhuje provést řadu změn, které vyplynuly z veřejných konzultací a potřeb praxe. Jde například o změny odstraňující nadbytečnou duplicitu emisních podmínek a prospektu, revize nutnosti schůze vlastníků schvalovat nevýznamné změny emisních podmínek, zrušení povinnost publikovat emisní podmínky státních dluhopisů ve Sbírce zákonů, úprava podřízených dluhopisů respektující možnost vytvořit více stupňů podřízenosti (zpravidla se rozlišují minimálně tři - seniorní, juniorní a mezaninová) a úprava práva na předčasné splacení pro některé dluhopisy harmonizované právem EU.

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen ""), kde se zejména upravují základní náležitosti dlouhodobého investičního produktu, například se reguluje, jaký majetek může být v rámci tohoto produktu evidován.

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, kde se řeší otázka podřízených dluhopisů vydaných podle zahraničního práva. Dále se zpřehledňuje úprava informačních povinností soudu vůči ČNB v případě úkonů vůči některým osobám působícím na finančním trhu.

Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen ""), kde se navrhuje zavést nový typ účastnického fondu, tzv. alternativní účastnický fond, u něhož nebude tak přísná regulace poplatků a investiční strategie (např. zákon těmto fondům umožní investovat do tzv. alternativních aktiv). Cílem je zvýšit efektivitu III. penzijního pilíře. Také se navrhuje, aby byla možná současná účast v transformovaném i účastnickém fondu za účelem umožnit účastníkům snazší přestup do účastnických fondů, aniž by museli rušit svoji účast v transformovaném fondu. Rovněž se upravují některé otázky týkající se výplaty dávek z III. penzijního pilíře, které vyplynuly z aplikační praxe. Mění se i minimální a maximální výše příspěvku účastníka nutného k výplatě státního příspěvku tak, že spodní hranice se posouvá ze současných 300 Kč na 500 Kč měsíčně a horní hranice se posouvá ze současných 1 000 Kč na 1 700 Kč měsíčně. Zároveň se stanoví výše státního příspěvku jako lineární ve výši 20% příspěvku účastníka.

Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen ), kde se s cílem posílení vyváženosti úpravy předčasného splacení spotřebitelského úvěru na bydlení navrhuje stanovit způsob určení výše účelně vynaložených nákladů vzniklých poskytovateli v souvislosti s tímto předčasným splacením.