Zcela nedávno jsem na stránkách tohoto časopisu publikoval krátké pojednání o fungování Generálního finančního ředitelství a Odvolacího finančního ředitelství z pohledu samotné koncepce zákona č. 456/2011 Sb. , o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). V tomto článku bych toto své pojednání zakončil svým pohledem na fungování finančního úřadu a Specializovaného finančního úřadu v rámci celkové koncepce, jak vyplývá z již uvedeného zákona.
Zákon o finanční správě z pohledu kompetencí finančního úřadu aneb Jak se to vyhodnotí po deseti letech?
Mgr.
Petr
Taranda
Nad územní působností orgánů finanční správy
V § 8 zákona jsou stanoveny územní působnost a sídla finančních úřadů zřízených dle tohoto zákona na území ČR. Na základě tohoto zákona byl takto zřízen Finanční úřad pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze, Finanční úřad pro Středočeský kraj se sídlem v Praze, Finanční úřad pro Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích, Finanční úřad pro Plzeňský kraj se sídlem v Plzni, Finanční úřad pro Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech, Finanční úřad pro Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem, Finanční úřad pro Liberecký kraj se sídlem v Liberci, Finanční úřad pro Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové, Finanční úřad pro Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích, Finanční úřad pro Kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě, Finanční úřad pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně, Finanční úřad pro Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě, Finanční úřad pro Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně a Specializovaný finanční úřad se sídlem v Praze. Sídlo finančního úřadu je takto zákonem stanoveno i přes to, že to výslovně Ústava ČR nevyžaduje. Tento zákon přinesl celou řadu významných změn v organizačním uspořádání soustavy orgánů finanční správy, leč tou nejdůležitější oproti zákonu č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, byla redukce původního počtu 199 finančních úřadů na nynějších 14 a jeden Specializovaný finanční úřad. Nynější organizační uspořádání finančních úřadů se tak ve své podstatě shoduje s nynějším krajským správním uspořádáním ČR dle reformy schválené na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v roce 1997, která byla fakticky realizována k 1. 1. 2000. Na základě tohoto zákona tedy bylo zřízeno 14 finančních úřadů s názvy, které odpovídají současným názvům jednotlivých krajů. Specializovaný finanční úřad byl tímto zákonem zřízen jako správní úřad s celostátní působností.
Jaké postavení mají finanční úřady dle zákona o majetku státu?
V souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, mají jednotlivé finanční úřady včetně Specializovaného finančního úřadu postavení organizačních složek státu. V rámci soustavy orgánů finanční správy je nutno finanční úřad považovat za základní článek této soustavy z toho důvodu, že mu nejsou podřízeny žádné další orgány finanční správy a jako jeho nadřízený orgán zde vystupuje Odvolací finanční ředitelství v Brně.
Od 1. 1. 2013 má každý finanční úřad v sídle kraje pouze jeden matriční účet, na který se