ATAD

V předchozím příspěvku o zdaňování ovládaných zahraničních společností, který vyšel v čísle 11/20, byla pozornost věnována základnímu právnímu rámci problematiky CFC pravidel. Pokračování článku je zaměřeno na modelové situace, s jejichž využitím jsou objasněny jednotlivé kroky aplikace pravidel a jejich řešení. Článek vychází z právního stavu platného a účinného k 1. 9. 2020, není-li uvedeno jinak.

Pro všechny naše uživatele jsme právě zpřístupnili zdarma výběr článků a odpovědí z poradny na aktuální daňová a účetní témata, která se týkají nejen zákonných opravných položek u pohledávek a likvidace technického zhodnocení, ale také prodloužení leasingu v souvislosti s epidemií koronaviru Covid-19 či dobropisu obdrženého po vyskladnění.

Nebudeme si povídat o tzv. siamských (srostlých) dvojčatech ani o milencích, či transplantaci orgánů. Přívlastek „spojené“ zde zákonodárci zvolili dosti nepřesně, příhodnější by bylo hovořit o „vlivných“ osobách. Protože je to právě možnost efektivně ovlivnit jinou osobu, která pak „skáče, jak pískáme“, čehož se ministerstva financí – a to všude po světě, oprávněně obávají. A kvůli tomu se zejména v Praze i Bruselu vymýšlí bezpočet regulací snažících lavírovat mezi svobodou volby jednotlivce a veřejným zájmem na „spravedlivé zdanění“. Zejména daně z příjmů totiž mají ten problém, že pro výši daně je určující cena, typicky prodejní cena za výrobky, zboží a služby. Jenže máte-li onen vliv na svého dodavatele nebo odběratele a zájem o co nejnižší zdanění (ostatně kdo by chtěl platit velké daně?), tak lehce díky čistě účelově sjednaným nereálným cenám můžete platit daň, jakou chcete. Skutečný příklad z praxe? Česká dceřiná společnost ušije sadu koberečků do auta, které dobrovolně/povinně prodá své německé mateřské společnosti za 200 Kč, načež jí tato automobilka prodává do svých vozů za 100 Eur. Ovšem smluvní ceny nejsou zdaleka jediným daňovým specifikem spojených osob. Nejprve se seznámíme s poměrně obsáhlou a strukturovanou definicí „spojených osob“ pro účely daní z příjmů, načež si připomeneme několik daňových výhod takovýchto uskupení. V souladu s očekáváním se pak podíváme na odvrácenou tvář daňových nevýhod, rizik a omezení. Kde sice dominují ty známější „cenové“, nicméně jsou i jiné neprávem opomíjené handicapy. V poslední kapitole už pouze stručně vylekáme ATADem – unijní směrnicí, která byla loni povinně implementována do ZDP – a to zejména pro velké, a ještě větší přeshraniční obchodní uskupení, obzvláště pokud mající nekalé úmysly a chtěly by se vyhýbat daňové povinnosti v Česku.

Většinu z nás čekají od roku 2020 poměrně významné daňové změny. Alespoň to vyplývá z návrhu novely daňových zákonů, který je v současné době po 2. čtení v poslanecké sněmovně. Podle návrhu novely má dojít ke vzniku zbrusu nové oznamovací povinnosti, implementaci směrnic daně z přidané hodnoty, nicméně také doplnění konceptu zdanění právnických osob v souvislosti s novými pravidly směrnice Evropské unie proti vyhýbání se daňovým povinnostem (tzv. ATAD) o několik aktualizací, na které se pozapomnělo v předchozí novele. V dnešním článku si jmenovitě představíme tři „oříšky“.

Nejen na tuto otázku by měl odpovědět návrh novely daňových zákonů, který poslanecká sněmovna schválila 5. 6. 2020 ve 3. čtení.

Smyslem článku je přinést čtenáři stručný úvod do tématu hybridních nesouladů. Článek nejprve shrnuje základní východiska mezinárodního zdanění, které dávají vzniknout nesouladům v daňových otázkách mezi státy. Poté vymezuje, jaké nesoulady se rozumí pod hybridními nesoulady, dále se zabývá potřebou řešit hybridní nesoulady a na závěr uvádí modelové příklady obvyklých hybridních nesouladů.

Publikovali jsme aktuální příspěvky na téma daňový balíček – tentokrát detailní pohled na změny v oblasti DPH a dále nová pravidla v zákoně o daních z příjmů proti vyhýbání se daňovým povinnostem. Z dalších témat vybíráme dva články ke zdaňování společností – z pohledu jak DPH, tak i daně z příjmů.

Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), je jedním z nejvíce novelizovaných tuzemských předpisů. Časem jsme si tak nějak zvykli na to, že většina změn byla z dílny tuzemských zákonodárců, a tak se převážně jednalo o úpravy poplatné tomu, kdo měl ve Sněmovně většinu, nebo blížícím se volbám. Poslední novela (daná zákonem č. 80/2019 Sb. ) je v tomto směru výjimkou, neboť těch „tradičních“ změn je minimum. Převažují novinky mající původ na mezinárodním poli – jde o implementaci pravidel proti vyhýbání se daňovým povinnostem. A právě těmto změnám se věnuje následující text.

Článek se věnuje klíčovým otázkám pravidelně se objevujícím v rámci odborných diskuzí v souvislosti s navrhovaným zakotvením zákazu zneužití práva v oblasti daní do daňovém řádu , a to jako jedné ze základních zásad správy daní. Při zohlednění záměru předkladatele novely daňového řádu a vyjádření zástupců odborné veřejnosti k navrhovanému zakotvení této zásady je cílem článku představit některé z budoucích možných výkladových a aplikačních přístupů k institutu zákazu zneužití práva v oblasti daní.

Poznámka: Tento text byl zpracován v rámci projektu studentského vědeckého výzkumu „Finance a informační technologie jako hybatelé právní regulace v zemích Evropské unie a jejich trestněprávní aspekty“ realizovaného v letech 2017–2019 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, SVV 260 360/2017. orcid.org/0000-0002-9864-6947 a orcid.org/0000-0002-7443-4157 Článek přibližuje návrh obecného pravidla proti zneužití práva v oblasti daní, které je součástí daňového balíčku 2019 předloženého Ministerstvem financí vládě. Článek shrnuje důvody vedoucí k navržení tohoto pravidla a následně se zabývá jeho konstrukcí a koncepcí navržené právní úpravy tohoto pravidla, která má být zakotvena mezi základními zásadami správy daní vyjádřenými v daňovém řádu .

Článek shrnuje návrh pravidla omezujícího uznatelnost nadměrných výpůjčních výdajů v daňovém balíčku 2019 předloženém Ministerstvem financí do meziresortního připomínkového řízení. Článek nejprve shrnuje důvody návrhu tohoto pravidla, poté se zabývá navrženou koncepcí této právní úpravy v zákoně o daních z příjmů a stručně objasňuje jednotlivá navrhovaná ustanovení.

CFC pravidla Ing. Mgr. Stanislav Kouba Úvod CFC pravidla, neboli Controlled foreing company rules, tj. volně přeloženo pravidla o kontrolované zahraniční společnosti, jsou specifickými protizneužívajícími pravidly, jejichž cílem je...

Evropská směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem (tzv. směrnice ATAD, Anti Tax-Avoidance Directive)1) byla schválena v červenci 2016. Implementační lhůta směrnice je stanovena do 31. prosince 2018, s výjimkou zdanění při odchodu ze země (exit tax), kde je lhůta o rok delší.