Elektronické služby

Firma s.r.o. plátce DPH bude prodávat na svém webu online služby (natočené instruktážní videa/worskhopy). Po zaplacení faktury přijde zákazníkovi do emailu odkaz na stažení daného videa. Jak to bude s DPH pokud bude odběratel z USA 1) firma a 2) občan?

Česká společnost s r. o. plánuje poskytovat služby fyzickým osobám na internetu celému světu (ČR, členské státy, Ameriky, Čína, Japonsko atd.). Jakým způsobem společnost bude platit DPH? Má povinnost se registrovat k DPH po celému světu? Jakým způsobem se společnost dozví o tom, ve kterých státech bude muset podávat přiznání k DPH, a kde nemusí? Podle čísla karty není možné zjistit, rezidentem kterého státu je fyzická osoba. 

V minulých příspěvcích jsme se věnovali právu občanů na digitální komunikaci se státem a prostředkům autentizace a identifikace, které jsou nezbytné pro uplatnění práva občanů na digitální komunikaci se státem. Dnes budu praktický a začnu u Portálu občana.

Právo na elektronickou identifikaci a autentizaci zakotvené v digitální ústavě znamená právo na digitální komunikaci se státem a přístup k veřejným službám. Prostřednictvím různých identifikačních prostředků s různou úrovní záruky lze prokázat svou totožnost při online službách. Existují však i výjimky z práva na elektronickou identifikaci a autentizaci, stejně tak i možnost vzdáleného přeshraničního prokázání totožnosti prostřednictvím Národního bodu a národního uzlu eIDAS.

Bankovní identita je prostředek pro vzdálenou distanční identifikaci fyzických osob v prostředí internetu. Její využití se v České republice poslední dobou značně rozšířilo, v první řadě díky zahrnutí tohoto prostředku do centrálního portálu Identita občana, který je vstupní branou pro identifikaci fyzických osob při používání informačních systémů veřejné správy. Počet přihlášení k portálu Identita občana přesáhl v průběhu roku 2022 20 milionů a výraznou měrou k tomu přispěla i bankovní identita s podílem 50 %. Srovnatelného počtu transakcí přitom bylo v roce 2023 dosaženo již během prvního pololetí a 10 milionů z nich proběhlo s využitím bankovní identity.

Minulý týden podepsal prezident novelu zákona o mezinárodní výměně informací přinášející provozovatelům digitálních platforem povinnost hlásit od 1. ledna 2023 informace o tržbách svých prodejců finančnímu úřadu.

Jsme české s.r.o. se sídlem v ČR, plátci DPH v ČR. Od slovenské firmy, která má sídlo na Slovensku a není na Slovensku plátce DPH, jsme dostali fakturu za účastnický poplatek na školení - webinář. Musíme tuto fakturu uvést do našeho přiznání k DPH a kontrolního hlášení, případně do jakého řádku přiznání?

Únorový příspěvek se úplně netýká legislativních novinek. Nová vláda získáním důvěry sice odstartovala svůj běh, ale prozatím se na nás neřítí smršť novel stávajících předpisů či předpisů úplně nových. Buďme za to rádi. Nicméně rádi bychom čtenářům této rubriky předložili podle našeho názoru zajímavosti, které přinesl uplynulý měsíc. Na některé novinky také dojde, není třeba se obávat.

Ve světě digitálních technologií není nouze o překotné změny a rychlý vývoj, v poslední době se takový proces dá mimo jiné pozorovat ve způsobech a prostředcích pro distanční, vzdálenou identifikaci. Tím je umožněno provádění úkonů právního jednání „na dálku“, bez fyzické přítomnosti dané fyzické osoby. Události spojené s opatřeními proti pandemii koronaviru SARS-Cov-2 takové procesy ještě dále akcelerovaly a urychlily praktické zavedení elektronické identifikace v řadě životních situací a procesů. Jaké jsou možnosti dnes a jak by mohl vypadat budoucí vývoj? Tím se budeme zaobírat na následujících řádcích.

V minulém díle jsme vás informovali o dlouho očekávaných změnách v uplatňování pravidel DPH u elektronického obchodování (tzv. e-commerce). Zabývali jsme se definicí pojmů domnělý dodavatel a částečně jsme probrali zvláštní režimy, kterými budeme v tomto článku pokračovat.

Cloud computing je velmi často využívaná služba, která uživateli umožňuje využívat servery s větším výpočetním výkonem a úložný prostor na internetu. V rámci cloud computingu dochází k poskytování sdílených IT prostředí formou služby dostupné obvykle pomocí zabezpečeného přístupu přes internet apod. Bez této služby se dnes obejde jen málokdo; úřady, města či obce mezi takové uživatele obvykle nepatří. Zvažuje-li úřad, město či obec využívání služeb cloud computingu, je nutné pečlivě zvážit všechny parametry smlouvy, včetně bezpečnostních požadavků.

YouTube dnes zajisté patří mezi jeden z nejznámějších internetových serverů (platforem), který slouží ke sdílení různých druhů videosouborů. Postupem času a dynamickým vývojem technologií lze říci, že to není jen zábavná webová stránka, kde je uveřejněno velké množství videosouborů, ale v současné době je to server, který ovlivňuje širokou masu lidí prostřednictvím publikovaných videoklipů s mluveným slovem, hudebních videí, TV pořadů/klipů, trailerů k novým filmům nebo prostřednictvím tzv. video-blogů (jedná se zejména o krátká originální videa). Lidé mají možnost videosoubory zhlédnout, ohodnotit, dále sdílet a také přidávat své komentáře.

Daň z přidané hodnoty se mezi ostatními daněmi pyšní hned několika NEJ. Jednak jde o daň s nejvyšším fiskálním přínosem pro stát, dále jde o nejvíce harmonizovanou daň z pohledu Evropského daňového práva nebo jde o nejčastěji kontrolovanou oblast ze strany správce daně. Výčet by mohl být jistě delší, nicméně velmi často se jí říká také „dokladová daň“. Tímto přízviskem mám na mysli fakt, že správně vystavené daňové doklady se všemi náležitostmi přispívají k dobrému průchodu přes elektronické systémy správce daně, kde jsou faktury párovány a podrobeny různým testům z hlediska časových souvislostí, přenesení daňové povinnosti, povinností přiznat daň v návaznosti na uplatněný odpočet atd.

Zákon č. 80/2019 Sb. – tzv. daňový balíček 2019 – přinesl řadu změn do zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále také „zákon o DPH “ nebo „ZDPH “). Tento příspěvek se zaměřuje na některé změny, které přinesl v oblasti mezinárodních obchodů v rámci EU. Většinou se nejedná o „převratné“ změny, ale v konkrétním případě důležité nepochybně být mohou. Seznámení s těmito změnami navíc pomáhá pochopit příslušné principy i v situacích, jejichž vlastní posouzení daňový balíček nijak nezměnil.

Ne nadarmo platí rčení, že moderní technologie předbíhají legislativu. Ta daňová (legislativa) není výjimkou. Moderní technologie opřené o nejrozmanitější využití internetu a na něm postavených aplikacích v nejrůznější podobě mění po desetiletí či možná i staletí zavedená pravidla mezi dodavatelem a odběratelem.

Tento článek volně navazuje na příspěvek z minulého čísla1) a zabývá se následujícími podmínkami dodání zboží do jiného členského státu: – daňové identifikační číslo kupujícího, – dodání zboží v režimu „call-off stock“ a – podmínky přepravy. Uvedených oblastí se totiž týkají změny, které byly přijaty v závěru roku 2018 [novelizace směrnice 2006/112/ES , o společném systému daně z přidané hodnoty směrnicí Rady (EU) 2018/1910 , pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel v systému daně z přidané hodnoty pro obchod mezi členskými státy, ze dne 4. 12. 2018 – tyto změny se použijí od roku 2020, a proto je vysvětlena jak současná úprava, která se použije až do konce roku 2019, tak nová úprava od roku 2020]. V návaznosti na výklad daňového identifikačního čísla kupujícího je pozornost věnována i daňovému identifikačnímu číslu prodávajícího (ve vztahu k pořízení zboží z jiného členského státu).

Tento článek se zabývá základními principy uplatnění DPH u přeshraničních obchodů v rámci EU (intrakomunitární plnění). Z odlišnosti principů pro dodání zboží a pro poskytování služeb plyne např. rozdílné zahrnování úplat do obratu rozhodného pro registraci k DPH, čemuž je věnována samostatná kapitola. Od 1. 1. 2019 dochází ke změně v uplatnění DPH u služeb, které jsou elektronicky poskytovány osobám nepovinným k dani, což vysvětluje závěrečná kapitola tohoto článku.