Kontrola

Doručování písemností se v našem časopise pravidelně věnujeme, neboť má důležitý dopad na další osud příslušných řízení, např. na běh lhůt, právní moc, prokázání, že adresát se o písemnosti dozvěděl, apod. Judikatuře z této oblasti jsme se v našem časopise mnohokrát věnovali (např. v č. 6 a 7/2011, v č. 9/2015, č. 11/2018 a č. 9/2022. V úvodu tradičně shrneme východiska nejzajímavějších judikátů z těchto příspěvků.

Kromě zákonných lhůt existuje celá řada lhůt, jejichž délku určuje svým rozhodnutím správce daně. Ne vždy se stanovené časové rozmezí shoduje s názorem daňového subjektu na to, do kdy je požadavkům správce daně schopen vyhovět. Zajímavým rozsudkům z této oblasti je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů.

V případě, že daňový subjekt zjistí, že v řádném daňovém přiznání udělal chybu či bylo nesprávné z jiných důvodů, měl by podat přiznání dodatečné. Sporům z této oblasti je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů.

Zaměstnanec je od 11/2023 na neschopence, do práce nechce jít dříve než min. v 11/2024. Má povolené od OSSZ neomezené vycházky, pobyt v době DPN má nahlášený v místě svého bydliště. Může tento zaměstnanec vycestovat během neschopenky do zahraničí, aniž by se mohl jeho pobyt kontrolovat ze strany OSSZ, jelikož má neomezené vycházky? Jak může postupovat zaměstnavatel v tomto případě, má nějaké jiné možnosti?

Jednou z činností Rady pro veřejný dohled nad auditem (dále jen „Rada“) je provádět, v souladu s požadavky evropského práva, kontroly kvality u auditorů a auditorských společností, které mají ve svém portfoliu alespoň jeden subjekt veřejného zájmu.

Daňový řád umožňuje správci daně provádět místní šetření. Svou povahou by však mělo jít o minimálně invazivní prostředek státní správy sloužící spíše k tzv. „mapování terénu“. Nemělo by být zaměňováno např. s daňovou kontrolou či s výslechy svědků. Dnešní výběr je věnován rozsudkům správních soudů z této oblasti.

V rámci AML oblasti prochází legislativním procesem jako sněmovní tisk 659 rozsáhlá novela AML oblasti, která má z velké části nabýt účinnosti již 30. 12. 2024. Tento článek si klade za cíl nadcházející změny sumarizovat.

V daňových řízeních velmi často nestačí prokázat tvrzení daňových subjektů pouze formálně správnými daňovými doklady a dalšími písemnými dokumenty. Jako rozsáhlý zdroj důkazů se pak nabízejí svědecké výpovědi. Soudním sporům z této oblasti se v našem časopise pravidelně věnujeme (viz články v č. 7-8/2018, 3/2020 a 10/2022). Vzhledem k tomu, že nové rozsudky z této oblasti stále přibývají, vracíme se k této problematice opět a věnujeme jí dnešní příspěvek.

Při sporech se správcem daně v oblasti nároků na odpočet DPH dochází ke sporům, zda státu vůbec nějaká daň chybí, popř. v jaké fázi dodavatelsko-odběratelského řetězce a jaké důsledky z toho plynou. Judikatuře z této oblasti je věnován dnešní výběr z rozsudků Nejvyššího správního soudu.

O zákonnosti kontroly prováděné správcem daně se vedou časté spory, které mají někdy své vyústění až u soudu. V dnešním příspěvku se budeme věnovat zajímavým judikátům z této oblasti. Uvedené problematice jsme se v našem časopisu věnovali již v čísle 6/2019 a 3/2022. V úvodu tedy tradičně shrneme rozsudky z předcházejících příspěvků.

Novela zákona o DPH zesílí kontrolu nad e-shopy a dalšími subjekty, které poskytují své zboží či služby do zemí Evropské unie. Poslanci ji schválili 27. října a účinnosti má nabýt hned počátkem roku 2024. Poskytovatelé platebních služeb, tedy především banky, budou muset začít sdělovat informace o nákupech ze zahraničí, respektive ze zemí EU, finanční správě. Ta si od opatření slibuje účinnější dohled nad odváděním DPH a zachycení případných nekalostí či nesrovnalostí. Tématu se v komentáři věnuje Petr Linx, senior manažer daňového oddělení společnosti BDO.

V rámci AML oblasti v současnosti nabyla účinnosti jedna novela AML zákona, jedna novela AML zákona prochází legislativním procesem, bylo přijato Evropské nařízení, které upravuje AML oblast a vyvolá další nutnou změnu tuzemské AML legislativy. Tento článek si klade za cíl nadcházející změny sumarizovat.

Součástí úřední činnosti zdravotních pojišťoven je provádění kontroly plnění zákonných povinností především u zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných. Zdravotní pojišťovny kontrolují hlavně zaměstnavatele, kdy na základě předložených dokladů primárně prověřují, zda bylo pojistné za zaměstnance odvedeno za příslušný kalendářní měsíc včas a ve správné výši. Alternativní formu představují kontroly formou zaslaného vyúčtování pohledávek a plateb. Zaměstnavatelé jsou předmětem kontrolní činnosti zdravotních pojišťoven především proto, že jsou rozhodujícími plátci pojistného pro naplňování příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění.

Uplynuly již čtyři roky od vydání článku, kde jsem se zabýval vztahem mezi výzvou k podání dodatečného daňového tvrzení a zahájením daňové kontroly. Tehdy jsem poukázal na nejednoznačnosti, které v dané otázce přinášela judikatura. Byť by si článek, s ohledem na plynutí času, zasloužil pokračování, budu se věnovat oblasti jiné, avšak velmi podobné. Tím je vztah místního šetření a daňové kontroly, resp. kontrolních postupů obecně. Domnívám se, že i tento vztah je poznamenám překotným judikaturním vývojem. Problematickým spatřuji jak definování rozlišovací linie mezi místním šetřením a daňovou kontrolou, tak posouzení následků v případě překročení této linie.

Jednou ze sporných otázek, která donedávna zatěžovala oblast vykonávacího řízení, resp. oblasti zajišťovací exekuce, bylo to, zda při nařízení exekuce na základě vykonatelného zajišťovacího příkazu na daň nestanovenou je nezbytné, aby správce daně (a následně též i správní soud v řízení o žalobě proti exekučnímu příkazu) zkoumal, zda u zajišťované daně neuplynula ke dni vydání exekučního příkazu lhůta pro její stanovení v souladu s § 148 zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “).

Finanční orgány mají právo kontrolovat daňové subjekty. O tom, zda je provádění kontroly vždy v souladu s platnou právní úpravou, se v některých případech vedou spory. Zajímavým rozsudkům z této oblasti je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů. Uvedené problematice jsme se v našem časopise věnovali již v čísle 6/2019. V úvodu tedy tradičně shrneme rozsudky z předcházejícího příspěvku.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 5/2022 ze dne 14. března 2022, který obsahuje pokyn č. GFŘ-D-55 pro stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně, včetně přílohy.

Jednou z oblastí, ve které dochází ke zkombinování daní a práva v praxi, je daňová kontrola. Během ní daňové subjekty předkládají celou řadu důkazních prostředků, kterými se snaží správce daně přesvědčit, že základ daně, který tvrdí ve svém daňovém přiznání, byl stanoven v souladu se zákonem o daních z příjmu (zákon č. 586/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, dále také jen zkráceně „ZDP “). Pokud běžně dostupné důkazní prostředky správce daně nepřesvědčí, sahají daňové subjekty poměrně často ke znaleckým posudkům, kterými se svá tvrzení snaží prokázat. Znalecké posudky by obecně měly představovat jeden z nejprůkaznějších důkazních prostředků. Jeho kvalita by měla být zaručena konkrétním znalcem, který posudek vypracoval.

Daňová kontrola je zajisté vždy vážným zásahem do života daňového subjektu. Nabytím účinnosti novely zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “) dne 1. 1. 2021 dochází k podstatným změnám kontrolních postupů s cílem celý proces zpřehlednit a zjednodušit.