Kontrolní komise

Výbor pro audit je, v souladu s platnou legislativou, povinen jednou ročně vyhotovit zprávu o činnosti a tuto zprávu poskytnout Radě pro veřejný dohled nad auditem („Rada“)1).

Rok 2018 byl druhým rokem, ve kterém Rada pro veřejný dohled nad auditem (dále jen „Rada“) zajišťovala činnosti podle novely zákona o auditorech 1) a nařízení2).

V následujícím příspěvku přinášíme dokončení článku , který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 12/2018 na s. 28. V navazujícím článku se budeme dále věnovat činností Rady pro veřejný dohled nad auditem (dále jen „Rada“), zaměříme se mj. na kontrolu kvality u auditorů a auditorských společností.

Rada pro veřejný dohled nad auditem (dále také jen „Rada“) byla zřízena v roce 2009 zákonem č. 93/2009 Sb. , o auditorech a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o auditorech “), ve znění pozdějších předpisů. Jejím hlavním úkolem je vykonávat veřejný dohled nad výkonem auditorské činnosti a činností Komory auditorů České republiky (dále také jen „Komora“), která je samosprávnou profesní organizací zřízenou zákonem za účelem správy auditorské profese v České republice, provádět, v souladu s požadavky evropského práva, kontroly kvality u auditorů a auditorských společností, které mají ve svém portfoliu subjekty veřejného zájmu a další činnosti stanovené zákonem o auditorech .

V následujícím příspěvku jsme pro vás připravili příklad řízení rizik v oblasti pořízení dlouhodobého majetku pro vybrané účetní jednotky. Příklad navazuje na článek věnovaný řízení rizik dle nové Metodiky řízení rizik ve veřejné správě č. 2/2016, které jsme se věnovali v časopise UNES č. 12/2017 na s. 21.

Metodický pokyn Centrální harmonizační jednotky (dále jen „CHJ“) Ministerstva financí České republiky přináší od dubna roku 2016 nový, a dle názoru autora mnohem logičtější přístup k řízení rizik v orgánech veřejné správy (dále také „OVS“), na které se vztahuje zákon č. 320/2001 Sb. , o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZFK “). Z letopočtu přijetí tohoto zákona v porovnání k roku přijetí metodiky by se zdálo, že řízení rizik ve veřejné správě nemělo mnoho let žádnou metodickou podporu. To však není pravda. Z dílny CHJ byly vydány: pokyn CHJ č. 6, z roku 2004 – pokyn k jednotnému uplatňování závazných pravidel a doporučení pro systém řízení rizik v orgánech veřejné správy; a dále Metodická pomůcka k nastavení řídící kontroly podle COSO ERM se zaměřením na řízení rizik v orgánech státní správy, platná od 1. 1. 2007. Obě metodiky v zásadě nastavily, terminologii, systém ohodnocování rizik a zasadily ho do systému vnitřního řízení a kontroly subjektů veřejné správy tak, jak to předpokládá ZFK . Nutno konstatovat, že tato zásadní úprava se ani vydáním metodiky z dubna roku 2016 nezměnila. To, v čem změna nastala, a to změna zásadní, je metodika přístupu.

Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), zakotvuje možnost, aby spolky v rámci své organizační struktury zřídily speciální kontrolní orgán, a sice kontrolní komisi. Jedná se tedy o fakultativní orgán spolku, jeho existence není povinná. V dosavadní praxi spolků (dříve občanských sdružení) se nejedná o žádnou novinku, neboť i spolky fungující před rokem 2014 měly ve svých stanovách upraven systém vnitřní kontroly představovaný zřízením orgánů kontrolního či dozorčího typu.

Rada pro veřejný dohled nad auditem (dále jen „Rada“) byla zřízena v roce 2009 zákonem č. 93/2009 Sb. , o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o auditorech “). Jejím hlavním úkolem je vykonávat veřejný dohled nad výkonem auditorské činnosti a činností Komory auditorů České republiky (dále jen „Komora“), která je samosprávnou profesní organizací zřízenou zákonem za účelem správy auditorské profese v České republice, provádět, v souladu s požadavky evropského práva, kontroly kvality u auditorů a auditorských společností, které mají ve svém portfoliu subjekty veřejného zájmu a další činnosti stanovené zákonem o auditorech . Při výkonu své působnosti dbá na ochranu veřejného zájmu. Je právnickou osobou a sídlí v Praze.

Ve Sbírce zákonů byla 21. 9. 2016 zveřejněna novela zákona č. 93/2009 Sb. , o auditorech a o změně některých zákonů, a tímto dnem také novela vstoupila v platnost. Důvodem pro její vydání byla povinnost členských států Evropské unie zapracovat příslušné předpisy EU, zejména pak nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014, o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Novela upravuje výkon auditorské činnosti, působnost Komory auditorů České republiky, působnost Rady pro veřejný dohled nad auditem, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. Některé úpravy jsou pouze formálního charakteru a zpřesňují již dříve platná ustanovení. Řada ustanovení je však nová a významným způsobem zasahuje do regulace auditu. Na ty by chtěl následující text upozornit, aniž by komentoval plný text zákona v těch oblastech, kde ke změnám nedošlo.

Přinášíme Vám dokončení příspěvku z časopisu Účetnictví v praxi č. 11/2016 ze strany 9. Cílem příspěvku je upozornit na změny, které přinesla novela zákona č. 93/2009 Sb. , o auditorech a o změně některých zákonů. Důvodem pro její vydání byla povinnost členských států Evropské unie zapracovat příslušné předpisy EU, zejména pak Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Novela upravuje výkon auditorské činnosti, působnost Komory auditorů České republiky, působnost Rady pro veřejný dohled nad auditem, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. Některé úpravy jsou pouze formálního charakteru a zpřesňují již dříve platná ustanovení. Řada ustanovení je však nových a významným způsobem zasahují do regulace auditu.

Ve Sbírce zákonů byla 21. 9. 2016 zveřejněna novela zákona č. 93/2009 Sb. , o auditorech a o změně některých zákonů, a tímto dnem také novela vstoupila v platnost. Důvodem pro její vydání byla povinnost členských států Evropské unie zapracovat příslušné předpisy EU, zejména pak Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Novela upravuje výkon auditorské činnosti, působnost Komory auditorů České republiky, působnost Rady pro veřejný dohled nad auditem, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. Některé úpravy jsou pouze formálního charakteru a zpřesňují již dříve platná ustanovení. Řada ustanovení je však nových a významným způsobem zasahují do regulace auditu. Na ty by chtěl následující text upozornit, aniž by komentoval plný text zákona v těch oblastech, kde ke změnám nedošlo.