Manko

Vlivem silného větru a deště došlo k odchlípnutí střechy pronajaté skladové budovy a ke zničení zboží ve skladě. Zboží je nepoužitelné. Mimořádnou inventurou bylo vyřazeno zboží v PC 600 tisíc Kč a bude řádně zlikvidováno (s protokolem). Zboží bylo pojištěno, škoda nahlášena pojišťovně. Má vliv na daňovou uznatelnost, zda je událost definována jako živelní pohroma podle § 24 odst. 10. (sklad není v oblasti, která byla zaplavena, i když událost se stala v prvních dnech zářijových povodní 2024)? Je správné účtování: odpis zničeného zboží 582/504, náklady likvidace 588/321, pohledávka za pojišťovnou (pouze do výše vyčíslené v účetnictví) 378/688? Uvažujeme správně, že nemusíme vracet DPH na vstupu u zničeného zboží dle § 77 zákona o DPH, když škoda bude řádně prokázána a zaprotokolována?

Dne 31. 5. 2023 zemřel jediný společník a jednatel společnosti s.r.o. Ke dni úmrtí je v účetnictví evidován zůstatek pokladní hotovosti ve výši 1 mil. Kč, ovšem v kanceláři s.r.o. žádná hotovost nebyla nalezena. Jak postupovat účetně a daňově v tomto případě? Odpovědná osoba za svěřené finanční prostředky zemřela, není tedy možné předepsat pohledávku za jednatelem. Ke dni úmrtí je dle fyzické inventury zůstatek pokladní hotovosti 0,- Kč, lze odepsat manko v pokladně do nedaňových nákladů? Nebo má povinnost nahradit chybějící hotovost manželka, která společnost zdědila a je nyní nově jediným společníkem a jednatelkou?

S. r. o., plátce DPH, při inventuře zboží k 31. 12. zjistil: A) u určitého druhu zboží, že došlo k prokazatelné záměně (podobný název, stejné balení a u jednoho zboží manko a u druhého přebytek, se stejným počtem kusů) a B) manko u jiného druhu zboží. Co se týká záměny: v rámci inventury jsme vyrovnali na správný počet kusů dle skutečnosti, takže kusově je to plus 1 kus a mínus 1 kus, ale z důvodu rozdílné ceny za jednotku zboží celkově z této záměny vychází „finanční manko“. Např.: 1 ks manko zboží v hodnotě 3 tis. a 1 ks přebytek zboží v hodnotě 2 tis., rozdíl -1 tis. Má se udělat korekce DPH i z tohoto rozdílu, anebo do korekce DPH započítat pouze opravdové (čisté) manko - viz případ B)?

Firma vede sklad metodou A. Vznikají ji záměny, protože se prodá ve skutečnosti např. triko červené, ale prodavač se uklikne a udělá výdejku při prodeji na triko bílé. Při pravidelné inventuře se přijde na takovou záměnu. Jakým způsobem účtovat a oceňovat jednotlivé záměny k datu, kdy se na to přišlo. Reálně proběhne narovnání příjemka 1 ks bílého trika (vážená nákupní cena bílého trika je 350 Kč a 380 Kč je poslední hodnota nákupu). V jaké ceně a jakou předkontací zaúčtovat příjemku bílého trika - 132/131 ? Naopak při narovnání se dělá výdejka červeného trika a to 131/132 (vážená nákupní cena červeného trika je však 400 Kč a poslední nákup 420 Kč. V jaké ceně udělat tuto výdejku? Díky tomu, že příjemka výdejka bude v jiné ceně, tak vznikne rozdíl na účtě 131 (či nějakém jiném účtě). Jakým způsobem s tím pracovat? Nemůže se rovnou použít účet 548 (daňově uznatelný namísto účtu 131)?

Smyslem inventarizace je ověření skutečného stavu – existence majetku a závazků, jeho porovnání s účetními záznamy. Provedení inventarizace je podmínkou průkaznosti účetnictví. Zjištění a zaúčtování případných inventarizačních rozdílů je nezbytnou součástí řádné účetní závěrky.

Stavební firma účtuje o zásobách metodou B. 1)Má firma povinnost vést skladovou evidenci, pokud veškerý materiál vozí přímo na jednotlivé stavby a žádný svůj sklad, kde by materiál skladovala, ani fyzicky nemá? Doposud firma skladovou evidenci nevedla, pouze na konci roku dělala inventuru majetku na jednotlivých stavbách a materiál, který se nestihl do konce roku spotřebovat, přeúčtovala z účtu 501 na účet 112. Je to správný postup? V jaké ceně by měl být ale v tomto případě materiál na konci roku správně oceněn, pokud neexistuje žádná evidence o pořizovacích cenách? Pokud i přesto, že firma nemá sklad, měla povinnost vést skladovou evidenci, jak by taková evidence měla vypadat? Příjem na sklad by mohla účtárna udělat na základě faktur za materiál, nicméně kdy přesně byl jaký materiál na dané stavbě spotřebován nelze zjistit. 2) Některý materiál je dodáván i s paletami. Palety dodavatel fakturuje klasicky s DPH (firma je může vrátit a nemusí), účtujeme je na příslušnou analytiku účtu 501 a v případě vrácení palet nám dodavatel vystavuje dobropis a my účtujeme na stejnou analytiku mínusem. Zajímalo by mě, zda bychom na konci roku měli dělat inventuru i těchto palet a nevrácené palety přeúčtovat na účet 112? I za předpokladu, že není jisté, že budou palety v dalších letech vráceny (některé se na stavbě zničí, někdy bývají záměrně k něčemu použity, někdy bývají i ukradeny)? Nebo můžeme všechny palety nechat v nákladech a případně ponížit náklady až v účetním období, kdy budou vráceny? Pokud by musela být prováděna inventura i u palet a zjistilo by se, že palety nebyly vráceny a fyzicky je nemáme, musí se účtovat o manku?

Má plátce povinnost odvést DPH z přijaté úhrady za krádež od známého pachatele v tržní ceně? Zloděj ukradne zboží v prodejně, manko (549) se zaúčtuje v nákupních cenách. Policii je nahlášeno odcizení zboží v prodejních cenách a v této výši je vystaven protokol. Pachatel uhradí zboží v tržních cenách. Od přijaté platby se odečte nákupní hodnota zboží a ze zůstávající částky se odvede v příslušné sazbě DPH. Je tento postup správný? Má se manko vykazovat v nákupních cenách, když protokol od Policie ČR je veden v prodejních cenách? 

Zaměstnanec způsobil škodu na zařízení našeho zákazníka a musela být provedena oprava, na kterou jsme obdrželi fakturu s vyčísleným DPH. Nyní škodu předepíšeme zaměstnanci, který ji způsobil. Je správný postup, že si z provedené opravy uplatníme odpočet DPH a zaměstnanci škodu předepíšeme bez DPH? Nebo si DPH na vstupu uplatnit nemůžeme a zaměstnanec má uhradit škodu včetně DPH? Jak by situace proběhla analogicky, pokud by měl zaměstnanec např. manko na skladě?

Firma vystavila fakturu na zboží, které pošta ztratila. Pošta uznala část fakturované částky, kam se zaúčtuje rozdíl vystavené faktury? A lze i tento rozdíl uznat do daňových nákladů?

Právnická společnost obchoduje mimo jiné s prodejem antigenní testy, které mají záruku do 30. 11. 2022. Pokud je teď ještě odprodá za nižší cenu, než byla nákupní, rozdíl mezi nákupem a prodejem bude minus 90 %. Je to daňově uznatelné? A pokud zboží bude už prošlé, jde likvidace do manka a škody a bude to daňově uznatelné?

Článek se zabývá způsoby účtování několika vybraných specifických okruhů účtování. Pozornost je věnována finančním operacím, které jsou v podnikové ekonomice poměrně časté, stejně tak jako účtování výsledků inventarizace, ať již fyzické nebo hodnotové. Zvláštní důraz je kladen na účty časového rozlišení, které jsou pro podvojné účetnictví typické, a jejichž vzorové případy jsou v článku uvedeny. Na závěr je provedeno zaúčtování hospodářského výsledku, tj. rozdělení zisku a úhrada ztráty.

Téma o přirozených úbytcích zásob a ztratném v maloobchodě úzce souvisí zejména s problematikou inventarizace zásob, s vyhodnocováním mank na zásobách a s vyřazením zásob, a to včetně postupů jejich správného stanovení a aplikace.

Skladník způsobil společnosti škodu - rozbil při balení zboží. Rozbité zboží je 1x týdně předáváno specializované společnosti, která se zabývá ekologickou likvidací zboží. Ve kterém momentu by měl být vyplněn likvidační protokol, který je podkladem pro to, aby škoda byla daňově uznatelným nákladem? V momentu, kdy skladník zboží rozbije? V tuto chvíli ho musíme odúčtovat ze stavu zásob, aby ho systém nenabízel dále k prodeji (účtujeme MD 548/132) a pak všechno rozbité zboží předáme během týdne společnosti specializované na likvidaci a o tomto předání již neúčtujeme. Nebo se protokol vystaví až v momentě předání k likvidaci? Co by ale bylo podkladem pro odúčtování zboží ze stavu skladu v momentě vzniku škody? Musíme po zaměstnanci požadovat náhradu škody?

Jak se postavit (účtování a daňový režim) k situacím vyplývajícím z výroby tohoto typu : 1) vyrobené zmetky, 2) při výrobě dojde k rozbití - zničení výrobku, 3) ztráta materiálu (má být na skladě a není) - má význam například ve směrnici uvedená částka, pod kterou se nevyplatí řešit - administrativně, časově... , nenahlášení PČR, pachatel neznámý ..., 4) "mimořádná inventura" - něco chybí + něco přebývá, 5) režie typu odvinuté drátky, vymáčknutá část lepidla z tuby, zbytky pásek (firma má kusovník na jednotlivé výrobky, tedy i tyto běžné věci se pak sumarizují a tvoří větší hodnotu), 6) zhotovení výrobku neurčeného k běžnému prodeji, ale např. k reklamě a propagaci, k daru (smlouva) nebo pro soukromé potřeby zaměstnanců.

Každoroční „maturitou“ všech účetních jednotek je účetní uzávěrka a na ni navazující účetní závěrka za uplynulé účetní období, aktuálně nejčastěji za „první covidový“ kalendářní rok 2020. Vypočíst odpisy, časově rozlišit výnosy a náklady, aktualizovat korunové hodnoty cizoměnových položek, akcie přecenit novou reálnou hodnotou, správně nastavit rezervy a opravné položky, vypočíst splatnou případně i odloženou daň, uzavřít účty hlavní knihy, sestavit rozvahu, výkaz zisku a ztráty, vysvětlující přílohu, případně přehledy o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu… Vypadá to jako fůra administrativní práce vyžadující stovky člověkohodin. Ale zdání mate. Ostřílení účetní zřejmě potvrdí, že to jen tak vypadá, většinu této úředničiny odpracuje již standardní účetní software, popisná příloha sice bývá obsáhlá, ale zpravidla se jen opráší loňský text a splatnou daň z příjmů před sestavením přiznání stačí expertně odhadnout. Takže to vše lze mít odbyto třeba i za jeden den. Ovšem až na jednu výjimku, která je bohužel zcela klíčová pro to, aby to všechno bylo věrné, průkazné, a tedy smysluplné. Ano, je to inventarizace, resp. její stěžejní část – fyzická inventura – která je pracná, trvá a věci komplikuje…

Jsme velkoobchod s drogerií, při inventuře skladu k 31. 12. 2020 bylo zjištěno manko. Manko nebylo nikomu předepsáno k náhradě. Jsou tedy náklady daňově neuznatelné? Není možné pro budoucí roky ve směrnici určit nějakou míru „ztratného“, která by vyplývala ze skutečnosti, že může docházet např. k chybovosti skladníků při chystání palet pro zákazníky (např. vydají omylem více kusů zboží, než by měli...)?

Společnost s r. o., plátce DPH, vede skladovou evidenci zboží metodou A. Koncem prosince 2020 byla provedena inventura zásob zboží ve skladu, která byla ukončena 7. 1. 2021. Inventurou bylo zjištěno manko ve výši 18 000 Kč a přebytek ve výši 19 000 Kč, rozdíl tedy je přebytek 1 000 Kč. Přebytek skladu v účetnictví se předepíše na účty č. 13/64, částka 1 000 Kč? Nebo je potřeba zaúčtovat nedoložené manko 18 000 Kč na účty 549/13 a přebytek 19 000 Kč na účty 13/64? Manko nebylo předepsáno k úhradě, je nedoložené. Společnosti vzniká povinnost vyrovnat uplatněný odpočet daně z nakoupených zásob v daňovém přiznání za 4. čtvrtletí 2020 na řádku 45 daňového přiznání mínusem z částky 18 000 Kč (manko), je to tak?

Jsme obchodní společnost provozující internetový obchod se spotřebním zbožím – náhradními díly. Každý den posíláme velké množství balíků zákazníkům. Občas se stane, že klient objednané zboží nedostane – balík ztratil dopravce nebo se jeho ztrátu nepodaří objasnit. Protože však je s vyřizováním reklamací u dopravní společnosti spojena spousta administrativy, náhradu zboží po dopravci nežádáme, ztracený balík zaúčtujeme jako daňový náklad na účet 548 a zákazníkovi pošleme zboží nové. Je to tak správně?

DPH je daní z přidané hodnoty, jak si však poradí s případy, kdy naopak dojde k úbytku hodnoty majetku. Například když střechou či otevřeným oknem zateče do skladu a voda poškodí zásoby cukru nebo cementu. Jde-li se o plátce, pak si zpravidla standardně nárokoval odpočet DPH na vstupu z těchto zásob, které se ale již zjevně nestanou součástí řádného zdanitelného plnění a tak „na oplátku“ nepřispějí k DPH na výstupu. Takto poškozené, resp. zničené zásoby pochopitelně nelze reklamovat u jejich dodavatele, takže padá možnost řešení úbytku hodnoty dobropisem a návazným snížení uplatněného odpočtu daně. Případné pojistné plnění od pojišťovny, ani náhrada škody od provinilého zaměstnance anebo jiné osoby nepodléhá DPH na výstupu. V důsledku je z hlediska DPH „obětí“ stát, který se „těšil“ na přírůstek DPH z přidané hodnoty onoho cukru nebo cementu, ale kvůli jejich promočení z toho nakonec nic nebude. Ovšem někdy tomu tak není a plátce musí kvůli manku nebo škodě uplatněný odpočet daně snížit, přičemž nejde jen o zásoby, ale také o dlouhodobý majetek.

Jsme obchodní společnost provozující internetový obchod se spotřebním zbožím - náhradní díly. Každý den posíláme velké množství balíků zákazníkům. Občas se stane, že klient objednané zboží nedostane - balík ztratil dopravce nebo se jeho ztrátu nepodaří objasnit. Protože však je s vyřizováním reklamací u dopravní společnosti spojeno spousta administrativy, náhradu zboží po dopravci nežádáme, ztracený balík zaúčtujeme jako daňový náklad na účet 548 a zákazníkovi pošleme zboží nové? Je to tak správně?