Občanskoprávní smlouvy

Klient nám odmítá podpisovat dodací listy k zakázce. Je nutné mít podepsaný dodací list?

Fyzická osoba koupila pozemek v roce 2007. Datum nabytí pozemku je v roce 2007 (zápis do KN). Na pozemku vznikla rozestavěná stavba – před 1. 1. 2021. Nejedná se o obchodní majetek. V roce 2023 dojde k prodeji uvedené nemovitosti. Časový test pro osvobození posuzuji podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP – lhůta 5 let. Před přijetím NOZ v roce 2012 bylo důležité u rozestavěné stavby datum zápisu rozestavěné stavby do KN, dům byl považován za samostatný objekt – se samostatným dnem nabytí. Nyní stavba přebírá lhůtu daného pozemku, není rozhodné, kdy byla stavba zapsána do KN. Bude při prodeji v roce 2023 osvobozen prodej i rozestavěné stavby, když k zápisu rozestavěné stavby do KN dojte v letech 2018 – 2020?

Mám živnostenské oprávnění k poskytování služeb spojených s vedením účetnictví/daňové evidence a služeb administrativně-hospodářské povahy. Ráda bych služby nabízela externě jednotlivým firmám/fyzickým osobám. Jak to smluvně ošetřit? Mandátní nebo příkazní smlouvou?

V následujícím článku vám přinášíme dokončení příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 1/2018 na s 16. Pokračujeme ve výkladu rozsáhlé problematiky společenství vlastníků jednotek, v následujícím textu se zaměříme na služby ve SVJ.

V následujícím článku vám přinášíme pokračování příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 12/2017 na s. 9. Pokračujeme ve výkladu rozsáhlé problematiky společenství vlastníků jednotek, v následujícím textu se zaměříme na účtování.

Rádi bychom tímto článkem, který vyjde na pokračování, a to s ohledem na rozsah daného tématu, přispěli k objasnění široké problematiky společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“). Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ “), a předpisy s ním související, poněkud změnily pravidla pro SVJ a také povinnosti jednotlivých vlastníků, a proto každodenní praxe SVJ přináší ne jednu otázku. Pokusíme se alespoň některé z nich tímto článkem vyřešit. Pro úplnost jsou na některých místech textu článku uvedena vedle SVJ i bytová družstva a vlastníci – pronajímatelé.

Problematika právního jednání je v rámci zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), vymezena v rámci části první v hlavě V nazvané Právní skutečnosti, konkrétně pak v § 545 až 599. Ve „starém občanském zákoníku“, tedy v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „starý občanský zákoník“), bychom se setkali s pojmem právní úkony, a to v § 34 až 51.

Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Podle nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, dále také „obč. zák.“) nebudou moci všechny osoby shodně postupovat. Při výkladu právních jednání (právní jednání nahrazuje dosud vžitý pojem právní úkon) budeme totiž muset lišit jednání v právním styku podnikatelů.

Dne 1. 7. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 340/2015 Sb. , o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registru smluv“), který přinesl mimo jiné povinnost některých subjektů zveřejňovat soukromoprávní smlouvy, smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci.

Vybraná problematika smluvního práva v novém občanském zákoníku Ing. Libor Novotný Smluvní právo je součástí práva závazkového, které nalezneme v § 1721 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský...

V rámci smluvního vztahu je vždy rozhodující především vznik a ukončení tohoto vztahu. To platí pro všechny smluvní vztahy, ať jsou při koupi, zhotovení díla či například při smlouvách příkazních. V současné době již uplynul určitý čas od účinnosti (k 1.1.2014) občanského zákoníku . Právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z toho vzniklé, se přitom zásadně řídí i nadále dosavadními předpisy.1) Vztahy vzniklé od účinnosti občanského zákoníku pak zásadně podléhají jeho úpravě.

1)V posledních dílech slovníčku pojmů jsme se s tématem svěřenských fondů, správy cizího majetku a věcných břemen pohybovali v části třetí, absolutních majetkových právech, zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „NOZ “). Dnešní článek nás vrátí do čtvrté části zákoníku, tedy do relativních majetkových práv, konkrétně do práva smluvního. Řeč bude o některých nově pojmenovaných smluvních typech. O pachtu a výprose již bylo podrobně pojednáno v časopisu Účetnictví v praxi č. 4/2014 na str. 23. Předmětem tohoto textu budou pojmy společnost, odvážné smlouvy a zájezd.