Osvobozené příjmy

Nedávné povodně za sebou nechaly značné škody, jejichž následky budeme řešit v účetnictví či daňové evidenci podnikatelských subjektů, stejně tak i u pronajímatelů v souvislosti s pronájmem majetku, jako i u fyzických osob u soukromého majetku, který neslouží ani k podnikání, ani k pronájmu. Posouzení samotných škod však ponecháme stranou a soustřeďme se na účetní a daňové dopady pojistných náhrad, které se z těchto pojistných událostí odvíjejí. V některých případech se výnos z pojistné náhrady a související náklady na sanace povodňových škod zobrazí ve stejném účetním a zdaňovacím období. V jiných situacích bude výnos z pojistné náhrady součástí účetního období roku 2024 a náklady související s opravou či prodejem poškozené věci budou účtovány do následujících období, se kterými souvisí. Toto časové přiřazení nákladů a výnosů je relevantní i pro účely sestavení základu daně z příjmů poplatníků, kteří jsou účetními jednotkami.

Konsolidační balíček se dotkl i změn zaměstnaneckého benefitu v podobě zajištění stravování zaměstnanců, a to jak z hlediska osvobození příjmů zaměstnanců, tak z hlediska výdajů zaměstnavatele. Proto jsem se rozhodla se této problematice podrobně věnovat. Pro srovnání uvádím úpravu v zákoně o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) do konce roku 2023 a úpravu od 1. 1. 2024 i některé praktické problémy, které novela ZDP v této oblasti přinesla. Dotknu se i některých případů, které se neposuzují jako stravování zaměstnanců ani zaměstnanecký benefit.

Na daních zajímá lidi především, jak se jim vyhnout. Jak na to? Možnosti jsou dvě: legální a nelegální. Druhou tady řešit nebudeme a ta první se může ubírat opět dvěma cestami: minimalizovat zdanitelné (!) příjmy a maximalizovat daňové výdaje. Obojí má svá úskalí. Zvýhodněných – nedaněných příjmů je málo a z podstaty nemůže jít o nic masového; mít stát je holt drahé. Ovšem administrativně je to snazší a bezpečnější než daňové uplatňování výdajů, které je nutno prokazovat, evidovat, dokladovat, bývá sporné, zda jsou uznatelné, atd. Nás bude zajímat první cesta krajinou nedaněných příjmů a i na ní je rozcestí: mimo předmět daně, nebo osvobozeno od daně. My se vydáme tím druhým chodníčkem a prohlédneme si změny, které přinesl „konsolidační balíček“.

Klient se věnuje chovu exotického ptactva. Je to jeho koníček, nedělá to pro zisk. Občas dochází k odprodeji jiným chovatelům nebo i do zoo. Jedná se o ptáky v hodnotě od 1 do 50 000 Kč. Zdaňovala jsem to podle § 10 ZDP jako příjmy ze zemědělství, 80 % paušální výdaj. Je to tak správně?

V dalším čísle Účetnictví v praxi se pokusíme blíže představit jednotlivé body, kterými se zabývá tzv. „technická novela konsolidačního balíčku“, o které jsme vás informovali v předchozím čísle a která již byla schválena poslanci ve třetím čtení. Dále vás seznámíme s navrhovanou interpretací Národní účetní rady NI-70 týkající se problematiky odložené daně a kurzových rozdílů vyloučených ze zdanění, která se v současné době nachází ve vnějším připomínkovým řízení. Stručně se vyjádříme ke zrušení kolkových známek, k platbě daně z nemovitých věcí a k nové online službě ČSSZ.

Konsolidační balíček přinesl celou řadu změn včetně rozsáhlé novely zákona o daních z příjmů s výrazným dopadem do oblasti zaměstnaneckých benefitů. Kromě hojně diskutovaných tzv. volnočasových benefitů, které jsou od 1. ledna 2024 osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti, pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění pouze do ročního limitu ve výši poloviny průměrné mzdy (pro rok 2024 v úhrnu do výše 21 983,50 Kč), došlo k významné změně i v oblasti stravování zaměstnanců. Nově platí limitace pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti pro všechny formy příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnancům. Maximální výše příspěvku na stravování, která může být od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena (pro rok 2024 se jedná o částku 116,20 Kč), je podmíněna odpracováním minimálně 3 hodin za směnu, popřípadě 3 hodiny za kalendářní den pro zaměstnance, kteří nemají stanovenou směnu. Zákonodárce si však zřejmě neuvědomil při tvorbě novelizovaného znění zákona, že právě tato podmínka bude v praxi obtížně splnitelná u bývalých zaměstnanců, kteří mají i po odchodu do starobního důchodu umožněno nadále využívat zvýhodněné závodní stravování svého předchozího zaměstnavatele.V rámci tohoto příspěvku se proto zaměříme na daňové dopady závodního stravování poskytovaného bývalým zaměstnancům (důchodcům) dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném od 1. ledna 2024 (dále jen „zákon o daních z příjmů“), včetně souvisejících povinností, nastíníme si možnosti, jak zmírnit negativní finanční dopady stávající právní úpravy, a představíme si navrhovanou novelu, která by měla stravování bývalých zaměstnanců (důchodců) vyřešit.

Rodiče darovali synovi byt, který vlastnili 2 roky, ale nebydleli v něm. Byt koupili za 4,3 mil. Kč. Syn má příjem osvobozený a ani nemusí nahlašovat "Oznámení o osvobozených příjmech ...", protože cena je pod 5 mil. Kč. A co ti rodiče, mají nějaké povinnosti ohledně daní? 

V následujícím textu se budeme zabývat problematikou závislé činnosti a zpracování mezd v podmínkách roku 2024, a to z pohledu zdanění (se zdůrazněním novinek pro rok 2024) a souvisejícího účtování.

Darování několika podílových listů mezi manžely učiněné na základě jednoho právního titulu, v jeden čas, mezi stejnými osobami a se stejným záměrem, představuje jednorázový převod majetku. Zvýšení majetku na straně obdarovaného představuje jeho příjem, který je od daně osvobozený. Pokud ale takový příjem překročí zákonnou hranici pro oznamování osvobozených příjmů, pak je příjemce povinen tento příjem oznámit správci daně. Není významné, že hodnota žádného z dílčích podílových listů tuto hranici nepřekročila.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2023, čj. 7 Afs 33/2023-45

Osvobození prodeje nemovitých věcí se na první pohled může jevit jako velmi jednoduchá problematika, prostě si poplatník spočítá, jak dlouho nemovitost vlastní, a zjistí, zda splnil časový test, či nikoliv. Opak je však pravdou, nejen že od 1. 1. 2021 byla v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů “), ustanovena podstatná změna, a to prodloužení časového testu z pěti na deset let. Není to však jediná změna, která byla ve výše zmíněném období provedena. Změna, které si většina daňových poplatníků nejspíše nevšimla, je spojena s využitím prostředků získaných z prodeje nemovitosti na obstarání (dříve uspokojení) vlastní bytové potřeby. I přesto, že se může zdát probírané téma již neaktuální, není tomu tak především díky přechodným ustanovením, která určují, že pro způsob zdanění prodeje nemovitosti je rozhodný okamžik jejího nabytí. V případě nabytí nemovitosti před novelizací je třeba se řídit ustanoveními platnými před 1. 1. 2021. Pokud byla nemovitost pořízena až po 1. 1. 2021, platí pro účely posouzení osvobození od daně z příjmů zákon ve znění po jeho novelizaci.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 6. 2023, čj. 1 Afs 141/2022-48

Firma zabývající se servisem a přestavbami nákladních automobilů vyčlenila jednu místnost, kterou zařídila a vybavila jako fitness tělocvičnu. Vnitřním předpisem stanovila pro své zaměstnance možnost bezplatného využívání tohoto zařízení. Dále má firma k dispozici posudek fyzioterapeuta, ve kterém je vyjádřen pozitivní účinek některých druhů cvičení ve vztahu k předcházení nemocem z povolání jak pro manuální pracovníky servisu, tak také pro administrativní pracovníky (zde především jde o negativní vliv sedavého zaměstnání). Lze za těchto okolností benefit používání fitness zařízení považovat za osvobozený příjem na straně zaměstnanců a zároveň náklady na vybavení tělocvičny za daňově uznatelný náklad s ohledem na skutečnost, že zaměstnavatel má povinnost činit opatření pro předcházení nemocem z povolání? 

Tento článek se zabývá vymezením oznamovací povinnosti ve vztahu k osvobozenému příjmu fyzické osoby, také poskytuje informace o pokutách, které mohou být stanoveny, a také o tom, zda je případně možné dané pokuty promíjet. Obsahuje také několik praktických příkladů. V rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob by se měl daňový subjekt zamyslet nad tím, zda nemá ve vztahu k osvobozenému příjmu oznamovací povinnost o osvobozených příjmech. Za neoznámení vymezeného osvobozeného příjmu fyzické osoby se totiž ukládají velmi přísné sankce.

Ustanovení § 38v ZDP platí pro příjmy přijaté ode dne nabytí účinnosti změny zákona o daních z příjmů (zákonem č. 267/2014 Sb. ), tj. od 1. ledna 2015, jak vyplývá z obecného přechodného ustanovení k části první zákona č. 267/2014 Sb.

Rok 2022 je definitivně za námi, a tak je třeba se vypořádat se svými daňovými povinnostmi. Předešlý rok je rokem plným změn. Došlo ke zvýšení minimální a průměrné mzdy, zvýšila se základní sleva na poplatníka, zavedla se sleva na zastavenou exekuci, došlo ke změnám v rámci osvobození výnosů z dluhopisů, snížil se nepeněžní příjem v případě používání manažerského vozidla zaměstnanci, limit pro odpočet darů se stanovil na výši 30 %, došlo k prodloužení mimořádných odpisů a mnoho dalších změn, které budou shrnuty v daném článku.

Je povinností zaměstnavatele uvádět na výplatním lístku i příjmy osvobozené od daně dle § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů ? Například dar – poukaz k životnímu jubileu 2 000 Kč, rekreaci 8 000 Kč atd.? Pokud to musí být ve výplatním lístku uvedeno, dle jakého ustanovení zákona o daních z příjmů či jiného zákona? Musí se příjmy osvobozené od daně uvádět i ve mzdovém listě zaměstnance? Pokud se vše musí uvádět a evidovat a zaměstnavatel toto nikdy nikde neuváděl, kdo toto může zkontrolovat a případně jaké postihy hrozí?

V článku se budeme zabývat uplatněním § 38v a 38w zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, které se týkají oznamovací povinnosti poplatníka dně z příjmů fyzických osob v případě obdržení příjmů osvobozených od daně z příjmů ve výši vyšší než 5 mil. Kč.

S účinností od 20. 8. 2022 platí nový limit pro peněžitý příspěvek na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce, který je příjmem od daně osvobozeným – 99,40 Kč (doposud 82,60 Kč).