Povodně

Vlivem povodní v září 2024 došlo k poškození několika nemovitostí v majetku s.r.o. Pojišťovna přiznala náhradu a tuto vyplatí do konce roku 2024. Samotná oprava nemovitostí bude probíhat na jaře roku 2025. Dotazy: 1. V roce 2024 bude mít s.r.o. účetní (daňový) výnos z titulu pojistné náhrady, v roce 2025 pak účetní (daňový) náklad z titulu opravy majetku. Je správný postup z hlediska účetního vytvořit v roce 2024 účetní (nedaňovou) rezervu ve výši předpokládané hodnoty opravy? Je potřeba tento nesoulad nákladů a výnosů řešit nějak i daňově? 2. Je možné případně vytvořit k 31.12.2024 i opravnou položku na dočasné snížení hodnoty nemovitostí z důvodu poškození povodní?

Nedávné povodně za sebou nechaly značné škody, jejichž následky budeme řešit v účetnictví či daňové evidenci podnikatelských subjektů, stejně tak i u pronajímatelů v souvislosti s pronájmem majetku, jako i u fyzických osob u soukromého majetku, který neslouží ani k podnikání, ani k pronájmu. Posouzení samotných škod však ponecháme stranou a soustřeďme se na účetní a daňové dopady pojistných náhrad, které se z těchto pojistných událostí odvíjejí. V některých případech se výnos z pojistné náhrady a související náklady na sanace povodňových škod zobrazí ve stejném účetním a zdaňovacím období. V jiných situacích bude výnos z pojistné náhrady součástí účetního období roku 2024 a náklady související s opravou či prodejem poškozené věci budou účtovány do následujících období, se kterými souvisí. Toto časové přiřazení nákladů a výnosů je relevantní i pro účely sestavení základu daně z příjmů poplatníků, kteří jsou účetními jednotkami.

V září 2024 zasáhla Českou republiku živelná pohroma v podobě povodní a záplav, které způsobily značné škody. V souvislosti s touto událostí informuje Finanční správa ČR o opatřeních, která mají pomoci fyzickým i právnickým osobám postiženým touto katastrofou.

Povodně v Česku začaly v pátek 13. září 2024 jako výsledek srážky dvou frontálních systémů nad územím střední Evropy. Ty přinesly vytrvalý déšť, který zasáhl většinu území Česka, a výsledkem byly dalekosáhlé povodně. Stejně jako během povodňové situace v roce 1997 nastala tedy neobvyklá situace, a co na to naše vláda, resp. zákonodárci? Právě na to a další otázky se zaměřím ve svém dalším článku níže… Osobně se domnívám, že opravdu každá pomoc postiženým je na místě. Ať už se jedná o finanční dary či různé formy nepeněžní podpory. Nutno podotknout, že stát celkem logicky nezůstává pozadu, byť někdy, zejména v oblasti daní, krkolomně, ale přece se snaží postiženým vycházet vstříc a jejich administrativní a daňové zatížení eliminovat. Najdou se však i nepochopitelné případy, jeden exemplární promílaný za všechny týkající neproplacení pojistného plnění pojišťovnou rodině, které povodeň vzala nově koupený a rekonstruovaný rodinný dům, který ani nestihla zkolaudovat, a tudíž nesplnila minimální trvání pojistného vztahu, tzv. karenční dobu. A co ulevit postiženým na daních, lze to?

Zákon o daních z příjmů stanoví, že příjmy z převodu majetku mezi blízkými osobami při ukončení zemědělské činnosti nejsou zdanitelné, pokud blízká osoba pokračuje v činnosti po tři zdaňovací období. Nesplněním podmínek se příjmy stanou zdanitelnými. Při darování majetku jako traktory či nákladní automobily není dar pro obdarovaného zdanitelný, pokud v podnikání pokračuje. Prodej majetku není zdanitelný pro prodávajícího, ale kupující může zahrnout majetek do výdajů a odpisů. Nesplnění podmínek vyžaduje dodatečné daňové přiznání.

V důsledku povodní 2024 se může podnikatel rozhodnout pro ukončení nebo přerušení svého podnikání, například kvůli zatopení prostor používaných k podnikání a zničení obchodního majetku. Podnikatel musí při ukončení nebo přerušení podnikání kvůli povodním upravit základ daně z příjmů podle ZDP [§ 23 odst. 8 písm. b) ZDP]. Postupy úprav se liší podle toho, zda podnikatel vede účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatňuje paušální výdaje. Speciální pravidla platí pro zemědělské podnikatele při převodu majetku osobám blízkým.

Podnikatel může přerušit svou činnost buď krátkodobě nebo dlouhodobě. Pokud podnikání obnoví do termínu pro podání daňového přiznání, postupuje, jako by k přerušení nedošlo. Pokud neobnoví, postupuje jako při ukončení podnikání. Pokud uplatňuje paušální daň a neobnoví podnikání, paušální režim mu končí, což musí oznámit správci daně a podat daňové přiznání.

Při ukončení nebo přerušení podnikatelské činnosti musí poplatník uplatnit odpisy z hmotného majetku v poloviční výši, pokud aktivitu nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání. Pokud tedy podnikatel ukončí činnost ještě v roce 2024, uplatní za rok 2024 poloviční odpisy. Pokud by činnost ukončil až k 1. 1. 2025, měl by nárok na plnou výši odpisů za předchozí rok.

Účetní a daňové záznamy v roce 2024 mohly být v roce 2024 negativně ovlivněny povodněmi, ale i dalšími mimořádnými událostmi. Z tohoto důvodu Ministerstvo financí zveřejnilo v rámci mimořádných událostí novou položku 02 – Povodně. Následně finanční správa vydala metodické informace na pomoc účetním jednotkám a daňovým subjektům. Pokyny také obdržely města a obce, dochází k osvobození od daně z nemovitostí. Ministerstvo vnitra radí, jak lze pořádat veřejné sbírky a Ministerstvo místního rozvoje se zaměřilo na veřejné zakázky.

V září 2024 došlo v souvislosti s povodní a záplavami ke značným škodám na majetku, což ovlivní i výsledky podnikatelských subjektů a řada podnikatelů se dostane za zdaňovací období roku 2024 do daňové ztráty z podnikání. Tu je možné si odečíst od celkového základu daně podle zákona o daních z příjmů . Podnikatelé mohou ztrátu uplatnit jak v roce 2024, tak zpětně za dvě předcházející zdaňovací období nebo v pěti následujících obdobích. Prakticky to znamená, že mohou snížit svou daňovou zátěž a využít ztrátu k lepšímu plánování finančních toků. V článku si podrobněji uvedeme možnosti uplatnění vzniklé daňové ztráty v rámci daňového přiznání za rok 2024.

Naše partnerská firma založila pro své zaměstnance postižené povodněmi transparentní účet. Chceme na tento účet přispět finanční částkou. Jak se to bude účtovat na naší straně, bude to dar, který lze odečíst od základu daně?

V úvodníku tohoto vydání Legislativních novinek vám opět po měsíci přinášíme shrnutí novinek ze světa účetnictví a daní, přičemž ale událostí v této oblasti bylo tentokrát jako šafránu. V polovině září celou republiku zasáhla jiná událost, a to přírodní ve formě rozsáhlých povodní, které měly bohužel zničující dopad na spoustu obyvatel naší země a tím pádem i na daňové poplatníky. Na tuto neblahou přírodní událost zareagovala následně také Finanční správa a ve své informaci shrnula základní dopady na daňové poplatníky a možnosti řešení těchto situací. A tak tedy bude převážná část tohoto úvodníku zaměřena tímto směrem. Na závěr se krátce zmíníme také o vydání vzorů potvrzení o výši příspěvku na daňově podporované produkty spoření na stáří a nastíníme rýsující se možnost osvobození při prodeji krypoaktiv.

V září 2024 způsobily povodně v Čechách a na severní Moravě značné škody na majetku. Tento článek přináší přehled klíčových daňových řešení a poznatků pro škody na hmotném majetku a zásobách u podnikatelů: Škody způsobené živelními pohromami mohou být daňově uznatelné, pokud jsou doloženy posudkem pojišťovny nebo soudního znalce, i když podnikatel není pojištěn. Při škodách způsobených živelními pohromami lze zahrnout do daňových výdajů plnou výši zůstatkové ceny zničeného hmotného majetku a zásob, jestliže podnikatel vede účetnictví. Škoda způsobená neznámým pachatelem potvrzená policií nevyžaduje posudek znalce a může být daňově uznána bez ohledu na rok obdržení potvrzení policie. Ať už vedete účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatňujete paušální výdaje, praktické příklady vám pomohou porozumět složitým daňovým otázkám a přinést jasná řešení pro každého podnikatele, který se potýká s následky přírodních katastrof.

Může OSVČ nebo i s. r. o. darovat nyní z důvodu povodní peněžní nebo nepeněžní dar konkrétní fyzické osobě, prostě konkrétně např. p. Novákové, tzv. na přímo? Bude toto daňově odčitatelný dar?

V případě, kdy by právnická osoba poskytla jiné právnické osobě na humanitární účel dar v nepeněžní formě (zásoby, majetek), tak s odkazem na ustanovení § 24 odst. 2 písm. zp) lze dar poskytnutý na humanitární a charitativní účely v souvislosti s živelní pohromou uplatnit jako daňově účinný náklad. Domnívám se správně, že ale není nárok na odpočet DPH na vstupu z pořízeného majetku nebo materiálu, zásob?

Společnost A nakoupí např. materiál na opravu podlah zničených povodní v roce 2024. Následně tento materiál daruje postiženému občanovi. Je tento dar daňově účinný?

Vlivem silného větru a deště došlo k odchlípnutí střechy pronajaté skladové budovy a ke zničení zboží ve skladě. Zboží je nepoužitelné. Mimořádnou inventurou bylo vyřazeno zboží v PC 600 tisíc Kč a bude řádně zlikvidováno (s protokolem). Zboží bylo pojištěno, škoda nahlášena pojišťovně. Má vliv na daňovou uznatelnost, zda je událost definována jako živelní pohroma podle § 24 odst. 10. (sklad není v oblasti, která byla zaplavena, i když událost se stala v prvních dnech zářijových povodní 2024)? Je správné účtování: odpis zničeného zboží 582/504, náklady likvidace 588/321, pohledávka za pojišťovnou (pouze do výše vyčíslené v účetnictví) 378/688? Uvažujeme správně, že nemusíme vracet DPH na vstupu u zničeného zboží dle § 77 zákona o DPH, když škoda bude řádně prokázána a zaprotokolována?

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 7/2024 ze dne 26. září 2024, který obsahuje Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně z důvodu mimořádné události.

Zaměstnanec je členem dobrovolných hasičů a pomáhá při povodních. Má nárok na volno, a pokud ano, pak na placené nebo neplacené? Placené volno: je nárok na refundaci a v jaké výši? Jak se v takovém případě postupuje?