Sdružení občanská

Novela č. 170/2017 Sb. zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), účinná od 1. 7. 2017, zcela změnila zdaňování společností, dříve označovaných jako sdružení. Společnosti existující před účinností novely musí přejít na nový systém nejpozději 1. 1. 2019, nově vzniklé společnosti se již musí řídit novými pravidly. Ty mají dopad především na fakturaci, a proto s nimi přijdou do styku i firmy, které se společnostmi obchodují.

Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), zakotvuje možnost, aby spolky v rámci své organizační struktury zřídily speciální kontrolní orgán, a sice kontrolní komisi. Jedná se tedy o fakultativní orgán spolku, jeho existence není povinná. V dosavadní praxi spolků (dříve občanských sdružení) se nejedná o žádnou novinku, neboť i spolky fungující před rokem 2014 měly ve svých stanovách upraven systém vnitřní kontroly představovaný zřízením orgánů kontrolního či dozorčího typu.

Realizaci činnosti, kterou hodlá spolek vykonávat, si nelze představit bez zajištění finančních prostředků. Častým zdrojem financování činnosti spolku jsou právě členské příspěvky, o kterých pojednává následující text.

Právní úprava spolkového práva v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), upravuje specifický typ právnické osoby, a sice pobočný spolek. Jedná se o organizační jednotku spolku, kterou spolek může založit, s vlastní (byť omezenou) právní osobností. Dřívější právní úprava (do 31. 12. 2013) tyto subjekty označovala jako organizační jednotky občanských sdružení.

Spolky jsou součástí každodenního života již od poloviny 19. století. Každé spolčování lidí s sebou nese riziko vnitřních sporů. Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), zakotvuje možnost, aby spolky v rámci své organizační struktury zřídily speciální orgán „soudního“ typu, a sice rozhodčí komisi.

Může předseda spolku vystavovat stejnému spolku faktury?

Spolek – veřejně prospěšný poplatník, vede jednoduché účetnictví, má pět členů, má tržby z hlavní činnosti, to je organizování sportovních a kulturních akcí a podpora sportu. Chtěli bychom zhodnotit na příkladu, zda obecně postupujeme správně. Příjmy spolku: – členské příspěvky 2 000 Kč, – dotace obce na činnost spolku 10 000 Kč, – přijaté dary 8 000 Kč, – vstupné z akcí 5 000 Kč, – celkem příjmy 25 000 Kč, – výdaje na činnost spolku 22 000 Kč. Můžeme v daňovém přiznání uvést: – na ř. 101 (§ 18a) dotace z obce ve výši 10 000 Kč a – ř. 110 (§ 19) členské příspěvky ve výši 2 000 Kč, – snížit příjmy, aniž bychom museli upravovat daňové výdaje, a tím vykazovali ztrátu 9 000 Kč. Je tato úvaha správná?

Spolek, který vede jednoduché účetnictví, daroval v roce 2015 postiženému výtěžek z charitativního plesu ve výši 20 000 Kč. Z hlediska daně z příjmu ale členové spolku nevěděli, že napřed musí dar zdanit a následně ho můžou darovat. Využili proto za rok 2015 v daňovém přiznání § 20 daně z příjmu a HV snížili o výši poskytnutého daru, a tím ušetřili 19 %, tj. 38 00 Kč, a nemuseli platit daň. Dosaženou úsporu však musí v následujících třech letech využít ke krytí nákladů souvisejících s činností spolku. Spolek však má pouze příjmy z darů a dobrovolného vstupného a ty skoro v plné výši využije na úhradu svých nákladů. Úsporu na dani by museli členové spolku uhradit z členských příspěvků v následujících letech. Existuje i jiné řešení, je nějaká publikace, která se zabývá konkrétními případy příjmů a výdajů spolků?

Jak má občanské sdružení (Motoklub) zaúčtovat sponzorské dary "obdrženo" i "darováno". A to konkrétně - obdržel sponzorské dary od podnikatelů i soukromých osob, na základě smlouvy, a ta je: Na poskytnutí sponzorského daru na pořádání charitativní akce formou zábavného odpoledne - výtěžek této akce půjde na základní a speciální školu. Poskytne - základní a speciální škole peněžitý dar - smlouva bude teprve sepsána a dar předán. Dále - výdaje a příjmy této akce se účtují klasicky jako u podnikatelů? 

Ráda bych však ještě upřesnila některé detaily: Jedná se vlastně o vztah 2 neziskových organizací: poskytovatel příležitostné služby (dům s pečovatelskou službou - DPS) versus pořadatel kulturní akce, např. občanské sdružení. Co se týká zaměstnanců, kteří vypomáhali, to jsme opravdu vyřešili odměnou. Nyní však pořadatel akce chce poskytnout nějakou finanční odměnu za poskytnuté služby (především klienty domu) a potřebuje to ve své organizaci nějak vyúčtovat. Navrhli jsme pořadateli, aby poskytl sponzorský dar domu s pečovatelskou službou, který bude určen na pořádání společenských akcí s klienty. Tím se vrátí vložené prostředky, i když nepřímo, zpět. Bude to takto správný postup? Myslím, že pokud by chtěl pořadatel přímo vyúčtovat náklady, musel by zaplatit jednotlivým lidem za příležitostné práce, což by se už nemohlo týkat organizace DPS? Upozorním ještě, že DPS podle zákona č. 250/2000 Sb., § 37 není oprávněn poskytovat dary jiným subjektům.

Jsme občanské sdružení vinařů. Vinařský fond vydal rozhodnutí, že nám poskytuje podporu na akci s vinařskou tematikou ve výši max. 20 000 Kč, která se teprve letos uskuteční, výše našich výdajů hodně převýší 20 000 Kč. Dle rozhodnutí jsme povinni doložit do 12 měsíců uskutečněné výdaje. Kdy máme účtovat o výnosu z dotace? K datu letošního vydání rozhodnutí? Příjem obdržíme pravděpodobně v příštím roce. Pokud nebudeme účtovat o výnosu v tomto roce, náklady vynaložené letos přesto musíme vyloučit z nákladů? Na jaké účty a v jaké časové posloupnosti se správně o tomto účetním případu účtuje?

Jsme nezisková organizace, občanské sdružení invalidních občanů. Obdrželi jsme dotaci od obce a od místních podnikatelských firem na naši činnost. Jde o příjem, který nepodléhá dani z příjmů? Jedná se o příjmy, které nejsou nikdy předmětem daně?

Občanské sdružení (dnes spolek) v roce 2014 obdržel dar ve výši 300 000 Kč na podporu sportovní a vzdělávací činnosti, je tento dar pro spolek předmětem daně?

V roce 1995 bylo na Ministerstvu vnitra zaregistrované občanské sdružení (taneční divadlo). Do roku 2013 vedlo jednoduché účetnictví, jak jim umožňovalo ustanovení § 38a zákona o účetnictví. V roce 2014 se změnili na spolek. Mohou i nadále vést jednoduché účetnictví?

Sportovní klub, občanské sdružení, má ve svém majetku bezúplatně nabytou budovu na úplatně nabytém pozemku a bezúplatně nabytý přívěs za auto. Pokud by klub zanikl, předpokládám, že by podle obč. zákoníku soud určil likvidátora (za jakých podmínek určí soud likvidátorem některého z členů spolku ?), poté by došlo k prodeji majetku a k uspokojení případných dluhů a zbytek by byl rozdělen mezi členy spolku, či jiným způsobem ? Ve stanovách spolku je o zániku pouze obecně ujednáno: "Klub zaniká rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením na základě rozhodnutí členské schůze a členská schůze rozhodne o způsobu majetkového vypořádání." Prosím, kromě odpovědí na uvedené otázky i o odpověď, zda se společný majetek nějakým způsobem též vypořádává při úmrtí člena, případně při zrušení členství.

S účinností nového občanského zákoníku , zákon č. 89/2012 Sb. (NOZ ), se z občanských sdružení od 1.1.2014 staly automaticky spolky, na které se aplikují příslušná ustanovení občanského zákoníku . Co to znamená v praxi? Pokud tyto „neziskové“ organizace dodatečně nevyužijí práva změnit svoji právní formu na ústav nebo sociální družstvo, budou muset své dokumenty a jednání přizpůsobit zákonné úpravě spolku.

Prosím o pomoc vyřešení účtování darů v roce 2014. Jedná se o umělecká výtvarná díla, která byla darována občanskému sdružení na podporu vydávání časopisu o kultuře. Občanské sdruženi je plátce DPH. Účtujeme přijetí darů MD 032 DAL 649 30 000 Kč / dle dar. smlouvy / Výdej MD 552 DAL 032 30 000 Kč předáno do aukce, Prodej v aukci MD 311 DAL 652 30 000 Kč DPH 21 % z částky 30 000 = 6300 Kč nevím jak zaúčtovat. MD? DAL 343 6 300 Kč. Úhrada z prodeje MD 221 DAL 311 30 000 Kč Jestli jsem dobře pochopila, tak neprodané výtvr. díla, které zůstanou v majetku obč. sdružení a nebudou letos prodány, mohu vyloučit z výnosů pro daň z příjmů. Přiznání darovací daně se bude podávat za všechny přijaté dary, nebo jen za ty, které budou vyloučení z výnosů v roce 2014?

Občanské sdružení má vysoký zůstatek v pokladně. Tento zůstatek je jen účetní, protože fyzicky tam skutečně není. Občanské sdružení hradilo některé náklady bez dokladů, takže teď nemá výdaje jak proúčtovat. Je možné nějaké rozdělení zisku jako ve společnosti s ručením omezeným? Podle mého názoru to nelze. Existuje tedy nějaké legální řešení, které by nám pokladnu vyrovnalo?

Jsme občanské sdružení, vedeme analyticky jednotlivé předměty činnosti dle stanov, aby bylo možné zjistit ziskovost nebo ztrátovost činností pro daňové účely. Jak rozúčtovat koupi drobného majetku, který bude sloužit pro různé činnosti a v různém poměru nejen letos, ale i v budoucích letech. (Budeme majetek evidovat v drobném majetku). V rámci pořádáni akce dle stanov jsme zpevnili zámkovou dlažbou pozemek (8 500 Kč), který není v našem majetku - pozemek obce. Lze uplatnit tento výdaj jako daňový náklad pro danou činnost v rámci stanov?

Jak správně zaúčtovat přijetí dotace na činnost OS. Dotace byla schválena na částku 50 000 Kč. Došlo k průběžnému čerpání, příklad 20 000 Kč odměny, 20 000 Kč pronájmy hal a 10 500 Kč za služby. Po předložení dokladů nám byla zaslána částka 50 000Kč na účet. Jak vše správně zaúčtovat?