Smlouva darovací

OSVČ zaplatila sponzorský dar klubu motorkářů na kulturní akci. Byla jí vystavena darovací smlouva o potvrzení finančního daru. Tento klub motorkářů jsme nenašli na ARESu. Není to spolek a pravděpodobně to není ani právnická osoba. Lze tento dar uplatnit v daňovém přiznání jako daňově uznatelný?

Dodavatel poskytl zboží zdarma na podporu prodeje, uvádí, že odvedl DPH v souladu se stanoviskem finanční správy. Odběratel zboží poskytnuté zdarma použil ke spotřebě ve výrobě. Konkrétně se jednalo o osivo, které bylo vyseto. Dodavatel uvádí, že DPH ze zboží zdarma odvedl. Jak správně zaúčtovat tuto dodávku u odběratele a jaký dopad bude mít tato dodávka na daň z příjmů (odběratel vede podvojné účetnictví)?

Pamatujete? S rokem 2013 skončily v České republice daně dědická a darovací. Ovšem předměty jejich zdanění nepominuly, coby „bezúplatné příjmy“ byly začleněny do předmětu zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Dědictví a dary si omezíme na nemovité věci, s nimiž bývá nejvíce práce… Nabyvatel postupně řeší tři druhy vzájemně provázaných daňových souvislostí. Nejprve, zda a jak má zdanit zděděné a darované věci (podíly). Pokud je využívá pro zdanitelné příjmy, tak jej dále zajímá hlavně možnost odpisování. A při jejich prodeji se dostává na pořad dne otázka, jestli bude nutno příjem zdanit.

Podnikání je velmi rozmanité. Kromě standardních transakcí typu prodeje zboží a poskytování služeb se v praxi lze běžně setkat i s výdaji na propagaci či reklamu nebo tzv. sponzoring a v neposlední řadě i s poskytnutím bezúplatných plnění, tedy zjednodušeně řečeno darů. Přestože všechny výše uvedené kategorie plnění se mohou zdát více či méně jasné, při jejich bližším zkoumání, na které se v tomto příspěvku zaměřím, již vše tak jednoznačné být nemusí. Dokonce si troufale dovolím tvrdit, že některé níže uvedené implikace mohou být pro čtenáře i negativním překvapením Cílem tohoto článku tedy bude základní vymezení výše uvedených plnění, jejich možné účetní zachycení a konečně i možné daňové dopady pro poskytovatele i příjemce, a to vše na základě konkrétních příkladů z mé praxe.

Právnická osoba (s. r. o.) poskytla dar fyzické osobě nezletilému dítěti závislému na péči osoby pečující (otec dítěte). Byla sepsána darovací smlouva, mezi dárcem (s. r. o.) a obdarovaným (nezletilé dítě zastoupené osobou pečující), kde předmětem daru je finanční dar ve výši 6 000 Kč. Částka byla zaslána bezhotovostně na bankovní účet fyzické osoby. Ve smlouvě se obdarovaný zavazuje použít dar za účelem rehabilitačního pobytu v centru pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením. Ke smlouvě byla přiložena faktura od dodavatele: Centra pro rehabilitaci na rehabilitační pobyt dítěte. Jako odběratel ve faktuře figuruje nezletilé dítě. Může si s. r. o. tento dar na základě výše zmiňované darovací smlouvy uplatnit jako tzv. odčitatelnou položku od základu daně v rámci svého daňového přiznání?

Občan v roce 2020 daroval nemovitost osobě blízké, ale jelikož se dostal do finančních potíží dohodl se na vrácení daru. Jakmile se mu nemovitost vrátí, tuto prodá. 1) Z hlediska daně z příjmů fyzických osob, by připadalo v úvahu jediné osvobození, a to časový test, který byl ale přerušen změnou vlastníka. Znamená to tedy, že časový test začíná běžet znova od doby navrácení nemovitosti, a tedy zpětném přepsání vlastníka na katastru nemovitostí? 2) Může si občan započíst náklady na pořízení nemovitosti (původní, před darováním), oproti prodejní ceně a odvést daň z příjmu pouze z rozdílu?

Jak je to s možností osvobození od daně z příjmu u prodeje rodinného domu, ve kterém vlastník nebydlí? Tento dům vlastní matka 15 let. Peníze z prodeje rozdělí dětem (synovi a dceři) stejným dílem 1/3, 1/3, a ponechá si 1/3 na opravy bytu, ve kterém má trvalé bydliště. Prosím o sdělení, zda je nutné uzavřít darovací smlouvu na mezi vlastníkem (matkou), synem a dcerou. Dotazuji se na osvobození podle § 10 odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů - bezúplatný příjem obou dětí.

Vlastním byt, jsem rozvedený, mám 2 dcery (zletilá, nezletilá). Chtěl bych něco sepsat pro případ smrti. Chci, aby zdědily byt na půl, penzijní pojištění také na půl. V budoucnu mám v plánu v mém bytě žít s přítelkyní, ale chci, aby když se mi něco stane, zůstalo vše pouze dcerám. Takže potřebuji poradit, jestli závět nebo darovací smlouvu po mé smrti. Nevím, jak dlouho budu s někým žít a co z toho samozřejmě vyplývá. Ale je možnost že i třeba 10 let a více. Ženit se nemám v plánu.

Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob hodlá v rámci ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění provedeného plátcem anebo v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob uplatnit nezdanitelné části základu daně specifikované v § 15 zákon o daních z příjmů , č. 586/1992 Sb (dále jen ,,ZDP “) (odpočty od základu daně), je logické, že je musí zaměstnavateli při provádění ročního zúčtování a správci daně při odevzdávání daňového přiznání doložit a prokázat. V následujícím textu se podíváme, co vše je nutno pro možnost uplatnění nezdanitelné části základu daně prokázat. Je nutno si uvědomit, že pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob vytvoří základ daně, ze kterého za zdaňovací období není možno uplatnit plnou výši odpočtů od základu daně dle § 15 ZDP , anebo je možno uplatnit jen dílčí část těchto odpočtů, pak neuplatněný odpočet od základu daně v příslušném zdaňovacím období již nelze uplatnit v dalších zdaňovacích obdobích a výše neuplatněného odpočtu propadá.

Jak se bude zdaňovat služebnost u dárce, který si do darovací smlouvy dal s odkazem na § 1297 občanského zákoníku služebnost u bytu, garáže a chata až do své smrti?

Jsme příspěvková organizace zřízená městem (poskytujeme sociální služby pobytové i terénní) a obdrželi jsme darovací smlouvou od podnikatelského subjektu na dobu určitou (část roku) na bezplatné využití vozu, my budeme hradit jen pohonné hmoty. Ve smlouvě je vyčíslena maximální výše nákladů spojených s provozem tohoto (reklamního) vozu po dobu zapůjčení ve výši 96 000 Kč bez DPH. Nejsme plátci DPH. Jak budeme o zapůjčení účtovat, když se nejedná o převod vlastnictví k předmětnému majetku, a je toto plnění osvobozeno od daně z příjmu? 

Darováním se zabývají ustanovení § 2055 až 2078 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

V následujícím příspěvku bych se chtěl zaměřit na právní a daňové aspekty darů v případě příspěvkových organizací jako veřejně prospěšných poplatníků. Dary jsou nepochybně v řadě případů významným finančním zdrojem těchto subjektů, a tak je nutné právní a daňové souvislosti v praxi poměrně často řešit.

V článku si objasníme na použití darovaného a zděděného hmotného majetku k podnikání poplatníka daně z příjmů fyzických osob anebo k použití tohoto majetku k jeho pronájmu. Zejména se zaměříme na daňové odpisování tohoto darovaného nebo zděděného hmotného majetku. Rozebereme si uplatnění daňových odpisů v případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob zdědí hmotný majetek, který zůstavitel daňově odpisoval, resp. ho měl pouze v osobním vlastnictví, přičemž dědic využije tento zděděný majetek ke svému podnikání nebo ho bude pronajímat.

Pokračování příspěvku z minulého čísla časopisu (Daně a právo v praxi č. 9/2018, s. 29) rozebírá vybraná další ustanovení související s problematikou pořízení pro případ smrti, a to nejen v občanském zákoníku, ale také v zákoně o zvláštních řízeních soudních, živnostenském zákoně a v zákoně o daních z příjmů . Dále se věnuje problematice odkazu, který je vymezen v § 1594 a následujících občanského zákoníku .

K naplňování cíle (poslání, účelu), pro který byl spolek založen,1) vede více cest. Existuje více prostředků, jak vytyčeného cíle dosahovat, a záleží na spolku (jeho zakladatelích), jakým způsobem tyto prostředky (aktivity) ve svých stanovách vymezí. Spolky mohou svého účelu dosahovat buď přímo (prostřednictvím hlavní činnosti), nebo nepřímo (prostřednictvím vedlejší hospodářské činnosti). Platná právní úprava v § 217 odst. 2 obč. zák. uvádí výčet možných forem vedlejší hospodářské činnosti. Těmi může být, kromě podnikání, také jiná výdělečná činnost, za podmínky, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku. Mezi typické aktivity spadající do jiné výdělečné činnosti patří pronájem spolkového majetku nebo poskytování reklamy třetím osobám (sponzoring). O těchto dvou aktivitách, včetně daňových souvislostí a problematiky evidence tržeb (EET), pojednává následující příspěvek.

Podnik účtující dle účetnictví pro podnikatele chce v rámci daru poskytnut občanskému sdružení své stroje k realizaci plánované výsadby stromů v parku. Jak postupovat v rámci DPPO a účetnictví? Lze zde sepsat darovací smlouvu na poskytnutí služby, kde bude oceněna hodnota realizovaných prací jako hodnota daru (hodnota služby pokud by byla fakturována jako služba prodej služby) s tím, že v účetnictví budou realizované služby identifikovány jako nedaňové náklady a dar se následně vypořádá v rámci daňového přiznání k DPPO, nebo je zde vhodný jiný postup?

Matka darovala ve 12/2016 synovi nemovitost, kde provozovala restauraci. Ona neměla nemovitou věc vloženu do podnikání, uplatňovala paušální výdaje. Syn chce nyní nemovitou věc vložit do obchodního majetku, protože ji bude rekonstruovat. Také zde provozuje restauraci. V darovací smlouvě není uvedena cena za nemovitost ani za pozemek. 1) V jaké ceně má syn vložit nemovitost a pozemek do podnikání? 2) Musí vložit do podnikání i pozemek, když se daňově neodepisuje? 3) Musí si dát syn udělat znalecký posudek? Pokud ano, musel by znalec ocenit v cenách k datu darování nebo k datu vložení do obchodního majetku?

Zapsaný spolek, provozující mobilní hospicovou službu, vedoucí účetnictví, obdrží během roku na základě darovacích smluv od podniků, obcí a soukromníků přímo peníze na svoji činnost. Jedná se v tomto případě o bezúplatný příjem, který se osvobozuje od daně z příjmů právnických osob, pokud se použil nebo použije v souladu se zákonem? Platí to i na peníze vybrané výše uvedeným způsobem těsně na konci zdaňovacího období, které ale ústav utratí v souladu se zákonem až v následujícím zdaňovacím období? Stačí tyto příjmy uvést na příslušném řádku daňového přiznání a tím je vyjmout ze zdanění? Existuje nějaká hranice pro povinný audit u ústavu? Případně že ano, tak jaká? 

Společnost s ručením omezeným - plátce DPH - nakoupila dresy pro dětský oddíl fotbalistů. Cena 1 ks je 450 vč. DPH + logo sponzorující firmy 40 vč. DPH. Celková hodnota je přibližně 25 000 Kč. Jak zaúčtovat nákup a "předání" těchto dresů, jak je to s daňovou uznatelností a jak vypořádat DPH? Je potřeba nějaká smlouva?