Zastoupení

V současném stadiu digitalizace společnosti není pochyb o tom, že se v praxi stále častěji budeme setkávat s uplatněním plných mocí v elektronické formě. Jaké jsou vlastně možnosti, případně úskalí digitální plné moci? Principiálně existují dvě různé situace, buď je plná moc již zpočátku vyhotovena elektronicky (digitální plná moc) anebo je do této podoby převedena z formy listinné (digitalizovaná plná moc).

Dne 21. 8. 2024 podepsal ministr spravedlnosti novelu advokátního tarifu , která nabude účinnosti od 1. 1. 2025. Tento článek se zaměřuje konkrétně na změny, které se propíšou do úhrad nákladů za zastoupení advokátem či daňovým poradcem, popř. do odškodňování takových nákladů, v souvislosti se správou daní. Doplňuje se i způsob výpočtu mimosmluvní odměny, úhrad či nákladů zastoupení bez účasti kvalifikovaného zástupce.

Cestovní agentura na základě smlouvy o obchodním zastoupení (jménem a na účet jiné osoby, cestovní agentury z EU, která má provozovnu v ČR) prodává zájezdy za provizi. Stane se identifikovanou osobou při prodeji zájezdu do EU? Zatím realizovala jenom prodej mimo EU (3. země), kde jestli to chápu dobře, je provize osvobozená, pouze se započítává do obratu pro případné plátcovství DPH.

Primárně je na účastníku řízení, aby sledoval, zda jeho advokát plní řádně své úkoly plynoucí ze zastoupení. Zanikne-li však zástupci účastníka oprávnění působit jako advokát, je třeba, aby měl účastník přiměřený prostor zvolit si advokáta jiného, anebo zůstat nadále bez zastoupení, je-li to podle procesního práva přípustné. V souvislosti s ukončením činnosti advokáta může vyvstat také otázka ustanovení či určení zástupce advokáta. Proto je třeba, aby soud, zjistí-li znepřístupnění datové schránky advokáta, učinil potřebné kroky k zjištění, zda a případně jak se postavení advokáta změnilo. Může tak učinit zejména nahlédnutím do evidence advokátů vedené Českou advokátní komoru či dotazem přímo u advokáta nebo jeho zástupce, je-li takový zástupce soudu znám. Na výsledky svého zjištění má soud adekvátně procesně reagovat. NSS proto v rozsudku čj. 2 Azs 258/2015-20 uzavřel, že pokud soud zjistí, že datová schránka advokáta je znepřístupněna, má vyvinout snahu ke zjištění důvodu znepřístupnění. Pokud tak neučiní a doručuje do sídla advokáta, dopustí se zásadního procesního pochybení, které může vést k nezákonnému rozhodnutí ve věci samé. Výše shrnuté závěry lze přitom užít také na řízení před správními orgány. Smysl a účel právní úpravy doručování je shodný v řízení před správním orgánem i před soudem. V obou typech řízení navíc doručování do datové schránky představuje rutinní záležitost. Shodně proto platí, že pokud účastníka řízení zastupuje osoba, která má ze zákona povinnost mít zřízenu profesní datovou schránku (advokát, daňový poradce a další osoby uvedené v § 4 odst. 3 zákona o elektronických úkonech), je znepřístupnění datové schránky varovným signálem pro správní orgán či soud. Znepřístupnění datové schránky advokáta proto mělo žalovaného přimět k ověření, zda zastoupení stěžovatele tímto advokátem nadále trvá a zda vůbec může trvat.

Jaká má ředitel oprávnění, když: 1. jede na pracovní cestu – schvaluje si cestovní příkaz sám? 2. má např. z nějakého projektu uzavřenou dohodu o provedení práce – může si ji podepsat sám, a pokud ne, tak kdo mu ji podepisuje? 3. vede v organizaci pokladnu - může si uzavřít sám se sebou dohodu o hmotné odpovědnosti (dohoda o odpovědnosti za hodnoty svěřené zaměstnanci k vyúčtování)? 

Zastoupení právnické osoby Právní úprava po rekodifikaci soukromého práva k právnickým osobám přistupuje s uplatněním tzv. teorie fikce. Z teorie fikce se dovozuje, že právnická osoba již nadále nemůže jednat sama za sebe, nemá svoji vlastní vůli a musí tedy být vždy zastoupena. Zastoupení právnické osoby se dá obecně rozdělit na dvě kategorie, a to zákonné zastoupení a zastoupení smluvní. V následujícím článku se budeme věnovat vybraným formám zákonného a smluvního zastoupení.

Zastupování v daňovém řízení optikou Nejvyššího správního soudu Matěj Nešleha, Kodap Jihlava, s. r. o. Právní vztah u dobrovolného zastoupení vzniká mezi zastoupeným a zástupcem na základě smlouvy, k...

Zánik zastoupení v daňovém řízení Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23.10.2014, čj. 9 Afs 38/2014-59, www.nssoud.cz K předpisům: - § 28 zákona č. 99/1963 Sb.,...

Okamžik ukončení zastoupení JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský Lichnovský, Ondrýsek & partneři, a.s. Označení rozhodnutí Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.10.2014, sp. zn. 9 Afs 38/2014, www.nssoud.cz K předpisům:...

V právním systému České republiky máme možnost setkat se s institutem zastupování v různých formách a za různými účely. Některé zákony se zaměřují výhradně na zastupování. Příkladem může být zákon č. 201/2002 Sb. , o Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových, ve znění pozdějších předpisů, či zákon č. 283/1993 Sb. , o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné vymezuje státní zastupitelství jako soustavu úřadů státu, určených k zastupování státu při ochraně veřejného zájmu ve věcech svěřených zákonem do působnosti státního zastupitelství. Se zastupováním je možné se setkat i v zákoně č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích ), upravujícím podmínky zastoupení společníka (popř. akcionáře) na valné hromadě (popř. člena družstva na členské schůzi). Zastupování v občanském soudním řízení pak upravuje zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Obdobně zastupování ve správním soudním řízení řeší zákon č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní , ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, upravuje problematiku povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků. Se zastoupením je možné se setkat i v zákoně č. 500/2004 Sb. , správní řád , ve znění pozdějších předpisů, v hlavě III. - Účastníci řízení a zastoupení. Zastupování v daňovém řízení se však týká především právní úprava zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), a občanského zákoníku, zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“).

V následujícím článku si částečně přiblížíme zastupování v daňovém řízení. Zástupce je definován v § 25 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“).

Jistě se mnou bude laskavý čtenář souhlasit, že k řádnému výběru daní přispěje i ta skutečnost, že při aplikaci nového zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu, (dále jen „DŘ“) by mělo být nerozporovatelné, kdo jménem daňového subjektu jedná. Předchozí procesní daňová úprava, tedy zákon č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, (dále jen „ZSDP“) v ustanovení § 10 odst. 3 věta poslední vytvářela právní fikci při smluvním zastupování, podle které správce daně považoval plnou moc, jejíž rozsah nebyl vymezen vůbec nebo nebyl vymezen přesně, za plnou moc pro daňové řízení ze zákona neomezenou. Tato fikce s sebou přinášela jisté praktické problémy a její využívání nebylo příliš časté. Lze se jen domnívat, že správce daně, pokud tuto právní fikci uplatnil, tak o tom učinil úřední záznam do spisu. Další nejasnosti vznikaly v souvislosti nejen se smluvním zastupováním při postupech, které sice souvisejí s daňovým řízením, ale které nebylo možno zařadit do konkrétního daňového řízení, jakož i v souvislosti s tím, že ZSDP na rozdíl od § 134 DŘ neobsahoval jednoznačnou definici daňového řízení. Tyto pojmové nejasnosti komplikovaly daňový život a nutnost jejich odstranění bezesporu přispěla k přijetí jednoznačnější právní úpravy.

Po čase se opět vracíme k problematice daňové kontroly, a to zejména v souvislosti s přijetím zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), který oproti zákonu č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSDP“), částečně pozměňuje práva a povinnosti jak daňových subjektů, tak i správců daně. V článku se pokusíme přiblížit některé důležité změny v daňové kontrole, které se objevily v souvislosti s přijetím DŘ. Účinnost DŘ je od 1. 1. 2011.

Nejen v souvislosti se skutečností, že Mezinárodní obchodní komora s účinností od 1. 1. 2010 vydala nová výkladová pravidla INCOTERMS® 2010, bych se v dnešním pojednání chtěl zaměřit na problematiku dovozu zboží ze třetích zemí v případech, kdy je dovážené zboží dodáváno tuzemskému odběrateli za využití dodací doložky DDP s místem dodání sjednaném na území tuzemska.