Celní správa

Osoba neusazená k dani v tuzemsku (má sídlo v třetí zemi) by ráda do ČR dovezla svůj majetek (osoba v ČR není registrována k DPH), majetek je v dalším kroku vyvezen do třetí země, v některých případech majetek bude úplatně dodán a v některých případech do třetí země bude dodán bezúplatně. Slyšeli jsme, že při dovozu si musí tato společnost ze třetí země zvolit zástupce, který za ni podá celní prohlášení. Jak to v praxi probíhá? Zástupce zaplatí clo a DPH a následně obě položky přeúčtuje společnosti? Změní se situace nějak, pokud by se osoba neusazená k dani zaregistrovala k DPH v ČR? 

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 5/2023 ze dne 22. března 2023, který obsahuje přehled druhů daní a jejich částí, o nichž vedou osobní daňové účty orgány Celní správy ČR a také seznam matrikových částí bankovních účtů celních úřadů.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 4/2022 ze dne 8. února 2022, který obsahuje přehled druhů daní, o nichž vedou osobní daňové účty orgány Celní správy, a dále seznam matrikových částí bankovních účtů celních úřadů.

V § 47 zákona č. 242/2016 Sb. , celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon “) jsou upraveny přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob v rámci celního řízení. Definice přestupku je pak vymezena v § 5 zákona č. 250/2016 Sb. , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích “). Zde je uvedeno, že „přestupek je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin“. V tomto článku se tedy krátce zastavíme u této problematiky z pohledu právní úpravy, která je obsažena v již zmíněném celním zákonu .

Následující příspěvek je zaměřen na dosavadní výklad pojmu „výroba“ vybraných výrobků pro potřeby aplikace zákona o spotřebních daních tak, jak jej reprodukují v dnešní době soudy, a má za cíl poukázat na to, že tento výklad popisuje něco, co již několik let neplatí. V dokončení příspěvku se bude autor dále zabývat novelizací zákona o spotřebních daních , kterou přinesl zejména zákon č. 217/2005 Sb. a který nově definoval význam pojmu „výroba“ pro účely zákona o spotřebních daních s účinností od 1. 7. 2005. Doplněn bude i přehled judikátů, které se opírají o výklad pojmu „výroba“ podle starého zákona o spotřebních daních , i když se souzená kauza vztahovala již ke zdaňovacím obdobím po 1. 7. 2005.

Tento článek je zaměřen na dosavadní výklad pojmu „výroba“ vybraných výrobků pro potřeby aplikace zákona o spotřebních daních tak, jak jej reprodukují v dnešní době soudy, a má za cíl poukázat na to, že tento výklad je lidově řečeno „mimo mísu“, chcete-li chybný, či popisuje něco, co již několik let neplatí. Je až absurdní, jak si soudy ulehčují práci a místo toho, aby danou problematiku zkoumaly v čase, přitom opisují bezhlavě to, co někdo vytvořil, a co je, vlastně bylo, poplatné zákonu, který již více jak patnáct let neplatí.

Cílem následujícího příspěvku je pokusit se jednoznačně dovodit závěr, zda český právní řád prostřednictvím zákona o spotřebních daních či jiného právního předpisu umožňuje přeprodej osvobozeného 1) lihu ve volném daňovém oběhu. Zdánlivě se jeví, že je přeprodej osvobozeného lihu od harmonizované spotřební daně zapovězen, ale není tomu tak. Správní praxe poukazuje na to, že je to možné, i když oporu v zákoně o spotřebních daních nenajdeme.

Následující příspěvek je úvahou na tím, zda úprava právní normy a její výklad může vytvořit prostor pro korupční jednání. Zamyšlení, proč je v zákoně cosi napsáno, co podle státních orgánů vlastně v praxi nemůže, či nemá existovat. Přesto ale existuje, stát to připouští a toleruje. Ale jen u vybrané skupiny osob. Ze zákona o spotřebních daních u lihu vyplývá skutečnost, že pro účely neuvedené v § 71 je možno nakoupit líh s daní, tedy ve volném daňového oběhu, aniž by konečný výrobek obsahující tento líh podléhal opětovnému zdanění. Přesto státní orgány trvají na výrobě konečného výrobku v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně a dané ustanovení zákona, ustanovení § 67 odst. 4 zákona o spotřebních daních, zcela ignorují.

V následujícím příspěvku předkládám úvahu nad tím, zda je předvídatelnost práva v našem právním státě pro konzumenta tohoto práva dostatečná, když samy soudy neví a musí se rozhodovat v rozšířeném senátu. Poukazuji také na skutečnost, jak může dopadnout soudní přezkum, pokud soudy nereflektují na důkazy provedené správním orgánem v jejich souhrnu a nevyhodnotí samostatně a nezávisle správnost a úplnost skutkových zjištění učiněných správním orgánem. Je logické, že soud nemá při své činnosti nahrazovat činnost správního orgánu, ale může uložit správnímu orgánu revizi, či doplnění samotného řízení.

Cílem tohoto článku je poukázat na fakt, že ani soudu už není lhostejné, že správce daně ponechá daňový subjekt v „klidu“ několik let, i když už ví, že jeho podnikání, či úkony, které koná, nejsou slučitelné se zákony České republiky. Nejvyšší správní soud, jeho druhý senát, poukázal na fakt, že je nutné také zkoumat, zda tato latentní „nečinnost“ správce daně není v rozporu se základními zásadami správy daní. Zejména tam, kde se správce daně po několika letech, zpravidla bezprostředně před uplynutím prekluzivní lhůty, rozhodne chování daňového subjektu postihnout.

Není pokuta, jako pokuta. Může jít i o poplatek. Nejvyšší správní soud posoudil charakter pokuty podle zákona o ochraně ovzduší jako poplatek. Jedná se tedy o „poplatkopokutu“. 1)

Tentokrát nepůjde o nezdaněný, na „černo“ uváděný líh do volného daňového oběhu. Následující článek se zaměřuje na osvobozený líh, vlastně na lihové výrobky osvobozené od „harmonizované“ spotřební daně a jejich nákup a prodej v nezměněném stavu. Cílem článku je poukázat na „harmonizaci“ nakládání s osvobozeným lihem od spotřební daně tak, jak si ji představuje příslušná směrnice Evropské unie a jak si ji představuje český národní předpis, harmonizovaný předpis, zákon č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, v platném znění (dále jen „zákon o spotřebních daních “).

Celní správa se podobně jako ta daňová v posledních letech dramatickým tempem digitalizovala a legislativa jen těžko může zůstat pozadu. Z toho důvodu obsahoval červencový balíček zákonů mimo jiné i nový celní zákon č. 242/2016 Sb. , který nahrazuje zákon č. 13/1993 Sb. Nový celní zákon je reakcí na celní kodex EU a určitým způsobem sjednocuje výkon celního dohledu, celní kontroly a celního řízení v návaznosti na vyměření a inkaso cla. Evropská unie se nijak netají dlouhodobou ambicí mít obchod do a vně prostoru EU pod elektronickou kontrolou tak, aby bylo zboží pod automatickými testy počítačových systémů. Smyslem je samozřejmě vyhodnotit tzv. ex ante zásilku a případně ji zastavit ještě před jejím vstupem do EU.

Změny zákona o dani z přidané hodnoty ve vazbě na nový celní zákon Ing. Václav Benda Dosavadní celní kodex Společenství byl s účinností od 1. 5. 2016 nahrazen nařízením...

Celní kontroly – zařazování zboží do kombinované nomenklatury (2. část) Ing. Lenka Sabelová, Maurice Ward & Co., s.r.o. V minulé části věnované správnému zařazování zboží jsme si uvedli strukturu...

Nový celní zákon a s ním související změny JUDr. Jiří Kroupa Dne 1. 5. 2016 vstoupilo v účinnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9....

Celní kontroly – zařazování zboží do kombinované nomenklatury (1. část) Ing. Lenka Sabelová, Maurice Ward & Co., s.r.o. V dnešním článku se zaměříme na další problematickou oblast související s...

V dnešním článku se zaměříme na další problematickou oblast související s celním řízením při dovozu zboží ze zemí mimo Evropskou unii a to správné či nesprávné deklarování celní hodnoty zboží. Chybné deklarování celní hodnoty zboží, které je zjišťováno při provádění kontrol po propuštění zboží, je velice časté a vede k vyměření dodatečných částek cla i penále. Proto se zaměříme zejména na ty skutečnosti, které mají vliv na správné deklarování celní hodnoty a to je: - cena skutečně placená za zboží, - poplatky, které musí být zahrnuty do celní hodnoty, - poplatky, které naopak nemají být do celní hodnoty zahrnuty Neopomeneme připomenout vliv deklarované celní hodnoty na správné určení základu daně z přidané hodnoty.