Elektronická komunikace

Pronajmutí bytu, nástup do zaměstnání či objednávání zboží a služeb. Víte, že ani v jedné z těchto situací se nemusíte kvůli podpisu potkat osobně s protistranou nebo ztrácet čas na poště? Stačí doma sednout na gauč, spustit aplikaci na online podepisování a podepsat dokument bezpečně na dálku.

Tak jako o každé technologické novince, i kolem online podpisů koluje ve společnosti řada mýtů. Zatímco některé jsou neškodné a úsměvné, jiné v Češích vzbuzují zbytečné obavy. Společnost ezConvey, provozující podpisovou aplikaci Podpisovna, vybrala z hromady mýtů největší tři, které lidé často zmiňují na sociálních sítích i při debatách se známými.

V současném stadiu digitalizace společnosti není pochyb o tom, že se v praxi stále častěji budeme setkávat s uplatněním plných mocí v elektronické formě. Jaké jsou vlastně možnosti, případně úskalí digitální plné moci? Principiálně existují dvě různé situace, buď je plná moc již zpočátku vyhotovena elektronicky (digitální plná moc) anebo je do této podoby převedena z formy listinné (digitalizovaná plná moc).

Asi všichni vnímáme, jak důležité je v dnešní době neusnout na vavřínech a získávat informace o nových technologiích, jako je bezpochyby umělá inteligence. To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsme se rozhodli se společností Redque uspořádat webinář na téma digitalizace v účetnictví. Na webináři jsme také rozebrali jak s digitalizací začít a jestli opravdu AI nahradí účetní (a další profese), jak mnohdy slýcháme v médiích. Probrali jsme také životní cyklus dokladu, zjednodušení práce pro účetní díky AI, archivaci dokladů, časová razítka a mnoho dalšího. Přihlaste se nebo se zaregistrujte a pusťte si záznam webináře zdarma!

EU AI Akt byl zveřejněn v Úředním věstníku jako nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 dne 12. 7. 2024 a začne platit 20 dní po tomto zveřejnění. Má za cíl zajistit bezpečnost a transparentnost AI systémů, které budou uváděny na trh EU, a zároveň podpořit inovace a investice v této oblasti. Nařízení stanovuje přísná pravidla pro vysoce rizikové AI systémy a zakazuje určité praktiky, které jsou v rozporu s hodnotami EU. Akt se vztahuje na všechny poskytovatele AI systémů, bez ohledu na jejich sídlo, pokud jejich systémy působí v EU. Firmy, ale i úřady pak budou mít dva roky na přípravu, než nařízení začne být přímo závazné v plném rozsahu. Některé oblasti AI ovšem budou vymahatelné i dříve, např.: zákazy se uplatní 6 měsíců po vstupu v platnost, kodexy praxe 9 měsíců, obecná pravidla 12 měsíců a povinnosti pro vysoce rizikové systémy 36 měsíců po vstupu v platnost.

V posledních letech se moderní technologie společně s pojmem “umělá inteligence” dostaly i do velmi konzervativního oboru, jakým účetnictví bezesporu je. Některým efektivně slouží, jiní se jich stále bojí... faktem ale je, že se neodmyslitelně stávají součástí našich životů, a kdo bude chtít zůstat konkurenceschopný, bude muset začít inovovat své procesy. Abychom to ale uvedli na pravou míru a trochu vás uklidnili, nikdo se vás nesnaží nahradit, ale vaši práci zefektivnit. V rámci implementací různých aplikací a nástrojů se nezbavujete rozhodovacích kompetencí, které jsou pro vedení účetnictví zásadní, ale zefektivňujete si přípravu podkladů k těmto aktivitám.

V předchozím článku jsme se zaměřili na význam digitalizace účetnictví a výhody moderních technologií, jako je umělá inteligence, které přinášejí vyšší efektivitu a přesnost při přebírání účetních dokladů. Představili jsme aplikaci Alice od firmy Redque, která díky vlastní AI technologii umožňuje rychlé a flexibilní zpracování různých typů dokumentů, a také jsme probrali různé způsoby, jakými lze doklady předávat online, což šetří čas a usnadňuje práci účetním. Plynule na to navážeme a dnes si povíme o tom, co následuje, když vám klient (nebo kolega) předá doklady online formou.

Není tajemstvím, že umělá inteligence (AI) začíná hrát důležitou roli v mnoha odvětvích včetně účetnictví. Přestože někteří mohou mít obavy z možné náhrady lidské práce, realita je jiná. V našem nedávném podcastu, který připravil Ing. Jaroslav Ždímal z Redque s.r.o., jsme se podrobněji zaměřili na to, jak AI mění účetní praxi – a to ke spokojenosti účetních.

Digitalizace účetnictví je nevyhnutelná. Budoucnost účetnictví není v papírové formě a již dnes plno firem využívá zcela digitální řešení. Každá změna s sebou nese obavy. Ta digitální se dotýká většinou každého zaměstnance, který musí upravit své rutinní činnosti. Na začátku digitalizace jsou tak důležité nejen výběrové řízení na dodavatele, zabezpečení dat a vhodné programy, ale také komunikace a zapojení celého týmu do samotné implementace. Naslouchat a zodpovídat všechny dotazy je nutné pro hladký průběh i otevřenost týmu ke změně, novým nástrojům a jejich přijetí za vlastní. Díky urychlení procesů dostává vedení společnosti přístup k datům, které jim pomáhají rychleji reagovat na vývoj a trendy jejich podnikání. Mohou tak činit rozhodnutí ve velmi krátkém čase a s relevantními daty. Mění se také účetní profese, která již neodpovídá představě široké veřejnosti. Získává tak opět prestiž, kterou si bezesporu zaslouží.

Srdečně vás zveme na konferenci pořádanou Komorou daňových poradců s názvem „Umělá inteligence v daňovém poradenství“. Tahle unikátní akce, která se bude konat 8. října 2024, vám poskytne nepostradatelnou odbornou podporu při výkonu profese daňového poradce a zprostředkuje vám přehled o nejnovějších technologických produktech včetně využití umělé inteligence.

Je vaše účetnictví stále papírové? Právě nastává nejvyšší čas poohlédnout se po možnostech přechodu na jeho digitální formu! Transformace papírového účetnictví na elektronické je vhodná k prvnímu dni nového účetního období, takže máte celé léto a podzim na to zvážit všechny možnosti – následující informace vám mohou pomoci se lépe zorientovat.

Jak může umělá inteligence (AI) pomoci daňovým poradcům a právníkům udržet krok s neustálým přílivem nových rozhodnutí? V právním prostředí, kde Nejvyšší správní soud každoročně řeší téměř tisíc daňových sporů, může být nad možnosti jednotlivce mít neustálý přehled o nových rozhodnutích a vyznat se v nich. Naštěstí nám v posledním roce dala o sobě významně vědět právě umělá inteligence (AI), která nejenom tento proces dokáže velmi ovlivnit. Účelem tohoto příspěvku je ukázat, jak nám AI v této oblasti pomáhá již dnes, jakož i jaké možnosti lze od ní v dohledně době očekávat.

Rok 2023 je bezesporu rokem umělé inteligence (AI) a tento trend bude nadále pokračovat. Vzhledem k tomu, že všechna rizika spojená s AI nejsou ještě zcela zřejmá, někteří se obávají, že další pokrok v umělé inteligenci bude znamenat nepředstavitelný zásah do naší civilizace, a do konce vyzývají k pozastavení vývoje1.

V minulých příspěvcích jsme se věnovali právu občanů na digitální komunikaci se státem a prostředkům autentizace a identifikace, které jsou nezbytné pro uplatnění práva občanů na digitální komunikaci se státem. Dnes budu praktický a začnu u Portálu občana.

Právo na elektronickou identifikaci a autentizaci zakotvené v digitální ústavě znamená právo na digitální komunikaci se státem a přístup k veřejným službám. Prostřednictvím různých identifikačních prostředků s různou úrovní záruky lze prokázat svou totožnost při online službách. Existují však i výjimky z práva na elektronickou identifikaci a autentizaci, stejně tak i možnost vzdáleného přeshraničního prokázání totožnosti prostřednictvím Národního bodu a národního uzlu eIDAS.

Příspěvek je koncipován tak, aby poskytl základní informace o „digitální ústavě“, nikoliv informace o její aplikaci a realizaci. Přibližuje její základní myšlenku, ale i práva a povinnosti z ní plynoucí. Za „digitální ústavu“ se označuje zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, který byl přijat v roce 2019. Jeho cílem je zakotvit právo občanů na digitální komunikaci se státem a usnadnit jim přístup k veřejným službám. Vláda České republiky plánuje do roku 2025 digitalizovat všechny veřejné služby a digitální ústava je klíčovým prvkem tohoto plánu. K tomu také MV ČR připravilo Příručku‌ ‌plánování‌ ‌digitalizace‌ ‌služeb‌ ‌veřejné‌ ‌správy‌ ‌ČR‌.

Jak přibývá digitálních písemností, přibývají i otázky ohledně jejich věrohodnosti, použitelnosti, správného způsobu archivace ad. Na některé z těchto otázek se zaměříme v následujícím textu, zvláštní pozornost pak bude věnována takovým písemnostem, které plní úlohu účetních a daňových dokladů.

Pokrok nelze zastavit, a to se týká i oblastí účetnictví a daní. Elektronizace a digitalizace se nezadržitelně vtírají i do těchto oblastí podnikatelské činnosti. České firmy si sice na jednu stranu stěžují na administrativní zátěž a byrokracii, ale na druhou prozatím nevyužívají mnohdy možností moderních technologií, které by jim od administrativy mohly ulehčit tak, jak by bylo možné, anebo je používají ne zcela efektivním a správným způsobem.

V tomto příspěvku se budu zabývat elektronickou komunikací s různými institucemi při zpracování účetnictví, daní a mzdové agendy, tj. možnostmi zasílání různých písemností a dat (daňových přiznání, přehledů, hlášení atd.) v elektronické podobě při každodenní práci v účetnictví.

Bankovní identita je prostředek pro vzdálenou distanční identifikaci fyzických osob v prostředí internetu. Její využití se v České republice poslední dobou značně rozšířilo, v první řadě díky zahrnutí tohoto prostředku do centrálního portálu Identita občana, který je vstupní branou pro identifikaci fyzických osob při používání informačních systémů veřejné správy. Počet přihlášení k portálu Identita občana přesáhl v průběhu roku 2022 20 milionů a výraznou měrou k tomu přispěla i bankovní identita s podílem 50 %. Srovnatelného počtu transakcí přitom bylo v roce 2023 dosaženo již během prvního pololetí a 10 milionů z nich proběhlo s využitím bankovní identity.