Evidence

Jak řešit evidenci docházky a samotné mzdy u zaměstnanců, kteří jezdí částečně pracovat do zahraničí (stavební firma)? Zaměstnanec pracuje pro ČR zaměstnavatele na HPP, zaměstnanec je vysílán pracovat na projektu do Norska (má vydaný A1 dokument) jedná se o projekt na delší období. Někdy je v Norsku celý měsíc, někdy jen část měsíce a zbytek pracovní doby odpracuje v ČR (pracuje na více projektech). V květnu se stala situace, kdy zaměstnanec byl v Norsku, ale prvních 14 dnů na projektu nepracoval, zaměstnavatel ho potřeboval až posledních 14d nů, kdy odpracoval 150 h + 16 h dovolené si vzal dovolenou 2. 5., 3. 5. Nevím, jak správně řešit náhrady mzdy v případě státních svátků, dovolené či nemocenské v době, kdy zaměstnanec nepracuje jako např. v květnu prvních 14 dnů. Řešíme, jak nastavit správně pracovní smlouvu, docházku, interní směrnice, rozvrh směn, aby vše bylo v pořádku. 

Dva podnikatelé si mezi sebou vyfakturovali službu. Jeden tedy službu zaplatil, úhrada odešla z účtu 30. 12. (tím pádem je to ve výdajích starého roku) a druhý platbu obdržel, avšak platba přišla 2. 1. Na bankovním výpise je psáno datum zpracování 30. 12. a datum zaúčtování/odepsání 2. 1. Které datum mám brát u druhého podnikatele jako datum pro zaúčtování příjmu? 

Inventarizace majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných na podrozvahových účtech je jedním ze základních procesů úzce spojených s účetní závěrkou všech účetních jednotek. Správné provedení inventarizace má přímý vliv na vykazované skutečnosti v rámci účetnictví a na podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Kvalitně provedená inventarizace, spolu s výstupy z ní, slouží i jako zásadní podklad při prokazování skutečností v případě revizní činnosti, auditu či při daňové kontrole. K zajištění řádného průběhu inventarizace u vybraných účetních jednotek slouží jednak dodržování ustanovení prováděcí vyhlášky 1) o inventarizaci majetku a závazků ve vybraných účetních jednotkách (dále jen „VÚJ“) a jednak kvalitně zpracované vnitřní akty řízení, které řeší základní pravidla a podmínky celého procesu inventarizace a personální zajištění jejího provádění.

Pokud bude mít fyzická osoba (podnikatel) nebo s. r. o. ve vnitropodnikové směrnici uvedeno, že drobný majetek do 80 000 Kč nebude evidován a půjde do přímo spotřeby, je nutno mít nějakou evidenci tohoto majetku pro účely kontroly z FU, může ji po poplatníkovi FU požadovat? A je při likvidaci takového majetku (zásoby) nutné mít potvrzení ze sběrných dvorů, že byl např. mobil za odevzdán?

Do zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je s účinností od 1. ledna 2024 doplněna část týkající se evidence přeshraničních plateb. S principy a pravidly tohoto zákona nemá nové ustanovení nic společného. Cílem je eliminovat daňové úniky na DPH, které souvisejí s prodejem zboží na dálku. Z tohoto důvodu je tato novela součástí zákona o dani z přidané hodnoty, a proto se jí informativně věnujeme i na portálu DAUČ, byť stěžejní je pro peněžní sektor.

Stěžovatelce lze dát za pravdu pouze v tom, že případné nevedení skladové evidence nemůže vést automaticky ke stanovení daně dle pomůcek. Takový závěr ovšem správce daně, žalovaný ani krajský soud nečinili. Jejich závěr o nemožnosti stanovení daně dokazováním totiž není postaven jen na nepředložení skladové evidence, ale na nepředložení žádných dokladů, které by ji mohly nahradit a prokázat přehled skladových zásob. Pochybnosti daňových orgánů o neúměrně zvyšovaných zásobách přitom mohla stěžovatelka vyvrátit nejen skladovou evidencí (kterou byla povinna vést), ale také jinými nezpochybněnými důkazy (například výsledkem mimořádné inventarizace, kterou by prokázala skutečný stav skladových zásob). Během daňové kontroly ovšem žádné správci daně nepředložila, ale ani pochybnosti správce daně ohledně výrazného rozdílu mezi přijatými a uskutečněnými plněními žádným způsobem neobjasnila.

Stavební firma účtuje o zásobách metodou B. 1)Má firma povinnost vést skladovou evidenci, pokud veškerý materiál vozí přímo na jednotlivé stavby a žádný svůj sklad, kde by materiál skladovala, ani fyzicky nemá? Doposud firma skladovou evidenci nevedla, pouze na konci roku dělala inventuru majetku na jednotlivých stavbách a materiál, který se nestihl do konce roku spotřebovat, přeúčtovala z účtu 501 na účet 112. Je to správný postup? V jaké ceně by měl být ale v tomto případě materiál na konci roku správně oceněn, pokud neexistuje žádná evidence o pořizovacích cenách? Pokud i přesto, že firma nemá sklad, měla povinnost vést skladovou evidenci, jak by taková evidence měla vypadat? Příjem na sklad by mohla účtárna udělat na základě faktur za materiál, nicméně kdy přesně byl jaký materiál na dané stavbě spotřebován nelze zjistit. 2) Některý materiál je dodáván i s paletami. Palety dodavatel fakturuje klasicky s DPH (firma je může vrátit a nemusí), účtujeme je na příslušnou analytiku účtu 501 a v případě vrácení palet nám dodavatel vystavuje dobropis a my účtujeme na stejnou analytiku mínusem. Zajímalo by mě, zda bychom na konci roku měli dělat inventuru i těchto palet a nevrácené palety přeúčtovat na účet 112? I za předpokladu, že není jisté, že budou palety v dalších letech vráceny (některé se na stavbě zničí, někdy bývají záměrně k něčemu použity, někdy bývají i ukradeny)? Nebo můžeme všechny palety nechat v nákladech a případně ponížit náklady až v účetním období, kdy budou vráceny? Pokud by musela být prováděna inventura i u palet a zjistilo by se, že palety nebyly vráceny a fyzicky je nemáme, musí se účtovat o manku?

Pracovní úrazy jsou nepříjemnou součástí pracovního provozu a mohou představovat dramatický zásah nejen do životů konkrétních zaměstnanců a zaměstnankyň. Právní úprava této problematiky ošetřená zákoníkem práce , která je předmětem následujícího textu, zakotvuje zejména povinnosti zaměstnavatele při předcházení i řešení pracovních úrazů a oproti občanskému zákoníku obsahuje speciální úpravu náhrady škody v případě, že k pracovnímu úrazu dojde.

Společnost účtuje materiál způsobem B. Na konci roku provede inventuru materiálu a zjistí, že některé skladové položky materiálu si převzala společnost pro své potřeby a opravy. Materiál je účtován při příjmu faktury 501120/321 . Je třeba vytvořit účetní zápisy např. že materiál byl použit ke spotřebě ve společnost, tzn pořád bude účet 501 ale s analytickým rozčleněním, např. -501120;+501500 ? Nebo jen poznámka ve skladové evidenci postačí ?

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 10. 2018, sp. zn. 4 Afs 190/2018 , www.nssoud.cz

Dne 1. 12. 2016 vstoupil v účinnost zákon č. 112/2016 Sb. , o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoET“), který poměrně významně ovlivnil podnikatelské prostředí v České republice. Zákon o evidenci tržeb byl vzápětí doplněn zákonem č. 113/2016 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb. Tento doprovodný zákon přinesl související změny v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), a v zákoně č. 634/2004 Sb. , o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Následující příspěvek přináší nejen základní pojmy a fungování systému elektronické evidence tržeb, ale i jeho promítnutí do účetní evidence, evidence pro účely DPH a evidence tržeb.

Pokud se pojištěnec (což může být mimo jiné i osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt) rozhodne podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, platí pro ni ve zdravotním pojištění mnohé povinnosti, které musí respektovat. V opačném případě se vystavuje nebezpečí, že zdravotní pojišťovna bude po nezodpovědném podnikateli uplatňovat dlužné pojistné (zálohy na pojistné) včetně penále, případně může provinilci uložit pokutu za porušení některých ustanovení zákona. Z hlediska placení pojistného je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že OSVČ – jako jediná ze skupin plátců – hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného.

Od roku 2013 upravuje zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, pouze proces registrace k daním (registrační řízení) a jen obecně stanoví vznik registrační povinnosti, zatímco podmínky, za kterých jsou daňové subjekty (poplatníci nebo plátci) povinni se registrovat k jednotlivým daním, jakož i podmínky pro zrušení registrace, upravují příslušné hmotněprávní daňové zákony.

Jsme firma, která spravuje majetek obci s rozšířenou působností. Je povinností zveřejnit smlouvu se zahraničním partnerem? Jedná se o vývoz dřeva do Rakouska a Německa.

Týká se povinnost zveřejňování smluv v registru též malých obcí do 300 obyvatel? A co neziskové organizace? Též musí zveřejňovat?

Fotovoltaické elektrárny patří k alternativním zdrojům výroby elektrické energie, které využívají pro výrobu elektrické energie sluneční záření. V článku si blíže rozebereme vývoj zdanění příjmů z FVE, daňové odpisování hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny z FVE, finanční leasing hmotného majetku FVE a souvislosti tvorby rezerv na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů.

Zákon č. 340/2015 Sb. , o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registru smluv“), nabyl účinnosti 1. 7. 2016. Přinesl mimo jiné povinnost některých subjektů zveřejňovat soukromoprávní smlouvy, smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci.

Praktický pohled na jednoduché účetnictví Ing. Zuzana Pšeničková, CAE Jistě jste všichni zaznamenali, že od 1.1.2016 máme zpět v platných účetních předpisech znovuoživenou účetní soustavu jednoduchého účetnictví. Tak jak...

Návrh zákona o centrální evidenci účtů, který zřizuje centrální databázi základních informací o účtech fyzických a právnických osob vedených úvěrovými institucemi, schválila vláda dne 3.2.2016. Vládní návrh obsahuje mimo textu nového zákona i text změnového doprovodného zákona, jehož úkolem je uvedení dotčených právních předpisů do souladu s nově navrženou právní úpravou. Hlavním cílem nového zákona je zvýšení efektivity výkonu veřejné moci tím, že bude vybraným subjektům, které mají v definovaných případech oprávnění získávat informace podléhající bankovnímu tajemství podle zákona o bankách , umožněno jediným dotazem ke správci centrální evidence účtů během velmi krátké doby zjistit, ve které úvěrové instituci má či měl zájmový subjekt vedený účet. Správcem tohoto informačního systému bude ČNB.

Evidence tržeb v České republice (část 1.) Ing. Mgr. Stanislav Kouba 1) Evidenci tržeb není třeba po stránce, proč je zaváděna, hlouběji představovat, a to vzhledem k její poměrně...