Majetek fyzických osob

V minulé části našeho seriálu jsme se zabývali odpisy dlouhodobého hmotného majetku, které musí privátní lékař nebo jeho účetní ihned po nabytí věci vypočítat a zaznamenat do soupisu majetku, a to dopředu až do konce odpisování. Tento tzv. odpisový plán pak nelze měnit. Nyní se podíváme na zásady odpisování dlouhodobého hmotného majetku a také na odpisování dlouhodobého nehmotného majetku. Ten mají ve formě speciálního medicínského softwaru prakticky všichni lékaři. Závěrem příspěvku se ještě zmíníme o oběžných prostředcích, které mají alespoň v některé formě rovněž všichni lékaři.

V předcházející části jsme se věnovali pořízení ordinace, jejímu vybavení majetkem a základnímu členění tohoto majetku. Nyní se více podíváme na jednotlivé složky tohoto obchodního majetku, čili majetku vloženého do vybavení FO k výkonu samostatné činnosti, a dále popíšeme, jakým způsobem se podílí na tvorbě profitu lékaře. Majetek vložený k výkonu profese ve formě FO tvoří dvě základní složky, a to dlouhodobý majetek (budova, pozemek, stroje, přístroje), čili dlouhodobý majetek hmotný, ale také dlouhodobý majetek nehmotný, jako je především speciální software a ocenitelná práva (například know-how, nájemné, logo apod.). Další majetkové složky tvoří druhá velká skupina majetku, tj. oběžný majetek, jako jsou peníze, materiál, nedokončené produkty atd.. V úvahu nebereme třetí možnou majetkovou složku, tj. finanční majetek, který je označován také jako „odložený“ majetek, tedy to, co lékař nepotřebuje k výkonu své profese, ale ukládá si získané peníze do určitých majetkových složek, jako jsou cenné papíry, peníze na spořících účtech, starožitnosti, zlato apod. Budeme se tedy zabývat dlouhodobým majetkem a oběžnými prostředky.

Tímto článkem zahajujeme seriál textů určených na pomoc zejména začínajícím lékařům a zdravotníkům v právní formě FO – OSVČ, tedy privátních poskytovatelů zdravotní péče. Dílčím cílem této části je seznámit čtenáře především s podmínkami pro možnost zahájení samostatné existence, dále definovat majetkovou skladbu vybavení standardní ordinace, určit funkci odpisů a jejich druhy, určit hlavní zásady odpisování a charakterizovat způsoby nabytí a vyřazení dlouhodobého majetku. Příspěvek se tedy zabývá ekonomickou stránkou činnosti lékařů a zdravotníků s odkazem na příslušné právní normy regulující činnost lékařů a zdravotníků v této kategorii osob vykonávajících samostatnou činnost ve svých ordinacích.

O povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku nejen ve smyslu § 180 daňového řádu a možných trestněprávních dopadech nesplnění této povinnosti toho bylo napsáno již poměrně dost, ovšem jelikož zákon umožňuje poměrně široký výklad subjektů, které by potenciálně mohly být pachateli přečinu dle § 227 trestního zákoníku , považuji za vhodné k tomu uvést několik upřesňujících poznámek a judikatorních závěrů, a to zejména s důrazem na možnou trestní odpovědnost zmocněnce povinného subjektu.

Důvody zemědělského podnikatele ukončit své podnikání mohou být různé, např. občan odchází do starobního důchodu a nechce již dále podnikat, v podnikání mu brání dlouhodobá nemoc, ukončí podnikání z důvodu nástupu do zaměstnání, popř. má jiné rodinné či ekonomické důvody pro ukončení své podnikatelské činnosti. Důvodem k ukončení podnikání může být rovněž skutečnost, že se mu v podnikání nedaří a je dlouhodobě ve ztrátě. Poplatník s příjmy ze zemědělské výroby zdaňované dle § 7 ZDP musí v případě ukončení podnikání postupovat dle § 23 odst. 8 ZDP . Postup bude odlišný v případě, kdy poplatník vede účetnictví, nebo vede daňovou evidenci dle § 7b ZDP , anebo uplatňuje k příjmům z podnikání paušální výdaje. Speciálním případem bude postup dle § 3 odst. 4 písm. f) ZDP , kdy v souvislosti s ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělským podnikatelem dochází k převodu majetku na osobu blízkou, která pokračuje v činnosti zemědělského podnikatele.

Lékař je po léta činný jako OSVČ. Jako nastávající důchodce zvažuje v budoucnu předání ordinace mladší generaci. Proto připravuje založení s. r. o. 1. Ordinace je v nájmu. Řešením bude převod nájemní smlouvy, bez dopadu do účetnictví. Je to tak? 2. Majetek – stůl, židle, kartotéka, sedačky v čekárně, několik drobných lékařských přístrojů... – sami oceníme a prodáme do založeného s. r. o. Znalecký posudek bychom předpokládali při vkladu do základního kapitálu nebo u majetku významné hodnoty, je to tak? 3. Změny smluv se zdravotní pojišťovnou jsou mimo účtování? 4. Kartotéka, listy pacientů nemohou být předmětem prodeje mezi OSVČ a s. r. o. Přestože mají hodnotu goodwillu, nebudou nijak oceněny. Přejdou v kartotéce jako takové z OSVČ do s. r. o.? Případný další prodej s. r. o., prodej obchodního podílu, již může tento nehmotný majetek zhodnotit. Otázka ceny obchodního podílu není vázána na položky majetku firmy?

V následujícím textu si uvedeme daňové řešení u poplatníka daně z příjmů fyzických osob následujících variant vyřazení hmotného majetku z obchodního majetku: – vyřazení hmotného majetku pro osobní potřebu poplatníka, – vyřazení hmotného majetku v důsledku ukončení podnikání, – vyřazení hmotného majetku v důsledku škody, – vyřazení stavebního díla z obchodního majetku, – vyřazení hmotného majetku z obchodního majetku z důvodu vkladu do společnosti s r. o., – přechod z daňové evidence na paušální výdaje.

Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) vlastní jako fyzická osoba auto. V technickém průkazu nemá zapsáno IČO. – Jakým způsobem lze vložit auto do obchodního majetku OSVČ, stačí založit pouze kartu k majetku, kde bude uvedeno datum vložení (= pořízení)? – Auto je starší než 1 rok, pořizovací cena bude stanovena dle zákona o oceňování. – Musí se změna (doplnění IČO) uvést v technickém průkazu? – Majetek v hodnotě nad 40 000 Kč jde do výdajů formou odpisů. Majetek do 40 000 Kč jednorázově – stačí v deníku uvést do uzávěrkových úprav? – Lze dát do výdajů i náklady na stanovení pořizovací ceny tohoto majetku nebo případně přiradit k hmotnému majetku, a dále jako fyzická osoba uvádím hodnotu tohoto vkladu do daňového přiznání?

Následující příspěvek na téma obchodní majetek rekapituluje aktuální právní úpravu. V úvodu stručně zmiňuje charakteristiku v obchodním a občanském právu a v dalším textu je již zaměřen na daňové souvislosti – prostřednictvím konkrétních příkladů objasňuje možné vlivy použití obchodního majetku na daň z příjmů fyzických i právnických osob a také na daň z přidané hodnoty.

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na některé vybrané problémy daňových a účetních odpisů i v návaznosti na blížící se termín podání daňového přiznání za rok 2016. Blíže se budeme věnovat zejména oblasti zemědělského podnikání.

Nová právní úprava umožňuje správcům daně sledovat naše majetky a osobní spotřebu, jestli odpovídá přiznaným příjmům. A pokud se budou domnívat, že si žijete tzv. na vysoké noze, mohou po vás žádat detailní prokázání zdroje příjmů. Jestliže tak hodnověrně nebo včas neučiníte, čeká vás nejen dodatečné zdanění neadekvátně vyššího majetku a spotřeby, ale rovněž 50 nebo až 100 % sankční penále. I když toto opatření oficiálně cílí na daňové podvodníky, úplatné politiky a úředníky, lze se po zkušenostech obávat, že spíše dolehne na ty, co v daních tzv. neumějí chodit. Navíc nyní přicházející nová právní úprava je věcně nadbytečná, protože stejného cíle je možno dosáhnout již za stávající správy daní.

V článku si přiblížíme zdanění prodeje osobního automobilu daní z příjmů fyzických osob v případech: ? osobní automobil je zahrnut v obchodním majetku, ? osobní automobil není a nikdy nebyl zahrnut v obchodním majetku, ? osobní automobil není, ale dříve byl zahrnut v obchodním majetku, ? prodej osobního automobilu při uplatnění paušálních výdajů, ? osobní automobil je pořízen v rámci finančního leasingu, ? osobní automobil je ve společném jmění manželů, ? osobní automobil je nabyt v rámci dědictví, ? osobní automobil je nabyt darováním.

V článku se budeme zabývat případy, kdy dojde k použití hmotného majetku zařazeného v obchodním majetku i pro soukromé účely poplatníka. Příklady zaměříme na zemědělského podnikatele.

Za příjmy ze samostatné činnosti lze označit příjmy, které vymezuje zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) v § 7 v odst. 1 a 2 , pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6 ZDP . Podle § 7 odst. 1 ZDP je za příjem ze samostatné činnosti považován příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjem ze živnostenského podnikání, jiného podnikání (podle zvláštních pravidel), podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti. Dále podle § 7 odst. 2 ZDP se jedná o příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv,1) včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, příjmy z výkonu nezávislého povolání a příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.

Posouzení daňově uznatelných výdajů Ing. Martin Děrgel, dotaz 16355/09.03.16 Jako zemědělec jsem nakoupil pozemky, které mám vloženy do majetku firmy. Nyní bych rád na části dvou pozemků vybudoval manipulační...

Kategorie obchodního majetku je pro fyzickou osobu podnikatele jedním z klíčových pojmů. Pokud fyzická osoba podniká, musí mít jasno, které složky jím vlastněného majetku do této kategorie patří a které nikoliv. Rozdíly v daňových dopadech nakládání s obchodním majetkem a majetkem, který je sice k podnikání používán, ale v této kategorii není zařazen, jsou velké. Jedná se o rozdíly v odpisování, nákladech na opravy a údržbu a také v daňovém posouzení příjmů z prodeje majetku či jeho pronájmu. Obchodní majetek je navíc kategorií, která má jiný význam pro daň z příjmů a jiný význam pro daň z přidané hodnoty.