Orgány

Senátní tisk č. 157 (Senátu uplyne lhůta k projednání tohoto tisku dne 18. 12. 2019) odpovídá rozsáhlejší novele zákona o obchodních korporacích 1) (v Poslanecké sněmovně projednáváno v rámci Sněmovního tisku č. 207), která zasahuje mimo jiné i do institutu odstoupení z funkce (dále „Novela ZOK “).

Když dne 11. 4. 2018 vynesl velký senát Nejvyššího soudu České republiky rozsudek sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 ve věci sporu bývalého generálního ředitele společnosti PROFIMONT, s. r. o., s insolvenčním správcem této společnosti, ozývaly se hlasy, že spory o přípustnost souběhu funkcí jsou snad definitivně vyřešeny. Soudní rozhodnutí však v mnoha ohledech praxi dále komplikuje.

Spolek, coby jedna z právnických osob soukromého práva, je typickým představitelem korporace, tedy subjektu, jehož charakteristickým znakem je existence členské základny. Otázky členství ve spolku, včetně problematiky jeho zániku, reguluje zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “). Zákon obsahuje základní regulaci úpravy zániku členství, přičemž s ohledem na dispozitivnost právní úpravy zároveň umožňuje, aby další způsoby (důvody) zániku členství upravovaly přímo stanovy spolku. Z platné právní úpravy a praxe lze dovodit několik způsobů zániku členství ve spolku: smrt člena – fyzické osoby, zánik člena – právnické osoby, automatický zánik členství nezaplacením členského příspěvku, vystoupení, vyloučení, zánik spolku, dohoda uzavřená mezi spolkem a členem. Z oblasti spolkového práva je právě otázka zániku členství (zejména vyloučením, tedy jednáním ze strany spolku) nejčastějším předmětem soudních sporů.

Minulý příspěvek1) se zabýval problematikou nejvyššího orgánu spolku, přičemž nejvíce pozornosti bylo věnováno členské schůzi. Členská schůze je standardním zastupitelským orgánem, jehož podstata spočívá v tom, že jde o orgán tvořený všemi členy spolku, kteří tak dostávají možnost demokraticky rozhodovat a podílet se na činnosti a směřování spolku. Ustanovení § 247 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), však ponechává spolkům možnost, aby ve stanovách samy určily, který orgán bude nejvyšším orgánem spolku. Neurčí-li stanovy nic, je jím členská schůze. Občanský zákoník však upravuje dvě modifikace působnosti členské schůze – dílčí členskou schůzi a shromáždění delegátů. Zakotvení některé z těchto forem členské schůze, které jsou inspirovány právní úpravou družstev, budou přicházet v úvahu zejména v případě spolků s rozsáhlou, prostorově rozšířenou členskou základnou, či v případě spolků se složitější organizační strukturou.

Charakteristickým rysem každé právnické osoby, což platí i o spolku, je jeho organizační struktura, tedy systém orgánů, mezi které jsou rozděleny jednotlivé kompetence v oblasti jejího fungování (rozhodovací, kontrolní, rozhodčí atd.). V oblasti spolkového práva ponechává zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), ve stanovení vnitřní organizace, s ohledem na princip nezasahování státu do spolkové samosprávy, volnost spolku. Konstruuje pouze povinnou bipartici spolkových orgánů, kterým je statutární orgán a nejvyšší orgán. Oba orgány se zapisují do spolkového rejstříku. Jak se budou jmenovat, jak budou utvářeny, jaká bude jejich působnost, upraví stanovy.

Dne 24. 10. 2017 podepsal prezident novelu zákona o rozpočtových pravidlech . Sněmovní tisk 1071, který byl poslancům předložen vládou již v březnu tohoto roku, prošel několika pozměňovacími návrhy a nyní čeká jen na podpis předsedy vlády a svou publikaci ve Sbírce zákonů. Novela by měla nabýt účinnosti k 1. 1. 2018. Co přesně tato novela přinese nového, proč bylo tuto úpravu vhodné přijmout a jak se změní postavení subjektů žádajících o dotaci nebo návratnou výpomoc ze státního rozpočtu, se pokusíme rozebrat na následujících řádcích.

Územní samosprávné celky mohou k zajištění svých činností zřídit speciální druh organizace – organizační složku. Organizační složka je zařízení bez právní subjektivity zřízená k plnění úkolů ve veřejném zájmu, zejména k hospodářskému využívání majetku obce a k zabezpečení veřejně prospěšných činností, a to pouze v samostatné působnosti obce. Základní úpravu této problematiky obsahuje zákon č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech “). Následující příspěvek se bude zabývat organizační složkou zřízenou obcí.

Následující příspěvek je určen pro organizace, které používají rozpočtovou skladbu, především pro územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí. Zabývá se problematikou konsolidace na úrovni vykazující jednotky. V článku je mj. popsána pomůcka pro volbu správné konsolidační položky a je řešena otázka jejich rozpočtování.

Od prvního dne roku 2018 vstupuje v účinnost zákon č. 303/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti se zrušením statusu veřejné prospěšnosti. Vláda předložila návrh tohoto zákona dne 10. 1. 2016 jako speciální zákon posilující roli statusu veřejné prospěšnosti v oblasti neziskových subjektů.

Dne 1. září letošního roku nabyl účinnosti zákon č. 193/2017 Sb. , který podstatným způsobem mění zákon č. 256/2001 Sb. , o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela zákona o pohřebnictví“). Před přijetím zákona č. 256/2001 Sb. , který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2002, byla oblast pohřebnictví upravena pouze vyhláškou č. 19/1988 Sb. , ze dne 9. listopadu 1987, o postupu při úmrtí a o pohřebnictví, která se postupem času stala zcela nevyhovující.