Pokuty smluvní

Společnost ABC měla uzavřenou smlouvu se společností BCD, která se ve zkratce týkala toho, že společnost ABC bude pro společnost BCD tisknout noviny až do roku 2028, společnost ABC musela vynaložit vysokou investici do technického vybavení, aby byla schopna smlouvu plnit, a proto v jednom odstavci smlouvy byl uveden předpoklad, že společnost BCD neodstoupí od smlouvy dříve než v roce 2028 a nebo poskytne společnosti ABC kompenzaci vynaložených nákladů. Společnost BCD od smlouvy odstoupila a tato kompenzace je vyčíslená na 5 mil. Kč. Společnost BCD má tuto kompenzaci vyplatit v roce 2025, na jaký účet a kdy účtovat tyto tržby? A jak je to s DPH?

Z celního úřadu nám byl zaslán platební výměr na pokutu z nedodaného objemu elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje v elektřině spotřebované pro dobíjení vozidel v provozované dobíjecí stanici. Jedná se o daňově uznatelný náklad?

Nelze přičítat k tíži stěžovatelce, že neovlivnila smluvní ujednání tak, aby jeho obsahem bylo i ujednání o sankcích. Sankce ve smlouvě se řídí, není-li stranami dohodnuto jinak, obecnou zákonnou úpravou plynoucí ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník. Nebylo povinností stěžovatelky aktivně vymýšlet a vyjednávat sankční ujednání ve smlouvě, existuje-li jasná subsidiární zákonná úprava. Nijak to ani nevypovídá o její podnikatelské neopatrnosti. Správce daně se nezabýval, ačkoli v tomto směru stěžovatelka opakovaně argumentovala, otázkou, jaký význam měl předmětný obchod pro ni z hlediska jejích celkových finančních a obchodních poměrů, zejména zda byl pro ni finančně významný, anebo zda měl hodnotu z jejího pohledu jen zanedbatelnou. Pokud by šlo vskutku o obchod pro ni spíše nevýznamný, je z pohledu běžných obchodních vztahů pochopitelné, že jej speciálně nezajišťovala, takže ani nesjednala například smluvní sankce.

Máme zákazníka z Rakouska a dodáváme mu zboží. V objednávce je uvedeno, že pokud nedodržíme termín dodání, bude nám účtováno penále. Penalizační fakturu nám však nezasílají, ale výši penále zohlední při úhradě faktury. Nám v systému vznikají nedoplatky faktury ve výši toho penále, které odúčtovávám přímo na účet 544/321. Tyto náklady vnímám jako daňově uznatelné. Je to takto správně?

Spory mezi daňovými subjekty a státní správou snad nikdy neskončí, jsou vlastně takovou mexickou telenovelou na pokračování. Pojďme se podívat na některá rozhodnutí našich soudů z poslední doby, konkrétně na ta, která mohou mít přesah do daňové oblasti. Připravil jsem pro vás tyto zajímavé rozsudky.

Jednatel na základě smlouvy o zpětném odkupu měl zaplatit rezervační poplatek do měsíce. Zaplatil ho ale pozdě, takže k zpětnému odkupu nedošlo. Jak účtovat tento rezervační poplatek? Vrácený mu nebude. 

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2022, čj. 10 Afs 289/2021-42

Bude ovlivňovat pořizovací cenu DHM výše smluvní pokuty v můj prospěch? Dodavatel za pozdní dodání díla vystavil závěrečnou fakturu, kde je uvedena celková cena díla, vyčíslena výše smluvní pokuty dle smlouvy a celková cena k úhradě. Vyhláška č. 410/2009 Sb. v § 55 odst. 2 písm. d) stanovuje, co není součástí pořizovací ceny, ale nejsou tímto míněny pouze smluvní pokuty v podobě nákladů? 

Právnická osoba vystavila v roce 2017 dodavateli fakturu na smluvní pokutu, zaúčtováno MD 388/D 644. Pokuta nebyla dodnes uhrazena, dodavatel skončil v likvidaci a pohledávka nebyla přihlášena do insolvenčního řízení. Jak správně zaúčtovat storno této faktury v roce 2021?

Jsou tři způsoby výchovy dětí – cukr, bič a bio. První motivuje k žádoucímu chování systémem pochval a odměn, jeho mottem je: „Ano, tak to dělej.“. Druhý přístup preferuje negativní motivaci káráním a tresty, snaží se potomka umravnit metodou: „Ne, tak to nedělej!“. Třetí je módní novinka nevychovávat a nechat živé bytosti prostor a čas na vlastní sebeutvoření aneb: „Dělej si, co chceš, miluji tě!“. Také stát „vychovává“ firmy cukrem i bičem; bio přístup nebude. Aktivity chtěné – např. ekologické zemědělství a moderní technologie – podporuje dotacemi, zatímco od těch nežádoucích – třeba neplacení daní – odrazuje sankcemi. Zcela přirozeně se vzájemně „vychovávají“ i podnikatelé navzájem. Odběratel stálý a platící dostane slevu, naproti tomu neplatící a podvodný bude potrestán zápisem na „černou listinu“ a smluvní sankcí. Tyto soukromoprávní smluvní sankce mají účetní a daňová specifika, která je nejvyšší čas řešit při účetní uzávěrce a návazném daňovém přiznání k dani z příjmů.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. 6. 2020 ve věci C-43/19 Vodafone Portugal

V zásadě existují dva způsoby výchovy dětí – cukr versus bič. Ten první motivuje k žádoucímu chování systémem pochval a odměn, jeho mottem je: „Ano, tak to dělej.“ Druhý přístup preferuje negativní motivaci káráním a tresty, které se snaží potomka umravnit metodou: „Ne, tak to nedělej!“ Obdobné formy výchovy uplatňuje i stát vůči firmám. Aktivity chtěné – např. ekologické zemědělství a moderní technologie – podporuje dotacemi, zatímco od těch nežádoucích – třeba neplacení daní – odrazuje sankcemi. Zcela přirozeně se vzájemně „vychovávají“ i podnikatelé navzájem. Odběratel stálý a platící dostane slevu, naproti tomu neplatící a podvodný bude potrestán zápisem na „černou listinu“ a smluvní sankcí. Přičemž smluvní sankce mají svá daňová specifika, která nedávno prověřil Nejvyšší správní soud… a zjistil, že firmám nepříjemný výklad správců daně je chybný.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 2020, čj. 10 Afs 171/2019-51

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 22. listopadu 2018 ve věci C-295/17 Meo – Serviços de Comunicaçoes e Multimédia

Před dvěma lety, dne 1. 7. 2016, nabyl účinnosti zákon č. 340/2015 Sb. , o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále také „zákon o registru smluv“ nebo „ZRS “), s výjimkou tzv. sankčních ustanovení obsažených v § 6 a 7 ZRS , jejichž účinnost byla o rok (tedy na 1. 7. 2017) odložena. Následně, dne 18. 8. 2017, nabyla účinnosti novela zákona o registru smluv (zákon č. 249/2017 Sb. ), jež přinesla řadu výjimek a dalších podstatných změn, jako například zrušení povinnosti uzavírání smluv pouze v písemné formě.

V české podnikatelské praxi bohužel dosti často dochází k porušování uzavřených smluv. Nejčastějším prohřeškem dodavatelů je nekvalitní výrobek, zboží či služba a u odběratelů opožděná úhrada dluhu (peněžitého závazku). Pro omezení a částečné zhojení újmy protistraně jsou předurčeny mimo jiné i smluvní sankce. Již samotná jejich existence, resp. potenciální hrozba, motivuje k řádnému a včasnému splnění sjednaného závazku, protože případná úhrada smluvní sankce pro hříšníka vždy znamená zhoršení jeho ekonomické bilance. Nejčastěji se lze setkat se dvěma smluvními sankcemi – s úrokem z prodlení a smluvní pokutou. Jejich právní úprava přitom byla od roku 2014 pozměněna příchodem nového občanského zákoníku .

V časopisu Účetnictví v praxi č. 9/2015, s. 35, jsme si představili kategorie zajištění a utvrzení dluhu v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Zákoník nově rozlišuje případy, kdy třetí osobě dáváme určitou majetkovou jistotu, že dluh bude splněn, popřípadě kdy se za dlužníka zaváže jiná osoba, že bude plnit místo něj, nastanou-li určité okolnosti - v takových případech jde o zajištění dluhu. Naopak v situaci, kdy je „jen“ vylepšena pozice věřitele, například tím, že v případě porušení smlouvy druhou stranou mu bude vyplacena nějaká částka, nebo tím, že se jeho pohledávka promlčí za delší časový úsek, hovoříme o utvrzení. Dnes se zaměříme na kategorii utvrzení dluhu, a to konkrétně na institut smluvní pokuty.

V podnikatelské praxi bohužel dosti často dochází k porušování uzavřených smluv. Nejčastějším prohřeškem dodavatelů je nekvalitní výrobek, zboží či služba a u odběratelů opožděná úhrada dluhu (peněžitého závazku). Pro omezení a částečné zhojení újmy protistraně jsou předurčeny mj. i smluvní sankce. Již samotná jejich existence, resp. potenciální hrozba, motivuje k řádnému a včasnému splnění sjednaného závazku, protože příp. úhrada smluvní sankce pro hříšníka vždy znamená zhoršení jeho ekonomické bilance.

Zemědělský podnikatel může být postižen různými sankcemi za porušení platných právních předpisů nebo za porušení uzavřené smlouvy. Může jít o sankce ze závazkových vztahů, uzavřených podle zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“), resp. zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“), nebo sankce za pozdě odvedenou daň, sankce za pozdě a nesprávně odvedené pojištění na sociální nebo zdravotní pojištění, sankce za opožděně podané daňové přiznání, resp. sankce za nesprávně vedené účetnictví. Některé sankce mohou být daňově uznatelné ve smyslu znění § 24 odst. 2 písm. zi) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), jiné pak jsou daňově neuznatelné dle znění § 25 odst. 1 písm. f) ZDP.

Občas se stane, že účetní jednotka nebo podnikatel vedoucí daňovou evidenci poruší platné právní předpisy nebo uzavřené smlouvy a musí zaplatit různé druhy sankcí. Může jít o sankce ze závazkových vztahů, uzavřených podle obchodního resp. občanského zákoníku, nebo sankce za pozdě odvedenou daň, sankce za pozdě a nesprávně odvedené pojištění na sociální nebo zdravotní pojištění, sankce za opožděně podané daňové přiznání, resp. sankce za nesprávně vedené účetnictví. V příspěvku si rozebereme některé z uvedených sankcí, ukážeme si způsob jejich zaúčtování a zejména se zaměříme na daňové řešení těchto sankcí z hlediska jejich daňové uznatelnosti resp. neuznatelnosti. Blíže si rozebereme sankce dle nového daňového řádu účinného od 1. 1. 2011.