Promlčení

Firma s. r. o., plátce DPH, má pohledávku ve výši cca 1 mil. Kč po splatnosti nyní 30 měsíců (do promlčení chybí 6 měsíců), dlužník fyzická osoba/občan, jde o kamaráda jednatele, dluh by měl být v budoucnu uhrazen, opravné položky nejsou zatím vytvořeny. Jak postupovat z pohledu účetnictví, aby nedošlo k promlčení pohledávky?

Společnost eviduje v rozvaze závazek z přiznaného podílu na zisku (srážková daň při rozdělení HV řádně odvedena). Po uplynutí obecné tříleté lhůty dojde k promlčení těchto závazků a dle Interpretace NÚR I 15 dojde k vyřazení závazku z rozvahy (evidence v podrozvaze) souvztažně ve prospěch vlastního kapitálu společnosti. Dle výše uvedené interpretace, pokud společnost nenamítne promlčení a akcionář bude chtít tento přiznaný podíl vyplatit, účtuje se tato výplata na vrub vlastního kapitálu. Dochází při této výplatě „z vlastního kapitálu“ opět ke zdanění srážkovou daní (již jednou zdaněného přiznaného podílu)?

Obracím se na Vás s dotazem ohledně vzniklého přeplatku/nedoplatku u zdravotních pojišťoven z roku 2021. Zaměstnanec nenahlásil změnu ZP. Tuto skutečnost jsme se od ZP dozvěděli až nyní v roce 2023. Vzhledem k tomu, že již máme rok 2021 uzavřený, po auditu nelze vstupovat, měnit. Jak bychom měli v tomto případě postupovat a o této skutečnosti účtovat? 

Společnost s ručením omezeným přihlásila svoji pohledávku v rámci insolvenčního řízeni vyhlášeného 20. 12. 2018, úpadek byl řešen reorganizací. Insolvenční řízení bylo skončeno 26. 10. 2022 (usnesení o vzetí na vědomí splnění reorganizačního plánu). Přihlášená pohledávka byla uznána v plné výši 40 000 Kč, splatnost pohledávky 1. 12. 2018. Na tuto pohledávku nebyla vytvořena opravná položka. Dle reorganizačního plánu byla přijata částečná úhrada pohledávky ve výši 4 000 Kč. Lze po ukončení insolvenčního řízení na pohledávku pohlížet jako na nepromlčenou (promlčecí lhůta za trvání soudního řízení / reorganizace) neběží? Tedy 3letá promlčecí lhůta běží od 1. 12. 2018 do 20. 12. 2018, od 27. 10. 2022 do 12. 10. 2025? Lze k neuhrazené části pohledávky vytvořit opravnou položku v souladu s § 8a zákona o rezervách?

Předmětem zájmu (nejenom ve zdravotním pojištění) bývají spíše dluhy plátců a způsoby jejich řešení včetně přímých důsledků pro dlužníky. Opačnou alternativou je existence přeplatku, a to nejenom u pojistného, ale i u penále, jak bude dále popsáno. V souvislosti s řešením přeplatku přicházejí v úvahu různé varianty, při jejichž aplikaci je dosaženo požadovaného stavu, kdy vrácením nebo započtením nepromlčené částky přeplatku je zajištěn postup podle zákona.

Délka promlčecí doby u těch přestupků, kde zvláštní zákon nestanoví horní sazbu pokuty ve výši 100 000 Kč, ale pouze způsob výpočtu pokuty (např. procentem z předem nejasné částky), činí jeden rok [§ 30 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb. , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich]. Při retroaktivním užití nové právní úpravy odpovědnost stěžovatelky za jí spáchaný přestupek zanikla již dne 1. 1. 2016 (tzn. ještě předtím, než zákon o odpovědnosti za přestupky nabyl dne 1. 7. 2017 účinnosti, a to protože daňové orgány nerozhodly o sporném správním deliktu do 1. 7. 2017). Finanční úřad pro Královehradecký kraj sice u stěžovatelky provedl místní šetření již dne 27. 8. 2015, zahájil u ní daňovou kontrolu dne 1. 2. 2016, ale – což je pro tuto věc rozhodné – oznámil jí zahájení správního řízení ve věci uložení pokuty dle § 37a zákona o účetnictví až písemností ze dne 12. 6. 2017, která jí byla doručena 14. 6. 2017, tj. bezmála rok a půl po tom, co ve věci sporného skutku uplynula jednoletá promlčecí doba. Nová právní úprava je pro stěžovatelku příznivější (viz bod [17]), a proto musí být na věc aplikována.

Čas pokročil, léto opět nahradil podzim, a to jako každý rok. Stejně tak se v každodenním životě podnikajících živnostníků i kompetentních správních orgánů opět vyskytly situace, jež je třeba právně řešit.

Následující článek se zabývá neobvyklým (až kuriózním) osudem jednoho z přechodných ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, které obsahovalo ve dvou větách speciální právní úpravu běhu promlčecích dob u přestupků a které bylo postupně zrušeno dvěma nálezy Ústavního soudu, v nichž klíčovou roli sehrál pojem „trestnost“. Dále je též popsán praktický dopad jednoho z těchto nálezů na rozhodnutí o pokutě uložené podle zákona o omezení plateb v hotovosti .

V roce 2011 jsme obdrželi od dlužníka informaci o jeho vstupu do likvidace. Na základě toho jsme k rukám dlužníka zaslali ve lhůtě přihlášku pohledávky do likvidace ve výši přesahující 200 000 Kč (konkrétně 702 000 Kč). Dne 2. 10. 2012 příslušný soud odmítl insolvenční návrh dlužníka. Toto jsme nepostřehli a nadále jsme pohledávku evidovali na účtu 311. V současnosti jsme v agendě rejstříkového soudu zjistili shora uvedené skutečnosti o odmítnutí insolvenčního návrhu. Jsme v letošním roce oprávněni odepsat pohledávku do daňově uznatelných nákladů zápisem 546/311?

Dne 4. 1. 2019 nabyla účinnosti novela zákona č. 190/2004 Sb. , o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoDluh“). Dle důvodové zprávy byly důvodem této novelizace závažné nedostatky předchozí úpravy, které mohly mít důsledky pro bankovní a finanční sektor. Došlo tedy k rozšíření pojmového a definičního aparátu a k úpravě institutů, které v předchozí úpravě chyběly. Toto má za cíl zvýšení konkurenceschopnosti České republiky na mezinárodním trhu a zvýšení její atraktivity v očích investorů.

Společnost ABC, s. r. o., nevyplatila svému řadovému pracovníkovi čistou mzdu za měsíce červen a červenec 2009 ve výši 53 820 Kč z důvodu špatné ekonomické situace společnosti. Záloha na daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění jak za zaměstnance, tak za zaměstnavatele, byly v obou měsících řádně a včas odvedeny. Pracovník následně rozvázal se společností pracovní poměr. Výše zmiňovaný zaměstnanec se pak v roce 2013 stal jediným společníkem a jednatelem společnosti (dříve byl pouze řadovým zaměstnancem). Tento závazek za bývalým zaměstnancem, současným společníkem a jednatelem, nebyl při převodu společnosti vypořádán a společnost jej dosud vykazuje na účtu 331. Je možné tuto téměř 10 let nevyplacenou mzdu stávajícímu společníkovi (bývalému zaměstnanci) zpětně vyplatit? Bude to spojeno s daňovými dopady? V případě, že mzdu již vyplatit nelze, jak správně účetně a daňově postupovat, aby tento závazek již neovlivňoval výši závazků společnosti? Nebo lze tento závazek z nevyplacené mzdy přeúčtovat na půjčku společníka?

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 20. prosince 2017, ve věci C-500/16 , Caterpillar Financial Services, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Následující příspěvek popisuje vymezení právní úpravy promlčení a prekluze v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některá s tím související ustanovení. S promlčením a prekluzí se v občanském zákoníku setkáme primárně v § 609 až 654 občanského zákoníku , ve kterých je vymezena prekluze. Pro srovnání je také uvedeno vymezení promlčení v zákoně č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kde bylo promlčení upraveno v § 100 až 114 .

1)V současné době se vede řada obchodněprávních sporů v těch případech, ve kterých tyto vztahy vznikly do 31.12.2013 a zároveň byly žalobní návrhy podány do tohoto uvedeného data. Tyto vztahy se řídí prameny a pravidly podle ustanovení § 1 odst. 2 obchodního zákoníku . Ukazuje se přitom, že mezi aktuálně posuzované otázky, které budou řešeny ještě poměrně dlouhou dobu, patří i promlčení. Proto se tomuto tématu dnes věnujeme a vycházíme z dříve publikovaných stanovisek.

1)V minulém článku (Účetnictví v praxi č. 5/2015, str. 25) byl kladen důraz na základní novinky, které přinesla do promlčení nová právní úprava. Bylo zmíněno, že na rozdíl od právního stavu před lednem 2014 nemusíme u nových případů rozlišovat, zda se jedná o promlčení podle občanského (zákon č. 40/1964 Sb. - zrušen), nebo obchodního (zákon č. 513/1991 Sb. - zrušen) zákoníku. Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb. , dále jen „NOZ“) sjednotil úpravu promlčení stejně jako délku promlčecích lhůt. Základní lhůta, kterou je nutné znát, jsou tři roky, respektive deset let, pro práva zapsaná ve veřejném seznamu (například zástavní právo k nemovitostem). Je ale nutné upozornit, že strany si nově mohou zákonem stanovenou délku promlčení upravit podle svého. Jsou při tom limitovány intervalem jednoho roku a patnácti let. Dnešní text se spíše telegraficky zaměří na některé odchylky od obecných pravidel délky promlčecích lhůt. Jedná se o situace, u kterých měl zákonodárce za to, že klasická délka lhůty je příliš krátká, nebo naopak zbytečně dlouhá s ohledem na povahu vztahu, který se promlčuje.

1)Promlčení je právní institut, který stojí na staré zásadě vigilantibus iura scripta sunt, tedy že právo náleží bdělým (respektive zákony jsou psány pro bdělé). Pokud se někdo o svá práva dlouhodobě nestará a neuplatňuje je (například někomu půjčí sumu peněz a dlouhá léta je po dlužníkovi nechce), není důvod, proč by ho měly zákony chránit. Promlčení zná právo stovky let, co se s novým právem (zejména zákonem č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, dále jen „NOZ“) mění, jsou zejména délky promlčecích lhůt. V tomto článku budou představeny základní principy promlčení.

Promlčení daňového nedoplatku (běh promlčecí lhůty a nový daňový řád) Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. února 2012, čj. 1 Afs 14/2012-24, www.nssoud.cz K předpisům:...

Vrácení bezdůvodného obohacení Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 15. prosince 2011, ve věci C-427/10 Banca Antoniana Popolare Veneta a další, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku...

Nejen na konci účetního období, ale obvykle i v jeho průběhu se zabýváme analýzou jednotlivých položek rozvahy. Zatímco vysoká hodnota peněžních prostředků nás potěší, u hodnoty pohledávek, zvláště těch po splatnosti, je tomu právě naopak. Přesto jsou pohledávky kratší či delší dobu po splatnosti častým „průvodcem“ všech podnikatelů. Právě nedobytné pohledávky a pohledávky po lhůtě splatnosti jsou předmětem tohoto příspěvku. Odhlédněme od zajišťovacích prostředků, které jsou jakousi prevencí před vznikem nedobytných pohledávek, stejně tak se nebudeme zabývat ani prostředky, kterými dlužníky nutíme k úhradě, pomineme i zajímavou oblast pojištění pohledávek. Budeme řešit aktuální stav – tedy existenci pohledávek po splatnosti, následně jejich případný odpis v účetnictví a na dani z příjmů.

Předmětem mediálního zájmu (nejenom ve zdravotním pojištění) bývají spíše dluhy plátců a způsoby jejich řešení včetně přímých důsledků pro dlužníky. Opačnou alternativou je existence přeplatku, a to nejenom u pojistného, ale i u penále, jak bude dále popsáno. V souvislosti s řešením přeplatku přicházejí v úvahu různé varianty, při jejichž aplikaci je dosaženo požadovaného stavu, kdy vrácením nebo započtením nepromlčené částky přeplatku je zajištěn postup podle zákona.