Standardy

V listopadu 2018 předložila pracovní skupina Ministerstva financí k veřejné konzultaci návrh koncepce účetní legislativy pro roky 2020–2030. Cílem veřejné diskuze bylo dosáhnout co možná nejvyšší míry dohody mezi Ministerstvem financí a odbornou veřejností v jednotlivých oblastech účetnictví podnikatelů a nestátních neziskových organizací. Dne 18. 1. 2020 bylo připomínkové řízení ukončeno a nyní je materiál předložen k projednání vládě. V tomto příspěvku se budeme věnovat vybraným oblastem koncepce nové účetní legislativy a změnám, které se dotýkají českých účetních předpisů pro podnikatele a neziskový sektor.

V úvodu tohoto článku bych uvedla některé podstatné skutečnosti týkající se vedení účetnictví příspěvkových organizací.

Účetní předpisy nejsou zdaleka tak častým terčem novelizací jako ty daňové, přičemž jejich původcem je obvykle unijní norma. A přesně k tomuto scénáři došlo od 1. 1. 2018, kdy prováděcí účetní vyhláška – i České účetní standardy – pro podnikatele byla novelizována hlavně z důvodu transpozice fakultativních (nepovinných) ustanovení Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. 6. 2013, o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnic Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (dále jen „Směrnice EU“). Pro lepší přehled a návaznost napřed krátce zrekapitulujeme hlavní změny od roku 2017.

V tomto příspěvku si naznačíme postupy pro „efektivní“ vedení účetnictví, tj. jak účtovat, aby účetnictví bylo co nejméně pracné, a tedy co nejméně časově náročné. Přitom ale, aby bylo vedeno správně a poskytovalo veškeré potřebné výstupy pro všechny uživatele (výkazy, informace pro řízení atd.). Zmíníme se tedy o tom, jak využívat možností moderních účetních softwarů a elektronické komunikace, jak využívat vnitřních kontrolních vazeb v účetnictví k průběžné kontrole účtování atd.

Tento díl seriálu je věnován požadavkům standardu IAS 2 - Zásoby. V oblasti zásob zemědělské produkce standard IAS 2 navazuje na standard IAS 41 - Zemědělství (viz minulý díl seriálu).

V minulých třech dílech našeho seriálu (Účetnictví v praxi č. 8, 9 a 10/2012), který obsahuje příklady a případové studie na aplikaci IFRS v podnikové praxi, jsme se zaměřili na téma podnikových kombinací podle IFRS 3 Podnikové kombinace. Postupně jsme probrali jednotlivé kroky Metody akvizice až k otázce následného oceňování a účtování, tj. k vykazování položek aktiv a závazků v konsolidované rozvaze nabyvatele v obdobích, která následují po datu akvizice. Posledním bodem, který zbývá vysvětlit, je následné vykazování goodwillu, zejména jeho testování na snížení hodnoty v obdobích po akvizici a účtování případného snížení hodnoty goodwillu v konsolidované rozvaze nabyvatele.

Rok 2010 byl rokem převratným nejen v oblasti reformy veřejných financí, ale i v oblasti úprav metodiky, kterou se řídí auditor, pokud provádí přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků, tj. obcí a dobrovolných svazků obcí.

Jak jsme minule přislíbili, pokračujeme v představení zbývajících deseti Interpretací Národní účetní rady (dále jen „NÚR“), tedy odborného uskupení čtyř nejpovolanějších účetních autorit - komor auditorů a daňových poradců, Svazu účetních a Fakulty financí a účetnictví VŠE. Přestože samozřejmě nejde o závazné právní předpisy, sotva bychom našli „bezpečnější“ odborná účetní stanoviska, na které „slyší“ většina správců daně.

Harmonizační úsilí v oblasti účetnictví veřejného sektoru Ing. Milena Otavová Ph. D. 1 Úvod Od počátku roku 2010 začaly v České republice probíhat změny v účetnictví veřejné správy. S...

Účetní předpisy jsou na rozdíl od daňových již poměrně liberální a ani při zohlednění podpůrných Českých účetních standardů rozhodně nevedou účetní „za ručičku jedinou možnou úzkou pěšinkou“, ale často umožňují více variantních postupů nebo některé dílčí účetní problémy vůbec neřeší. A to bývá v praxi problém.