Úpadek

Společnost A uzavřela smlouvu o dílo se společností B. Společnost B zaštiťuje celou zakázku společně se svými nasmlouvanými subdodavateli. Protože si v průběhu realizace stěžují subdodavatelé společnosti A, že společnost B jim neplatí, uzavře se dodatek ke smlouvě (mezi společnostmi A a B), že po dokončení konkrétní fáze díla bude vystavena faktura s jiným platebním místem (platba bude probíhat přímo na konkrétní účet subdodavatele – uvedeného na faktuře, která bude stále vystavována společností B). Před finálním dokončením a předáním díla (na které je vázána i poslední faktura s platebním místem konkrétního subdodavatele) padne společnost B do insolvence, je vydáno rozhodnutí o úpadku, ustanoven správce. Nedojde tedy k protokolárnímu předání díla a nemůže být vystavena zmíněná faktura. Insolvenční správce odmítá jakoukoli spolupráci, přestože je dílo fakticky hotové, mohlo by být předáno a vyfakturováno. Subdodavatel se obrací na společnost A se žádostí o úhradu faktury, protože své plnění splnil. Má společnost A nějakou možnost uhradit částku dle smlouvy přímo subdodavateli (bez vystavené faktury společnosti B) tak, aby to bylo z daňového hlediska v pořádku? Pokud ano, na základě jakého dokladu? Stačí pouze uzavřená smlouva se společností B a její dodatek o změně platebního místa? Nebo je nutné uzavřít smlouvu jinou? Na jakém základě by pak mohla být vyčísleno DPH na vstupu i výstupu (jedná se o přenesenou daňovou povinnost). Nemůže toto pak napadnout insolvenční správce, že se jedná o upřednostňování věřitele, přestože byl dodatek o změně platebního místa podepsán ještě před úpadkem? Společnost A je zprostředkovatelem díla pro mateřskou společnost, tudíž se nejedná o investici společnosti A, ta si potřebuje tento výdaj uplatnit jako daňový náklad. Existuje nějaká možnost vyřešit efektivně celou záležitost dříve, než bude ukončeno insolvenční řízení společnosti B, aby bylo řešení v souladu s daňovými zákony?

...

Právnická osoba přihlásila své pohledávky za věřitelem, který je v insolvenčním řízení. Pohledávky nebyly popřeny. Soud povolil reorganizaci a pohledávky jsou uvedené věřitelem v seznamu pohledávek. V reorganizačním plánu je u každé přihlášené pohledávky uvedeno, jaká je její nominální hodnota a jaká částka z ní bude uspokojena včetně postupných úhrad (splátek). Je stanoveno, že u předmětných pohledávek je plán úhrady ve výši 50% v následujících 5 letech (ve splátkách). Otázka zní, zda v roce přihlášení pohledávek (za splnění všech ostatních podmínky zákona o rezervách) je možné uplatnit opravnou položku 100% k rozvahové hodnotě pohledávky a opravnou položku pak rozpouštět postupně v letech, jak bude hrazeno a v případě úspěšného ukončení reorganizace odepsat neuhrazenou hodnotu pohledávek. Nebo hraje ve výši tvorby opravné položky nějakou roli reorganizační plán, resp. předpoklad, že v případě plánovaného průběhu reorganizace se přepokládá jen 50% úhrada přihlášených pohledávek? Předem děkujeme.

Je právnická osoba povinna podat daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob po splnění reorganizačního plánu? V § 244 daňovoho řád je v § 3 uvedeno, že ke dni předložení konečné zprávy je daňový subjekt povinen zpracovat řádné daňové tvrzení za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo dosud podáno, a tvrzenou daň zahrnout do příslušného dokumentu. Nejedná se však pouze o případ, kdy jde o konkurz? Dle § 17 zákona o účetnictví je zřejmé, že je potřeba ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu uzavřít knihy. Ale jde mi o daňové přiznání, když subjekt bude v podnikání pokračovat dále.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. 9. 2022 ve věci C-227/21 HA.EN.

Článek rozebírá problematiku institutu započtení v průběhu insolvenčního řízení ve vazbě k insolvenčnímu věřiteli, kterým je správce daně. Je v něm pojednáno o faktických limitech jeho aplikace ve vazbě na správu daní a samotnou pozici správce daně v tomto řízení. Kromě již uvedeného se článek pokouší zodpovědět otázku, nakolik je zmíněný správce daně v rámci insolvenčního řízení VIP věřitelem a do jaké míry k tomu během času přispěla jak právní úprava, tak i judikatura správních soudů. Právě vývoji judikatury správních soudů pro tuto oblast práva v kontextu s výsledky legislativního procesu je věnována zvýšená pozornost. Nezbytnou součástí článku je i celkové zhodnocení existujícího stavu spolu s hledáním odpovědi na otázku, zda správci daní při zohlednění platné právní úpravy a účelů a cílů insolvenčního a daňového řízení postupují vždy zcela racionálně.

V tomto příspěvku je stručně pojednáno o pozici insolvenčního správce i jeho odpovědnosti za výkon funkce. Nedílnou součástí tohoto článku je i rozbor problematiky odpovědnosti insolvenčního správce za zajištění plnění povinností dle daňových předpisů v případě dlužníka, jehož úpadek je řešen konkursem. Autor si klade nejen otázku, zda a do jaké míry je insolvenční správce odpovědný za tuto oblast, ale taktéž co může být podstatným limitem pro (bez)vadný výkon funkce insolvenčního správce v návaznosti na plnění výše uvedených povinností.

Jak již napovídá název tohoto článku, pak jeho obsahem by měl být exkurz do problematiky spojené s možným vymáháním daňových pohledávek v případě úpadku dlužníka, který je řešen oddlužením. Zaměříme se jak na časovou fázi, která se váže k samotnému zjištění úpadku dlužníka, tak i na samotný průběh insolvenčního řízení, včetně povolení a schválení oddlužení i splnění oddlužení a osvobození dlužníka od placení pohledávek.

  K některým aspektům institutu reorganizace (nejen z pohledu daňového) Mgr. Petr Taranda Shrnutí Článek pojednává o využití institutu reorganizace ze tří úhlů pohledu. Prvním úhlem pohledu je otázka...

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 3. 6. 2021 ve věci C-182/20 Administraţia Judeţeană a Finanţelor Publice Suceava a další

Řada důvodů může vést k tomu, že společníci s ručením omezeným již nechtějí nebo nemohou pokračovat ve své podnikatelské činnosti (viz článek autorky Umění odejít aneb zánik účasti společníka v s. r. o. v č. 3/2020 Účetnictví v praxi). To však nemusí znamenat konec obchodní korporace jako právnické osoby. Může však nastat situace, kdy dojde k dobrovolnému nebo nucenému zrušení společnosti s ručením omezeným bez právního nástupce, anebo s právním nástupcem (přeměna). Jestliže se nejedná o zrušení společnosti s právním nástupcem, s výjimkou řešení úpadku konkursem, musí vždy následovat likvidace.

Ozdravné postupy a řešení krize u finančních institucí jsou v českém právním řádu relativně novými právními pojmy, převzatými na základě transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (Bank recovery and resolution directive, dále jen „směrnice BRRD“) do zákona č. 374/2015 Sb. o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu (dále jen „ZOPRK“). V tomto článku jsou shrnuty základní atributy současné české právní úpravy a regulace v rámci EU, přičemž detailněji se tomuto tématu věnuje článek autora publikovaný v časopisu Obchodní právo.

Nejen spotřebitel, ale též živnostník se může dostat do špatné finanční situace, kdy již nebude schopen platit své splatné závazky. Mnohdy je úpadek podnikatele důsledkem druhotné platební neschopnosti, tedy nedobytnosti jeho pohledávek za dlužníky.

Dluhy se musí platit! Stojí na nich celý kapitalismus. Pokud by se dluhy nemusely (z části) splácet, tak by nikdo neposkytoval úvěry firmám na investici ani hypotéky lidem na bydlení. A bylo by riskantní ukládat peníze do bank, jelikož peníze na běžném/termínovaném účtu nejsou a priori majetkem „majitele účtu“, ale jen jeho pohledávkou vůči bance, jejím dluhem. Dobrovolně věřitel jen výjimečně promine dlužníkovi část dluhu. Pokud by si vynutila státní moc osvobození dlužníka od (části) dluhů, které má vůči soukromým subjektům, byl by to hrubý zásah do vlastnických práv věřitelů, kterým by se tímto rázem vypařila část jejich majetku ve formě pohledávek. Přesto takovéto oddlužení stanoví (nejen) český zákon, který již prošel testem ústavnosti. Sleduje totiž „vyšší cíl“ celé společnosti – zachování lidské důstojnosti člověka, který ne vždy zcela vlastní vinou spadl do tzv. dluhové pasti, z níž by se jinak (legálně) nedostal třeba ani do konce života. Je nasnadě, že takováto újma na majetku věřitelů musí být rozumně regulována a podmíněna, aby nepodporovala lehkovážný život dlužníků…

Rozsudkem svého rozšířeného senátu ze dne 10. 7. 2018, čj. 4 As 149/2017-121 (dále jen „rozsudek rozšířeného senátu”), vymezil Nejvyšší správní soud (dále také „NSS“) nově zásadním způsobem vztah insolvenčního řízení a soudního řízení správního. Cílem tohoto článku je poukázat na vybrané výkladové problémy postavení dlužníka a insolvenčního správce v daňovém řízení a soudním řízení správním, které se objevují především v souvislosti s rozhodovací činností Nejvyššího správního soudu, jež obsahově navazuje právě na rozsudek rozšířeného senátu. Zvláštní pozornost bude v tomto ohledu věnována zejména konkursu jako jednomu ze způsobů řešení úpadku, mezi jehož účinky patří zejména přechod práv a povinností1) z dlužníka na insolvenčního správce.2)

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 6. prosince 2019, ve věci C-627/17 , Tratave

Stalo se již jakousi nepsanou tradicí, že problematika vztahů daňového a insolvenčního řízení se těší stálé pozornosti jak civilních, tak i správních soudů. V tomto článku bychom chtěli upozornit na některá místa v ustanovení jak insolvenčního, tak i daňového práva, která však rozhodně pro tuto chvíli z hlediska jejich výkladů a následné aplikace nepůsobí sjednocujícím dojmem. A jelikož jde o výklad vztahu mezi příslušnými ustanoveními zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon ), ve znění pozdějších předpisů (dále také „IZ “), a zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “), popřípadě dalších daňových zákonů, je zřejmé, že se jedná o vztahy velmi důležité.

1) Zaměstnanec dosud nemá exekuci a oddlužení je provedeno plněním splátkového kalendáře Podle § 406 odst. 3 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon “): „V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soud přikáže plátci mzdy dlužníka, nebo plátci jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného, aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku.“

Poslední přijatá novela insolvenčního zákona , provedená zákonem č. 64/2017 Sb. , přinesla změny zejména v oblasti oddlužení. Další změny, které tato novela přinesla, se týkaly např. domněnky platební schopnosti podnikatele, který vede účetnictví, způsobu ustanovení insolvenčního správce do insolvenčního řízení, svolání schůze věřitelů či výkonu hlasovacího práva. Významnou změnou je i tzv. předběžné posouzení věřitelského insolvenčního návrhu insolvenčním soudem (nově § 100a IZ ) a ochrana dlužníků před tzv. zjevně bezdůvodně podanými insolvenčními návrhy (§ 128a IZ ). Změny se dále dotkly ukládání záloh na náklady insolvenčního řízení (§ 108 IZ ), povinnosti doložit skutečného majitele pohledávky u pohledávek nabytých postoupením či obdobným způsobem, složení jistoty na náklady insolvenčního řízení (nově § 182a IZ ).

Insolvenční řízení je zvláštním soudním řízením, jehož předmětem je projednání a jeho řízení. V České republice je insolvenční řízení upraveno zákonem č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon ), ve znění pozdějších předpisů. Po zahájení insolvenčního řízení podle insolvenčního zákona se na plátce daně obecně vztahují veškeré povinnosti a práva vyplývající ze zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o DPH ), pro plátce daně, a to s některými specifiky, jak je vysvětleno v následujícím textu. Novelou zákona o DPH , která je součástí zákona č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tj. tzv. daňového balíčku, byly s účinností od 1. 7. 2017 provedeny také dílčí změny, které se týkají stanovení zdaňovacího období a podávání daňového přiznání plátci daně v insolvenčním řízení.