Důvodová zpráva k zákonu č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině

Předkládaný návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů (dále jen „návrh zákona“) byl zpracován na základě usnesení vlády České republiky č. 607 ze dne 22. srpna 2012 k návrhu věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů.

Návrh zákona vychází z Programového prohlášení vlády, ve kterém se vláda zavázala vytvořit podmínky k dalšímu rozvoji rodinné politiky a péče o děti s cílem zvýšit společenskou prestiž rodiny, posílit zapojení obou rodičů do péče, podpořit rozvoj služeb péče o děti, vytvářet podmínky pro rychlejší návrat pečujících rodičů k výdělečné činnosti a mimo jiné podpořit rozvoj alternativ rodinné péče ve fázi pre-primárního vzdělávání.

Návrh zákona obsahuje v souladu s Programovým prohlášením vlády opatření k podpoře sladění pracovního a rodinného života rodičů s malými dětmi za účelem možnosti jejich participace na trhu práce. Návrh zákona rovněž reaguje na úpravu rodičovského příspěvku, kdy sám rodič flexibilně volí parametry jeho pobírání v souvislosti s profesní i rodinnou situací.

Návrh zákona zavádí nový typ služby spočívající v hlídání a péči o dítě v dětské skupině (dále jen „služba péče o dítě v dětské skupině“). Cílem nové právní úpravy je rozšířit škálu služeb péče o předškolní děti o jiné možnosti, zvýšit místní i cenovou dostupnost služeb péče o děti a stanovit podmínky pro právní oblast služeb péče o děti od jednoho roku věku do zahájené povinné školní docházky dosud právně neregulovanou. Konkrétní podmínky jsou navrženy tak, aby zajišťovaly kvalitu péče a zároveň byly dosažitelné pro široký okruh poskytovatelů. Tímto se umožní zapojení zejména zaměstnavatelů, jakožto poskytovatelů služby péče o dítě v dětské skupině do poskytování péče o děti zaměstnanců, dále obcí, krajů a prorodinných nestátních neziskových organizací. Je-li poskytovatelem Česká republika, jejím jménem jedná a práva a povinnosti z právních vztahů vznikajících v souvislosti s poskytováním služby péče o dítě v dětské skupině vykonává organizační složka státu, která jménem České republiky zaměstnává rodiče dítěte.

Cílem je rovněž usnadnění udržení kontaktu rodiče se zaměstnáním v době péče o dítě a postupný návrat na trh práce s ohledem na jeho strategii v oblasti slaďování profesního, rodinného a osobního života bez nutnosti rezignace na rodičovskou roli. Opatření bude mít současně i pozitivní vliv na děti, o které bude pečováno za podmínek garance kvality služby. Rovněž toto opatření přispívá ke snížení rizika ohrožení chudobou a nedostatku příjmů v případě, že rodič je delší dobu mimo trh práce.

Novelou zákona o daních z příjmů, která obsahuje související daňová opatření k podpoře rozvoje služeb péče o děti, se zavádí možnost daňově uznat náklady na zajištění těchto služeb ze strany zaměstnavatelů a sleva na dani z příjmů pro výdělečně činné rodiče při zajištění služeb péče o jejich děti.

Zavedení daňových výhod pro zaměstnavatele zajišťující svým zaměstnancům péči o děti umožní rozšířit spektrum služeb péče o děti poskytovaných soukromým sektorem, a tedy umožní zapojení většího počtu rodičů malých dětí na trh práce jakožto plátců daní a pojistného.

Rovněž podpora rodičů v podobě slevy na dani z příjmů při úhradě péče o děti v souvislosti s participací na trhu práce bude pro rodiče pozitivní motivací.

Návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů.

Úvod

Vládní programové prohlášení deklaruje podporu rychlejšího návratu pečujících rodičů k výdělečné činnosti prostřednictvím zaměstnání na kratší pracovní dobu rodičů s dětmi do 6 let a prostřednictvím rozvoje služeb péče o děti, zejména alternativního typu. Národní program reforem na rok 2011 zahrnoval mezi své priority zvýšení svobodné volby rodičů o způsobu sladění rodinného a pracovního života, zvýšenou podporu nerodičovské péče o děti a umožnění rychlejšího návratu rodičů s malými dětmi na trh práce, aniž by kvůli němu byli finančně znevýhodněni. Jedním z doporučení Rady EU pro Českou republiku k Národnímu programu reforem na rok 2011 bylo posílit účast na trhu práce omezením překážek, s nimiž se při návratu na trh práce potýkají rodiče s malými dětmi, zajištěním lepší dostupnosti a přístupu k cenově dostupným zařízením péče o děti.

V Národním programu reforem 2012 bylo v části III. 2. Fungující trh práce a sociální systém jako předpoklad konkurenceschopné ekonomiky - Národní plán zaměstnanosti zmíněno, že výsledkem reformních kroků bude dostatečná nabídka služeb umožňujících sladění rodinného a pracovního života. V oblasti rodinné politiky bylo stanoveno, že za účelem zajištění dostatečné nabídky předškolní péče a podpory rozvoje spektra poskytovatelů služeb péče o děti připravuje vláda novou právní úpravu týkající se služeb péče o děti alternativního typu a souvisejících daňových opatření.

Národní program reforem v roce 2012 zahrnoval také v oblasti Zaměstnanost národní cíl „zvýšení míry zaměstnanosti žen (20 - 64 let) na 65%“ a tento cíl je zahrnut i v obdobném dokumentu pro rok 2013.

V současné době stanoví Doporučení Rady č. 3 pro Českou republiku k Národnímu programu reforem na rok 2013, že ČR má „Přijmout další opatření k podstatnému zvýšení dostupnosti cenově přístupné a kvalitní předškolní péče o dítě.“

V části 3.3.4 Zvýšení kvality a dostupnosti předškolní péče, slučitelnost rodinného a pracovního života Národního programu reforem 2013 je stanoveno, že v reakci na doporučení Evropské komise dojde k rozšíření nabídky služeb umožňujících sladění rodinného a pracovního života legislativní úpravou nového typu služeb péče o předškolní děti, dětské skupiny. Právní úprava zahrne rovněž daňová opatření v podobě daňové uznatelnosti nákladů pro zaměstnavatele zajišťující svým zaměstnancům péči o jejich děti a slevy na dani z příjmů pro rodiče, kteří hradí péče o děti v souvislosti s participací na trhu práce. Stávající typy služeb péče o děti budou nadále podporovány ve stávajícím režimu, včetně mateřských škol, kterým stát poskytuje dotaci ze státního rozpočtu. Dojde tedy k rozšíření spektra typů služeb péče o děti zřizovaných různými subjekty. Související připravovaná daňová opatření podpoří všechny typy služeb péče o děti, nikoli pouze nově připravované.

Výše uvedené má přímou vazbu na plnění cílů Strategie Evropa 2020 zejména v oblasti zvýšení účasti na trhu práce a podpory sociálního začleňování.

V oblasti péče o děti ve věku do zahájení povinné školní docházky přijala vláda ČR několik usnesení. V roce 2008 se jednalo o usnesení ze dne 19. listopadu 2008 č. 1451 o Souboru prorodinných opatření - Prorodinný balíček, jehož součástí byl mimo jiné záměr (i) nově zavést institut evidovaného poskytovatele vzájemné rodičovské výpomoci, (ii) rozšířit možnost pečovat v rámci péčových živností v režimu živnostenského zákona, (iii) podporovat poskytování služeb péče o děti na nekomerčním základě – formou tzv. miniškolky, (iv) zavést daňové výhody pro zaměstnavatele poskytující nebo zajišťující svým zaměstnancům/zaměstnankyním péči o děti.

Usnesením ze dne 2. března 2009 č. 223 vzala vláda na vědomí doporučení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů k zařazení kolektivních zařízení denní péče o děti do doby nástupu povinné školní docházky do působnosti jednoho ministerstva a zároveň uložila ministru školství, mládeže a tělovýchovy, ministryni zdravotnictví a místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí zpracovat a vládě do 30. září 2009 předložit koncepční materiál o možnostech systémového řešení agendy denní péče o děti do doby nástupu povinné školní docházky. K plnění tohoto usnesení byla zřízena pracovní skupina, která byla složena ze zástupců jednotlivých rezortů a ze zástupců dalších dotčených subjektů (např. Svazu měst a obcí ČR).

Na základě tohoto usnesení vlády zpracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem zdravotnictví materiál „Možnosti systémového řešení agendy denní péče o děti do zahájení povinné školní docházky“. Součástí tohoto materiálu byl popis možností řešení: (i) zachování stávajícího stavu, kdy jesle spadají do Ministerstva zdravotnictví, zatímco mateřské školy jsou v kompetenci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy; (ii) zařazení denní péče pro děti do tří let do tzv. Prorodinného balíčku, jehož předložení následně patřilo do Ministerstva práce a sociálních věcí; (iii) převedení péče o děti do tří let věku do Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem zdravotnictví, a v rámci tohoto bodu buď vznik nového školského zařízení nebo zařazení dětí od dvou let věku do mateřských škol (zřizování speciálních tříd nebo integrace těchto dětí mezi starší děti). V závěru materiálu se konstatuje, že vzhledem k současné ekonomické situaci se doporučuje ponechat problematiku denní péče o děti do věku tří let beze změn. V případě zlepšení ekonomické situace státu do budoucna se navrhuje možnost snížení věkové hranice dětí v mateřských školách a s tím související změna podmínek výchovy a vzdělávání dětí mladších tří let.

Materiál „Možnosti systémového řešení agendy denní péče o děti do zahájení povinné školní docházky“ byl usnesením vlády ČR ze dne 18. ledna 2010 č. 63 vzat na vědomí a bylo uloženo ministryni školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s ministryní zdravotnictví, ministry práce a sociálních věcí a financí a ministrem pro lidská práva předložit do 15. března 2010 návrh dalšího postupu týkajícího se problematiky systémového řešení agendy denní péče o děti do zahájení povinné školní docházky.

V materiálu „Zařazování dětí od dvou let věku do MŠ“ byly opět rozpracovány dvě varianty zařazování dětí od dvou let do mateřských škol, a to varianta, kdy budou vytvořeny zvláštní třídy pro děti od dvou do tří let, a varianta, kdy děti od dvou let budou integrovány mezi starší děti. Materiál se zabýval detailněji tím, za jakých podmínek by bylo možné děti od dvou let (nebo i děti mladší) do mateřských škol přijímat. Celkové roční náklady byly vyčísleny na cca 1,7 mld. Kč. Vzhledem ke krátké době na zpracování nebyly provedeny podrobnější analýzy, proto v závěru bylo navrženo, aby vláda vzala materiál na vědomí a uložila dále se této problematice věnovat a zpracovat potřebné analýzy.

Tento materiál vzala vláda na vědomí usnesením ze dne 19. dubna 2010 č. 284 a uložila ministryním školství, mládeže a tělovýchovy, zdravotnictví a ministrům financí, práce a sociálních věcí a zmocněnci pro lidská práva doplnit meziresortní skupinu o zástupce zřizovatelů mateřských škol (obcí) a této pracovní skupině bylo uloženo zpracovat ekonomickou, sociální i právní analýzu možnosti zařazení dětí od dvou let věku do mateřských škol, vyhodnotit další řešení rozšíření péče o děti do tří let, a předložit vládě informaci do 31. prosince 2010. Termín pro předložení informace byl předsedou vlády prodloužen do 31. května 2011¹⁾.

Materiál „Analýza podmínek a možností zařazení dětí od dvou let věku do mateřských škol a vyhodnocení dalšího řešení rozšíření péče o děti do tří let“ (dále jen „Analýza“) byl předložen v květnu 2011 vládě k projednání. Usnesením ze dne 15. června 2011 č. 452 vláda vzala Analýzu na vědomí a uložila ministrům školství, mládeže a tělovýchovy, práce a sociálních věcí, zdravotnictví, financí a průmyslu a obchodu dokončit legislativní změny vedoucí k řešení péče o děti do zahájení povinné školní docházky v souladu s Programovým prohlášením vlády ze dne 4. srpna 2010 a v případě společenské potřeby pokračovat v rámci mezirezortní spolupráce v hledání řešení dalších otázek péče o děti do zahájení povinné školní docházky, a to do 31. prosince 2013.

Usnesením vlády ze dne 22. srpna 2012 č. 607 k návrhu věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů schválila vláda tento návrh věcného záměru zákona. Vláda uložila ministru práce a sociálních věcí zpracovat ve spolupráci s ministry financí a zdravotnictví na základě věcného záměru zákona návrh zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů a předložit tento návrh vládě do 31. března 2013.

V uvedeném termínu byl návrh zákona předložen vládě, tou byl schválen usnesením vlády č. 372 ze dne 22.5.2013 a dne 27.5.2013 byl doručen do Poslanecké sněmovny (tisk č. 1046). V důsledku rozpuštění sněmovny však nebyl legislativní proces projednání tohoto návrhu zákona dokončen.

Hodnocení dopadů regulace vychází z hodnocení dopadů regulace k návrhu věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů a obsahuje zhodnocení dopadů nové právní regulace.

Nová služba péče o dítě v dětské skupině definovaná v návrhu zákona stanoví pro poskytovatele konkrétní dosažitelné podmínky pro péči o děti, které zároveň budou pro rodiče jistou zárukou kvality služeb. Zavedení nového typu služby zajistí větší variabilitu při poskytování služeb péče o děti a rodičům s malými dětmi tak usnadní zapojení do pracovního procesu. Současně bude mít i pozitivní vliv na děti, o které bude pečováno tím, že budou stanoveny podmínky poskytování péče a rodič bude mít jistotu garance kvality služby. Zároveň rodič nebude muset rezignovat na svou rodičovskou roli v případě návratu na trh práce, ale bude moci zvolit adekvátní strategii pro sladění profesního, rodinného a osobního života. Rovněž toto opatření přispívá ke snížení rizika ohrožení chudobou a nedostatku příjmů v případě, že rodič je delší dobu mimo trh práce.

Možnost udržení kontaktu rodiče se zaměstnáním v době péče o dítě a postupný návrat na trh práce může znamenat významnou podporu rodičů při sladění pracovního a rodinného života. Z ekonomického hlediska tato podpora může přinést pozitivní dopad na státní rozpočet, jelikož se zvýší počet plátců pojištění a daní. Simulace (model Bezděkova komise II a NERV II) zpracovaná pro pracovní skupinu NERV pro penzijní reformu ukazuje, že zvýšení (dnes v EU srovnání velice nízké) participace žen na trhu práce ve věku 20-40 let o 10 p. b. má potenciál snížit okamžité deficity PAYG penzijního systému až o 10 mld. Kč/rok, což představuje více než třetinu odhadovaného každoročního deficitu během následujících 20-30 let.²⁾

Shrnutí

Pro Českou republiku je patrná nízká míra participace žen s malými dětmi na trhu práce, která je způsobena nedostatečnou možností využití flexibilních forem práce, nezájmem o obvykle hůře placené částečné úvazky, koncepcí institutu relativně dlouhé rodičovské dovolené spolu s celkovým nastavením systému dávek pro rodiny s malými dětmi, a v podstatné míře rovněž nedostatečnou, místně a finančně dostupnou nabídkou služeb péče o děti.

Podle současné legislativy je péče o děti poskytována v rámci zdravotnických zařízení typu jeslí, vzdělávacích zařízení typu mateřských škol nebo na základě živnostenského oprávnění v oblasti péče o děti. Současný právní řád nezná jiné služby péče o děti předškolního věku a je-li péče zajišťována v zařízeních označených jako „dětské koutky, rodinná, rodičovská a mateřská centra“, jsou poskytovány pouze v režimu obecných právních předpisů bez konkrétního právního podkladu. Neexistence konkrétních podmínek stanovených právní úpravou pro poskytování péče tohoto typu se stává terčem kritiky ze strany rodičů, kteří požadují zajištění jisté kvality těchto služeb, a zároveň ze strany jejich poskytovatelů, kteří mají k dispozici pouze obecné právní předpisy např. pro oblast stravování, požární a stavební oblast, a jsou tedy nuceni stanovit konkrétní podmínky pro tyto služby podle svého uvážení.

Co se týče demografického vývoje věkového složení obyvatelstva, ČSÚ zveřejnil Projekci obyvatelstva České republiky (Projekce 2009), která byla zpracována v tradičních třech variantách: nízké, střední a vysoké³⁾. Podle všech variant projekce počet živě narozených dětí již dosáhl svého vrcholu v roce 2008. Další vývoj počtu živě narozených dětí v jednotlivých variantách vykazuje společné rysy – tendence lišící se pouze intenzitou růstu či poklesu. Kolem roku 2030 je očekáváno lokální minimum počtu živě narozených dětí, následný růst vyvrcholí kolem roku 2045 sekundární vlnou porodnosti (odraz vyššího počtu dětí narozených na počátku 21. století). Na konci projekčního období opět počet živě narozených dětí poklesne.

Podle střední varianty klesne počet živě narozených dětí poprvé pod stotisícovou hranici v roce 2023, lokálního minima v hodnotě 88,8 tis. dětí dosáhne v roce 2030. Na vrcholu sekundární vlny porodnosti v roce 2043 je očekáváno narození 101,7 tis. dětí. Do konce projektovaného období jejich počet poklesne na 91,2 tis.

V souvislosti se zajištěním služeb péče o děti je níže v tabulce uveden předpokládaný demografický vývoj populace v tomto věkovém rozmezí s výhledem do roku 2023.

Následující tabulka vychází z předchozí tabulky a ukazuje meziroční změny počtu dětí v daném kalendářním roce (resp. poklesy). Předposlední řádek ukazuje, jaká bude celková meziroční změna v populaci dětí 0-6 let a v posledního řádku je patrné, jaká je změna v daném roce oproti roku 2009.

Vzhledem k současné míře porodnosti, která již pátý rok za sebou překročila 100 tisíc dětí ročně, se stěžejním problémem stává nedostatečná kapacita zařízení služeb péče o děti, a to přesto, že se počet živě narozených dětí v ČR od roku 2009 trvale snižuje. V celé ČR bylo v roce 2010 pouze 46 zařízení typu jeslí a je v nich umístěno odhadem 1 až 2% dětí daného věku. O skutečnosti, že nabídka služeb pro tuto věkovou kategorii dětí v současné době neodpovídá poptávce ze strany rodičů, svědčí údaj, že mateřské školy navštěvuje více než 26% dětí mladších tří let v daném populačním ročníku. Rovněž předškolní zařízení typu mateřské školy kapacitně nevyhovují. V posledních letech se stává umístění dítěte ve věku tří let do mateřské školy problematickým, a to zejména v okrajových částech velkých měst. Počet odmítnutých žádostí v letech 2012/2013 činil téměř 58 939.

Veřejní zřizovatelé (obce a kraje) mají při zajištění služeb péče o děti ve vztahu k měnící se poptávce velmi omezené možnosti, neboť právní předpisy víceméně neumožňují flexibilní rozšiřování volných míst, zejména co se týče požadovaných prostorových a hygienických požadavků. Zvýšení počtu míst v mateřských školách je zcela v kompetenci zřizovatelů, nicméně musí být v souladu s příslušnými právními předpisy, tj. musí respektovat např. nejvyšší počet dětí ve třídě, což s sebou obvykle při nutnosti zřízení nové třídy přináší (nemalé) náklady. Zřizovatelé proto tento postup často nevolí, neboť obvykle předpokládají, že současný výrazný převis poptávky po službách péče o děti je způsoben dočasnou populační vlnou (což je pravděpodobné), a investice by proto byla neúčelná.

Zřizování tzv. firemních školek, tj. mateřských škol zřízených podle školského zákona firmou pro děti svých zaměstnanců, musí rovněž být v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Soukromá zařízení péče o děti zřízená na základě živnostenského oprávnění jsou zcela financována ze soukromých finančních zdrojů, tj. ze strany rodičů. Měsíční úhrada za službu se pohybuje řádově od 10 000 Kč výše, což je pro většinu rodičů finančně nedostupné.

Podrobnější specifikace problému

V České republice lze vysledovat vysokou míru zaměstnanosti žen bez dětí ve věku 20-49 let, nicméně to neplatí pro kategorii žen pečujících o děti do 12 let věku. Problémem je právě nízká zaměstnanost rodičů, převážně matek s malými dětmi. Nestabilní pozice mladých matek na trhu práce a vyšší riziko nezaměstnanosti může být způsobeno jednak vysokou mírou nezaměstnanosti u absolventů škol, jednak mateřstvím. Zároveň české ženy nemají možnost nebo zájem využívat práce na částečný úvazek a musí tedy volit mezi zaměstnáním na plný úvazek a osobní celodenní péčí o dítě v rámci rodičovské dovolené. Instituce velmi dlouhé rodičovské dovolené může mnoha ženám poskytovat alternativu ke špatně placené práci na částečný úvazek⁴⁾. Související celkové nastavení systému dávek pro rodiny s malými dětmi pak motivuje rodiče k delšímu setrvání mimo trh práce.⁵⁾ K dané situaci významně přispívá i nedostatek kvalitních, místně a cenově dostupných služeb péče o děti, zejména do tří až čtyř let věku. Podle dat výzkumu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (dále jen „VÚPSV“) je při nástupu matky zpět do zaměstnání průměrný věk dítěte 4 roky.

Dostupná zjištění z výzkumů a zkušenosti jednotlivých členských zemí ukazují, že země, které disponují dostatečnou nabídkou služeb péče o děti a podporují otevřený přístup na trh práce, se vyznačují vyšší mírou účasti žen-matek s dětmi na trhu práce a zároveň vyšší mírou porodnosti (viz graf a tabulka níže).

Zaměstnanost žen – matek s dětmi do 12 let v roce 2006

Úhrnná plodnost⁶⁾ v evropských státech v roce 2009

I-------------------I------I---------------I------I-------------------I------I
I Belgium           I 1,84 I Cyprus        I 1,51 I Slovenia          I 1,53 I
I-------------------I------I---------------I------I-------------------I------I
I Bulgaria          I 1,57 I Latvia        I 1,31 I Slovakia          I 1,41 I
I-------------------I------I---------------I------I-------------------I------I
I Czech Republic    I 1,49 I Lithuania     I 1,55 I Finland           I 1,86 I
I-------------------I------I---------------I------I-------------------I------I
I Denmark           I 1,84 I Luxembourg    I 1,59 I Sweden            I 1,94 I
I-------------------I------I---------------I------I-------------------I------I
I Germany           I 1,36 I Hungary       I 1,32 I United Kingdom    I 1,94 I
I-------------------I------I---------------I------I-------------------I------I
I Estonia           I 1,62 I Malta         I 1,44 I Iceland           I 2,23 I
I-------------------I------I---------------I------I-------------------I------I
I Ireland           I 2,07 I Netherlands   I 1,79 I Liechtenstein     I 1,71 I
I-------------------I------I---------------I------I-------------------I------I
I Greece            I 1,52 I Austria       I 1,39 I Norway            I 1,98 I
I-------------------I------I---------------I------I-------------------I------I
I Spain             I 1,4  I Poland        I 1,4  I Switzerland       I 1,5  I
I-------------------I------I---------------I------I-------------------I------I
I France            I 2    I Portugal      I 1,32 I Croatia           I 1,49 I
I-------------------I------I---------------I------I-------------------I------I
 
Zdroj: Eurostat

Podle studie „Rodina a zaměstnání II. Mladé rodiny“ Bartákové a Kulhavého (2007) se rodiče ne vždy navracejí na pracovní trh bezprostředně po rodičovské dovolené. Zhruba 20% rodičů setrvává po nějakou dobu mimo pracovní trh a asi třetina rodičů začala pracovat na kratší pracovní úvazek, nejvíce ale rodiče se dvěma a více dětmi (36%). Největší podíl respondentů (52%) však pokračoval v práci na stejnou nebo i delší pracovní dobu než před rodičovskou dovolenou. Je zde patrný vliv počtu dětí: zatímco se na stejný nebo i delší úvazek navrací 60% rodičů s jedním dítětem, rodičů se dvěma a více dětmi je to 44%.

Tito autoři dále uvádí, že z těch respondentů, kteří jsou v současné době na mateřské či rodičovské dovolené nebo v domácnosti (pečují o děti a přitom nepracují, tzn., nejsou zaměstnaní, nepodnikají), nemá zhruba polovina (54%) v momentální situaci žádné pracovní ambice (nejvíce rodiče s nejnižším vzděláním). Nicméně téměř polovina rodičů v této situaci by se na pracovní trh nějakou formou ráda zapojila, což je významný podíl.

Ve většině evropských zemí a stejně tak i v ČR hraje jednu z hlavních rolí v problematice fungování rodin slučitelnost rodičovské a profesní role, a to zejména v rodinách s dětmi, jejichž rodiče dosáhli vyššího vzdělání. Nastavené podmínky v ČR komplikují dobrou slučitelnost těchto rolí. Na jedné straně možnost dosažení stejného vzdělání mužů i žen umožňuje oběma pohlavím prakticky stejně slibné zahájení profesní kariéry, na druhé straně se obecně předpokládá její kontinuitní vývoj u mužů a diskontinuitní vývoj u žen. Tento fakt sám má patrně velký vliv na vzrůstající procento dobrovolné bezdětnosti a prokazatelný negativní vliv na rozhodování se pro dítě vyššího pořadí, zvláště u žen s vyšším vzděláním⁷⁾.

Jistou překážkou při udržení kontaktu se zaměstnáním je nedostatečná kapacita⁸⁾ zařízení služeb péče o děti. V roce 1990 existovala zařízení typu jeslí s počtem míst 39 829. Mezi lety 1990 až 2006 došlo k poklesu počtu těchto zařízení o více jak 95%. Důvody pro počáteční prudký pokles počtu míst v jeslích, resp. jeslí samotných lze spatřovat v několika faktorech. V souvislosti s demografickými změnami se jednalo zejména o pokles porodnosti, z hlediska zajištění péče o děti došlo k prodloužení rodičovské dovolené a doby nároku na rodičovský příspěvek a na úkor kolektivní institucionální péče o nejmenší děti začala být preferována péče v domácím prostředí rodičovskou osobou⁹⁾.

Podle statistiky Ústavu zdravotnických informaci a statistiky ČR (dále jen „ÚZIS“) funguje v ČR 46 jeslí. O skutečnosti, že nabídka služeb pro tuto věkovou kategorii dětí v současné době neodpovídá poptávce ze strany rodičů, svědčí údaj, že mateřské školy navštěvuje více než 26% dětí mladších tří let v daném populačním ročníku.

Rovněž předškolní zařízení typu mateřské školy kapacitně nevyhovují. Navzdory tradičně dobré síti kvalitních, místně i finančně dostupných mateřských škol praxe posledních let ukazuje, že umístit dítě ve věku tří let do mateřské školy se v České republice v současné době stává problematickým¹⁰⁾, a to zejména v některých oblastech, typicky v okrajových částech velkých měst. O této skutečnosti hovoří zvyšující se počty odmítnutých žádostí uvedené v následující tabulce. Aktuální data zveřejněná MŠMT ukazují, že počty odmítnutých žádostí se zvyšují. Nicméně uvedené údaje nevypovídají o skutečnosti, zda jeden rodič podal pouze jednu žádost o přijetí, či zda nepodal více žádostí do několika zařízení. Současně není nastaven mechanismus a systém, který by výše uvedený nesoulad monitoroval. V konečném důsledku tedy nejsou známa přesná data o tom, kolik dětí nebylo k předškolnímu vzdělávání přijato.

Neúspěšně vyřízené žádosti o přijetí do MŠ ve školním roce 2005/06 až 2012/13

I----------------------------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I
I        Školní rok          I         2005/06 I 2006/07 I 2007/08 I 2008/09 I 2009/10 I 2010/11 I 2011/12 I 2012/13 I
I----------------------------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I
I Počet neúspěšně vyřízených I  6 810  I  9 570  I 13 409  I 19 996  I 29 632  I 39 483  I 49 186  I 58 939  I
I žádostí o přijetí do MŠ    I         I         I         I         I         I         I         I         I
I----------------------------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I
 
Zdroj: MŠMT

Veřejní zřizovatelé (obce) mají velmi omezené možnosti ohledně volby typu služby vzhledem k místní poptávce. Právní předpisy upravující služby péče o děti víceméně neumožňují flexibilní rozšiřování služeb, respektive volných míst či možnosti těchto služeb využít. Zvýšit počet míst v mateřských školách je věcí zřizovatele, jímž jsou obce. Rozhodování je tedy zcela v jejich kompetenci. Samy jsou často velmi opatrné, neboť předpokládají, že se jedná o dočasnou populační vlnu (což je pravděpodobné). Současně řada obcí nemá vypracovanou strategii, která by reagovala na demografický vývoj v regionu a navazovala kontinuálně na všechny další aktivity obce, jako je například výstavba nových lokalit.

Jak uvádí Kuchařová a kol. (2009) pro hodnocení výsledků šetření na obcích o jejich vybavenosti zařízeními denní péče o děti je rovněž žádoucí znát alespoň potenciální poptávku, již lze charakterizovat počtem dětí v příslušných věkových kategoriích. Ukazuje ji níže uvedená tabulka, z níž je zřejmé, že pro nejmenší obce, zhruba do 500 obyvatel, je zřizování vlastních zařízení typu jeslí nebo mateřské školy neekonomické. Kromě toho vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání stanovuje, že je-li v obci pouze jedna MŠ s jednou třídou, je minimální počet dětí ve třídě (zde ve škole) 13. V podmínkách těchto obcí by se měla uplatňovat buď kombinovaná zařízení nebo alternativní formy denní péče založené na méně formálních požadavcích, na svépomoci nebo dobrovolnickém přístupu nevládních organizací. I tyto formy by obce měly materiálně i jinak podporovat. Další možností, častěji aplikovanou, jak ukazují data, je využívání zařízení v sousední obci, případně společné zřízení mateřské školy více obcemi. Teoreticky možné je i poskytování péče soukromou osobou na komerčním základě, pokud by nějaký komerční subjekt shledal tuto činnost za oboustranně smysluplnou.

Průměrné počty dětí podle věkových kohort ve velikostních skupinách obcí (absolutní počty)

Dostupnost péče v mateřských školách je výrazně diferencovaná podle toho, v jaké obci své služby provozují. V obcích nad 50 000 obyvatel výrazně častěji nepřijmou všechny děti, které se k docházce hlásí. Odmítají tak celkově 22%přihlášených dětí, přičemž alespoň některou ze žádostí zamítli v 71% mateřských škol ve velkých městech. Naopak, v obcích do 500 obyvatel odmítla nějakou žádost o přijetí pouze každá desátá mateřská škola při současné častější obavě, že se mateřské škole nepodaří kapacitu dostatečně naplnit. Tyto malé obce se tedy častěji potýkají s nedostatkem dětí zapříčiňujícím převahu nabídky volných míst nad poptávkou po umístění v MŠ, naopak větší či velká města mají kapacitu mateřských škol nedostatečnou¹¹⁾.

ČSÚ zveřejnil v Projekci obyvatelstva České republiky (Projekce 2009) kromě údajů o celkovém vývoji populace pro Českou republiku, jak bylo uvedeno v úvodní části, také informace o vývoji populace pro jednotlivé kraje. Tyto informaci by mohly jednotlivé samosprávy využít právě při koncipování jednotlivých opatření, a to nejen v oblasti služeb péče o děti.

Jak bylo výše uvedeno, v oblasti služeb péče o děti existují výrazné regionální rozdíly mezi uspokojením nabídky a poptávky po službách péče o děti. Tabulka níže ukazuje vývoj v populaci ve věku 0-9 let pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj, kde výrazně převažuje poptávka po službách péče o děti nad nabídkou.

Věkové složení obyvatelstva podle věkových skupin, obě pohlaví (k 1.1.) (bez migrace) Praha

Následující tabulka vychází z předchozí tabulky a ukazuje meziroční změny počtu dětí v daném kalendářním roce (resp. poklesy). Předposlední řádek ukazuje, jaká bude celková meziroční změna v populaci dětí 0-6 let a v posledního řádku je patrné, jaká je změna v daném roce oproti roku 2009.

Věkové složení obyvatelstva podle věkových skupin, obě pohlaví (k 1.1.) (bez migrace) Středočeský kraj

Následující tabulka vychází z předchozí tabulky a ukazuje meziroční změny počtu dětí v daném kalendářním roce (resp. poklesy). Předposlední řádek ukazuje, jaká bude celková meziroční změna v populaci dětí 0-6 let a v posledního řádku je patrné, jaká je změna v daném roce oproti roku 2009.

Podle Analýzy provedené v roce 2011 by navýšení kapacity mateřských škol (včetně zařazení dětí do mateřských škol od dvou let věku) znamenalo náklad na státní rozpočet 2,1 mld. (v roce 2011 se jednalo přibližně o 29 tis. odmítnutých žádostí). Nicméně v souvislosti se zvýšením počtu odmítnutých žádostí o přijetí do m