Harmonizace práva

Mezinárodní spolupráce při správě daní se mezi členskými státy Evropské unie řídí zejména tzv. směrnicí DAC, která je pravidelně novelizována. Několik jejích posledních novel vzbudilo všeobecný rozruch, protože cílilo na zpřístupnění AML informací a dokumentů správcům daně (směrnice DAC 5) a na povinnost oznamovat přeshraniční daňově optimalizační schémata (směrnice DAC 6). Zatím poslední novela, označovaná jako DAC 7, zavádí další okruh automatické výměny informací a vedle toho reviduje další ustanovení směrnice DAC.

  DAC 7 – aktuální novinky v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní JUDr. Mgr. Michal Tuláček, Ph.D., Ministerstvo financí, oddělení Obecná daňová legislativa Shrnutí Mezinárodní spolupráce při správě...

Dne 1. června 2021 nabyl účinnosti zákon č. 37/2021 Sb. , o evidenci skutečných majitelů, a s ním související změny řady předpisů zakotvené do tuzemského práva zákonem č. 527/2020 Sb. Jedná se o změny vyvolané tzv. V. AML směrnicí, které nastupují s půlročním zpožděním oproti zbylým transponovaným změnám právní úpravy praní špinavých peněz a financování terorismu.

Zákon č. 527/2020 Sb. je koncepční novelou, která v souvislosti s transpozicí tzv. čtvrté a páté AML směrnice mimo jiné mění oblast dozoru a sankcí i povinností v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to zejména pro povinné osoby sdružované v profesních komorách, tj. pro advokáty, notáře, soudní exekutory, daňové poradce a auditory. V následujícím textu jsou uvedeny nejzásadnější změny spojené s touto novelou.

V rámci oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v roce 2021 nabývají účinnosti tři relevantní zákony, konkrétně zákon č. 527/2020 Sb. (transpoziční novela), zákon č. 49/2020 Sb. (zákon o bank ID) a zákon č. 37/2021 Sb. , o evidenci skutečných majitelů. Tyto zákony přináší celou řadu změn, které se dotýkají povinných osob a které budou muset tyto osoby v rámci svých činností reflektovat. Tento článek se pak týká základních institutů zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, resp. změn, které v souvislosti s výše uvedenými novelami tyto instituty doznaly.

V uvedeném článku jeho autor vychází z toho, že správce daně při vracení odpočtu nemůže přiznat daňovému subjektu jiný úrok, než stanoví § 254a zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „d. ř.“). Dle autora má sice správce daně povinnost ve své praxi zohlednit komunitární právo, ale pouze v případě, kdy je výslovně upraveno směrnicí či nařízením a tuzemská úprava je v rozporu s výslovným zněním směrnice či nařízení. Vychází z toho, že Nejvyšší správní soud (dále také „NSS“) neměl oprávnění vyjít z toho, že v daném případě se bude výše úroků řídit kauzou KORDÁRNA (14 % + repo) a že se tímto postupem dostal do pozice zákonodárce.

Úrok z daňového odpočtu si prošel od svého (legislativního) vzniku v roce 2015 legislativním vývojem. Tento legislativní vývoj byl však zpětně korigován, resp. znegován, vývojem judikatury Nejvyššího správního soudu. Řeč je zde především o sazbě úroku z daňového odpočtu, která se od roku 2015 až 2021 zdvojnásobovala (1 % – 2 % – 4 %). K Nejvyššímu správnímu soudu se dostala na přetřes úroková sazba ve výši 1 %, jež byla v účinnosti ode dne 1. 1. 2015 do 30. 6. 2017. K této otázce zaujal Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 16. 7. 2020, čj. 1 Afs 445/2019-47 , negativní stanovisko: „Již na první pohled je bez nutnosti bližšího zkoumání zřejmé, že takto stanovená výše úroku neodpovídá úrokové sazbě, kterou by musela zaplatit povinná osoba, která není úvěrovou institucí.“ Nejvyšší správní soud uzavřel, že úroková sazba ve výši 1 % se nemá aplikovat. Pro údobí od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2017 se tedy bude – dle NSS – automaticky aplikovat stále Lex Kordárna, a tedy úrok ve výši 14 procentních bodů. Cílem článku není rozporovat věcný závěr prvního senátu, ale otevřít odbornou debatu na téma aplikace práva Evropské unie nenaplňujícího kritéria přímého účinku ve vztahu ke zjevně eurodiskonformní tuzemské pozitivní právní úpravě. 1)

Článek ve stručnosti představuje aktuálně připravovaný nový okruh automatické výměny informací podle směrnice DAC 6, jehož předmětem jsou přeshraniční daňově optimalizační schémata. Po úvodním představení principů, na kterých je tato výměna informací založena, se článek dále zaměřuje na vybraná potenciálně problematická místa nové právní úpravy s cílem pokusit se najít vhodné prvotní řešení otázek, které lze v souvislosti s nimi očekávat. V článku jsou také rozebrány důsledky pozdního přijetí transpoziční legislativy a rekapitulovány aktuální kroky, které jsou v České republice a Evropské unii činěny ke zmírnění dopadů tohoto pozdního přijetí na adresáty právní úpravy. 1)

Výslovné zakotvení principu zákazu zneužití práva v daňovém řádu – dokončení doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D., * Mgr. Petra Šmirausová ** Ve druhé části příspěvku se autoři zaměřují na...

Legislativní proces, na jehož konci má být do daňového řádu zakotven princip zákazu zneužití práva, je u konce. Prezident České republiky dne 15. března 2019 podepsal novelu daňového řádu poté, co Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky setrvala na původním návrhu zákona, který postoupila Senátu Parlamentu České republiky. Zákon vyšel ve Sbírce zákonů pod číslem č. 80/2018 Sb. Následující příspěvek shrnuje legislativní proces a analyzuje argumenty pro a proti přijetí výslovného zakotvení principu zneužití práva v daňovém řádu , které byly v průběhu tohoto procesu opakovaně vzneseny.

V dnešním článku se zaměříme na dopady tolik diskutované směrnice ATAD v oblasti omezení daňové účinnosti nadměrných výpůjčních nákladů.

Tento příspěvek si klade za cíl přiblížit vybrané aspekty návrhu zákona o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů. Zákon a v něm obsažená pravidla bude možné aplikovat ve vztahu ke smluvním státům a některá pravidla pak výlučně ve vztahu k členským státům EU. Text tohoto příspěvku cílí především na prvně uvedenou skupinu.

Tento článek se zaměřuje na v současné době velice diskutovanou novelu daňového řádu , ve které je především některými zástupci advokátního stavu spatřován podstatný zásah do institutu advokátní mlčenlivosti. Článek se nejprve zabývá relevantní částí navrhované regulace ve vztahu k advokátnímu tajemství, a to i z pohledu cílů výchozí unijní legislativy. Následně obsahuje pojednání o advokátní mlčenlivosti, a především o důvodech pro její prolomení zákonnou právní úpravou v případech, kdy je to nezbytné z pohledu veřejného zájmu. Závěrem je pak vyhodnoceno, zdali a proč novela daňového řádu představuje legitimní prolomení advokátní mlčenlivosti.

Příspěvek se týká problematiky informační povinnosti v oblasti daňového práva. Zaměřuje se zejména na aktuální vývoj v této oblasti s důrazem na bankovní tajemství, mlčenlivost daňových poradců a právních profesí v souvislosti s nutností implementace tzv. směrnice DAC 5 a vývojem judikatury ve správním soudnictví.

Směrnice ATAD je dalším z řady právních předpisů, jejichž primárním cílem je boj proti daňovým únikům. Cílem článku je obecně představit jednotlivá opatření uvedená ve směrnici ATAD, která musí být v brzké době transponována do právního řádu České republiky, a zhodnotit možnosti této transpozice.

V současné době je poměrně aktuálním tématem snaha Evropské komise o harmonizaci v oblasti přímých daní, konkrétnější informace však většinou nejsou známy. Tento článek popisuje hlavní rysy návrhu Směrnice o společném základu daně z příjmů, který je v současné době projednáván v pracovních skupinách Komise EU, a nastiňuje i některé problémy spojené s jeho eventuálním přijetím.